Konspirace Alpha & Delta

Obsah

• Prolog
• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Kapitola 8
• Kapitola 9
• Kapitola 10
• Kapitola 11
• Kapitola 12
• Kapitola 13
• Kapitola 14
• Kapitola 15
• Kapitola 16
• Kapitola 17
• Kapitola 18

Kapitola 15

Enterprise, hvězdný čas 52069,984 (25. 01. 2375 – 13:00)

Bylo to blízko. Zatraceně blízko. Cítil, že blíž už snad nemůže být. Přesto netušil, jaká událost ho ještě zdržuje zde na Enterprise. Hodlal mít jeden nepříjemný rozhovor rychle za sebou a nechtěl celou záležitost nijak napínat. Hlavní plán byl splněn. Zda Voyager proletí zpátky či neproletí, už nemělo potřebný význam. Původně chtěl zajít za Guinan a zkusit pátrat nejdříve tam. Nakonec vyrazil na můstek. Z nejasného popudu dospěl k závěru, že k důležité události dojde právě tam. Výtahem vyjel na můstek. Vstoupil do poměrně rušného ovzduší. Netušil přesně, co hodlají udělat, a vlastně ani nepotřeboval znát podrobnosti. Celkem v klidu procházel kolem taktického úseku dolů k velitelské sekci. Usedl vedle kapitána a poradkyně, na okraji velitelské sekce. Trpělivě čekal na událost, jež měla nadejít. Již věděl, že k události dojde za necelých sedmnáct minut. Ignoroval ruch můstku stejně jako přítomnost kapitána i poradkyně Troi. Věděl, že ho po očku sleduje svými citlivými empatickými smysly. Nemohla vidět víc, než už věděla. Ne, teď již nebyl důvod k utajování. Vlastně sám byl zvědav, jakého překvapení se brzy dočká.

"Kapitáne, koloniální loď se odmaskovává za zádí!" zazněl hluboký Klingonův hlas od taktiky.

"Časové štíty?" předešel Mikel svůj protějšek.

"Časové štíty mají aktivní, normální štíty vypnuté, zbraně deaktivované!" doplnil hlášení.

"Překonfigurovat štíty na normální hodnoty zabere přinejmenším deset minut," nemohl nepřidat důležitý poznatek Dat.

"Díky, Date," kývnul kapitán spokojen s výsledkem. "Alespoň na nás nehodlají střílet," pomyslel si v duchu.

Dravec přeletěl kolem nich a nabíral kurz k červí díře. Dalších deset lodí zahájilo s určitým zpožděním podobný manévr, jen v mnohem sevřenější formaci, jíž rozptylovaly časové záření před sebou. Zatím co Dravec z vlajkového křídla vytvářel širokou brázdu uprostřed, zbylé lodě postupovaly metodicky tak, aby anomálii obsáhly později a daly Voyageru na druhé straně dost času k průletu zpátky. Podle časového indexu měly na průlet víc než desetiminutovou prodlevu. Všechno probíhalo podle stanoveného plánu.

"Dravec se blíží k místu setkání! Doba průletu pět minut!" nahlásil po dlouhé odmlce Worf.

Uplynulo již přes dvacet minut od začátku operace. Taktický panel přepnutý na hlavní obrazovku jasně ukazoval průběh. Zlatavá záře označující oblasti časového záření postupně měnila barvu na tmavě modrou, znázorňující již uvolněnou oblast. První loď se ocitla mimo záření. Worf ji ihned přiblížil. Z lodi, zjevně ferengské konstrukce, zůstal pouze vrak. Zato další loď už patřila Federaci a vypadala v celku. Ne úplně, ale podle modře žhnoucích gondol motorů a silného příkonu energie stále schopná letu.

"Konečně…," vydechl Picard. "Pane Worfe, naveďte je ihned k nám!"

"Provedu!"

Velká loď třídy Ambasador zareagovala poněkud těžkopádně, ale nabrali jejich kurz. Za nimi následovala další a konečně i poslední loď třídy Nebula vstoupila do normálního prostoru. Ještě před začátkem operace vyslal Picard zprávu na Odysseu, aby si pospíšili. Do jejich příletu zbývala zhruba hodina. Konečně měl všechny ztracené lodě pohromadě. Mise byla z větší části splněna. Zůstávala poslední část, dostat Voyager domů, což bylo víc, než před začátkem mise mohli doufat. Přesto sledoval další a další lodě, jak se postupně vracejí do normálního prostoru. Zatím jenom jedna zničená. Ostatní možná zůstávaly provozuschopné, ale podle černých šrámů ať již na Lexingtonu, Excaliburu či Héře dávaly najevo, že došlo k boji.

"Koloniální loď vstupuje k okraji červí díry!" promluvil znovu Klingon. Obezřetně sledoval svůj taktický panel. Z nedávného rozhovoru, jehož byl svědkem, kapitán očekával potíže, tudíž zůstával mimořádně ostražitý. Vrhal kradmé pohledy po Mikelovi, který se usadil vedle Deanny a odtud sledoval veškeré dění na hlavní obrazovce.

"Děkuji pane W…," přikývnul spokojen s vývojem událostí.

"Kapitáne!" vykřikl Worf dříve, než dokončil větu.

Doslova vteřiny dělily koloniálního Dravce od vstupu do červí díry, když se za ním vynořila temně zelená verze romulanského válečného ptáka. Spustil palbu, sotva se odmaskoval. Zasáhl zcela nekrytého Dravce neschopného jakkoliv zareagovat. Přesto vstoupil do červí díry a táhl za sebou unikající plazmu z motorů. Romulanská loď zastavila pronásledování, sotva vletěl dovnitř. Obrátili kurz zpátky. Válečný pták nezůstal jedinou lodí, která se odmaskovala. Řada dalších provedla odmaskování za zcela bezbrannými koloniálními loděmi. Zoufalá snaha překonfigurovat štíty a zahájit únikové manévry neměla ten pravý účinek.

Z můstku Enterprise sledovali zkázu. Dvě lodě zanikly v oslnivém výbuchu, dalších pět skončilo coby doutnající vraky. Zbylá dvojice, těžce poškozená, doplněná bitevním křižníkem, dokázala pod ochranným maskováním ustoupit z bojiště. Zůstala pouze jedna jediná netknutá koloniální loď. Ne však na dlouho. Worf si ihned všimnul změny jejich chování a přepnul obrazovku na Oko 7Z.

"Co sakra dělají?" zarazilo Rikera, jenž si všimnul změny pozice vlajkové lodi.

"Mění kurz přímo proti Romulanům!" zahřměl Worf.

"Nemají proti tolika lodím šanci," zavrtěl hlavou Picard.

"Jejich štíty jsou stále dole. Nabíjecí cyklus zbraní zahájili před deseti vteřinami," doplnil taktický důstojník se známkou nevíry a zároveň obdivu v hlubokém hlase.

"Zavolejte je!"

"Ona neodpoví," zavrtěl hlavou Mikel.

"Kdo ona?" zajímalo prvního důstojníka.

"Date?"

"Kapitán Tolkin není nejvyšším velitelem na Oko 7Z, ovšem jméno jeho přímé nadřízené mi nesdělil. Ani on ani nikdo jiný," doplnil android pružně.

"Ale vy víte, kdo jim velí!" trval na svém Riker, mířící pohledem k Mikelovi.

"Nechci být indiskrétní, komandére, avšak pokud ona sama sebe nepředstaví, tak ani já nevyslovím její jméno," pokrčil rameny dodávající ještě potichu Mikel. "Ještě není připravená…"

"Ona hodlá opravdu zaútočit. Cítím jednu mysl mnohem silněji než všechny ostatní a v ní silné odhodlání," promluvila Deanna Troi zvláštně nepřítomným hlasem, oči doširoka otevřené, jak k ní prudké přívaly emocí přicházely jako příboj. Něco podobného dosud u nikoho nezažila.

"Chce pomstít zničení sesterské lodě," doplnil Mikel. "Obrazně řečeno je sesterská loď jako siamské dvojče. Bez ní nemohou plně existovat. Třída D je zatím jenom prototyp. Velice úspěšný prototyp, který nemá mezi svými konkurenci. Nejnovější úpravy verze C2 ji dotahují svým výkonem, takže mohou sloužit coby sesterská loď. Napadnou válečného ptáka, který zničil jejich dvojče, a pak se stáhnou."

"Pokud z nich něco zbude," poznamenal Riker. "Což vám asi příliš vadit nebude."

"Z Romulanů nic nezbude, uvidíte sám…," odtušil Mikel přesvědčivě.

"Má pravdu, kapitáne, nabírají kurz k válečnému ptákovi!"

Zjevně i Romulané zaznamenali nalétající loď. Zpomalili a nabrali kurz směrem k nim. Další dvě lodě se oddělily od hlavní skupiny, aby podpořily útok. Zůstávaly však více vzadu.

"Jejich zbraně nejsou plně nabité…," trval na svém Worf.

"Ke zničení nepřítele víc nepotřebují!" nenechal ho Mikel domluvit. Anomálie se rozestupovala a on sám již začínal vnitřním okem vidět mnohem více než předtím. Ne úplně všechno, protože náhlý útok zarazil dokončení kompletního rozptýlení. S jistým zadostiučiněním našpulil rty a pozorně sledoval, co přijde. Palba z romulanské lodi zasahovala nechráněného koloniálního Dravce. Ovšem pouhé vteřiny. Čas sotva na pár výstřelů. Zasáhly cíl, ale to již přicházela odpověď. Hlavní iontová děla na křídlech zažhnula přiváděnou energií. Zásobníky nedosáhly plného nabití, ale salva byla víc než dostačující. Modré výboje jdoucí v rychlém sledu za sebou zasáhly přímo nejbližšího nepřítele. První zásahy štíty ještě ustály, ale takové náhlé smršti nemohly odolat. Doslova roztrhaly válečného ptáka, který zmizel v ohnivé kouli. Odpálená torpéda ještě nadělala symbolickou škodu dvěma lodím, než Oko 7Z zmizel pod maskováním.

"Romulané zaujímají pozice před námi, chtějí nás obklíčit!"

"Romulané nejsou jediný problém, Worfe," upozornil šéfa bezpečnosti Mikel. "Další je totiž přímo za námi a věřte, že z toho nebudeme mít vůbec žádnou radost." Sotva domluvil, začaly se odmaskovávat další lodě přímo za nimi.

"Další plavidla se odmaskovávají za námi!" zůstal šéf bezpečnosti dvě vteřiny nevěřícně hledět na svůj panel. "Jsou to cardassianské válečné lodě třídy Galor."

"Maskované cardassianké lodě?" nevěřil vlastním uším Riker.

"Zdá se, že uzavřeli tajně dohodu s Romulany. Otázkou zůstává, co vlastně chtějí," přihodil Picard, kterého přítomnost Cardassianů zdaleka nepřekvapila.

"Což nám velice brzy povědí," povzdechl si Mikel.

"Kapitáne, vedoucí loď nás volá!" krátké zapípání na taktické konzoli oznámilo příchozí zprávu.

"Dejte je na obrazovku, Worfe!"

Klingon splnil ihned daný rozkaz. Obrazovka ukázala statnějšího Cardassiana, podle všeho již staršího muže, zato mimořádně vitálního s mimořádnou inteligencí v očích. Oblečeného v civilním oblečení, nikoliv v černé vojenské uniformě. Na tváři měl sebevědomý úsměv muže, který si je dobře vědom své výhody.

"Tain," zašeptal polohlasem Mikel a vstal dříve, než kdokoliv stačil reagovat. "Enabran Tain."

"Vy musíte být ten Mikel, o němž jsem tolik slyšel," odtušil Cardassian spokojeně.

"Předpokládám, že od Olivera Cartera," odtušil suše.

"Velmi správně," dostal celkem zbytečný souhlas. "Řekl nám spoustu zajímavých věcí a hodně mluvil o vás. Dokonce víc než sám věděl, díky věcem, které jste zakódoval v jeho DNA mnoho generací předtím."

"Než jste ho zabili!" ucedil Mikel chladně.

"Nešťastná náhoda. Živý by pro nás měl mnohem větší cenu," pokrčil Cardassian rameny, ale nevypadal nijak pohoršen. "Bohužel jeden z našich vyšetřovatelů byl přespříliš horlivý a on jeho výslech prostě nepřežil. Za což byl dotyčný vyšetřovatel exemplárně potrestán."

"Nepochybně."

"Otázkou zůstává, co vás sem vlastně přivádí, Taine!" chopil se iniciativy kapitán Enterprise. On jediný chápal, o kom přesně je řeč. Ostatně Olivera Cartera sám viděl. Nyní konečně věděl, jaký osud ho skutečně potkal.

"A vy jste zřejmě kapitán Picard, o němž jsem taktéž hodně slyšel," nadhodil Cardassian konverzačně.

"Stejně jako jste se vrátil zpátky do čela Obsidiánského řádu," utrousil Mikel bez známek pobavení.

"Obsidiánský řád byl přeci zničen během války!" namítnul ihned Will Riker.

"Ne tak docela, komandére Rikere," zavrtěl Tain hlavou. "Samozřejmě po tom fiasku na Bajoru a zničení Deep Space Nine i federální flotily museli vysoce postavení Gulové jednat. Zjevně můj nástupce nebyl natolik prozíravý, jinak by si na ně dával mnohem větší pozor. Ovšem snaha zakrýt vlastní chybu vedla ke kaskádovému efektu, který málem zničil Cardassii," nadechl se a jeho pobavený výraz nahradil jiný, mnohem vážnější. "Všechno, co se odehrálo v následujících měsících a rocích, byla jedna zoufalá snaha zachránit, co zachránit nešlo. Nakonec vinili Obsidiánský řád z neúspěchu během války s Federací, takže ho hledajíce viníky svrhli. Pak mohli zahájit jednání a umýt si nad celou situací ruce. Samozřejmě nikdy neexistovaly žádné záznamy o aktivitách Obsidiánského řádu před válkou, ani o naší účasti na masakru Bajoranů či dalších akcích v demilitarizované zóně."

"Evidentně vás nezničili úplně," podotknul Picard.

"Když jsem viděl, kam všechno směřuje, nemohl jsem zůstat v pozadí," pokračoval Tain v objasňování událostí. "Dívat se, jak tihle idioti vedou Cardassii ke zkáze. Ne. Díky svým kontaktům jsem zachránil velkou část členů Řádu a stáhli jsme se na tajnou základnu, kde jsme stavěli lodě a také navázali spojenectví s našimi romulanskými přáteli z Tal’Shiaru," dokončil větu, načež z pozadí vystoupil štíhlý Romulan ve stříbrošedé uniformě.

"Plukovník Lovok," poznamenal Mikel.

"Jste opravdu tak dobrý, jak Tain říká," přikývnul Romulan uznale, načež se znovu stáhnul do pozadí.

"Naše spojenectví původně nemělo zcela jasný cíl, až doteď," doplnil Tain se záhadným úsměvem.

"Chápu."

"Jediný důvod, proč jsme ještě nezaútočili, jste vy, Mikele!" odtušil Cardassian výrazně.

"Zdá se, že je o mě opravdu velký zájem, ale musíte se zařadit do fronty," poznamenal Mikel s mírným úsměvem.

"Jakou frontu máte na mysli? Obávám se, že jsme Novou kolonii odsunuli z prvního místa," zasmál Tain se lehce.

"Ne na dlouho."

"Myslíte si, že tady budeme debatovat a čekat, až přiletí jejich posily?" zasmál se Tain podruhé, poměrně dobře naladěn.

"Otázka zní, co nabízíte?"

"Přesunete se na naši loď a my necháme všechny ostatní lodě odletět," vyslovil Cardassian prostou a jasnou nabídku.

"Řekněte, Taine, jestli se mýlím, ale musíte mít informační zdroj. Dokonce nabývám přesvědčení, že ten zdroj se nalézá právě na palubě Enterprise," začal Mikel pomalu a jistě chápat, jak moc se nechal napálit.

"Hmm, jste opravdu dobrý, ale asi ne tolik. Jinak byste ho odhalil mnohem dříve," zasmál se Tain lehce.

"Nebojte se, pojistil jsem se, aby neodešel dříve, než s ním skoncuji," ujistil ho Mikel obratem.

"V tom vám možná pomůžeme sami," neubránil se dalšímu pobavenému zasmání Tain.

"Myslím, že ne!" učinil zamítavé gesto s kamennou tváří.

"Ani kdyby další loď třídy Galaxy doletěla včas, nebudete mít proti nám šanci," zavrtěl Cardassian sebevědomě hlavou.

"Jste si tím jistý?" Mikel pronesl otázku přesně tím tónem, který dokázal znejistit.

"Ano," odtušil Tain, ačkoliv i na něj otázka zapůsobila a na čele se mu vytvořily vrásky.

"Já myslím, že ne, Enabrane Taine." Poprvé v Mikelově tváři vykvetl úsměv. Začínal vidět a chápat, kdo je vlastně v pasti. "Dovolte mi, abych vám něco řekl o Nové kolonii."

"Ale jenom stručně, žádné zbytečné protahování," naklonil se Cardassian blíž k obrazovce.

"Samozřejmě," přikývnul Mikel na souhlas. "Admirál Brownová patří  mezi nejlepší taktiky Koloniální flotily. Obvykle neudělá první krok, pokud nemá promyšlené další dva dopředu."

"Což znamená?" pobídl ho k vysvětlení pointy.

"Znamená to jediné. Nejsme to my, kdo je obklíčen přesilou deset ku jedné, ale vy!"

"Za léta coby vůdce Obsidianského řádu jsem dokázal poznat, zda někdo blafuje či nikoliv," pronesl Cardassian uvážlivě, mnoucí si bradu. "Jenže u vás si nejsem jistý. Možná opravdu začínám stárnout."

"Tak vám trochu víc napovím. Koloniální vlajková loď je napojená na naši komunikaci, takže slyší všechno, co říkáme. A během našeho rozhovoru měli dost času k zaujmutí potřebné pozice a naplánování útoku," pokračoval Mikel konverzačním tónem. "A možná byste měl vědět, že neznají slitování. Sbohem, Taine…" Poslední slova už skoro zašeptal a vychutnával si překvapení vůdce Cardassianů. Spojení bylo okamžitě přerušeno, ale pro Cardassiany a Romulany bylo pozdě.

Koloniální bitevní křižník Anterius 23, hvězdné datum: 2233.1,25

Koloniální velitelská loď Ant 23 stihla pod ochranou doprovodných Dravců zmizet z dosahu. Podobný manévr plánovali, takže Oko 2Z a Oko 3Z zůstávaly poblíž mateřské lodě. Co nečekali, byla velikost a síla nepřátel. Způsob, jakým efektivně zaútočili a zcela rozbili původní formaci. "Jejich chyba," pomyslela si admirál Jessica Brownová. Přivedla s sebou dost lodí k jejich zničení včetně elitní desítky bitevních křižníků. Ovšem možnost eliminovat hrozbu jednou pro vždy byla víc než lákavá. Z toho důvodu volila nejprve menší uskupení. Všechny lodě měly pouze minimální posádky, z nichž většinu stihli přesunout na ANT 23. Tím eliminovala počet ztrát, ale zničení šesti lodí zanechávalo hořkou pachuť v ústech. Hlášení o škodách přicházela ze všech palub. Loď třídy Anterius byla stavěná jako loď bojové stěny, takže vydržela opravdu hodně. Což o Dravcích třídy X říci nemohla. Vlastně původně hodlala nechat pilotovat automaticky, ale pak by hlavní část krycího plánu nikdy nevyšla. Jakmile dvojice Dravců, oba třídy ZC, pod ostrou palbou zmizela, zahájila zamaskovaná flotila postup. Podle plánu dvě nejprve obklíčili devatenáct romulanských lodí, jednu zničila Tolkinova loď. Unikli dříve, než k nim mohla nepřátelská plavidla dorazit a bez ochranných štítů způsobit těžké škody. Naštěstí včas nahodili maskování. Dříve než začali aktivovat štíty.

O osudu sesterské lodi nezůstávaly pochybnosti. Taktický úsek jednotlivých divizí potvrdil poškození aminiových krystalů těsně před vstupem do červí díry. Pro ně už nebylo pomoci. Následná exploze - otázkou zůstávalo, zda k ní dojde uvnitř červí díry nebo za ní - nesehrávala důležitější roli. Každopádně samotná exploze krystalů způsobí její trvalý kolaps. Federální loď se nedostane zpátky domů, nebo spíš jejich šance poklesly téměř na nulu. Stejně jako Romulanů. Už podle jejich neobvyklé formace pochopila, že mají další flotilu připravenou dokončit obchvat kolem čtveřice federálních lodí. Další Galaxy přilétala, ale podle časového indexu nepřiletí včas. Ne, zcela jistě ne. Rozdělila operační svaz dvě do dvou větví v očekávání dalších lodí. Opět zasáhla přímo do černého. Vlastně nešlo o víc než logickou dedukci. Navíc díky tajné lince, kterou Mikel zanechal, mohla slyšet všechno, o čem si povídali. Podle časového indexu potřebovala sedm minut a dvacet devět vteřin k dosažení cíle. Pak už žádná romulanská ani cardassianská loď neunikne koloniální odplatě. Mikel byl vskutku skvělý. Nejspíš by sem přiletěla tak s polovinou operačního svazu, kdyby ji něco v jeho hlase neupozornilo, ať si vezme mnohem větší síly. Vlastně shromáždila čtyři sta lodí, celé dva operační svazy, ještě než Oko 13Z dorazil se zprávou. Díky tomu zareagovala mnohem pružněji.

Proč ale během rozhovoru s velitelkou celé expedice, ačkoliv obě dvě měly hodnost stejnou, trvala na pomoci federální lodi ztracené kdesi v Delta kvadrantu? Možná jim chtěla pomoci kvůli svému původu, ale po tom nepátrala. Stačilo, když dala jednoznačně a také značně nelogicky najevo, jak může být podobná pomoc prospěšná. Kdyby řekla, že jde o osobní záležitost, určitě by se s ní hádala mnohem méně. Jenže pochopila až o něco později a ustoupila ze svého stanoviska. Konec konců za poslední roky učinila velký pokrok. Pád rady starších, původní vlády, ji rozhodně nemrzel ani trochu a kdesi v duchu z něj měla škodolibou radost. Zkrátka a dobře, těšila se z maličkostí všedního dne a logiku si nechávala jen pro případ potřeby. Od té doby, co zabila vlastního manžela, cítila, že život konečně dostává správný říz. To, jak morbidně to znělo, nebrala už dávno v potaz. Za posledních deset let se smála mnohem, mnohem víc než za celých sedmdesát let předtím. Vlastně se smála skoro každý den. Měla proč. Admirál Hix jí přenechal svou dosavadní pobočnici, jenom ji povýšil do hodnosti komodora. V krizových okamžicích vyslal obě dvě i s celou elitní skupinou a doprovodem dočasně převzít koloniální expedici. Za deset následujících let dokázali navázat na práci své předchůdkyně a přinést stabilitu, jistotu, obnovit pošramocenou pověst Nové kolonie a konečně dosáhnout mnohem méně křehké rovnováhy nezaložené na strachu ze síly.

Komodor Kathrin Jensová stála vedle ní na vlajkovém můstku Ant 23. Pravda, dvě vlajkové lodi v jedné flotile mohly působit trochu potíže v hierarchii velení, ale ne u koloniální expedice. S úsměvem poslouchaly, jak Mikel pro ně získává čas. Nejspíš o nich věděl, takže svou řeč úmyslně natahoval. Zjevně byl zčásti překvapen tím, co slyšel, a v jeho hlase poté, co pochopil, že celou dobu měli na palubě tajného informátora, se objevil sotva znatelný náznak hrozby. Jenom velmi dobrý posluchač by rozpoznal smrtící záměr z jeho slov. Každopádně splnil, co potřebovali. Přes podezřívavost Cardassiana si nepřátelé neuvědomili, že je obklíčili. Taktická obrazovka jasně ukazovala stejně jako časový index dole, že obchvat je dokončen. Čtveřice modře blikajících bodů se symbolem Federace zůstávalo uprostřed. Zelený symbol Romulanů v půlkruhu doplňoval oranžový symbol Cardasianů z druhé strany. A všude kolem červené body operačního svazu jedna a stříbrné svazu dvě. Velice zajímavá past, která čekala na sklapnutí.

"Jste si tím jistý?" zazněl Mikelův hlas, který dokázal znejistit. Evidentně měl určitý úspěch, přestože Cardassian neustoupil ze svého požadavku. Místo toho začal být více podezřívavý. Začal pomalinku tlačit na ukončení debaty. Ne snad, že by ztratil jistotu úplně, ale nechtěl ztratit víc času, než bude nutné.

"Tak Vám trochu víc napovím. Koloniální vlajková loď je napojená na naši komunikaci, takže slyší všechno, co říkáme. A během našeho rozhovoru měli dost času k zaujmutí potřebné pozice a naplánování útoku. A možná byste měl vědět, že neznají slitování. Sbohem, Taine…," dodal, což byl zcela jasný signál k útoku. Admirálu Brownové spokojeně zasvitlo v očích. Její pobočnice nasadila pečlivě neutrální výraz, ale i ona byla poměrně spokojená s vývojem událostí.

"Odmaskovat!" vydala admirál řízně rozkaz. "Zahájit útok."

"Všechny lodě potvrzují splnění rozkazu, admirále."

"Útočný vzor sigma pět!" Zde nebyl prostor pro nějakou extra taktiku. Přesila deset ku jedné hovořila příliš jasně o způsobu, jakým zaútočit.

"Rozkaz!" provedl kapitán Weird bez prodlení.

"Vyřaďte co nejvíc lodí, než zaútočí Dravci, nechci žádné zbytečné ztráty," vysvětlila blíže svůj rozkaz.

"Ano, admirále."

Palebná smršť zastihla jak Romulany tak Cardasiany zcela nepřipravené. Než stihli cokoliv udělat, odpálila desítka křižníků stovky torpéd a za nimi letěla druhá vlna v podobě útočných lodí. Přes polovina z nich skončila v ohnivém výbuchu nebo zcela vyřazená. Obrovská přesila v podobě útočné vlny dokonávala dílo zkázy. Proti sevřené formaci, v níž jednotlivé skupiny útočily, nemohli udělat prakticky nic. Zoufalá snaha udržet si obrannou pozici byla předem odsouzená k neúspěchu. Dravci třídy X možná nedosahovali úrovně Warbirdů či třídy Galor, ovšem v ucelené organizované skupině tvořili smrtící sílu. Sílu, jež zcela jednoznačně vyřídila veškeré nepřátele. Odpor utichal. Trosky kdysi hrozivých válečných lodí dvou velkých a silných stran zůstaly jako připomínka překvapivé zkázy. Občas ještě přicházela sporadická palba, ale ta již nemohla kroužící lodě ohrozit. Celkem beztrestně střílely po lodích, které vypadaly, že by ještě mohly být alespoň z malé části funkční. Necelých patnáct minut uběhlo od začátku a o vítězi nebylo pochyb. Tucet Dravců hlásil bojové poškození, ale žádné další ztráty. Hlavní skupina se rozestoupila a v následujících minutách zcela rozptýlila anomálii, odhalujíc její příčinu. Skutečně tam byla laboratoř. Příliš malá, aby mohla představovat hrozbu, ale s dostatečným potenciálem, který mohl způsobit chaos v mezihvězdném měřítku.

"Cíl zaměřen, admirále!" oznámil kapitán Weird.

"Rozumím," přikývla.

Sama si přepnula ovládání zbraní na svou konzoli. Pořádně si prohlédla cíl. Pevněji sevřela rty. Odpočítala pět vteřin než stiskla spoušť. Trojice modifikovaných časových torpéd opustila odpalovací rampu. Cíle dosáhla během dalších deseti sekund. Modifikovaná torpéda bylo nutné odpálit s nižší rychlostí, takže k laboratoři doletěla později. Žádná obranná palba nezazněla. Laboratoř zůstávala zcela bez obranných prostředků. Z toho důvodu torpédům nestálo nic v cestě. V okamžiku dopadu nadešla krátká exploze, doplněná krátkým narušením časoprostoru, do něhož byly veškeré trosky vtaženy.

"Doufám, že tahle byla poslední," poznamenala komodor Kathrin Jensová, aby přerušila napjaté ticho.

"Taky doufám…," zašeptala její nadřízená. "Ať flotila zahájí návratovou sekvenci."

"Admirále, federální loď nás volá!" přišla hlášení.

"Neodpovídejte!" učinila Admirál jasné gesto, načež důstojník u komunikační konzole váhavě přikývnul. "Víc pro ně momentálně udělat nemůžeme. Necháme Tolkina, ať dokončí formality."

Následuje:
Kapitola 16