Trias: Příběh věčnosti

Obsah

• Prolog
• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Kapitola 8
• Kapitola 9
• Kapitola 10
• Kapitola 11
• Kapitola 12

Kapitola 12

U.S.S. TRIAS – Vesmírná loď Federace

Richmond stál u zdi ve své pracovně a rovnal obraz. Obraz, na kterém byla namalovaná planeta Země. Když se zdálo, že je rovně, musel si Thomas spokojeně povzdychnout. Konečně byl na své lodi. Na lodi, které velel. Zatím ještě byl  TRIAS v doku, ale za moment bude mít možnost předvést své schopnosti. Jakmile se ode dveří ozval zvonek, nechal být obraz obrazem a otočil se směrem k příchozímu.

"Neruším ?" zeptal se Ted. Pomalu vkročil dovnitř a prohlížel si vybavení.

"Ne, jistě že ne. Co říkáš na mou pracovnu?"

"Thomasi, víš přece, že nemám estetické cítění. Takže můj názor ber jen okrajově - vypadá to jako by tu zuřil barvoslepý šílenec! Například ten obraz támhle," Cooper ukázal na obrázek Země, "to je jak od dítěte z mateřské školky."

"To jsem maloval já," řekl uraženě Thomas. "To jsi sem přišel jen proto, abys mě urážel?"

"Ne, to byl jen vtip. Přišel jsem se tě zeptat, zda si nechceš promluvit o tom, co se stalo - o tvém prvním velení, o tom, že se Kontinuum rozhodlo zničit Strážce. Možná si budeš chtít pohovořit o svém důstojnickém sboru?"

Richmond se na Teda přestal zlobit a nabídl mu židli. "Právě kvůli tomu jsem tě chtěl mít na své lodi," řekl Thomas. Já vím, pomyslel si Cooper, ale zatím Tomovi nechtěl říct o tom, že se chystá u flotily skončit. Na to je ještě času dost...

Pak se oba zabrali do diskuse na daná témata, avšak nezůstalo jen u toho. Jak hodiny plynuli došlo i na téma jejich budoucnosti - jak budou vypadat jejich další cesty? Kam se až společně dostanou? Překonají někdy hranice, která před nimi Kirk, Picard, Sisko či Janewayová nepřekonali?

Valok už byl konečně naprosto spokojený. Stál uprostřed strojovny. Naproti němu bylo první dvojité warp jádro, kolem spousta podřízených a za ním... Cítil, že ty čtyři gondoly nadsvětelných motorů dokáží zázraky. Měl teď naprostou vládu nad pohonem a energií, skoro by řekl, že i nad celou lodí.

Sám sebe přirovnal ke králi a jako král se usmíval. "Pohněte sebou, lidičky!

Musíme být včas připraveni, až přijde povel shora!" Valok se vžíval do své role a když přikročil k jednomu z mladých inženýru, položil mu otcovsky dlaň na rameno: "Tak, hochu, musíme všem ukázat, co tenhle koráb dokáže!"

Mladík na něj pohlédl s úsměvem: "Vy si teď hrajete na legendárního Scottyho, že? Slyšel jsem, že umíte napodobit kohokoli!"

Valoka mírně rozčílilo, že ho inženýr nebere vážně, ale bude si na to muset (se svou reputací) asi zvykat:

Ano, jistě. Mé metamorfní schopnosti!! Existuje ještě něco jiného, co by na mě ostatní zajímalo? Každý chce jen vidět jak se umím proměnit v jiné, ale co moje osobnost? Ta snad nikoho nezajímá? No... teď možná některým lidem křivdím.

Na akademii mě uznávali pro mé studentské úspěchy a Perry je vážně dobrý kamarád. Ale jinak, když někdo slyší o tom, že jsem chameloid, hned ho zajímá to jediné... Chápu, že má schopnost je někdy užitečná, ale nechci z toho dělat show.

Proto jsem se přece dal k flotile. Chtěl jsem něco dokázat, odlišit se od ostatních - dát všem najevo, že nejsem jen obyčejný chameloid! Ale kdo všechno to pochopil? Učitelé a instruktoři? - Možná. Rozhodně ne mí spolužáci a někteří z pozdějších spolupracovníků. Čeká mě to samé i nadále?

Jenom pořád: "He,j Valoku, ukaž jak se umíš proměnit! Předveď Chaplina!"

Ne, teď už to bude jiné! Jsem šéfinženýr - vyšší důstojník - to už přece něco znamená. Ostatní to budou muset vzít na vědomí.

T´Sal rovnala nástroje v ošetřovně, když tam vstoupil Harper. "Přišel jsem zkontrolovat, zda všechna zařízení fungují tak, jak mají."

"A nemá to na starosti poručík Valok?" zeptala se doktorka.

"Phh... ten má spoustu práce. Určitě se zrovna naparuje ve strojovně. Snad vám já nebudu vadit?"

"Samozřejmě, že ne. Udělejte co musíte a můžete zase jít."

"Jak laskavé. Poděkování by příště stačilo," řekl Perry a kleknul si k lůžku. Otevřel spodní část a začal s diagnostikou zařízení.

"Omlouvám se. Neumím ještě správně s lidmi jednat," vyhrkla doktorka.

"To je dobré. Však už vás znám. Je to stejně neuvěřitelné, jak jsme se dokázali všichni za tak krátký čas sblížit," uvažoval Perry.

"To je tím, že jsme byli stále spolu, osamoceni ve vesmíru. To lidi, popřípadě mimozemšťany, sblíží."

"To je pravda. Už jsem vám říkal, že jsem taky mimozemšťan? Je to způsobeno tím, že jsem se narodil jinde než..."

Richmond s Cooperem vstoupili na můstek. V kapitánském křesle seděla Pulaská. Když k ní kapitán přistoupil,vstala a podala hlášení: "Dostali jsme nový úkol. Jedná se o dovoz zásob z Qurtoru na Bedan III."

"Dobrá," řekl kapitán Pulaské. Ještě si ale nedokázal zvyknout na to, že už Jane nosí uniformu namísto té sportovní soupravy. Nechal to však být, jednou mu to vše bude připadat jako dávný sen. Sen o Strážci. Sen, ve kterém se všichni poznali a společně zachránili vesmír. I když to ve skutečnosti bylo trochu jinak...

Pohodlně se usadil do kapitánského křesla, Jane vedle něj. "Jdeme na to, lidičky. Dostali jsme povoleni k odletu?"

"Ano," potvrdil od svého stanoviště Ted.

"Strojovna hlásí, že je připravená," oznámila Pulaská. Kapitán se spokojeně usmál.

"Kormidlo, směr planeta Qurtor. Vpřed!"

"Jasně, šéfe," ozvalo se od kormidla. Richmond pohlédl tím směrem. Na místě pilota seděla Era v uniformě Hvězdné flotily. Významně na překvapeného kapitána mrkla a řekla: "Vaše dobrodružství teprve začíná!"

Sotva TRIAS vyplul z doku a dostal se na volné místo, protáhl se v efektu nadsvětelné rychlosti a zmizel kdesi v dáli, mezi hvězdami...

KONEC