Konspirace na třetí

Obsah

• Prolog
• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Kapitola 8
• Kapitola 9
• Kapitola 10
• Kapitola 11
• Kapitola 12
• Kapitola 13

Kapitola 9

USS Enterprise NCC-1701E, hvězdné datum: 56844,9

"Doháníme nepřátelské plavidlo!" zahřměl Worfův hlas na můstku.

"Obrazovka!" kývnul Picard. Už bylo na čase. Vstupovali do okrajové oblasti Dewonského pásma a on se zde nehodlal zdržovat déle než bude nezbytně nutné. Přečetl si varování Hvězdné flotily a rozhodně nebylo o co stát. Pár lodí už v oblasti zmizelo, i když před skoro osmdesáti lety.

"Jde o menší plavidlo. Minimální výzbroj," doplnil Worf.

"Sedmá?" obrátil Picard pozornost k nové člence posádky. Věděla o Společenstvu víc než kdokoliv jiný.

"Průzkumné plavidlo třídy Interceptor. Borgové ho používají pro hloubkový průzkum. Je vybavené trans-warp pohonem a citlivými senzory."

"Takže mohou mapovat oblasti pro budoucí útok proti Federaci," zamnul si kapitán zadumaně bradu. Vyhlídka na nové střetnutí s Borgy ho očividně nelákala.

"Možná mají jen potíže s pohonem. Jejich počínání tomu nasvědčuje," připomněla.

"Každopádně začínají zrychlovat. Pomalu dosahují warp osm," přidal Worf.

"Dostihneme je dřív?"

"Ano kapitáne. V dosahu zbraní budou za dvě minuty."

"Dobře Worfe. Připravte kvantová torpéda."

"Rozkaz."

"Kapitáne," začala Sedmá, "myslím, že by bylo vhodné to Borgské plavidlo zajmout."

"Nepřijatelné. Borgové už jednou málem přestavěli Enterprise, asimilovali její posádku a to šlo pouze o záchrannou kouli."

"Chtěla jsem říci, že než plavidlo zničíme, mohli bychom nahrát jejich taktickou databázi. Potom budeme přesně znát jejich úmysly."

"Dokážete se napojit na jejich systémy?"

"Ne odsud."

"Navrhujete vniknout na Borgskou loď a vzít si co potřebujeme?" ujistil se zda správně slyšel.

"Cíl na dostřel kapitáne!" přerušil diskusi Worf.

"Máme taktickou převahu kapitáne. Měli bychom jí využít. Další příležitost se nemusí naskytnout. Navíc, pokud správně rozumím, chcete odpovědi. Všechny leží v jejich databázi!" dodala naléhavě.

"A co když vás tam prostě asimilují?" namítnul dosud mlčící komandér Madden

"Jsem si vědoma rizika a myslím, že je přiměřené. Navíc máme výhody o který Borgové neví."

"Pane Worfe," promluvil Picard po chvilce ticha. "Miřte na jejich motory a vyřaďte jim štíty a zbraně."

"Ano kapitáne!" Přisvědčil Klingon. Sice neměl nejlepší pocit z toho, že má nepřítele jenom ochromit, ale chápal informační důležitost.

"Ochromte je, ať se můžeme dostat dovnitř."

Kvantová torpéda opustila přední torpédomety sotva kapitán vydal rozkaz ke střelbě. Worf pouze upravil zadávací parametry, takže zasáhly borgský Interceptor přesně tam kde chtěl. Jejich pohon okamžitě vypadl. Ztratil rychlost a vystoupil z warpu. Enterprise ho následovala a vlajková loď federace se vznášela nad protivníkem jako dravec nad kořistí. Přesně odměřený výstřel z fázerů vyřadil emitory štítů, zbraní a způsobil značné poškození jejich energetické sítě.

"Interceptor vyřazen. Jejich zbraně ani štíty nefungují."

"Dobrá práce Worfe."

"Měl by jste vědět kapitáne, že jejich systémy se obnovují."

"Kolik času?"

"Přinejmenším hodinu."

"Dost času, abychom zjistili, co potřebujeme a zničili je."

"Ano pane."

"Dobrá. Povedu výsadek," vstal Jean-Luc rychle z kapitánského křesla. Těšil se na okamžik, kdy povede výsadek, jenom nedoufal, že zrovna na Borgskou loď. "Worfe, Sedmá, vy dva se mnou."

"Kapitáne!" vzpamatoval se konečně první důstojník z šoku.

"Zaznamenejte do deníku svojí námitku komandére!"

"Kapitáne, já pouze…,"

"Znám předpisy hvězdné flotily veliteli!"

"Já, chtěl jen…"

"Vím co máte na mysli a přejímám veškerou odpovědnost za své rozhodnutí."

"Já chtěl pouze říct, hodně štěstí pane," vyslovil konečně celou větu, dřív než Picard opustil můstek. Tím ho zcela zaskočil. Pouze na okamžik.

"Mějte nás pořád zaměřené veliteli. Zodpovídáte za náš bezpečný návrat," vyloudil Jean-Luc ve tváři úsměv.

"Spolehněte se kapitáne!"

"Vím, že mohu," dodal kapitán ještě předtím, než se dveře výtahu zavřely. Bez dalšího otálení sjeli o hezkých pár pater níže. Prvním cílem byla samozřejmě výstrojní místnost. Worf pečlivě vybíral fázerové pušky, ačkoliv všechny vypadaly stejně. Pouze navenek. Sedmá mezi tím vzala fázové modulátory a nastavila příslušný kmitočet, než je podala klingonovi. Okamžitě ho zapojil do pušky a zkontroloval nastavení. Všechno bylo v pořádku. Akorát zůstávala otázka jak moc bude poslední proti-borgská zbraň fungovat. Teoretici tvrdili, že fázový modulátor by měl poskytnout dostatečný frekvenční rozptyl, aby Borgové nedokázali přizpůsobit své štíty. Každému dal jednu. Pro všechny případy si vzal pár výbušnin, kdyby došlo na nejhorší. Sedmá si vzala speciálně upravený trikordér a mohli vyrazit.

"Možná by bylo lepší vzít silnější tým kapitáne," zaprotestoval naposledy Worf před vstupem na transportní plošinu.

"Chápu Vaše obavy Worfe, ale čím méně nás bude tím méně budeme nápadní."

"Pokud dojde k boji…,"

"Potom se musíme postarat, aby k němu nedošlo!"

"Borgové si nás nebudou všímat dokud neuděláme něco co budou považovat za hrozbu," doplnila pohotově Sedmá.

"Připraveni?" přerušil další otázky a pochybnosti Picard. Kývnul k náčelníkovi, obsluhujícímu transportér.

Během několika vteřin se zhmotnili na Interceptoru. Dobře známá, tmavě zeleně osvětlená chodba je uvítala. Noční můra se vracela a Jean-Luc Picard cítil jak ho sevřela ledová ruka. Vrhnul se sám na tuhle misi, hlavně proto, že šlo o borgy. Nedovolí, aby asimilovali někoho dalšího. Pokud ano, potom on bude první. Nejdřív si musí vzít jeho. Pár vteřin trvalo než si uvědomil, že on je zde jako lovec a ne jako oběť.

"Cíl je asi dvacet metrů od nás. Touto chodbou," ukazovala sedmá směr.

"Pojďme," vydal se jako první kupředu. Zbraň odjištěnou a připravenou k výstřelu, při první známce toho, že si jich borgové všimnuli. Dosud nikdy neviděl Interceptor a doufal, že víckrát neuvidí. Malé plavidlo mělo tu výhodu, že jejich primární řídící uzel nemuseli hledat příliš dlouho. Žádné nekonečné chodby v mnoha kilometrové krychli. Konečně stanuli u cíle. Akorát měli společnost. Worf nejprve rozmístil nálože do přístupových chodeb. Teprve potom pokynul, že mohou začít střílet. Každý si vzal jednoho Borga. Přesný zásah je bez milosti složil.

"Blíží se další!" upozornil Worf.

"Rychle Sedmá. Stáhněte co potřebujeme!"

"Rozumím," přikývla.

Nečekala na nic a hned jak mohla se napojila do Borgské databáze a začala stahovat údaje. Chodbou přicházeli první Borgové. Worf si chytře počkal, až budou blíž a odpálil nálože. Chodbou se rozlehla první exploze a nikdo další chodbou nepřicházel. Po dalších už stříleli z fázerových pušek. Borgové se nedokázali přizpůsobit. Další odpálená nálož zabila trojici blížících vojáků a výsadek držel celkem bezpečně pozici. Nepřicházel žádný hrozivý nápor, kdy se vynořoval jeden borg za druhým. Na to jich nebylo dost. Zbraně proti nim fungovaly a tím pádem se neopakovala situace z Enterprise, během časového výletu na zem, do poloviny jedna dvacátého století.

"Můstek výsadku!" ozval se ve vysílačce hlas prvního důstojníka.

"Měli by jste si pospíšit pane, protože Borgové budou mít za pár minut funkční trans-warp. Jestli odletí trans-warpem, potom…," nechal větu záměrně nedokončenou, ale chtěl dodat asi tohle: "…tak při první misi ztratím svého kapitána."

"Rozumím veliteli," potvrdil příjem. "Sedmá?"

"Už to skoro bude kapitáne," odpověděla rychle, aniž by vypadla ze svého soustředění. "Hotovo!"

"Picard Enterprise. Máme pro co jsme přišli, vracíme se na transportní souřadnice."

"Pospěšte si pane! Zbývá asi minuta než nahodí motory!"

"Rozumím. Přeneste nás přímo na můstek. Hned jak budeme v dosahu!"

* * *

Tohle rozhodně nebylo dobré. Tím si byl Jonathan Tolkin zatraceně jistý, když se zvedal z podlahy můstku. Měl štěstí. Na rozdíl od ostatních. Susan Arčrová, hlavní pilot, stála nad navigačním křeslem a tudíž ji náraz dost tvrdě narazil na stěnu. Spíše rozmáznul než narazil, neboť temnou skvrnu identifikoval jako krev. Spoustu krve. Mohl jen doufat, že je stále naživu. Pilotní křeslo zelo prázdnotou, ale mladého kadeta nikde neviděl. Navíc byl asi nejlépe ze všech zajištěný proti nárazu. Ochranné pásy byly zapnuté, ale on nikde. Tohle nebyla zdaleka nejhorší zpráva. Potemnělý můstek ukazoval podobnou zkázu všude kolem. Rychle přepočítal všechny členy posádku můstku. Chyběl pouze Edwin. Opatrně otočil bezvládnou Susan. Byla stále naživu, i když hrozivě zřízená. Zlomená čelist a mohl jen hádat z čeho všeho je ta krev. Ostatní na můstku dopadli lépe. Bezpečnostní popruhy zabránili pádu, ale i tak byli v bezvědomí.

Většina systémů nefungovala, kromě hlavní obrazovky. Z warpu právě vystoupilo menší plavidlo. Borgské plavidlo. Naštěstí v závěsu za ním se vynořila další, mnohem větší loď a nebyla Borgská. Talířová sekce a modře žhnoucí gondoly jasně identifikovaly komu plavidlo patří. Problém byl v tom, že se ocitli v poněkud nezáviděníhodné situaci. Rychle skočil k velícímu terminálu. Jako jediný byl totiž aktivní. Z něj si potvrdil, že Loď federace dostihla menší borgské plavidlo a dočasně ho ochromila. Dokonce zaznamenal trojčlenný výsadek na její palubu. Nezvykle odvážné. Obzvláště, když ve stejné chvíli Borgové aktivovali svůj trans-warp. Co sakra zkoušeli? Měli jasnou převahu a přesto takhle riskovali. Ze zamyšlení ho vytrhlo tiché zasténání. První důstojník se jako první probrala z bezvědomí. Nevypadala nejlépe, ale odmítla veškerou pomoc a těžce se usadila u taktiky. Záhy zjistila, že její panel je mrtvý. Neměla sílu do něj vzteky praštit. Přesto panel najednou ožil.

"Aktivace nouzové rezervy," promluvila chraptivě.

"Alespoň něco. Fungují zbraně a štíty?" zajímal se okamžitě o stav.

"Ne. Ani motory," doplnila za něj další celkem logickou otázku.

"Dobrá. Můstek strojovně!" aktivoval právě funkční link. "Strojovno odpovězte!"

"Pane…, borgové…," hlesla Miriam, zatím co on zkoušel přijít na to proč nikdo neodpovídá. Otočil se na hlavní obrazovku. Torpéda z federální lodě zničili borgského průzkumníka. Těsně předtím než stihnul přejít na trans-warp. Podle očekávání zamířili směrem k nim.

"Co je to za typ plavidla?"

"Nemáme ho v databázi, ale rozhodně jsme neviděli všechny lodě, kterými federace disponuje," zavrtěla slabě hlavou. "Volají nás."

"Na obraz!"

"Tady kapitán Jean-Luc Picard z federální lodi Enterprise," představil se holohlavý pozemšťan v šedé uniformě s červeným rolákem. "Potřebujete pomoc?"

"Jsem kapitán Jonathan Tolkin, z Koloniální lodi Oko 7Z. Ani nevíte jak moc rád vidím vaší loď, kapitáne Picarde," pronesl úlevně. Těsně předtím než došlo ke spojení totiž zjistil, že ani ošetřovna se nehlásí. A co hůř nemohl najít lodními senzory ošetřovnu.

"Co se vám přihodilo?" zajímal se pozemšťan účastně.

"Sám nevím. Došlo k nehodě ve strojovně. Poté nás vtáhnul prostorový vír a jen zázrakem se nám podařilo dostat ven."

"Chápu. Co pro vás můžeme udělat?"

"Nemáme spojení s ošetřovnou a máme spoustu zraněných. Některé dost vážně. Byla to dost divoká jízda. Pokud můžete poslat lékařský tým budeme velice vděční."

"Rozumím. Ihned je k vám posílám."

"Děkuji," kývnul Tolkin. Spojení bylo z druhé strany přerušeno. Ohlédl se. Viděl pouze jak hlava Miriam skončila na ovládacím panelu zbarvuje ho krví, stékající ze spánků. Povzdechnul si. Pokud dostane Leithu do rukou, bude si s ní muset řádně promluvit. Z úvah ho vyrušil slabý zvuk. Transportní paprsek přenesl lékařský tým z Enterprise přímo na můstek. Okamžitě ukazoval doktorovi, který se představil jako Julian Bashir, kde bude třeba zasáhnout nejdříve. V přítmí můstku bylo těžko vidět kde kdo leží. Víc ani nemusel. Poznal profesionála na první pohled a pozemšťan rozhodně profesionálem byl. Alespoň mohl pokračovat v tom oč se pokoušel než dorazila Enterprise. Výsledek nebyl ani trochu uspokojivý. Většina systémů opravdu nefungovala. Pohon, zbraně, štíty, zkrátka většina primárních systémů. Navíc vnitřní senzory musely mít také poruchu, neboť tohle nedávalo smysl.

Necelou hodinku poté vstoupil Jonathan Tolkin na palubu Enterprise. Beztak tam během hodiny přenesli skoro třetinu posádky Oko 7Z. Ošetřovnu se nepodařilo najít, stejně jako strojovna zmizela a k tomu i další sekce lodi, laboratoře, ubikace posádky a dobrých sto lidí zmizelo, podobně jako Edwin na můstku. Znovu mohl konstatovat: "Tohle není dobré." Alespoň zde neuvázli zcela bez pomoci. Nejspíš by provedli většinu oprav sami, ale bez strojovny a přilehlých oblastí, musel přemýšlet odkud začít. Navíc kapitán Enterprise bude mít zcela jistě spoustu zvědavých otázek. Otázek na něž bude muset odpovědět, pokud se má udržet jejich důvěru. V doprovodu mohutného klingona vešel do konferenční místnosti. Picard na něj čekal. Seděl v čele stolu a vedle něj další důstojníci. Povstal sotva vešel do dveří.

"Vítejte na Enterprise kapitáne Tolkine," podával pozemšťan v přátelském gestu ruku.

"Děkuji kapitáne," stiskl odměřeně nabízenou ruku a usedl do volného křesla.

"Doktor Bashir mě ujistil, že všichni vaši lidé budou v pořádku, i když je zde několik vážných případů. Mohu Vás však ujistit, že jsou v nejlepších rukou."

"Děkuji, velice si cením vaší pomoci. Byla to dost drsná jízda. Inerciální tlumiče nedokázaly dostatečně kompenzovat náraz."

"Předtím jste říkal něco o nehodě ve strojovně," pobídnul ho Picard lehce.

"Ano," přisvědčil, hledaje vhodná slova k popsání nezvyklé situace. "Ovšem, ať už to bude znít jakkoliv nezvykle, strojovnu stále nemůžeme najít. Vnitřní senzory fungují normálně, ale určité části lodi jsou pryč," rozhodil rukama v neurčitém gestu.

"Už se něco podobného stalo?"

"Ne. Nic takového, zavrtěl hlavou. "Ovšem nezmizely jenom části lodi, ale postrádáme i třetinu posádky."

"Možná následkem nehody došlo k fázovému posunu," nadhodil Geordi LaForge. Stále měl v živé paměti vzpomínku z Romulanské lodi, kde společně s Ro uvíznul mimo svojí realitu. "Otázkou je, co ve strojovně těsně před nehodou dělali."

"Problém spočívá v tom, že ti všichni jsou pryč. Navíc jsem nedostal hlášení o žádných neobvyklých činnostech."

"Jenomže k tomu došlo a nyní je mi mnohem jasnější podivné zakřivení časoprostoru, který zachycuji z vaší lodi," promluvila dosud mlčící Sedmá.

"Aminiové krystaly dokáží vytvářet prostorové anomálie, ale s ničím podobným jsme se doposud nesetkali."

"A ty krystaly byli ve strojovně, že?" zeptal se komandér Madden.

"Přesně tak."

"K vyřešení této záhady nám může napomoci, pokud budeme vědět k čemu přesně došlo."

"Už jsem se díval. Přepěťová vlna přetížila obvody. Většina záznamů je nenávratně pryč."

"Možná něco najdeme v tom co zbylo," neztrácel první důstojník iniciativu.

"Souhlasím, ale nebude toho mnoho. Bude třeba se napojit do paměti hlavního počítače, který momentálně nefunguje. Jsem si ale jist, že potřebná data získáme i ze sekundární sítě kam se vše ukládá."

"Čím dřív zjistíme o co kráčí, tím dřív vyřešíme váš problém."

"Mám pocit, že tak jednoduché to nebude," vyloudil Tolkin ve tváři lehký úsměv. "Rád bych se do toho ihned pustil. Nejdřív bych ale rád viděl jak se daří posádce."

"Samozřejmě," přisvědčil Picard. "Geordi?"

"Postarám se o to pane," kývnul inženýr. Společně s Tolkinem opustil konferenční místnost a vedl ho na ošetřovnu.

"Co si o tom myslíte poradkyně?" vyzval Picard Annu k odbornému názoru sotva odešli.

"Neříká nám všechno kapitáne. Něco si nechává pro sebe."

"Myslel jsem, že nejste empatik," podivil se první důstojník.

"Ne, nejsem. Ovšem jeho druh má určité mentální schopnosti, telepatii, kterou dokážu zachycovat i já," vysvětlila stručně. Těžko mohla popsat co vlastně cítila.

"Takže nám něco tají?" ujistil se Picard, že správně rozuměl.

"Odpovídal dost pohotově, takže všechno co řekl je pravda," pozvedla ruku, prst výstražně vztyčený. "Spíš jsme nepoložili tu správnou otázku. Navíc ho něco trápí, ačkoliv to nedává najevo. Něco osobního."

Následuje:
Kapitola 10