Trias: Příběh věčnosti

Autor:
Thomas
Archivováno dne:
1. 6. 2005
Délka:
18 272 slov (82 min.)
Stav povídky:
dokončená
Přístupnost:
obecná
Varování:
Žádné
Seriál (svět):
nezařaditelné
Období:
Kategorie:
napětí
Pokračování:
volné pokračování
Spoiler:
žádný
Stručný obsah:

První dobrodužství posádky Triasu. Nedopadne tak, jak mělo a posádka musí cestovat časem, aby vše napravila.

divider
Poznámka autora:

nezadáno

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Trias: Příběh věčnosti (Thomas)

Obsah

Kapitola 7

Planeta Věčnosti

Valok stál na plošině u terminálu spojeného se Strážcem a znovu prohledával záznamy. Nevšímal si debaty, která probíhala mezi rozvalinami a zabýval se dalším postupem. Richmond stál vzpřímeně s rukama založenýma na prsou, zatímco Pulaská si sedla na jeden povalený sloupek.

Harper se zády opíral o kus zdiva a pochvíli si dřepl. "Nemusíme ihned věřit tomu, co nám ta Era pověděla," řekl Cooper, který stál za Pulaskou.

"V podstatě nevyvrátila naše podezření. Chce, abychom zjistili důvod, ale zároveň netvrdí, že by za to nebyla zodpovědná," přidala se T´Sal sedící poblíž Perryho na kameni.

"Přímo to neřekla, ale třeba s tím opravdu nemá nic společného," prohlásila Jane.

"Tak jak to, že toho ví tolik. A proč cestovala do minulosti - utíkala snad před svými následky? Nebo nastaly až potom, co odcestovala?" řekl podezřívavě šéf bezpečnosti.

"Pravdou je," začal Harper, "že nevíme, zda tohle všechno má na svědomí náhoda, omyl či úmysl. Proto, jak řekla ta Era, musíme napřed zjistit, z jakého důvodu přestala přítomnost existovat."

"Myslíte, že by to mohl někdo způsobit úmyslně?" zeptal se kapitán. Perry se na Richmonda podíval a vrtěl hlavou: "Někdo nebo něco. Přeci nemůžeme tušit, zda tudy neputovala anomálie takových schopností, aby mohla vymazat veškerý život, lodě, stanice i města na planetách."

Valok se poprvé otočil od své práce: "To bychom tu, Perry, nebyli ani my. Tato planeta nás, díky Strážci, dokáže ochránit pouze proti změnám v časových tocích. Proto jsem přišel s tím, že někdo narušil běh dějin."

Harper se zahleděl do země: "Ano, to je pravda," souhlasil. Ale byl poněkud naštvaný, že mu to nedošlo.

Richmond přejel pohledem všechny své důstojníky. Byla jen škoda, že tu takhle skončili - sami a opuštění. Možná navěky. Avšak stále tu byl alespoň Strážce Věčnosti...

"Nemáme kam jinam jít a ani kde jinde pátrat než v minulosti. A jediným vodítkem je stále Era. Avšak tentokrát bychom se měli více zaměřit i na dobu, v které budeme. Možná, že se ten důvod bude povalovat jen tak na zemi a my ho nesmíme přehlédnout. Je nutné sledovat události v onom čase - možná ty povedou k řešení." Richmond ukončil svůj proslov a všichni na to mlčky přikývli . 

Valok slezl z plošiny. "Vše je připraveno na další časový skok." 

"Co už víme o době, kam teď zamíříme?" zeptal se kapitán Harpera.

"Zhruba konec 23. století. Podle uniforem a prostředí, které jsem viděl na záznamu, odhaduji, že se objevíme na základně či stanici Federace," řekl Perry a pomalu s ostatními kráčel ke Strážci.

"Skok bude stejný jako minule," informoval Valok a spustil počítač současně jak probíhal obraz na Strážci. Jakmile se obraz začal zpomalovat...

Hvězdná základna One, orbita Země

Základna One připomínala obří špendlík - nahoře měla velký disk a směrem dolů se zužovala. V diskovité části se nacházel neuvěřitelně prostorný dok pro vesmírné lodě, v nižších patrech pak byly bary, rekreační zařízení a obytné prostory. Právě v onom doku se náhle objevily důstojníci Triasu.

Valok, který se jako první zorientoval na novém místě, ihned přešel k nástěnnému panelu. "Jsme na Hvězdné základně One, rok 2293, hvězdné datum 9521.2," přečetl údaje na terminálu.

Harper zapátral ve své paměti: "Rok 2293? To je přece rok, v kterém byla podepsána Khitomerská smlouva."

"Ano," souhlasil kapitán, "potom, co explodoval klingonský měsíc Praxis, rozhodli se klingoni vyjednávat o příměří s Federací. Je jasné proč jsme se objevili v této době - jakmile by někdo přerušil toto jednání a nedošlo by k sjednocení..." Dál už kapitán nemusel nic říkat, všem se vybavil obraz doby, ze které sem právě přišli.

Společně se celá skupinka vydala na hlavní promenádu, odkud byl skrze okna výhled na zakotvené lodě. Podél druhé strany - naproti oken - bylo několik restaurací a kaváren. Harper, jakožto vědec a  historik, projevoval samozřejmě zájem o celou stavbu a veškeré vybavení základny, více ho ovšem zaujaly uniformy této doby: červený kabátec s černými kalhotami.

"Páni, je to jako historická exkurze," prohodil Perry, "škoda, že jsem si s sebou nevzal Holokameru." Richmond na něho přísně pohlédl, aby zdůraznil vážnost situace.

Pulaská  si také všimla starých uniforem a cítila se trochu trapně ve sportovním dresu, který stále měla na sobě. Naproti tomu T´Sal ve svém vulkánském rouchu zapadla mezi zdejší společnost dokonale.

"Thomasi, podívej!" Kapitán se ohlédl po Cooperovi a uviděl, jak jeho přítel ukazuje na jednu z ukotvených lodí. Můj bože, prolétlo mu myslí, která nechtěla uvěřit tomu, co viděl.

"To je ENTERPRISE – A!" zvolal nadšeně Harper a stejně jako ostatní přistoupil co nejblíže k oknu. Pak uznale hvízdnul. Dokonce i doktorka nadzdvihla své vulkánské obočí, aby tak naznačila svůj úžas.

Tato loď - stejně jako další její jmenovkyně - se stala legendou. Tolik cest a dobrodružství, důležitých jednání, ale i soubojů... Thomas zapřemýšlel, zda něco podobného čeká i TRIAS. Bude moci o své lodi někdy říct, že se vyrovná ostatním?

Valok pohlédl přes rameno na kapitána: "Jaký další postup zvolíme, kapitáne?" Richmond jen stěží odtrhl oči od legendární lodi, ale jeho důstojníci očekávali rozkazy. Znovu bylo zapotřebí rozdělit se do skupin: Cooper s T´Sal dostali za úkol prohledat jednu část základny, Harper s Pulaskou druhou. Valok s kapitánem se pokusí proniknout na ENTERPRISE - i ona může mít na palubě Eru či jiný element, který způsobil neexistenci budoucnosti.

Perry potichu kráčel po boku Pulaské a svým trikordérem zkoumal okolí. Náhle ho zaměřil na Pulaskou, s cílem proskenovat ji: "Mohu se vás na něco zeptat, komandére?" 

"Ani nemusíte, rovnou vám mohu říct, že jsem svobodná a nezadaná," odpověděla Jane a než stačil Harper cokoli říct, pokračovala: "Nepočítejte ovšem, že bych si s vámi dala rande." Vědecký důstojník se v duchu proklel, že je tak průhledný a dál už nic neříkal.

T´Sal následovala Coopera, který schválně vybíral pro své pátrání veřejná místa. Právě teď oba vešli do jednoho baru. Různorodé bytosti tu popíjely, hrály primitivní holografické hry, sváděly krásné mimozemšťanky a nebo jen leželi opilí pod stolem.

"Nedomnívám se, že na takovémto místě by se mohlo stát něco, co natolik ovlivní budoucí podobu vesmíru," řekla doktorka.

Cooper prošel skrze pár stolů a nakoukl do tmavých koutů. "Asi máte pravdu," řekl Ted, "na druhou stranu nesmíme vynechat žádné místo, ať už je jakékoli."

Stejně jako jiné základny, i tato měla několik transportních místností. Kapitán s inženýrem si samozřejmě vybrali tu, která měla spojení na ENTERPRISE. V tuto chvíli už žádní noví pasažéři nenastupovali a tak se Richmond nemohl mezi ně vmísit. Bylo tedy potřeba jiné improvizace

kapitán hlídal okolí, zatímco Valok stál před dveřmi přenosové místnosti a sledoval techniky, kteří chodili sem tam. Konečně si vybral jednoho mladíka, který právě vycházel. Dlouho sledoval jeho tvář a do paměti si ukládal všechny detaily. Jakmile se přesvědčil, že ho nikdo nepozoruje, započal chameloid proměnu.

Richmond stojící opodál byl tímto procesem fascinován - Valokovi rysy se změnily, jeho pleť mírně vybledla, vlasy dostaly hnědou barvu a celková postava se trochu zmenšila. Nyní vypadal jako onen technik.

"Je to dobré, kapitáne?" Thomas se přistihl, že doslova na inženýra "zírá." "Vynikající, pane Valoku," řekl jedním dechem.

Valok využil své nové podoby a v klidu vstoupil do transportní místnosti s kapitánem po boku. V místnosti byl pouze jeden technik, sklánějící se nad operačním panelem.

"Máme tu dalšího pasažéra a spěchá," řekl Valok technikovi. Ten se podíval na svůj panel a pak na Richmonda:

"Nemám tu záznam o dalším cestujícím."

"Ano, je to narychlo. Všechny potřebná prověření vám přijdou během patnácti minut," odpověděl Thomas.

"Dobrá," nechal se technik přemluvit a pokynul Richmondovi, aby vstoupil na transportní plošinu. Ten tak učinil. Valok se postavil za panel připraven kapitána přenést, ale náhle si uvědomil, jak je zařízení před ním zastaralé. Chvíli trvalo než si uvědomil jak se ovládá a v duchu se obával nejhoršího - že udělá chybu.

Rozhodně nechtěl kapitánovy molekuly rozmetat někde po vesmíru.

Harper s Pulaskou stáli uprostřed chodby, kterou na základnu proudili noví pasažéři.

"Co by vám vadilo na tom, dát si se mnou rande?" zeptal se náhle Perry.

Jane se k němu obrátila a očima ho propalovala: "Vážně čekáte, že se nechám pozvat od každého, kdo jen požádá?"

"Chcete tím říct, že  musíte dotyčného nejdříve poznat," hádal Perry.  "Správně."

"Fajn, ale mě šlo jen o přátelské posezení. Neplánoval jsem s vámi mít děti a strávit zbytek života po vašem boku."

Pulaská se nad tím pousmála: "Je pěkné, že jste tak upřímný. Doufám, že jednou vyrostete z té puberty." Harper se napřed zamračil, avšak vzápětí se také usmál: "Jo, já také. Ale zatím..."

Cooper už přestal vymýšlet taktiky svého pátrání a jen tak s T´Sal bloudili po promenádě. Nikdy Ted netušil jak je Základna One veliká, ani kolik se zde vystřídá lidí.

"Tam v baru je dosti žen," řekla doktorka. Cooper sledoval její pohled a pak společně vykročili k baru.

"Neříkala jste snad, že by se nic zásadního nemohlo stát na takovémto místě?" dobíral si Ted vulkánku.

"Ano, ale nakonec musím přiznat, že už nemáme moc na výběr a musíme být důkladní."

Přenos se nakonec povedl a Richmond se zhmotnil v transportní místnosti ENTERPRISE. Chvíli se rozhlížel, než sestoupil z plošiny. Pak, aniž by se dlouho zdržoval, rychle opustil tuto místnost. Jakmile se dostal na chodbu, přistoupil k nástěnnému panelu, na kterém bylo vyobrazeno schéma lodi. Můstek? Strojovna? Hangár? Skladiště? Ošetřovna? Thomas přemýšlel, kam se vydat. Všude bude podezřelý. Nakonec se rozhodl, že projde jen chodby několika pater a přitom snad narazí na něco důležitého. Vykročil tedy směrem vpravo a ztratil se mezi členy posádky.

Perry Harper se  začínal nudit. I když věděl, jak je toto pátrání pro ně důležité, dlouhé čekání ho unavovalo. "Mám pocit, že tu ztrácíme čas."

Jane na něho pohlédla: "Napadá vás snad něco lepšího?" Jo, proskenovat celou základnu, odshora až dolů. Při tom bychom zaznamenali jakékoli nejasnosti."

"To jde jen z řídící místnosti, kam nás nikdo nepustí." Perry na okamžik přemýšlel, jak by tam mohli proniknout, ale raději se těch myšlenek vzdal.

"Určitě skenují oblast kolem základny, ale vnitřek je nenapadne prozkoumat," uvažoval nahlas. Pak nastalo zase ticho. Pulaská se ramenem opřela o stěnu a dále sledovala kolemjdoucí. Když zahlédla partu dětí povzdychla si: "Nikdo z nich netuší, jaké máme starosti o jejich budoucnost."

Harper s ní souhlasil, ale v duchu se zatoulal k ještě k jinému problému:  Perry,Perry, do čeho jsi se zase dostal? Ježiš, nekoukej pořád na tu Pulaskou, copak nepochopíš, že u ní nemáš žádnou šanci ? No jo, jenže co když se nepodaří navrátit přítomnost? Nemůžu přece žít bez žen! A jediné dvě, které zbývají, jsou Jane a T´Sal. Moc toho o vulkánských ženách nevím, ale  určitě je to s nimi složitější než s Pulaskou - takže?

Ale... co si to nalhávám, vždyť jsem nikdy neměl u žen větší úspěch - jo, jsem možná zábavný - ale ony chtějí někoho dospělého a zodpovědného. Jenže

já chci zůstat dítětem. Jako Peter Pan! Nikdy nechci vyrůst! No, co je na tom špatného? Prostě si chci jen užívat života - a nikdy nevyrůst! Že by to byla ta chyba ? - Já vím, že je.  Až dospěju a budu zodpovědný, konečně získám srdce některé ženy. Až dospěju - ale to už pak nebudu já. Vesmír přijde o Perryho Harpera, se vší krásou a vtipem jemu vlastním - cožpak by to nebyla škoda?

No, prozatím jsem ještě mladý. Podobné úvahy nechám na dobu, až vyrostu - a já vyrůst nechci!!! Ha, jak pěkný paradox!

Perry se sám sobě nahlas rozesmál, zatímco Jane jen nevěřícně kroutila hlavou.

Doktorka T´Sal už také pomalu ztrácela trpělivost, i když jako vulkánka to na sobě nedávala znát. Spolu s Cooperem prolézali další bar a ona  jen přemýšlela o těch různých existencích co tu popíjejí. Zdálo se, jako by pití byla jediná věc, co dokáže dát dohromady různé druhy ras - protože se tu společně opíjeli pozemšťané, andorianci i jeden klingon. Zrovna uprostřed těchto myšlenek ji kdosi uchopil za rameno. A nebyl to Cooper. Ohlédla se a spatřila opilce, který se k ní lísal. "Ty seš mi ale pěkná vulkánka," ohodnotil ji.

"Promiňte, ale já nemám čas," řekla T´Sal a snažila se sundat jeho ruku z ramene. "Nikam nepospíchej, drahá. Mám tady volné místo u stolu..." nenechal se opilec odbýt.  Cooper ho uchopil za onu ruku a pevně mu ji sevřel.

"Ty se do toho nepleť!" vykřikl opilý muž a vší silou Teda odstrčil. Potom dal obě své ruce kolem doktorčina pasu. Ta pohlédla na Coopera, který opilce strhnul stranou, natočil čelem k sobě a vrazil mu pěstí do obličeje. V baru náhle všichni ožili. Ted poslal k zemi ještě další dva, než ho jeden muž popadl  zezadu a pravačku mu ovinul kolem krku. Doktorka se pokusila pomoci tím, že na rameno muže přiložila prsty a zkoušela vulkánský stisk. Ten dokáže kohokoli poslat do bezvědomí, jenže se nepovedl a muž stále škrtil Coopera. T´Sal déle neváhala popadla ze stolku láhev a roztříštila ji o hlavu útočníka. Ten se svezl po Tedových zádech na podlahu. Než na ně stačil zaútočit kdokoli jiný, raději oba utekli.

Richmond už prošel několik chodeb a stále na nic nenarazil. I když se to nezdá, je přeci jen dost velká, zauvažoval o této lodi. Ze všeho nejvíce měl chuť podívat se na můstek - možná by narazil na kapitána. Kapitána Jamese T. Kirka. Při té představě se musel zastavit a pořádně se nadechnout.

Nacházím se na lodi, na které je i největší legenda Hvězdné flotily, říkal si v duchu. Avšak místo legendy zahlédl uprostřed chodby někoho jiného. Era!

I ona si ho všimla, ale nezačala utíkat. Namísto toho se mu vydala vstříc. "Uděláte si se mnou malou procházku po lodi, Thomasi?" řekla a nečekala na odpověď. Jakmile s ní srovnal krok, pustila se do řeči: "Říkala jsem vašemu prvnímu důstojníkovi, že máte pátrat po něčem jiném, než po mě. Vzali jste už v úvahu jiné viníky? A co vesmírné anomálie?"

"Vzali jsme to na vědomí, avšak vy stále zůstáváte jediným vodítkem.

Povězte mi, znáte pravou příčinu toho, co se stalo?" zeptal se Richmond.

"Ano, znám," odpověděla Era.

"Tak proč nám ji neřeknete?"

Era se zastavila a pohlédla na Thomase zpříma: "To by přeci pro vás bylo příliš snadné! Nemohu napravovat škody, z kterých vy se máte poučit!"

"Poučit? Kdo vlastně jste? Procházíte časovými období, víte, co způsobilo konec našeho světa a navádíte nás abychom to odhalili také. Přitom jste nám ani trochu neporadila!" Thomas se odmlčel. Rozhlédl se kolem sebe a ulevilo se mu, když zaznamenal, že jejich rozhovor nikdo nepozoruje. Potom méně hlasitě pokračoval: "Pokud chcete, abychom já a moje posádka odhalili pravdu a zároveň se poučili, musíte nás navést správným směrem."

"Dobrá, trochu vám pomůžu. Následujte mě", řekla Era a vykročila směrem k výtahu. O několik okamžiků později stáli oba na vyhlídkové palubě. Skrze obří okno byl vidět vnitřek základny One. A navíc naproti nim se nacházelo další okno. Okno, u něhož stáli Harper s Pulaskou. Thomas nevěřil, že je to náhoda. Era určitě věděla, že odtud bude vidět na jeho důstojníky.

"Máte chytrou posádku," poznamenala Era. "Ihned, jak zjistili, že se něco stalo s narušením času, neváhali využít Strážce Věčnosti. A  jako správní důstojníci použili nejdříve cestu časem k tomu, aby vyzvedli vás." 

Richmond přikývl, aby tak potvrdil její slova. Era se k němu naklonila a nepatrně mu šeptla do ucha: "Bylo to opravdu nutné?" Jakmile to dořekla, ustoupila o krok dozadu a zmizela. Thomas se znovu zadíval na okno, v němž viděl své kolegy. Proč mu Era tohle řekla? Bylo snad něco špatného na tom, že ho jeho důstojníci přivedli z jiné doby a zasvětili do celé situace?

divider

Následuje:
Kapitola 8

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2021 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries