Strážci řádu 2

Autor:
bubushow
Archivováno dne:
9. 12. 2019
Délka:
215 530 slov (958 min.)
Stav povídky:
dokončená
Přístupnost:
13+
Varování:

žádné

Seriál (svět):
TNG, DS9, VOY
Období:
Příběh se odehrává mezi roky 2379–2381
Hlavní postava(y):
kapitán Aran Dar
Kategorie:
alternativní vesmír, napětí
Pokračování:
volné pokračování
Spoiler:
žádný
Stručný obsah:

Diplomatické jednání probíhající, které hostila Spojená Federace planet na stanici DS9 mezi dvěma znesvářenými stranami, Tamulským impériem a Novou Kolonií dosáhla klíčového úspěchu a obě strany uzavřely tříměsíční příměří (viz cyklus Strážci řádu). Těsně po uzavření smlouvy došlo ke zcela nevyprovokovanému a bezprecedentnímu útoku ze strany Nové Kolonie na klíčová místa v samotném srdci Federace. Ničivé útoky, které mohly mít katastrofické následky pro celou Federaci, ale z nějakého důvodu, následkem podivné sabotáže se nezdařily. Zato srážka, s Koloniálním Dravcem u Bajoru si vyžádala stovky životů, včetně materiálních ztrát a byla zastavena až kapitánem Aranem, který obětoval svoji loď, nový Voyager, aby zastavil tohle běsnění. Federace zatkla Koloniální velitelku, ještě než opustila stanici DS9, ale nic nenasvědčovalo tomu, že má s tímto útokem cokoliv společného. Zato zde zůstala jako jediná, kdo převzal zodpovědnost za oba incidenty…

divider
Poznámka autora:

nezadáno

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Strážci řádu 2 (bubushow)

Obsah

Návrat domů

Lodní deník – Hvězdný čas 57979,98

Naše diplomatická mise do Tamulského impéria konečně nabrala ty správné obrátky. Po všech těch manévrech a skrývání kolem Tieru 4 a Zentieranů si konečně zase připadáme jako průzkumníci s cílem poznat nové formy života a nové civilizace. Celá událost je zastíněna pouze smrtí posádek L’Wan a L’Kor, lodí, které nás doprovázely po našem příletu. A samozřejmě nesmím zapomenout na Taranis. Bitevní křižník převzali údržbáři v loděnicích v soustavě Walgir a doprovodu se místo nich chopil osobně kapitán Sonmareus s vlajkovou lodí druhé flotily TSaan.

Po zastávce v soustavě Walgir jsme navštívili také další soustavy a planety. Akvirské Zelené zahrady na planetě Egmor, Solná jezera na planetě Vang, Fraweyanské muzeum techniky na Eleniaku, Gaalianský poutní chrám na Duede, Maloganský výcvikový tábor Rudých seker na Ramgatrue, chrám ZAntare na Tamuli 4 až po samotné setkání s vůdcem impéria Zoralem, které patřilo mezi vrchol celé naší výpravy.

Pokud mohu říct, tak všude nás srdečně vítali a tatam byla atmosféra, která naznačovala, že všechno by mohlo vypadat díky vládní cenzuře a operacím rozvědky úplně jinak. Nasbírali jsme mnoho poznatků o zdejších rasách, jejich zvyklostech, které budou nesmírně zajímavé pro oddělení kulturní a mezidruhové vztahy a nejenom diplomatické oddělení hvězdné flotily. Mohu celkem bezpečně říct, že naši přední vědečtí odborníci a diplomaté budou dozajista nadšeni.

Kromě toho, naše návštěva splnila i trochu jiný účel, který si naopak sliboval Tamulský vůdce. Celá mise totiž vedla současně k pádu současné vlády konzervativců a umožnila vzestup vlády nové, pokrokovější, ale jestli bude lepší či nikoliv to už ukáže čas. Impérium vykročilo novým směrem a rozhodně to vypadá slibně. Obzvláště pro další diplomatické vztahy, které by mohly prohloubit ve vzájemný obchod, průzkum dosud neznámých částí naší galaxie a kdo ví, kam až všechno může zajít. Voyager připravil svojí misí půdu pro ty, kdo přijdou pro nás.

Přesně tohle je ta věc, kterou Federace v současnosti tolik potřebuje. Znovu si připomenout svůj účel a skutečný význam. Hodnoty, kterými válka s Dominionem pořádně otřásla. A to nepočítám ty neustále tahanice s Romulanským impériem, které se po událostech s Shizonem ocitlo na pokraji občanské války a rozpadu. Rozhodně půjde o příjemnou změnu, která Hvězdnou flotilu zase trochu nakopne tím správným směrem.

Konec záznamu

Aran Dar ukončil záznam do lodního deníku, vypnul záznamové zařízení a popošel blíže k hlavní obrazovce. Voyager letěl vysokým warpem zpátky k oblasti trhlina kudy se měli neuzavřeným portálem vrátit zpátky domů na území Federace. Tamulské lodě je doprovodily pouze část cesty vedoucí na jejich území. Poté je nechali letět samotné s odůvodněním, že nechtějí zbytečně ohrozit současné křehké vztahy s Novou Kolonií.

Spíš než Novou Kolonii soustředili pozornost na nově se vytvářející politickou situaci v impériu, která se pádem stávající vlády otevírala novým možnostem. O téhle části a jak s tím naložit už bude muset rozhodnout někdo povolanější a kapitán Voyageru byl rád, že tím někým nebude zrovna on. Ohledně Nové Kolonie a její flotily zůstávalo taktéž ticho. Podle všeho stáhli své jednotky z Tieru 4 a nejspíš velice bedlivě a s mimořádným úsilím sledovali vývoj situace v impériu.

Nejspíš skrze své špionážní satelity a všechno co měli k dispozici. Však také během jejich cesty sem k oblasti Trhlina o sobě dali několikrát vědět. Z jejich strany šlo víceméně o okázalé gesto, kdy se jim prostě ukázali a dali najevo, že o nich vědí a sledují jejich pohyb, než aby s nimi hodlali navázat přímý kontakt. Pouze připomínali svoji přítomnost a varovali, aby nezkoušeli dělat žádné hlouposti.

„Čas k cíli?“

„K okraji oblasti dorazíme za čtyři hodiny, kapitáne.“

„Dobře,“ přikývnul. „Nějaká známka po nezvaných hostech?“

„Definuj pojem nezvaní hosté,“ požádal ho vedle sedící první důstojník o upřesnění té otázky.

„Nu z toho, co jsem slyšel, tak okrajové soustavy impéria sužovaly před návratem třetí flotily časté nájezdy pirátů.“

„Myslíš, třeba Gandorové?“

„Od chvíle, kdy se třetí flotila vrátila na pozice, tak je ve vnějších soustavách podivný klid, nemyslíš?“ Současně s diplomatickou misí sledovali také dění v okrajových částech impéria. Skrze hlášení a zprávy, které odtamtud přicházely, než aby zkoušeli někoho špehovat.

„Spíš kapitán Nuelos, na rozdíl od admirála Saarose ukázal, že má ten správný cit pro velení a podniknul ty správné kroky vedoucí k nápravě.“

„Snad máš pravdu.“

„Kromě toho nás sledují zvědavé oči Nové Kolonie, a pokud na nás nechystají nějaké překvapení oni, potom jsem celkem v klidu.“

„Ano, to nepochybně.“

„Napadá tě snad někdo jiný, kdo by mohl zkoušet zmařit naši výpravu?“

„Ne, nepadá, alespoň zatím.“

„Tak potom mi dej včas vědět, pokud bys měl pocit, že někdo takový existuje.“

Na tuhle otázku Dar neodpověděl, pouze pokýval hlavou na souhlas. Těžko by mohl svému příteli vysvětlovat, že v pozadí celé hry figurují dvoje bytosti, všechny na vyšší sféře existence. O téhle části ve svém hlášení raději pomlčel a celou věc zbytečně nerozebíral. Navíc se nikdo neptal ani nezajímal, takže mohl s klidným svědomím zamést celou věc pod koberec.

O čtyři hodiny později bez jakékoliv známky incidentu dorazili k oblasti, kterou pokřtili jako „Trhlina“. Ano, mikrotrhliny v sub-prostoru znemožňující vytvoření stabilního warpového pole, podtrhovaly samotné označení oblasti. Díky tomu se i samotný název rychle ujal a rázem tomuhle místu ani nikdo neřekl jinak. Před Voyagerem tak zůstávala poslední část cesty, kterou museli překonat bez použití warpu.

„Vystupujeme z warpu, na okraji Trhliny, kapitáne,“ ohlásil Tom Paris od kormidla.

„Přejít na impuls. Plný výkon.“

„Rozumím, impulsní motory na plný výkon.“

„Za jak dlouho dorazíme k portálu, Tome?“

„Plným impulsem za deset hodin.“

„Nějaké známky po cizí přítomnosti, Tuvoku?“ obrátil se Dar k šéfovi bezpečnosti.

„Negativní kapitáne,“ odtušil vulkánec, nicméně dodal: „Věřím však, že nás Nová Kolonie sleduje. S ohledem na kvalitu jejich maskování nás mají jistě pod dohledem.“

„Hlavně, aby zůstali pouze u toho,“ zamručel první důstojník kysele.

„V tom nebude problém, komandére. V oblasti narušení nefunguje ani jejich maskování.“

„To si pouze máme myslet.“

„Nikoliv,“ namítla ihned Sedmá od vědecké stanice. „Vznik této oblasti způsobila havárie jednoho jejich Dravce. Je tedy zřejmé a moje pozorování to potvrzují, že bude působit i na ně.“

„No, tady máš odpověď,“ podotknul Bajoranský kapitán ke svému příteli.

„Vstupujeme do oblasti Trhlina!“ přerušil pilot další debatu. Světla na můstku na okamžik pohasla, než se lodní systémy přizpůsobily změnám prostředí, ale přesto samotné osvětlení o pár procent pokleslo.

„Dobrá, došli jsme až sem a zbývá nám deset hodin, než budeme zase doma,“ řekl Aran ke všem na můstku. „Věřím tomu, že když jsme dorazili až sem, čeká nás klidný let, takže po tu dobu můžeme vyměnit směnu a sejdeme se tady znovu za deset hodin. Patřičně čerství a připraveni učinit poslední krok. Nikoliv do neznáma, ale naopak do známého místa.“

„Postarám se o to,“ přikývnul Madden.

„Já zajdu ještě chvíli k sobě, abych prohlédl hlášení pro Hvězdnou flotilu, a pak si půjdu také odpočinout.“

„Už jsi ho připravoval snad pětkrát a to nepočítám, kolikrát jsi ho kontroloval.“

„Tak, teď to bude naposledy.“

„Hlavně se u toho nezapomeň. Taková věc by dala špatný příklad posádce.“

„Neboj, nehodlám se v tom zbytečně nimrat.“

„To rád slyším, přikývnul pozemšťan. „Směnu nechám vyměnit během hodiny. Pak všechny pošlu hezky na kutě a pokračovat budeme za dalších osm hodin.“

Aran Dar samozřejmě neměl v úmyslu pitvat svoji zprávu. Z můstku zamířil přímo do své kajuty. Pouze naposledy přejel obsah hlášení z mise, objednal si v automatu něco k jídlu, skočil do sprchy a následně do postele. Celou dobu přemýšlel o tom, co by se ještě mohlo pokazit. Jeho vize z orbu proroctví se naplnila, jenomže ta vize neukazovala nic ohledně triumfálního návratu domů. Nic nenaznačovalo, že by se neměl vrátit, ale ani tuhle možnost nevyvracelo. Otázkou zůstávalo, jaký domov tam vlastně najde?

Pokud neexistovali žádní dvojníci, potom i jeho otec mohl zaujmout smířlivější postoj k němu a tomu, co dělal. Hodlal to zjistit, hned jak budou zpátky v kvadrantu alfa. Vyvolávalo to jistý paradox, ale nic s čím by si vyloženě lámal hlavu. Cestou sem byl v pokušení navštívit jistou mlhovinu, kde se skrýval zapomenutý Koloniální satelit, ale té myšlence úspěšně odolal. Co přijde, to prostě přijde a on na to byl připraven.

Díky tomu mohl v klidu spát celých šest hodin. Jakmile procitnul, tak si dal ještě jednu sprchu, lehkou snídani, oblékl si uniformu a zkontroloval čas. Služba mu začínala až za necelou půlhodinku a k průchodu měli následně dorazit o další hodinu později. Hodlal ještě předtím projít loď a navštívit některá oddělení, jako astro-metriku, aby zjistil, jak daleko Sedmá s Harrym pokročili ve zkoumání Trhliny. Zato zvonek ohlašující nečekaného návštěvníka ho trochu překvapil.

„Vstupte!“ vyzval příchozího automaticky a naposledy si urovnal kapitánské insignie na límci uniformy.

„Neruším, kapitáne?“ promluvil návštěvník, tedy přesněji návštěvnice.

„Vy?“ ohlédl se Dar zpátky a zjistil, že návštěvníkem je major Tasha Kronesová.

„Ano, já,“ přitakala a udělala další krok směrem kupředu. Dveře se za ní zavřely, takže rázem se ocitli v jeho kajutě pouze sami dva.

„Tomu říkám překvapení.“

„Nikdy jsem neholdovala tomu triku s dveřmi, které vedou kamkoliv se Vám zachce.“

„Já jsem si to osobně vyzkoušel, pamatujete?“

„Ostatní to považují za naprosto běžné a přirozené, ale…“

„Časem si na to jistě zvyknete, „odtušil Bajoran vida, že blondýnka vypadá trochu nervózně a určitě ne kvůli použití dveří kdo ví odkud až do jeho kajuty. „Což mě vede k tomu, proč jste přišla? Stalo se snad něco?“

„Nestalo se nic. Vlastně jsem se přišla rozloučit.“

„Jenom rozloučit?“

„Po tom všem, co se stalo, ze mě ostatní udělali něco jako vyslance pro celou záležitost.“

„Nevypadáte, že z toho máte přílišnou radost.“

„Tady nejde o to, jestli mám či nemám radost,“ zavrtěla hlavou a povzdechla si. „Všichni mi říkají, že jsem všechno udělala správně, přesto…“

„Přesto se našel někdo, kdo Vás bodnul zákeřně do zad.“

„Tahle část už se neměla stát. Alespoň tak mi ostatní říkali.

„Také už nestane. O to se Váš přítel v šedém postaral.“

„Možná by bylo lepší, kdy se tak stalo, což mě vede k celkové pointě, která je zhruba taková, že druhá strana utrpěla ostudný debakl, z čehož nemají ani trochu radost.“

„Nu, pokud celou dobu podváděli, tak sklidili pouze, co sami zaseli…“

„V tom to celé právě vězí,“ odtušila zamračeně. „Oni nepodvádějí, většinou. Dokážou si sem tam přiohnout zákonitosti vesmíru, ale nikdy předtím neudělali nic takhle křiklavého. Jistě, podvádějí, ale ne ve velkém, a jakmile jsou odhaleni, tak se stáhnou. Takové je pravidlo. Na scénu vstoupíme my, uklidíme po nich a jde se dál. Nikdo nepamatuje situaci, kdy by došlo k porušení této tradice. Nikdy předtím nikdo takhle umíněně netrval na svém a odmítnul ustoupit.“

„Proč to potom nikdo nezastavil? Přeci i ti druzí se musí držet těmi samými zákonitostmi, nebo ne?“

„Nikoho nenapadlo, že by mohlo jít o takový kolosální podvod, což vede právě k pointě, kterou Vám chci říct.“ Zhluboka se nadechla a pokrčovala. „Jejich zájmy v impériu, všechno, co zde prováděli, bylo založené na podvodu. Nemělo to tudíž pevné základy a nyní, když se všechno urovnalo a obě strany stáhly ze scény, tak se veškeré jejich zájmy, jakmile zatahali za vytvořené nitky, sesypaly. Jako pomyslný hrad z karet. Kdežto na naší straně došlo k opačnému účinku, neboť naše základy byly naopak pevné a veškeré naše investice, obrazně řečeno, měly silný základ.

Díky tomu Zentierané přežili a znovu mají šanci dosáhnout své velikosti, byť půjde jenom o malou část jejich skutečného potenciálu. Stejně jako Tamulské impérium. Jejich vláda se sesypala takovým fofrem, že to ani někteří z nich nestačili zaznamenat. Normálně by to probíhalo úplně jinak, jejich pád by nebyl tak hrozivý, ale protože celá jejich kontrola byla založena na podvodu, potom v jediném okamžiku přišli o všechno a nebyli schopni s tím vůbec nic udělat. Neměli se kde zachytit, aby zbrzdili celkový pád.

Díky tomu byl jejich pád v celé věci mnohem tvrdší a celá operace, hra jak tomu říkají, skončila naprostým fiaskem. Věc, kterou obzvláště vůdce druhé strany, Dreyfus, nesl a nese velice nelibě. Přitom je to celé v první řadě jeho chyba, že vůbec dopustil vzniknout takové frakci, která založila své činy na podvodu a ignorování zákonů časové dynamiky. To všechno se mu právě teď patřičně vymstilo a on z toho nemá ani trochu radost.“

„Takže hledá někoho, na kom by si zchladil žáhu? Někoho, jako třeba nás?“ ujistil se Bajoran, že správně pochopil pointu.

„V té první části, ano. Ovšem v té druhé už nikoliv. Proti Voyageru nemůže nic podniknout,“ opáčila a ještě k tomu dodala: „Teda pokud byste neudělali něco křiklavého, jako třeba zkoušet najít ten ztracený satelit v mlhovině. Potom by to mohl vzít jako výzvu, ale to vy jistě nemáte v plánu, že?“

„Ovšemže ne,“ přitakal Dar rychle. „Jenom mi to blesklo hlavou a beztak jsme dost daleko, takže by to ani nebylo dost dobře možné.“

„Potom nedělejte obrazně řečeno žádné prudké pohyby a doveďte Voyager zpátky domů.“

„Přesně to mám v plánu.“

„Dobře. Potom byste měl vědět, že jsem byla pověřena tím, abych dohlédla, že k tomu dojde.“

„Čekáte snad nějaké problémy?“

„Jak jsem řekla, druhá strana nesmí nic podniknout proti Voyageru, protože tím by porušili pravidla, ale to neznamená, že zůstanou stranou a budou se jenom dívat,“ odpověděla vážně. „Špatně totiž snášejí prohru, a i když nemohou nic podniknout přímo, mohou učinit nepřímé kroky, kterými vám znepříjemní život.“

„Máte na mysli něco konkrétního?“

„Za současné situace mě napadá pouze jedna věc, kterou mohou ovlivnit, aniž by jakkoliv poškodili Voyager.“

„Portál…“

„Nemusíte mít obavy, že by proti vám použili některý z triků, kterých jste byl svědkem,“ ubezpečila ho rychle. „Pokud něco zkusí, tak potom na úrovni odpovídající té vaší, takže to Vám i vaší posádce nebude připadat jako neobvyklý problém, jehož řešení přesahuje vaše schopnosti či možnosti.“

„Pokud nám ovšem nehodlají zavřít ten portál přímo před nosem.“

„Ten není součástí žádné dohody a jeho samotná existence je poněkud sporná, ale nemějte obavy, hodlám dohlédnout na to, aby tady byl, až k němu dorazíte a mohli jste skrze něj proletět.“

„To ovšem…“

„Už jsem podniknula potřebná opatření!“ zarazila další námitky rychle. „Bylo by nesmírně pošetilé, aby zkoušeli něco podniknout. Pokud druhá strana přesto něco podnikne, tak nebude moci podvádět a čeká na ně překvapení.“

„Sledujete nás?“ udeřil na ni, protože si jasně vybavoval, že zahlédli v oblasti Koloniální Dravce.

„Sledujeme Vás bedlivě a nebudu mít klid, dokud nebudete bezpečně zpátky v prostoru Federace. Tam už vám nebude nic hrozit. Alespoň z tohoto hlediska. Sbohem, kapitáne Arane,“ otočila se na podpatku a než stačil cokoliv dodat, vyšla ven z jeho kajuty. Vyběhl za ní na chodbu, ale podle očekávání tam nebyla. A pak že zbytek cesty bude poklidný a bez problémů. Nu, mohlo ho napadnout, že je Nová Kolonie bedlivě sleduje.

S povzdechem se vrátil zpátky, aby dokončil poslední úpravy na svém zevnějšku a poté opustil svoji kajutu. Cílem jeho první zastávky byla astro-metrika. Zajímalo ho, jestli Sedmá či Harry nezjistili něco nového o zdejší oblasti, co by jim pomohlo. Jasně si vybavoval slova Koloniální velitelky, že hodlá podniknout všechno proto, aby Voyager dovršil svoji cestu, ale nezabíhala do detailů. Nejspíš proto, že nevěděla, jakého překvapení se mohou dočkat.

„Kapitáne! Kapitáne!“ zjistil, že proti němu chvatně kráčí právě Harry Kim.

„Ano, Harry?“ kývnul mu. „Právě mířím do astro-metriky.“

„Tak to Vám nejspíš ušetřím cestu, neboť já jdu právě odtamtud.“

„Z Vašeho výrazu soudím, že jste našel něco zajímavého.“

„Ano, svým způsobem ano.“

„Nebyl jste tam doufám posledních osm hodin, že ne?“

„Cože? Ne…ne, jistěže ne,“ zavrtěl poručík rezolutně hlavou. „Předtím, než jsem šel na kutě tak jsme společně se Sedmou spustili širokospektrální sken oblasti, kterou jsme prolétali. Upravili jsme senzory, aby měly větší dosah. Skenování běželo posledních devět hodin a stále ještě běží. Nicméně první výsledky ukazují, že v oblasti se nachází prostorové bubliny.“

„Bubliny?“

„Ano, malé oblasti kde nejsou mikrotrhliny v prostoru,“ přitakal Harry vehementně. „Během skenování jsme jich odhalili celkem osm a to jsme pokryli pouze 30% celé oblasti. Určitě jich tam bude víc.“

„Proč jsme si jich nevšimli předtím?“ zajímalo kapitána. Samozřejmě věděl o těchto oblastech, ale nemohl o nich mluvit, protože se nikdy nestaly. Nyní, jak se zdálo, začaly vyplouvat na povrch. Což mohlo být stejně dobře jako špatně.

„Jednak proto, že jsme při naší první cestě neprováděli takhle důkladný sken, a jednak proto, že jsme předtím letěli ve stínu Taranis po kurzu, který nás vedl mimo tyto oblasti. Nyní jsme se vraceli po jiném kurzu, kterým jsme dokázali ušetřit nějakých dvacet minut času a prolétali kolem těchto trhlin, které dokázaly naše senzory zachytit.“

„A co to pro nás znamená?“

„No v těchto oblastech podle všeho funguje warp. Stačí stabilní warpová reakce na 0,23sekundy a překonáme celou oblast během okamžiku.

„To je beze sporu úžasné Harry, ale proč si toho nevšimli na Taranis? Přeci tu oblast zkoumali mnohem déle než my a měli k dispozici Fraweayanské inženýry i Gaalianského kartografa. Těžko by mohli mít na palubě povolanější osoby.“

„To nevím, ale mám jistou teorii, která říká, že tyhle bubliny jsou vytvořené uměle, následkem cizího zásahu.“

„Myslíte tím, že si je Nová Kolonie schválně vytvořila?“

„Rozhodně bych to nevylučoval,“ připustil Kim opatrně. „Je docela možné, že testovali způsob, jakým celou oblast rozptýlit a tohle jsou prostě jenom testovací oblasti.“

„Nebo si záměrně vytvářeli vhodná místa, kterými by mohli proniknout dovnitř a ven, zatím co ostatní musí letět hezky impulsem.“

„I to je jedna z možností.“

„Máte každopádně pravdu, že tahle informace je znepokojivá a dělá jejich úmysly dost tajuplné. Copak asi mají za lubem?“

„Právě jsem směřoval na můstek, abych to zjistil a případně vyvrátil, protože jedna z těch bublin se nachází nějakých půl miliónu kilometrů od samotného portálu.“

„Ano, tomu říkám zajímavá shoda okolností,“ přitakal kapitán.

O chvíli později oba dva vystoupili na můstku, kam už dorazila většina osazenstva první směny. Tom Paris už seděl u kormidla, Tuvok u taktiky a komandér Madden seděl ve velitelském křesle. Sotva ho zaznamenal, okamžitě vstal a beze slov mu uvolnil místo. Pár lidí ještě chybělo včetně Sedmé, ale s její dochvilností neměl obavy, že by přišla pozdě.

„Jaký máme čas, Tome?“

„Hodina a tři minuty k cíli při zachování stávající rychlosti.“

„Nějaké známky potíží?“

„Ne, nic neobvyklého. Všechny systémy běží normálně, a co se týče oblasti, tak je všude klid,“ odpověděl na jeho otázku první důstojník.

„Očekáváš snad nějaké problémy?“

„Všechno běží jak má, takže proč bych měl čekat problémy?“ opáčil nuceně.

„Obvykle jsem to já, kdo vidí problémy.“

„Nejspíš jsi mi nasadil brouka do hlavy,“ opáčil nakonec kysele. „Teď budu žít s představou, že na nás může odkudkoliv něco vyskočit.“

„V tom nemusíš být zase tak daleko od pravdy. Podle toho, co našel Harry a Sedmá je to docela možné, ale osobně si nemyslím, že nám hrozí přímé nebezpečí.“

„Největší nebezpečí hrozí, když tě nechám chvíli bez dozoru,“ opáčil Madden s nádechem sarkasmu. „Stačíš se poprat a následně se necháš unést nějakou cizí bytostí.“

„Budeš mi to pořád předhazovat?“ opáčil Dar útrpně. „Jako bych snad mohl za to, že ten Tamulský poručík hodlal porušit klid zbraní a tou bytostí jsem se nechal unést záměrně.“

„No, rozhodně nezávidím tomu, koho ti hvězdná flotila hodí na krk místo mě.“

„Raději než probírat moji budoucí kariéru bys měl přemýšlet o té svojí. Kdo ví, třeba si kapitán Picard mezi tím našel náhradu.“

„Velice vtipné.“

„Můžeš třeba přemýšlet o tom, jaké všechny úpravy mezitím provedli Bajorané na Enterprise,“ pokračoval dál lehce. „Pokud odvedli stejně dobrou práci jako s Voyagerem, potom tě čeká celá řada překvapení.“

„Hlavně abych se jich dočkal.“

„Až proletíme zpátky do kvadrantu alfa, tak budeme v bezpečí před nebezpečím, které tu na nás může, ale taky nemusí číhat.“

„Způsob, jakým to říkáš, naznačuje, že problémy mohou nastat.“

„Nemyslím si, že na ně dojde.“

„Opravdu?“

„Všechno naznačuje tomu, že nás má Nová Kolonie pod drobnohledem. Pečlivě sledují každý náš krok. Tím, že se jejich lodě několikrát ukázaly, nám dávají nenápadně najevo, že si nehodlají připouštět problémy. Ano, jsou nám jistě vděční za to, jak se vyvinula situace kolem Tieru 4. Navázání diplomatického dialogu s Tamulským impériem i překazení plánů jejich rozvědky.“

„Potom dávají svoji vděčnost najevo trochu zvláštně,“ opáčil Martin upjatě.

„Jsou nám vděční. O tom nepochybuji, ale zároveň nás chtějí mít co nejrychleji z cesty. Jednak aby se na nás nemuseli ohlížet a jednak mají vlastní plány, ve kterých by jim naše přítomnost překážela. Takže rozhodně udělají první poslední, abychom zmizeli skrze ten jejich portál a moc by mě nepřekvapilo, kdyby si dali tu práci a nenápadně ho za námi zkusili zavřít. Tím by celkem spolehlivě zavřeli zvědavé oči Federace.“

„Pokud by mohli ten portál zavřít, tak by to jistě dávno udělali.“

„V tom máš nejspíš pravdu,“ přitakal Bajoranský kapitán. Raději nedodal, že taková věc platí pouze za normálních okolností. „Musím do své zprávy pro Hvězdnou flotilu přidat také poznámku, že bude lepší vyčkat nějaký čas, než znovu zkusíme vyslat průzkumnou či diplomatickou misi. Nová Kolonie vůči nám sice nic nemá, ale naše aktivita v jejich operační oblasti jim není příliš po chuti.“

„Jo, tohle už jsem někde slyšel.“

„Máte už něco o těch prostorových bublinách, Harry?“ obrátil kapitán raději hovor trochu jiným směrem.

„Zkouším porovnávat určité aspekty, jako je velikost a vzájemná vzdálenost, ale mám příliš málo údajů, abych mohl bezpečně říct, jestli jde o nahodilé jevy, nebo jsou rozmístěné dle nějakého vzoru.“

„Zaznamenejte, co půjde. Těm, kteří jednou třeba přijdou pro nás, se tyhle informace můžou hodit. My, ale nebudeme pokoušet osud, abychom tady zbytečně vzbuzovali pozornost. Náš primární cíl je proletět portálem zpátky do kvadrantu alfa a přinést Federaci poznatky o nových rasách, které jsme poznali a diplomatické vztahy, které jsme navázali.“

„Ano, kapitáne.“

„Připravte vypustit průzkumné sondy, než vstoupíme do portálu. Možná nebudeme schopni celou oblast prozkoumat hned, ale sonda snad bude dostatečně nenápadná.“

„Možná by nebylo od věci vypustit na obou stranách portálu komunikační satelit,“ nadhodil Harry Kim vlastní návrh. „Probírali jsme to s Belannou a Regim a podle všeho bychom měli být schopni protáhnout signál skrz portál. Ať už otevřený, či zavřený.“

„Výborně. Proveďte, Harry.“

„Ano, kapitáne.“

„Možná by nemuselo být od věci, přesunout tam rovnou celou stanici,“ nadhodil komandér Madden suše.

„S tím bych počkal, až jak se věci vyvinou. Kdo ví, možná Hvězdná flotila dospěje ke stejnému závěru.“

„Rozhodně nebude na škodu celou oblast sledovat.“

„Ano, to jistě,“ přikývnul Dar, ale dál už nic neříkal.

O to usilovněji sledoval čas. Minuty postupně ubíhaly, aniž by k čemukoliv došlo. Voyager v klidu pokračoval ve své cestě domů. Aran Dar však měl v hlavě varování, kterého se mu dostalo od Koloniální velitelky. Ona vlastně přímo neřekla, ale naznačila, že druhá strana má něco v plánu. Nebo konečně pochopili, že taková věc by nikam nevedla a prostě zanechali zbytečné snahy, když Nová Kolonie bedlivě sledovala každý jejich krok.

„Dvě minuty k ústí portálu!“ informoval osazenstvo můstku Tom Paris.

„No, už jsme skoro tam,“ reagoval na jeho slova komandér Madden.

„Nejsme tu sami! Dva Koloniální Dravci se právě demaskují sto tisíc kilometrů před portálem.“

„Na obraz!“ vyžádal si kapitán ihned a dvojice Koloniálních lodí ihned zaplnila obrazovku.

„Zkouší nám zabránit v odletu?“ měřil si první důstojník obě lodi pohledem.

„Negativní, komandére,“ odtušil šéf bezpečnosti zamítavě. „Nechávají nám mezi sebou akorát mezeru, abychom mohli proletět.“

„Jo, zatím co oni nás budou mít jak na dlani,“ utrousil první důstojník uštěpačně.

„Jejich štíty a zbraně jsou vypnuté.“

„Nebudou po nás střílet,“ zavrtěl kapitán hlavou. „Pokračujte dál, Tome, polovičním impulsem.“

„Rozumím, přecházíme na polovinu impulsu.“

„Co myslíš, že udělají?“ zajímalo komandéra.

„Nemám nejmenší tu…“

Zbytek věty už nedokončil. Z Dravce na pravé straně obrazovky vyšlehl fialový paprsek, který zasáhl loď Federace. Prošel skrz trup a na okamžik dodal můstku hrůzostrašnou záři, ale jinak podle všeho nic neudělal.

„Nějaký druh skenovacího paprsku, „přispěchal Harry Kim ihned s možným vysvětlením. „Alespoň myslím,“ dodal pro jistotu.

„Žádné poškození ani známka narušení našich systémů.“

„Pokračujeme dál polovičním impulsem a obě lodi budeme míjet za deset… devět…osm…pět.. čtyři…tři…dva…jedna…teď!“

„Žádná reakce z Koloniální strany.“

„Dvacet sekund k okraji portálu!“

„Vypusťte sondy a sledujte, co naši přátelé udělají.“

„Sondy vypuštěny, žádná reakce.“

„Asi mají dost slušnosti, aby počkali, až budeme pryč,“ odtušil Madden suše.

„Vstupujeme portálu!“

V ten okamžik překročil Voyager horizont sub-prostorového portálu a vletěl dovnitř. Světla na můstku lehce pohasla a můstek se začal lehce třást. Celé to trvalo necelou půlminutu, než proletěli skrz a znovu se ocitli ve volném hvězdném prostoru. Veškeré otřesy rázem přestaly a kapitán mohl znovu vstát ze svého křesla, aby si prohlédl hvězdy na hlavní obrazovce.

„Poloha?“

„Jsme přesně tam, kde máme být,“ odpověděl mu Tom Paris a dodal s úsměvem: „Doma.“

„Navažte spojení s Hvězdnou flotilou a…“

V ten moment světla zhasla a můstek potemněl. Rychle naskočilo nouzové osvětlení, ale ten zvuk podobný poslednímu výdechu naznačoval, že právě ztratili primární energii.

„Hlášení!“

„Právě došlo k výpadku všech primárních systémů. Pohon, štíty, zbraně,“ konstatoval Tuvok s obvyklým klidem.

„Kormidlo nereaguje na moje pokyny, kapitáne, ale cosi právě převedlo energii do pomocných trysek.“

„Pomocné trysky?“

„Otáčíme se, pokud mohu říct.“

„Zaznamenávám převod energie do deflektorového paprsku,“ připojil Harry Kim.

„Tak tohle se mi vůbec nelíbí a…“ začal první důstojník, ale to už z hlavního deflektoru vyletěl jasně modrý paprsek, směřující přímo do míst odkud před pár okamžiky vyletěli. Chvilku se nic nedělo a poté celou obrazovku zalila jasně bílá záře.

„Filtry!“ stačil Dar ještě zakřičet, načež musel odvracet pohled před oslnivou září

Trvalo to jenom pár okamžiků. Poté záře zmizela. Světla na můstku se opět rozsvítily a všechny ovládací konzole opět ožily. Rázem to vypadalo, jako by se vůbec nic nestalo. Na můstku se rozhostilo ticho

„Je pryč,“ protnul ticho Harry Kim jako první. „Výstup z portálu je pryč.“

„Byli jsme to my?“

„Podle všeho ano. Paprsek deflektoru vyslal velmi specifickou vlnu, která pokud mohu soudit, uzavřela portál na naší straně.“

„Otázka zní, jak k tomu došlo?“

„Myslím, že odpověď je za současné situace více než zřejmá,“ odtušil Dar suše.

„Takže nám tímhle chtěli naznačit, ať nestrkáme nos, kam nemáme, co?“

„Podle údajů senzorů, které dostávám, je portál pouze uzavřený, nikoliv zničený. Stále je možné ho otevřít, pokud…“

„Pokud budeme mít návod a vědět jak na to. Což nám Nová Kolonie rozhodně nenechala. Místo toho si pohrála s našimi systémy, aby se nás tiše zbavili.“

„S tím už nic nenaděláme,“ pokrčil kapitán rameny. „Tuvoku, navažte spojení s Hvězdnou flotilou. Měli bychom dát vědět, že jsme zpátky.“

„Rozumím. Vysíláme, ale zatím nepřichází žádná odpověď. Zvláštní…“

„Jsme doufám ve správném vesmíru, nebo ne?“ zeptal se s náznakem obav.

„Zvláštní je, že nezachycuji žádný komunikační provoz. V této oblasti by měl být celkem rušný provoz, ale nic nezachycuji.“

„Možná jde o nějaký druh rušení. Podobně jako u Gralgaru,“ mínil Madden.

„Nastavit kurz na DS9, Tome!“ přikázal kapitán pilotovi.

„Kurz nastaven, kapitáne.“

„Warp 5 a kupředu!“

Kapitánův deník, dodatek:

Po deseti hodinách letu jsme konečně navázali první spojení s nákladní lodí Dantes. Dobrá zpráva je, že Federace nikam nezmizela během naší mise a problémy s komunikací jsou pouze místního rázu způsobené uzavřením sub-prostorového portálu. Účinky postupně odeznívají, ale přesto narušily komunikaci v oblasti několika desítek parseků.

Nyní letíme cestovní rychlostí na stanici DS9, kde jednak proběhne důkladná revize Voyageru v loděnicích a jednak budu moci podat hlášení o stavu lodi a průběhu diplomatické mise. Federace si od samotné mise příliš neslibovala, a přestože údaje o impériu budou rozhodně zajímavé, stávající situace znemožnila další diplomatické vztahy.

Konec záznamu

Aran Dar se pohodlně opřel v křesle u stolu ve své pracovně na můstku, kde právě provedl záznam do deníku. Pohledem zavadil o hodiny. Pomalu se připozdívalo a jeho směna skončila už před půl hodinou. Zatím ještě neplánoval jít do své kajuty si odpočinout. Měl hodně věcí k přemýšlení. Obzvláště té části, kdy se vrátí domů a co tam vlastně najde? Najde tam svého otce? A pokud ano, bude to opravdu on? A jaký k tomu všemu vlastně zaujímá postoj? Nejraději by navázal spojení s Bajorem okamžitě, ale nechtěl budit dojem přílišné netrpělivosti. Už, už vstával, když v tom zvonek ohlásil příchozího.

Kdopak to asi bude tentokrát? Vítaná, či nevítaná návštěva?“ pomyslel si v duchu, ale nahlas řekl: „Vstupte!“

„Kapitáne?“ do pracovny vstoupil Harry Kim s padem v ruce a podle výrazu učinil nějaký zajímavý objev.

„Ano, Harry?“

„Asi Vás bude zajímat, že už máme spojení s DS9.“

„Ach, výborně.“

„Taky jsem společně s Tuvokem a Sedmou analyzoval ten kód, který nám Nová Kolonie vložila do hlavního jádra počítače.“

„A?“

„Podle všeho se ihned po provedení jednoduché sekvence příkazů smazal a nezanechal po sobě stopy.“

„Tak, jak potom víte, že tam byl?“

„Naši přátelé nám zanechali malý dárek, který přenesli do našich bio-neurálních uzlů.“

„Dárek, říkáte?“

„Nejsem si úplně jist, co vlastně udělali, prokousat se tím zabere týdny, možná měsíce, ale troufám si říct, že to má přímou spojitost se zavřeným portálem.“

„Určitě?“

„Sedmá i Tuvok souhlasí.“

„No, jakmile Voyager dorazí do loděnic, tak budeme mít spoustu času k analýze.“

„Ano, kapitáne.“

„Víte, Harry, mám takový pocit, že z jejich strany jde o jakési pozvání.“

„Pozvání?“

„Řekl bych, že se s námi hodlají v budoucnu setkat, až budeme připraveni. Nebo až oni budou připraveni. Tohle je pozvánka a Voyager zase klíč ke dveřím vedoucí k novým obzorům.

KONEC

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2021 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries (Casperium)