Konspirace na třetí

Autor:
bubushow
Archivováno dne:
15. 4. 2006
Délka:
28 983 slov (129 min.)
Stav povídky:
dokončená
Přístupnost:
13+
Varování:

žádné

Seriál (svět):
TOS, TNG, ENT, nezařaditelné
Období:
Hlavní postava(y):
Posádka Oko 7Z a posádky Enterprise
Kategorie:
napětí, alternativní vesmír
Pokračování:
volné pokračování
Spoiler:
žádný
Stručný obsah:

Zdánlivá nehoda uvrne koloniální loď Oko 7Z na druhou stranu galaxie. Do části vesmíru známé jako kvadrant alfa.

divider
Poznámka autora:

Snad se mi zadařilo napsat kvalitní příběh a možná si někdo všimne, že tohle je jenom předehra.

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Konspirace na třetí (bubushow)

Obsah

Kapitola 1

Koloniální hvězdný čas: 2235.1,10

Dravec Oko 7Z, třída D, kdesi v hlubokém vesmíru.

Leitha nemohla toho večera usnout. Od konečné přestavby a posledních vylepšení, které na vlajkové lodi během ní provedla, uběhl skoro měsíc. Přesto všechno nedokázala přijít na jednu konkrétní věc. Cítila, že je blízko a přitom stejně daleko, jako mnohé vědecké kapacity. Nejčastěji z řad Chartoků, kteří neuspěli, nebo přinesli jen málo nového. Chaokové neměli ve svém středu mnoho vědců. Vlastně skoro žádné. Leitha, se svou matkou Krystal, patřila mezi vzácné vyjímky. Ani jedna z nich se nemohla chlubit vědeckými tituly. Každopádně byla Leitha jmenována vědeckým důstojníkem a specialistou na Oko 7Z. Nemalou měrou se na tom podílel i fakt, že si hlavní šéflékařka vybrala její matku, jako svojí asistentku. Od jisté doby pracovali vždy společně. Zbytek nové posádky doplnili kadeti a úplní nováčkové, kteří se měli na jejich zkušební výpravě pořádně otrkat, získat potřebné zkušenosti a stát se řádnými členy koloniální flotily. Jenomže nic neprobíhalo, jak mělo. Pět členů posádky bylo po smrti a mnozí si odnesli hodně nepříjemné zážitky z pokusu o obsazení lodě Gandorskými nájezdníky. Oko 7Z musela během dvou měsíců, dvakrát navštívit loděnice, kvůli komplexní opravě. Až teprve na základně u planety Hales IV, získali tolik potřebné náhradní díly a loď znovu nabrala původní plný výkon.

Ovšem důvod proč mladá Chaocká specialistka nemohla usnout, byl trochu jiný. Cítila neklid pokaždé, když dostala nějaký nápad, který ještě patřičně neuzrál v její mysli. Blokovala ho myšlenka na Haweho, který se ukázal ve velice dobrém světle. Možná trochu ostýchavě, ale o to víc byl sladký. Nemohla se nepousmát při té vzpomínce. Jediný zástupce Chaoků na palubě vlajkové lodi. Od jisté doby na něj musela myslet a obvyklá ostražitost ustupovala do pozadí. Byla mnohem silnější než on, ačkoliv to nedávala nijak najevo. Nechtěla ho zbytečně odradit, aby se necítil méněcenný. Do dosavadního poklidného života Leithe vstoupilo něco nového a ona se prostě čas od času nedokázala na svou práci tolik soustředit. Hledala totiž způsob, jak jednou pro vždy, učinit průlom v oblasti aminiových krystalů. S tímto motem se také přihlásila na Oko 7Z. Zatím nedosáhla ničeho, alespoň dle vlastních měřítek. Dosavadní výzkum však nenaznačoval, že by mohla posunout vědecké obzory dál než doposud. Dnešní noci však dostala šílený nápad. Přišel znenadání a nenechával jí spát.

Oblékla se do jednodílné uniformy, kterou získala dosavadním úsilím v koloniálních službách, aniž by prošla akademií, jako zbytek posádky. Dostala dokonce i hodnost, kterou přijala více odtažitě, ale nevzpírala se. Chápala to jako ocenění své služby a práce, stejně jako její matka, která sice hodnost odmítla, ale přijala funkci na Oko 7Z. První Leithy kroky vedly na ošetřovnu. Regenerativní nano-technologie se v posledních letech stala významnou složkou lékařské vědy. Nejenom lékařské, ale i v inženýrské oblasti. Hlavně díky šéflékařce Oko 7Z, Karen Markusové. Ošetřovna zela prázdnotou, takže si mohla klidně vzít, co potřebovala, aniž by někdo kladl dotěrné otázky. Její matka by se určitě zajímala, co má na mysli a ona ještě nehodlala prozradit své úmysly, dokud si nebude jistá výsledkem. Pečlivě uzavřela uzávěr s nanity a zkontrolovala si na panelu jejich naprogramování. Někteří byli určení k obnově tkání, jiní zase kostí, pokožky atd. Ona potřebovala specifické nastavení, které pouze odhadovala podle první hypotézy. Nebyl problém je přeprogramovat pro jiné účely. Spokojená s výsledkem zamířila do strojovny. Doufala, že zde bude mít klid, ale v tom se zjevně mýlila. Hlavní inženýr Simon Ingirus měl zrovna té noci službu.

"Nemůžeš spát?" oslovil ji sotva zaznamenal její přítomnost.

"Dostala jsem nápad a chtěla bych ho vyzkoušet," přiznala po pravdě, protože Simonovi nedokázala lhát. Navíc mohla jeho pomoc přinést kýženou pomoc. Simon byl spíše konstrukční inženýr, ale věděl o Aminiových krystalech také poměrně hodně. Navíc ji mohl ze strojovny vykázat, pokud by dělala úpravy za jeho zády.

"Zase si chceš hrát s aminiovými krystaly?" zeptal se s kyselým úsměvem.

"Jak říkám, mám nový nápad, ale potřebuji ho ověřit."

"Potom zkus simultantní režim," navrhnul.

"Počítač toho ví o krystalalech stejně málo jako my. Tudíž jakákoliv simulace bude krajně nepřesná," poučila inženýra, ačkoliv to nebylo třeba. On příliš dobře věděl, že simulovat reakci krystalů není reálné.

"Bál jsem se, že to řekneš," povzdechl si

"Myslela jsem, že nemáš noční službu?" otočila rychle list, vedouce hovor záměrně jiným směrem.

"Potřeboval jsem dohnat pár hlášení o údržbě a Susan měla zato, že na můstku bude dostatečný klid, aby mohla zaškolovat nového pilota Edwina," pokrčil stoicky rameny. Vzápětí zpozorněl. Nenechal se odvést od tématu a nespustil Leithu z očí.

"Ten sympatický mladík, co jsme ho nabrali na základně u Halesu IV? Nadhodila škádlivě ve snaze trochu ho popíchnout. Dobře věděla o jeho vztahu s hlavní pilotkou Susan Arčrovou.

"Jo, přesně ten," ušklíbnul se nepřistupuje na její hru. "Prý je velice nadaný pilot a Susan chtěla zjistit jak moc."

"O tom ani v nejmenším nepochybuji. Pokud má nadání, potom nemůže být v lepších rukou," našpulila rty v poťouchlém úsměvu.

"Podle záznamů ano. Záznamy nemusí říkat všechno," pokrčil rameny a vrátil se k původnímu tématu. "Co přesně máš v plánu udělat?"

"No…, dosavadní testy ukázaly, že Krystaly nereagují na žádnou, známou fyzickou, chemickou, či bio-chemickou reakci," začala opatrně, aby v něm nevzbudila obavy z ukvapeného rozhodnutí.

"To je všeobecně známý fakt, který jsi sama mnohokrát potvrdila v praxi," odtušil neutrálně nechávaje Lethe prostor v bližšímu vysvětlení.

"Co když ale vezmeme v úvahu, že nejde o anorganickou, neživou hmotu, ale organickou?" vynesla svojí myšlenku na povrch.

"Krystaly každopádně nejsou živé," zavrtěl hlavou pobaven absurditou myšlenky.

"Dokaž to!" vyzvala ho a zapíchla prst do jeho hrudi.

"Všechny testy prokázaly, že jde o neživou krystalickou hmotu, která při vystavení specifickému záření, vytváří naše maskování a urychluje chod našich motorů," odtušil s lehkým pokrčením ramen.

"Teorie relativní rychlosti světla, já vím," přisvědčila trpělivě. "Ovšem pokud vím, nikomu se nepodařilo proniknout až do jádra krystalů. Nevíme co je uvnitř."

"Prováděné skeny na sub-atomární úrovni odhalili v jádru nevyčerpatelný zdroj energie. I když jde pouze o teorii. Zato podepřenou několika důkazy. Povrch je z hmoty pokrytý hvězdným prachem, takže jde o látku, která se nachází ve vesmíru. Krystaly na sebe nabalují vesmírný prach. Jakmile naberou určité množství prachu, dochází ke krystalizaci a nabalovaní dalších částic, které vytvářejí další izolační vrstvy. Samotné krystaly v čistém stavu bychom ani nemohli použít."

"Opakuješ celkem zřejmá fakta," podotkla uštěpačně.

"Opravdu?" nasadil udivený výraz. "Takže ty chceš brát krystaly jako živou hmotu ve vesmíru a nepřijde ti to ani trochu nepravděpodobné?"

"Nepravděpodobné, možná. Ale nikoliv nemožné."

"Nejsem si jistý co by ti tvoji nanité mohli udělat, aby vyvolali nové reakce v krystalech," opáčil s jistou dávkou pochybností.

"Víme, že při mikroskenu se na všech krystalech objevují mikrotrhliny. Já pouze chci zkusit zregenerovat povrch, jako by šlo o živou část," dořekla zbytek

"Hodně štěstí," zamručel Simon skepticky.

"Raději vztyč bezpečnostní silové pole kolem oblasti dvě," doporučila opatrný postup, aby ho přesvědčila o tom, že uvažuje dostatečně racionálně.

"A jestli se ti něco stane, tvoje matka stáhne zaživa z kůže," zabručel sardonicky zadávaje svůj kód do počítače ke spuštění bezpečnostního silového pole..

"Pochybuji, že by zašla až tak daleko," usmála se na něj povzbudivě.

"Doufám, že víš co děláš," povzdechl si. Chtěl dodat ještě něco, jenomže u Leithy nemělo smysl zkoušet podobné triky. Nikdy by na ně neskočila, ani se nenechala odradit. Chaokové šli vždy za svým cílem.

"Taky doufám."

"Pokud nevíš, co to udělá, tak by sis měla vzít alespoň ochranný oblek. Má v sobě zabudované ochranné silové pole, které tě ochrání před…." Pohled Leithy si vyložil jako evidentní nesouhlas. Částečně se uklidnil. Pokud by chtěla dělat něco opravdu nebezpečného, určitě by neignorovala jeho doporučení. Kolem sekce, kde byli krystaly umístěné, bylo víc než dost bezpečnostních přepážek ze speciálních slitin, které spolehlivě odstínily záření, nepočítaje fakt, že veškeré obvody byly pečlivě izolované a zajištěné proti přetížení, explozi a všem možným i nemožným nehodám, které je během konstrukce i po ní napadly. Žádná loď neměla tak dobře zabezpečené krystaly jako Oko 7Z. Pravdou zůstávalo, že vytvoření zdejšího prostředí zabralo nemálo místa.

"Vztyčte bariéru kolem….," zaslechla Leitha ještě Simonův hlas než všechno utichlo. Silové pole stupně deset, zcela izolovalo okolí a ven neprošlo nic, ani zvuk. Podle poklesu světla poznala, že Simon odstavil i hlavní zdroj energie a momentálně jeli na rezervu. S posvátnou bázní vstoupila do nejbližší bezpečné zóny. Od samotných krystalů ji děla jenom dvojice přepážek. Teprve teď si uvědomila, že nemá vše do detailu připravené. Začala programovat regenerační sekvenci, kterou nanité provedou. Nebylo nijak zaručené, že záření nanity nezničí sotva se dostanou dovnitř. Doufala, že jsou dost odolní proti radiaci jinak její pokus skončí dřív než začal a to nehodlala připustit. Simon by si nedovolil žádné posměšky, Neboť by mu je vrátila i s úroky během tolik oblíbených akcí pořádaných lodní poradkyní Jennifer Waitovou. Navíc samotná skutečnost, že by mohla prohrát ještě dřív než by začala byla nepřijatelná. Potřebovala dosáhnout alespoň malého úspěchu, jinak zcela jistě neusne a vědomí, že byla jen krůček od cíle ji bude dál užírat.

Programování nanitů ji zabralo skoro půlhodinku. Nesledovala čas, ale bylo už dost pozdě. Podle planetárního času se den chýlil ke konci. Transportovala nanity dovnitř ochranného pole. Zapnula sledování vnější vrstvy krystalů a sledovala reakci. Nečekala, že dosáhne úspěchu hned na první pokus. Očekávat okamžitý úspěch bylo arogantní a zcela nevědecké. Výsledky důležitých výzkumů nikdy nebyly patrné při prvním pokusu. Alespoň ne ty skutečně důležité, které obohatili, či obohatí vědecké poznání. Vlastně doufala alespoň v nějakou reakci, která umožní vědě učinit dlouho očekávaný krok vpřed. Víc nechtěla. Dokonce i sebemenší, nevýznamná reakce by byla něčím s čím by mohla později pracovat. Upřela pohled k panelu, který zobrazoval činnost nanitů.

Stalo se to mnohem rychleji než očekávala. Mnohem rychleji, než mohla zareagovat. I na Chaoky měla mimořádně rychlé reakce, ale nebyly jí nic platné. Jenom matně zahlédla vlnící proud energie, který vyšlehl zpoza přepážky. Jako elektrický bič, ačkoliv bezpečnostní přepážka nebyla poškozená. Každopádně ji zasáhl do prsou a ona zavrávorala. Druhý úder ji poslal tvrdě proti jednomu ze sloupů vedle konzole. V bezvědomí se sesunula k zemi. Celou lodí projelo zachvění, podobné tomu, když přecházeli na maximální rychlost. Alespoň tolik dokázal hlavní inženýr usoudit v kratičkém okamžiku. Od jádra vyšlehla vlna energie. Jen díky tomu, že před pár hodinami přešli na impuls neměla větší intenzitu. Každopádně zasáhla každého ve strojovně a skončili většinou v bezvědomí na podlaze. Simona nevyjímaje. Sice byl nejdál ze všech, ale ani on nezůstal při vědomí. Ne víc než pár vteřin, aby zahlédl Leithu skrz silové pole, která to odnesla nejhůř.

Na můstku kapitán Tolkin procitnul ze své meditace. Za jiných okolností by se mohlo zdát podivné, že odpočívá, když má službu. Potřeboval se pouze oprostit od jistých emocí, aby je mohl později lépe ovládnout. Skutečnost, že měl zavřené oči, nehrála významnou roli. Ve skutečnosti věděl o všem, co se na můstku dělo a děje. Vnímal hlavního pilota Susan Arčrovou u pilotního křesla jak dává pořádnou instruktáž nováčkovi v posádce. Stejně jako cítil komandéra Ostlinovou u taktické stanice kdesi za ním a ještě dvojici kadetů pracující v zadní části můstku na nějakém svém projektu. Smysly měl tedy mnohem ostřejší a reakce také. V okamžiku, kdy sebou loď prudce trhla se pevně zapřel o opěrku svého křesla a tím si jako jediný udržel potřebnou rovnováhu. Na hlavní obrazovce jednoznačně poznal vír, ukazující přítomnost červí díry. Během okamžiku vtáhl Oko 7Z dovnitř a Tolkin měl jen prchavý okamžik k tomu, aby zjistil, kdo má tohle všechno na svědomí. Leitha…..

Celá loď se pořádně otřásla a nikdo nezůstal na svém stanovišti. Nebyl čas sledovat kam kdo dopadl. Přetížení inerciálních tlumičů znamenalo obvykle velké potíže. Většinou zkázu celé lodi. Z velícího křesla si Tolkin převedl kontrolu nad kormidlem a veškerou dostupnou energii převáděl do pole strukturální integrity. Štíty nefungovaly a jediný důvod proč tady ještě jsou, byl ten, že Oko 7Z byla velmi dobře postavená loď. Tlak zvenčí rychle stoupal až se dostal k hranici bezpečné tolerance. Konečně spatřil cestu ven. Hybná síla je tlačila hluboko do neznáma, daleko od cesty ven. Musel použít opravdu veškerou možnou energii, aby změnil směr letu a dostal loď i s posádkou do bezpečí. Skoro se mu povedlo proletět. Tah byl bohužel příliš velký. Přes veškerou snahu netrefil úplně přesně výstupní okno. Další náraz už nepřestál ani on. Náraz výrazně překročil všechno, co mohly inerciální tlumiče ustát. Oko 7Z přešla do prudké rotace. Poslední co Tolkin udělal, bylo upravení kormidla, takže zastavil nekontrolovatelnou rotaci, do které se hvězdná loď po nárazu dostala. Více jeho slábnoucí vědomí nedokázalo zvládnout a on upadl do milosrdného bezvědomí, následuje zbytek posádky.

divider

Následuje:
Kapitola 2

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2021 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries