Strážci řádu 2

Autor:
bubushow
Archivováno dne:
9. 12. 2019
Délka:
215 530 slov (958 min.)
Stav povídky:
dokončená
Přístupnost:
13+
Varování:

žádné

Seriál (svět):
TNG, DS9, VOY
Období:
Příběh se odehrává mezi roky 2381–2379
Hlavní postava(y):
kapitán Aran Dar
Kategorie:
alternativní vesmír, napětí
Pokračování:
volné pokračování
Spoiler:
žádný
Stručný obsah:

Diplomatické jednání probíhající, které hostila Spojená Federace planet na stanici DS9 mezi dvěma znesvářenými stranami, Tamulským impériem a Novou Kolonií dosáhla klíčového úspěchu a obě strany uzavřely tříměsíční příměří (viz cyklus Strážci řádu). Těsně po uzavření smlouvy došlo ke zcela nevyprovokovanému a bezprecedentnímu útoku ze strany Nové Kolonie na klíčová místa v samotném srdci Federace. Ničivé útoky, které mohly mít katastrofické následky pro celou Federaci, ale z nějakého důvodu, následkem podivné sabotáže se nezdařily. Zato srážka, s Koloniálním Dravcem u Bajoru si vyžádala stovky životů, včetně materiálních ztrát a byla zastavena až kapitánem Aranem, který obětoval svoji loď, nový Voyager, aby zastavil tohle běsnění. Federace zatkla Koloniální velitelku, ještě než opustila stanici DS9, ale nic nenasvědčovalo tomu, že má s tímto útokem cokoliv společného. Zato zde zůstala jako jediná, kdo převzal zodpovědnost za oba incidenty…

divider
Poznámka autora:

nezadáno

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Strážci řádu 2 (bubushow)

Obsah

Únik

USS Enterprise – můstek

Kapitán Jean-Luc Picard se na můstku Enterprise mračil, protože manévr, který Koloniální vlajková loď prováděla, mu přišel podivný. Museli o nich vědět celou dobu. Na rozdíl od Seleyi, která se skrývala za odvrácenou stranou měsíce. Přitom to vypadalo přesně naopak. Nejprve se snažili dostat od druhé eskadry a teprve pak, když si jich všimnuli, tak prudce změnili kurz směrem od nich.

„Dvě minuty k dostižení Oko 7Z!“ zahřímal Worfův hlas z taktické stanice.

„Nějaká odpověď na naši zprávu?“

„Bez odpovědi.“

„Co si o tom myslíte, jedničko?“ vyzval Picard svého prvního důstojníka.

„Chystají na nás nějakou kulišárnu, a jestli tajně přiletěli současně s námi, tak měli dost času k její přípravě i provedení.“

„Takže je to celé past?“

„Jestli ne, tak nevím co jiného by to mohlo být.“

„Taktický obraz, pane Worfe!“ vyžádal si kapitán změnu, vstal z kapitánského křesla a popošel blíž k hlavní obrazovce. „Zobrazte mi kurz našich lodí a Koloniálního Dravce!“

„Ano pane.“

„Hmm,“ zamnul si kapitán Enterprise zamyšleně bradu, když uviděl jednotlivé kurzy. „Vidíte to co já, komandére?“

„Ano, pane, lákají nás k sobě, tak abychom k nim přiletěli současně z obou stran.“

„Copak mají asi za lubem?“

„Právě začali sklápět štíty!“ ozval se z taktiky znovu klingon.

„Tak tohle se mi ani trochu nelíbí,“ poznamenal Madden a usilovně přemýšlel, jaký mohou mít důvod k takové akci. Určitě se nehodlali vzdát.

„Dokážeme zaměřit kapitána Rikera na jejich palubě?“

„Negativní kapitáne. Na tuhle vzdálenost senzory neprojdou jejich trupem.“

„Což znamená, že jejich past sklapne právě…“

„Změna! Zachycujeme explozi dva miliony kilometrů za námi!“

„Obraz!“ vyžádal si Picard.

„A je to tady…“ vydechl první důstojník.

„Exploze vyvolala nárazovou vlnu třídy 2,“ informoval je Worf. „Zasáhne nás během patnácti vteřin.

„Všechnu dostupnou energii do štítů! Připravit na náraz!“ přikázal kapitán, rychle dopadl do svého křesla a spustil bezpečnostní opěrky v očekávání nárazu. První důstojník udělal totéž a podobně se zachovali všichni přítomní na můstku.

Nárazová vlna je dostihla, stejně jako druhou skupinu a převalila se nejenom přes Enterprise, ale přes všechny Federační lodě. Světla na můstku Enterprise zablikala, načež úplně zhasla, vypadla hlavní obrazovka a ozval se zvuk ukazující, že zdroje energie napájející lodní systémy právě vypadly též. Ovládací panely pohasly a na krátkou chvíli se můstek ponořil do černo černé tmy, než naskočila nouzová osvětlení a zalila můstek matnou září.

„Hlášení!“ vyštěkl Picard.

„Právě jsme přišli o všechny zdroje energie. Nefunguje nic, kromě podpory života na nouzové úrovni.“

„Můstek, strojovně!“ klepl okamžitě na komunikátor a doufal, že nevypadl i komunikační systém.

Jsme na suchu, kapitáne!“ ozval se k jeho úlevě hlas vrchního inženýra Geordi La Forge. „Nevím sice jak, ale úplně nás vyšťavnili. Potrvá tak hodinu, možná víc než budeme schopni nahodit základní systémy, spustit diagnostiku a zjistit co nám provedli.“

„Co nouzová rezerva?“

Na tu právě běží systém podpory života a z ní bych energii raději nebral.“

„Můžeme zprovoznit, alespoň lokálně senzory a zjistit jak na tom jsme?“

Pokusím se uvolnit pár megawatů, ale nic neslibuju.“

„Jak dlouho to potrvá?“

Dejte mi tak deset minut, kapitáne.“

„Pospěšte si!“ ukončil kapitán spojení a pro jednou upustil od zvýšeného pobízení s polovinou času.

„Mám pocit, že i když nadporučík La Forge nahodí senzory, nezbude už nic, na co bysme se mohli dívat,“ odtušil Madden suše.

„Pohrávají si s námi.“

„Sledují určitý cíl. To je jisté. Ovšem co sledují únosem kapitána Rikera...“

„Co sakra dělal tam dole? Copak si neuvědomuje, že už není první důstojník, ale kapitán a má zodpovědnost?“

„Určitě byste neudělal to samé, pane?“ odkašlal si komandér tiše tak, aby to slyšel pouze kapitán.

„Možná, ale...“

„Počkáme a uvidíme, s čím přijde rozvědka a jak moc to zapadá do jejich...plánů.“

„A mezi tím vysoce pokročilá válečná loď bude dál brázdit území Federace.“

„Mohli použít něco podstatně destruktivnějšího,“ namítnul Madden s pokrčením ramen. „Viditelně po nás nestříleli, a pokud mohu říct, nikdo nepřišel o život. Jenom nás připravili o energii.“

USS Titan - můstek

Kapitán Aran Dar neměl nejmenší radost z konfliktu, k němuž došlo na můstku Titanu. Jistě neměl pravomoc cokoliv přikazovat komandéru Valeové, ale on byl ze všech přítomných nejblíže tomu, aby chápal Koloniální chování a jednání. Byl dole a viděl, co se stalo. Byl u toho, když útočná komanda obsazovala jejich tajnou základnu. Všechno do sebe svým způsobem zapadalo, jenže ostatní to ještě nechápali. Nemohli, protože spatřovali v Nové Kolonii možného nepřítele, vetřelce, ale opak byl pravdou.

„Ještě něco máte na srdci, kapitáne Arane!“ opáčila Valeová sžíravě. Samozřejmě měl pravdu a kapitán Pendragonu byl buď naprostý pitomec, nebo příliš hloupý, když mu nedošlo, že jeho útok na Koloniálního Dravce je úplně zbytečným gestem. Pendragorn patřil mezi třídu Interpid, průzkumná loď ne válečná loď. Což nebyl po pravdě ani Titan, nicméně Titan byl o poznání větší plavidlo.

„Neútočte na ně. Za žádných okolností!“ odpověděl s důrazem na poslední větu.

„Máme se na ně jenom dívat?“ reagovala podrážděně, ale část jejího podráždění způsobovala skutečnost, že má nejspíš pravdu. Možná byli větší a silnější než druhá loď, ale zase ne o tolik.

„Jestli chcete skončit jako Pendragon, tak si poslužte a klidně vystřelte!“ odseknul.

„Komandére! Pendragon ztrácí orbitu, začíná ho přitahovat gravitační pole Země,“ vysvobodil ho praporčík u taktické stanice.

„Pošlete zprávu na Enterprise a Seleyu. Informujte je, že na jejich pozici míří Koloniální loď!“

„Proveďte praporčíku!“ kývla na něj komandér, ale dále se na Bajorana mračila.

„Musíme pomoct Pendragonu, dřív než se zřítí dolů na Zemi.“

„Kormidelníku, nastavte kurz k Pendragonu!“

„Ano, madam.“

„Za jak dlouho budeme v dosahu?“

„Padesát vteřin.“

„Připravte vlečný paprsek, hned jak budeme v dosahu!“

„Komandére, obě eskadry opouštějí pozici a přechází na střetný kurz.“

„Dostihnou je dřív, než dosáhnou pozice pro warpový skok?“ zajímalo Valeovou dychtivě.

„Ano, komandére. Dostihnou je mnohem dřív,“ přitakal praporčík u taktiky.

„Dobře, dobře.“

„Jsme v dosahu Pendragonu.“

„Můstek strojovně, převeďte všechno, co máme do impulsních motorů. Potřebujeme vytáhnout Pendragon na stabilní orbitu.“

Strojovna rozumí. Máte k dispozici všechno, co můžeme postrádat, komandére.“

„Zaměřit vlečný paprsek!“

„Máme je, komandére.“

„Impulsní motory na plný výkon!“ vzala tu zprávu na vědomí pouhým kývnutím. Měla druhou loď na hlavní obrazovce, takže všechno viděla. Titan byla o dost větší loď než Pendragon, takže mělo jít o rutinu, ale ona jak vidno nechtěla nic riskovat. Jedním okem zaznamenala Kerua, který dorazil zpátky na můstek a převzal taktickou stanici.

„Tažný paprsek jede na plný výkon. Vytahujeme Pendragon na vyšší orbitu.“

„Dobře.“

„Zaznamenávám zvýšené pnutí trupu, ale stále v mezích tolerance.“

„Jak si vedou ostatní?“

„Během půl minuty protnou kurz Koloniálního Dravce.“

„Nějaká odezva z jejich strany?“

„Oni neodpoví,“ odtušil Dar, čímž si vysloužil další komandérčin podrážděný pohled.

„Negativní, žádná odpověď,“ přišlo potvrzení z taktiky nyní již od šéfa bezpečnosti.

„Ani je nezastaví.“

„Jestli víte něco, co by pomohlo...“ musela Valeová vynaložit hodně sebeovládání, aby na vyššího důstojníka nezačala křičet.

„Komandére! Podívejte!“ přerušil její poznámku Keru.

„Co to sakra je?“

„Právě došlo k explozi, která vyvolala silnou nárazovou vlnu. Do třiceti vteřin bude u nás!“

„Ihned sklopte štíty!“ vyhrnul Dar jako první.

„To je šílenství! Nárazová vlna je úrovně dvě ...“

„Sklopte štíty a vypněte všechny kritické systémy!“ zopakoval Bajoranský kapitán důrazně.

„Udělejte to!“ přisvědčila nakonec Valeová po chvilce váhání.

„Vypínám všechny systémy. Vlna nás zasáhne právě...teď...“ dokončil Keru odpočet. Loď se mírně zhoupla, ale jinak k ničemu dalšímu nedošlo. Vrhnul po Aranovi nechápavý pohled a nejenom on. Světla na můstku pohasla, ale ihned naskočilo nouzové osvětlení.

„Hlášení!“ vyžádala si Valeová ihned zprávu o stavu.

„Žádné poškození, komandére,“ odpověděl nechápavě. „Pouze došlo k dočasnému výpadku energie, ale lodní systémy opět nabíhají. Do dvou minut budeme zase plně funkční.

„A Pendragon?“

„Žádná změna. Jsou stále na stabilní vyšší orbitě, kam jsme je vytáhli.“

„Jak jste to věděl?“ obrátila se první důstojník Titanu na Arana Dara. Již mnohem méně nepřátelským a konfrontačním tónem. Právě zachránil jejich loď, což nehodlala jenom tak odbýt.

„Jenom odhad.“

„Kdyby ne, tak nás ta vlna rozmázla a...“

„Dovedete si představit, jakou spoušť by způsobila nárazová vlna druhé třídy, pokud by zasáhla atmosféru Země?“

„Raději ne.“

„Oni nám nechtějí ublížit a tohle je dalším důkazem, že zvolili nedestruktivní prostředky, aby nás odstranili z cesty. Předpokládám, že tímhle způsobem vyřadili obě útočné eskadry, které jim zkřížily dráhu.“

„Zapomínáte, že unesli kapitána Rikera!“

„Pak Vám mohu pouze doporučit, abyste hned jak zprovozníte lodní systémy, přenesla poradkyni Troi na palubu. Ona nám bude schopná lépe tlumočit jejich úmysly.“

„Souhlasím.“

„Právě nabíhají lodní systémy. Senzory, pohon, štíty, zbraně a transportní místnost hlásí zelenou.“

„Senzory na plný výkon, hledejte ostatní lodě!“

„Je tam velké elektromagnetické rušení. Zkusím to vyladit pomocí satelitů a...“

„Sakra...“ uklouzlo Valeové při pohledu na hlavní obrazovku ukazující lodě z útočné flotily. Volně se vznášející bez známky energie ve vesmíru.

„Nějaká stopa po Koloniální lodi?“ zajímalo Bajorana, ačkoliv odpověď předem znal.

„Negativní. Jsou pryč.“

„Překvapilo by mě, kdyby nebyli,“ vzal tu informaci na vědomí, zhluboka se nadechl a dodal: „Navažte spojení s velitelstvím. Někdo jim musí sdělit tu zprávu.“

„Ano…pane,“ zadrhnul se šéf bezpečnosti na okamžik.

„Můžeme si promluvit, kapitáne Arane? Soukromě,“ pronesla první důstojník Titanu významně s pohledem směrem ke kápitánově pracovně.

„Hned jak podám hlášení admirálu Janewayové a jakmile bude poradkyně Troi zpátky na palubě.“

„Chcete se schovávat za lodní poradkyni?“ odfrkla si přezíravě.

„Nic takového,“ zavrtěl hlavou. „Ovšem mám pocit, že než na mě začnete křičet, bude lepší když uslyšítet její verzi příběhu.“


O necelou půlhodinku později už se situace natolik uklidnila, že konečně dokázali skrze všechno to rušení navázat spojení s velitelstvím Hvězdné flotily. Útočné týmy dole na planetě získaly plnou kontrolu nad nepřátelskou základnou a komandér Deanna Troi se vrátila živá zpátky na palubu. Na ošetřovně strávila jen krátký čas, než ji doktorka Ogawa ošetřila pohmožděninu na tváři a propustila zpátky do služby.

Něco s ní však bylo jinak. Nebylo to vidět navenek, ale ten únos a všechno co se dole odehrálo, s ní viditelně otřáslo. Nejspíš víc než samotný únos jejího manžela a kapitána v jedné osobě. Nemluvila o tom, jenom tiše zaujala své místo na můstku a čekala, až navážou spojení s velitelstvím, což se jim konečně povedlo. Společně s ní dorazil i plukovník Marcen a vypadal přinejmenším stejně zadumaně, jako lodní poradkyně.

Přesně podle očekávání admirál Janewayová neměla nejmenší radost z toho, k čemu došlo, ačkoliv nedávala svoji nelibost najevo. Ne, když nebyla sama a společně s ní byl na příjmu také admirál Paris. Dorazil před několika dny, ale zatím do dění nezasahoval.

Takže jsou pryč?“ pronesla pečlivě bezvýrazným hlasem.

„Ano, madam.“

A díky té elektromagnetické bouři, kterou vyvolali a která vyřadila třicet lodí Federace včetně základen, satelitů a pozorovacích stanovišť, nemáme nejmenší tušení, kam vlastně odletěli.“

„Ne, madam.“

Máte tušení, jaké mohou mít s kapitánem Rikerem úmysly?“ vložil se do věci také druhý z admirálské dvojice. Ta otázka směřovala spíše na lodní poradkyni, takže Aran Dar ustoupil ze záběru a přenechal jí slovo.

„Mohu celkem bezpečně říct, že mu nehodlají ani v nejmenším ublížit.“

Nu, to bude pro jednou příjemná změna. S ohledem na to, co napáchali na základně 001.“

„Nemyslím si, admirále, že to byla jejich práce. Stejně jako ty útoky tady na Zemi a Bajoru nebyly jejich dílem,“ podpořil ji Bajoran rychle.

Jste si tím jist, kapitáne?“

„Ano pane.“

Poradkyně?“ vybídla Janewayová Deannu, aby celou věc víc rozvedla.

„Oni sledují vlastní cíl a hodlají ho dosáhnout, aniž bychom se jim do toho pletli.“

Pokud tak činí na území Federace, tak je to i naše věc, nehledě na únos důstojníka Hvězdné flotily.“

„Nemyslím si, že mu ublíží, admirále,“ zopakovala znovu.

Ovšem neříkáte to s přílišnou jistotou.“

„Byla jsem tam dole svědkem toho, co Tasha, tedy major Kronesová dokáže. Myslím, že její skutečné schopnosti a možnosti výrazně přesahují všechno, čeho jsem kdy byla svědkem.“

Může být pro nás hrozbou?“

„Záleží, jak se na celou věc chcete dívat. Pokud ji chcete vidět jako hrozbu, potom ano, ona je rozhodně někým, koho bychom se měli bát. Ovšem pokud mohu usuzovat z mého pohledu, tak ona nás jako hrozbu nevnímá a proto pro nás ani hrozbu nepředstavuje, právě naopak.“

Plukovníku?“ obrátil se Paris pro poslední názor na celou věc, než dospěje ke konečnému rozhodnutí. „Co si o tom myslíte Vy?“

„V podstatě souhlasím. Ačkoliv může únos kapitána Rikera působit trochu děsivě, odpovídá to operačnímu schématu Nové Kolonie.“

Operační schéma, říkáte?“

„Ano pane,“ přisvědčil s klidem a jistotu někoho, kdo stojí na pevné půdě. „Celá ta jejich vyčkávací taktika a následný únos do sebe dokonale zapadá. Nechtějí, abychom udělali něco, co je podle nich jejich práce a kapitána Rikera sebou vzali jako svědka, aby viděl a dosvědčil, že všechno co udělali, bylo korektní.“

Mohli by ovlivnit jeho názor a…“

„To jistě ano, pane, ale jaký by k tomu měli důvod?“ přerušil admirála rychle. „Demonstrovali nám svoji převahu, takže proč by jim mělo záležet na našem názoru? Mohou prostě udělat, co potřebují a zase v tichosti zmizet.“

Na tom něco bude,“ připustila Janewayová.

I tak je nemůžeme nechat jenom tak poletovat po území Federace.“

„Nestojí o zbytečné obecenstvo, jinak by sebou vzali více svědků a nedali si takovou práci, aby vyřadili naše lodě zde v soustavě.“

Nicméně nevíme, kam letí.“

„Jistěže víme, kam letí. Dokonce máme i plavidlo, které je může sledovat. Jediné plavidlo, které zůstalo v provozu.“

My víme, kam letí?“

„Máme někoho, kdo ví, kam je poslal.“

Ach tak, takže jste přeci jenom někoho zajali?“

„Ano pane.“

Dobře, dobře. Pokud máte pravdu…“ zamnul si starší z admirálů zamyšleně bradu. „Potom nebude na škodu, když za nimi pošleme někoho, kdo na ně dohlédne.“

„Máme všechno potřebné, loď i volného kapitána…“

To není úplně špatný nápad,“ chytila se toho Kathryn, neboť jí došlo, kam tím plukovník směřuje. Zato Aran Dar při těch slovech strnul. Na jedné straně ho to překvapilo a šokovalo, ale na druhé straně zase naopak potěšilo. Jenže tohle nebyla jeho loď, ani posádka. Patřila kapitánu Rikerovi.

Souhlasím, že kapitán Aran je pro tuhle práci tím nejvhodnějším kandidátem,“ připustil Paris po krátké úvaze.

V tom případě jsme dohodnuti,“ vzala si rychle slovo admirál Janewayová. „Kapitáne Arane. Do návratu kapitána Rikera, přebíráte velení na Titanu.“

„Ano, admirále.“

Vaším úkolem, bude sledovat Koloniálního Dravce, ale nebudete zasahovat, pokud nebudou v ohrožení životy, nebo majetek Federace.“

„Rozumím.“

My zatím dáme dohromady flotilu lodí, která poletí na souřadnice, jež nám postupně dodáte. Doufám, že celou věc vyřešíme v poklidu, aniž bychom na sebe museli začít střílet. Taková věc by byla velice nemilá a ještě méně žádoucí.“

„S tím plně souhlasím, admirále.“

Kapitáne Arane,“ oslovila ho znovu Kathryn Janewayová. „Tenhle rozhovor jsem s Vámi původně hodlala vést mezi čtyřma očima, ale teď jste naše největší želízko v ohni, takže doufám, že se na Vás mohu spolehnout.“

„Vydám ze sebe to nejlepší, admirále.“

To snad raději ne,“ ušklíbla se trochu poťouchle. „Rádi bychom, aby Titan zůstal v jednom kuse.“

„Budu na to myslet, madam,“ opáčil upjatě.

Dobře, dobře. Náš rozhovor dokončíme, až bude po všem a budeme mít na všechno patřičný klid.“

„Budu…budu se těšit, admirále.“

Pokud už nemáte nic dalšího, potom neztrácejte čas a vydejte se na cestu.“

„Snad jen jednu věc, madam.“

Ano?“

„Mohu sebou vzít Sedmou?“

Proč ne. Enterprise bude beztak nějaký čas mimo provoz, takže můžete po dobu této mise využít její schopnosti.“

„Děkuji, admirále.“

„Pokud dovolíte, admirále, tak bych se též přidal,“ promluvil také Marcen. „Mám v celé záležitosti jisté zkušenosti a rád bych nabídl kapitánu Aranovi svoji odbornou expertízu.“

Pokud bude souhlasit, proč ne,“ pokrčila admirál rameny, ale pro jistotu dodala: „Ovšem mějte na paměti, že Titan je teď jeho úsek velení, byť dočasný.“

„Jinak bych to ani nechtěl, admirále.“

„Potom vítejte na palubě, plukovníku,“ podal mu Dar ruku, ale nadšení vyloženě nepociťoval. Zato si byl jist, že muž od rozvědky bude více než užitečný v hledání odpovědí na otázky.

Dobrá, dejte se do toho.“

„A co ostatní lodě v soustavě?“ zajímalo ještě Valeovou.

O ty se postarají vlečné lodě a dotáhnou je do loděnic na měsíci a stanici Mars.“

„Rozumím.“

Velitelství hvězdné flotily, konec!“

„Nu, takže kam poletíme?“ obrátila se ihned poté, co spojení s admiralitou skončilo směrem k Bajoranskému kapitánovi.

„Plukovníku?“

„Máme toho Chartockého velitele. Nechal jsem ho přenést na palubu, pokud nemáte námitky, komandére.“

„Pochopila jsem správně, že on způsoboval všechny ty věci, které připravily o život bezpočet lidí? Včetně poručíka T’Rel?“

„Chápete naprosto správně.“

„A někoho takového jste právě přenesl na palubu!“ S každým dalším slovem zvyšovala hlas.

„Už nepředstavuje hrozbu.“

„To víte jak?“

„Už ho nic neovládá. Je zase sám sebou,“ pronesla místo něj Deanna Troi.

„Neovládá?“

„Ten muž je pouhá oběť síly větší, než byl on sám. Poté, co ta bytost násilně opustila jeho tělo, je zase volný, ale bojím se, že mu tohle nedobrovolné spojení způsobilo trvalou duševní újmu.“

„Tím spíše nám ochotně řekne, kam máme letět, nemyslíte?“

„Ano, to jistě ano.“

„Potom to zjistěte, ať víme, kam máme letět,“ vydal Bajoran svůj první rozkaz ve funkci kapitána Titanu.

„Postarám se o to.“

„A zkuste něco udělat i pro něj,“ obrátil se na poradkyni. „Nesmíme na něj hledět jako na stvůru, která připravila nepřímo o život tolik lidí, ale spíš jako na oběť vyšší moci.“

„Souhlasím, ale obávám se, že něco takového spadalo do odbornosti, jakou měla T‘Rel.“

„Udělejte pro něj, co půjde. On je svědek, který nám může hodně říct o záměrech a motivech našich nepřátel.“

divider

Následuje:
Do neznáma

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2020 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries