Konspirace na třetí

Autor:
bubushow
Archivováno dne:
15. 4. 2006
Délka:
28 983 slov (129 min.)
Stav povídky:
dokončená
Přístupnost:
13+
Varování:

žádné

Seriál (svět):
TOS, TNG, ENT, nezařaditelné
Období:
Hlavní postava(y):
Posádka Oko 7Z a posádky Enterprise
Kategorie:
napětí, alternativní vesmír
Pokračování:
volné pokračování
Spoiler:
žádný
Stručný obsah:

Zdánlivá nehoda uvrne koloniální loď Oko 7Z na druhou stranu galaxie. Do části vesmíru známé jako kvadrant alfa.

divider
Poznámka autora:

Snad se mi zadařilo napsat kvalitní příběh a možná si někdo všimne, že tohle je jenom předehra.

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Konspirace na třetí (bubushow)

Obsah

Kapitola 11

USS Enterprise NCC-1701A, hvězdné datum: 8513,2

Malý tým se přenesl transportním paprskem z Enterprise do laboratoře koloniální lodi. Simon Ingirus zatlačil na dvou místech ve stěně s označením jedna. Hladce s letitou praxí odstranil přepážku a odhalil energetický rozvod. V ruce už držel koloniální skener, hledaje hlavní síť vedení. Zpočátku očekával, že obvod bude přerušený. Podivil se, když zjistil, že rozvody jsou úplně v pořádku. Na nic nečekal a připojil přenosný terminál. Výsledek překvapil i jeho samotného.

"Co je?" poklepala na jeho rameno Tasha.

"Divné," zavrtěl hlavou.

"Co tam vidíš?" naklonila se přes jeho rameno, aby lépe viděla.

"Před pár minutami naskočila rezervní energie. Aktivována ze strojovny."

"Tím máme první důkaz pro tvojí teorii," prohlásila Tasha s nadějí v hlase. "V jiné časové smyčce je posádka strojovny a pracuje na obnově systémů."

"Nahození rezervy nemusí nic znamenat. Nouzový zdroj pouze napájí kritické systémy a počítačové jádro. Navíc jako jeden z mála nevyžaduje autorizaci ke spuštění."

"V tom máš pravdu."

"Projedu diagnostiku systému a zkusím zjistit co přesně se stalo."

"Fajn."

"Nezabere to víc než pár minut," mluvil a současně se mu prsty míhaly po přenosné konzoli. "Zatím odklopte přepážku dvě a pět. Zkusím přesměrovat ovládací okruhy zpátky na můstek."

"Rozkaz," neubránila se Tasha úsměvu. Simon byl ve svém živlu, tudíž nebral hodnosti v potaz. Ani ona nebrala svou hodnost příliš vážně. Nechat se oslovovat generále jí přišlo dost fádní. Proto zůstala pouze u majore. Nikdo jiný v Expediční flotile hodnost majora neměl, tudíž zastávala fakticky nejvyšší hodnost. Alespoň do příchodu Kontraadmirála Jesiky Brownové. Tady nadešel menší rozkol, neboť jejich hodnosti se vyrovnaly. Naštěstí nedošlo k žádným třenicím. Jesika vedla Expediční flotilu a ona se mohla věnovat testování nové třídy Dravců. Sama ho po dlouhé době navrhla. Konstrukční práce Tashu stále bavila. I po těch letech, kdy navrhovala první Dravce, přes Oko 7Z a následující dlouhou pauzou až k současnosti.

Stejně lehce jako inženýr i ona odklopila přepážku. Musela uznat, že má pravdu. Datovou neuronovou sítí skutečně procházely povely. Použila svůj trimetr, aby zjistila více. Podle údajů přicházely povely přímo ze strojovny. Část paměťového jádra byla v provozu a tudíž i některé vedlejší systémy.

"Fascinující," poznamenal Spock. Použil svůj trikordér a výsledek na něj udělal dojem.

"Ano. Neuronová síť výrazně posílila naše systémy," přikývla Tasha.

"Informace předávané rychlostí světla. Rozdělené efektivně do jednotlivých sekcí. Velmi působivé," pokýval vulkánec uznale.

"Vynález Chartockých vědců. Všechno co vyvinuli je účelné a efektivní," pokrčila nad tím rameny. Chtěla dodat jak moc jí při stavbě lezli na nervy, ale nechala si poznámku pro sebe. Místo toho dodala: "V mnoha ohledech jsou Chartokové podobní vulkáncům."

"Spřízněný intelekt. Nyní chápu proč mi vaše síť připadá odněkud známá," přitakal souhlasně.

"Známá?"

"Nese v sobě prvky, odpovídající vulkánskému učení o logice. Mohu se ovšem mýlit, protože vaše technologie je mnohem vyspělejší a můj odhad může být v celkovém součtu mylný."

"Mám to!" přerušil diskusi Simonův hlas.

"Ukaž!" přiskočila k němu Tasha, aby jako první viděla jeho informace.

"Systémy ve strojovně začínají pomalu nabíhat," nasadil vítězoslavný úsměv.

"V čem nám to pomůže?"

"Ať už tam velí kdokoliv, postupuje metodicky. Obnovuje sekundární paměťová jádra a nepotrvá dlouho a pošle první pokyny po síti do hlavního počítače."

"K tomu potřebuje autorizaci."

"Přesně tak. Tím pádem budeme vědět kdo tam dole velí a snad se s ním i dokážeme spojit."

"Bude fungovat komunikace napříč časovými pásmy?"

"Proč by neměla?" pokrčil Simon rameny. "Podle všeho, neuronová síť funguje skrze všechna časová pásma. Proč ne komunikace."

"Protože komunikace je pomalejší a signál nemá rychlost světla," vznesla proti jeho teorii dost podstatnou námitku.

"Pravda," připustil, když si uvědomil drobnou nesouvislost. "Komunikace běží samostatně, mimo neurální obvody."

"Možná dokážeme poslat sub-prostorový signál skrze horizont událostí."

"Nevíme v kterých časových pásmech se nachází zbytek lodi.

"A co vaše neuronová síť?" promluvil poprvé Spock. "Pokud správně chápu tak z pomocí neuronové sítě komunikují vaše počítače. Nestačilo by poslat zprávu skrze ně."

"Pochybuji, že by na druhé straně pochopili obsah," zavrtěl Simon hlavou.

"Potom je třeba použít jednotlivé příkazy, které na nás upozorní lidi ve strojovně. Pokud správně chápu, autorizační kódy procházejí skrze primární jádro, kde je hlavní počítač ověří," začal Spock rozvíjet svou teorii. "Jednotlivé příkazy mají hlavičku toho kdo je vydal. Zcela jistě si musí všimnout, že povely přicházejí odjinud. Jakmile jim dojde samotný fakt, budou nuceni pátrat po příčině a zjistí, že nepochází od nich. Potom bude mnohem snažší navázat spojení.

"To by mohlo vyjít. Navíc, pokud upravím cesty, aby vedly do velitelského panelu na můstku. Potom naše šance výrazně stoupnou."

"Vím kam míříš," povzdechla si Tasha s kyselým úsměvem.

"Konstruktéři navrhli velící terminál podle původní verze. Mohu jen dodat, že ho podstatně vylepšili, takže…,"

"Vím, vím!" zarazila ho prudce.

"Je snem každého kapitána mít možnost řídit loď sám."

"Já nejsem každý kapitán!" odtušila uraženě. "A pokud mě omluvíš musím zkontrolovat, jestli se hibernační komora neporušila."

Na Enterprise zatím probíhala poslední fáze rozmístění sond. Dle Spockova návrhu než odešel vypustil Chekov sérii sond, po celé mlhovině. Sonndy nyní konečně vytvořily cosi připomínající síť a předávaly první údaje, které na můstku Enterprise vyhodnocoval poručík Ernest Digby.

"Hlášení pane Digby!"

"Sondy rozmístěny a dosah našich senzorů se výrazně prodloužil."

"Jak moc?"

"Vidíme vše do vzdálenosti zhruba sto miliónů kilometrů."

"Dobrá práce poručíku," pochválil ho Jim za dobré zprávy. "Nějaké stopy po základně nebo zmizelých lodích?"

"Po základně není ani stopy kapitáne,"

"A co Yorktown a Hood?"

"Myslím, že mám něco, co by mohla být stopa po impulsních motorech. Hledám v databázi charakteristiku obou lodí," mluvil a současně pracoval u vědecké stanice, kde jindy sedával Spock.

"Upřesněte pane Digby." Potlačil Jim nutkání vstát a dívat se mu přes rameno. Spocka by tím nejspíš nevytrhnul z koncentrace, ale mladého poručíka a navíc ještě nováčka možná ano.

"Vydržte kapitáne!" požádal o chvilku strpení, neboť informace ze senzorů musel teprve zpracovávat. Několik minut prověřoval jednotlivé záznamy, než našel ten který hledal. Málem nahlas zaklel. Dobrou půlminutu strávil nad tím co kapitánovi řekne. "Mám dobrou a špatnou kapitáne."

"Začněte tou dobrou poručíku," vybídnul ho Kirk odměřeně. Nechtěl žádné špatné zprávy. Jenom dobré a ještě lepší. Bohužel většinou dostával ty horší.

"Stopa po impulsních motorech patří zcela jistě lodi Yorktown."

"A Špatná zpráva?"

"Myslím, že jsem Yorktown našel. Alespoň co z něj zbylo."

"Kde?"

"Část trosek se nachází uvnitř anomálie, část mimo ní. Souřadnice 3-0-3 na 0-2-1. Vzdálenost dvě celé tři miliónu kilometrů."

"A důvod zničení?"

"Na tuhle vzdálenost nemohu určit jak byli zničeny. Senzory mají potřebnou citlivost pouze na krátkou vzdálenost. Zhruba milión kilometrů a méně," odpověděl pohotově.

"Podíváme se blíž," rozhodl Kirk. "Pane Sulu máte souřadnice?"

"Ano kapitáne."

"Uhuro, informujte výsadek na koloniální lodi, že se na chvíli vzdálíme," kývnul na komunikační důstojnici tmavé pleti za ním.

"Ano kapitáne."

"Připraven pane Sulu?"

"Kdykoliv pane."

"Dobrá, rychlost polovina impulsu."

"Rozumím, polovina impulsu."

"Žlutý poplach pane Chekove!"

"Áno kapitáne," aktivoval zbraňový důstojník okamžitě obranný sektor a loď byla kdykoliv připravená zvednout štíty a přejít okamžitě na červený poplach.

"Senzory na maximum!" kývnul k Digbymu. "Mějte oči na šťopkách. Nechci, aby nás cokoliv zaskočilo."

"Rozumím kapitáne."

Polovičním impulsem dorazila Enterprise k cíli za několik desítek minut. Zůstali raději v bezpečné vzdálenosti kolem půl miliónu kilometrů. Nic se nestalo. Žádné nebezpečí jim nehrozilo, alespoň zdánlivě. Digby propátrával okolí lodi s maximální pečlivostí, ale kromě zelené mlhy, která tvořila anomálii a zmíněných trosek nenašel nic. Dospěl k závěru, že by odhalil i maskované plavidlo, ale jistý si nebyl. S maskováním neměl mnoho zkušeností, kromě teorie, kterou probírali na akademii. Na můstek dorazil i doktor McCoy. Z jeho výrazu bylo patrné, že je pobavený i rozladěný zároveň.

"Obraz!" vyžádal si kapitán. Digby ho ihned zvětšil, takže pochopil co mínil polem trosek.

"Analýza?"

"Trosky pochází z lodi Yorkshire. Zaznamenávám stopy po distruptorech a pokud mohu soudit, loď explodovala následkem střelby z distruptorů."

"Klingoni?" napadli ho okamžitě dlouholetí protivníci Federace.

"Nelze potvrdit pane," učinil Digby neurčité gesto. "Podle stop bych soudil, že ten někdo měl výkonnější zbraně než klingoni."

"Doufám, že toho někoho tady nepotkáme. Nerad bych skončil naporcovaný na malé kousíčky," poznamenal doktor uštěpačně.

"Obávám se, že ty kousíčky jsou následkem vnitřní imploze, doktore. Nejspíš jedna střela z distruptoru pronikla k hlavnímu reaktoru."

"Jaký je v tom rozdíl?"

"Pro posádku Yorkshire bohužel žádný."

"Přežil to někdo? Nějaké záchranné moduly?" vstal Jim z křesla v gestu tichého úžasu, zklamání a vzdání poslední pocty posádce lodě Federace.

"Pochybuji kapitáne."

"Prohledejte trosky pane Digby. Jestli tam někdo přežil, chci ho najít!"

"Rozkaz."

"Stalo se něco doktore?" obrátil se tiše k hlavnímu šéflékaři.

"Tím si nejsem úplně jistý," pokrčil doktor rameny s kyselým výrazem ve tváři. "Vlastně, potřeboval jsem na pár minut vypadnout z ošetřovny."

"Máš málo pacientů?"

"Moc vtipné Jime!" odfrknul si nad jeho pokusem o vtip.

"Tak o co jde?"

"Vlastně o nic. Musel jsem na chvíli vypadnou, jinak bych z té jejich zdravotnice ztratil nervy."

"Nezapomeň, že jejich lékařská věda je hodně napřed. Kdo ví jak vypadají lékaři o pár desetiletí později."

"Zkoušíš na stará kolena filosofovat?"

"Nic nezkouším. Prostě hledám odpovědi a našel jsem jednu, která se mi vůbec nelíbí," odtušil suše.

"Jo, potom nejsi sám," souhlasil, přidávaje vlastní poznatek. "Nevím jak ty, ale já mám jasný pocit, že před námi něco tají."

"Proto jsem taky s nimi poslal Spocka."

"Nemám z toho dobrý pocit Jime," zavrtěl Kostra hlavou a ti co ho znali věděli, že podobné stavy k němu běžně nepatřily.

divider

Následuje:
Kapitola 12

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2021 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries (Casperium)