Trias: Příběh věčnosti

Autor:
Thomas
Archivováno dne:
1. 6. 2005
Délka:
18 272 slov (82 min.)
Stav povídky:
dokončená
Přístupnost:
obecná
Varování:
Žádné
Seriál (svět):
nezařaditelné
Období:
Kategorie:
napětí
Pokračování:
volné pokračování
Spoiler:
žádný
Stručný obsah:

První dobrodužství posádky Triasu. Nedopadne tak, jak mělo a posádka musí cestovat časem, aby vše napravila.

divider
Poznámka autora:

nezadáno

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Trias: Příběh věčnosti (Thomas)

Obsah

Kapitola 9

Neproniknutelnou atmosférou planety Věčnosti bylo nepatrně vidět vycházející slunce. Právě nastával nový den. Richmond vyšel před budovu  a zjistil, že není první, kdo vstal. Kousek od něj klečela ve svém rouchu doktorka a meditovala. Nechtěl ji rušit, proto se zastavil na prahu budovy a tiše zůstal stát. T´Sal rozjímala sama nad sebou:

Jak já bych se uplatnila v minulosti? Mé lékařské schopnosti jsou jistě cenné v každé době, ale mohla bych tím způsobit další časovou změnu - co když se mi náhodou podaří zachránit někoho, kdo měl umřít? Je to složité!

Pokud budeme muset začít žít kdesi v minulosti, rozhodně si vyberu novější dobu, kde nikdo nebude pohlížet na to, že nemám dostatečné vulkánské znalosti. Nesmí to však být  příliš blízké minulosti - hrozilo by setkání s mými rodiči či se mnou samotnou.

Mají to všichni tak těžké, nebo jenom já ?

Žít mezi vulkánci nemohu a lidské společnosti se obávám. Vždyť lidé jsou tak... nevypočitatelní. Nakonec je ale největší chyba ve mně!  Sama sobě pořádně nerozumím: ráda bych byla normální vulkánkou, ale to je bez potřebných základů nyní velmi obtížné. Pořád nedokážu ovládat všechny své city a bojím se emocí, které kdykoli mohou vyplout na povrch.

Zároveň už se nechci před ostatníma "přetvařovat"  - někdy je těžké to v sobě držet. Ostatní (lidé) by mi to jistě prominuli, ale tím, že bych nakonec rezignovala, že bych začala své emoce prožívat, přišlo by vniveč vše, o co jsem od dětství usilovala. Nemohla bych se stát "pravou" vulkánkou.

Ach, tak složité a logika mi nedokáže pomoci - nebo snad ano?

Musela bych se zeptat. Ale koho?

Suraka? Je tu přeci Strážce Věčnosti - jak jednoduché by bylo zaskočit se zeptat do minulosti největšího filozofa v historii Vulkánu.

Ano, jednoduché. Ale... vždyť kdyby Strážce neexistoval a nebyla by tu taková možnost, zůstalo by řešení tohoto problému zase jen na mě.

A tak to má být. Musím se k tomu postavit čelem...

Jakmile poznala, že není sama, otevřela oči a vstala.  "Dobré ráno," řekl kapitán a postavil se vedle ní.

"Mé myšlenky putovaly vesmírem. Nic se nezměnilo - stále jsme tu sami," oznámila T´Sal.  "Některé problémy se nevyřeší samy, nevyřeší je ani nikdo jiný. Zůstanou jen na nás."

"S tím souhlasím, ale nejsem si jist jestli to platí i teď."

"Kapitáne?"

"Era mi řekla: jestli bylo nutné, aby mě Perry přivedl z minulosti," řekl Richmond mírně ustaraně. "Co tím ale mohla myslet?" Doktorka pohlédla na Strážce Věčnosti.

"Dá se to vyložit dvěma způsoby: buďto chtěla říct, že bychom to zvládli i bez vás a nebo..." Thomas čekal na dokončení, ale nebyl si jist, zda to chce slyšet.  "...nebo to byla chyba. Podle mě však není nutné se teď trápit těmito otázkami. Ještě stále máme naději, že nám další dvě období pomohou ujasnit naši situaci." "Máte pravdu," odsouhlasil Richmond a nechal slunce dopadat na svou tvář.

O několik hodin později už byli všichni připraveni na další skok do minulosti. Harper s Valokem podrobně prohlíželi obrázky z nového období, zatímco Pulaská si dala ranní běh.

"Má naprosto výbornou kondici. Byl by z ní dobrý důstojník bezpečnosti," ohodnotil ji Cooper.

"Já hlavně doufám, že z ní bude můj dobrý zástupce," řekl kapitán. Jakmile Jane přiběhla zpátky k nim, sestoupili Perry s Valokem z plošiny a přidali se ke skupince.

"Podle záběrů pořízených ze Strážce jsem usoudil, že se octneme na lodi třídyGalaxy," informoval vědecký důstojník.

"To ztíží naše pátrání. Na lodi se většina lidí z posádky zná a když tam takto vtrhne šest nových osob, mohl by si toho někdo všimnout," řekl Cooper. Kapitán přikývl: "Ano, bude lepší, když tam půjde jen malý počet z nás. Pane Valoku, vzhledem k vaším schopnostem jste jeden z nejlepších kandidátů."  "Nějak mě to ani nepřekvapuje," připustil inženýr.

Richmond pohlédl na Perryho: "Vy, pane Harpere, máte nejlepší znalosti z historie a jste vědec. Nakonec je třeba dohlédnout i na bezpečnost. Tede?"

"Jistě, Thomasi, půjdu," odpověděl šéf ostrahy.

Ani doktorka či Pulaská proti tomuto výběru neměli námitky a tak o deset minut později proskočili Valok, Harper a Cooper Strážcem Věčnosti.

Kapitán zatím přistoupil k terminálu na plošině a sledoval veškeré údaje.

"Teď nezbývá, než čekat," povzdechla si nakonec Jane. "Někdy je to nejrozumnější věc, kterou člověk může udělat," podotkla T´Sal. "Jenže já bych raději nějakým způsobem pomohla nás z toho dostat. Už od mala jsem byla hnacím článkem, jež dokázal všechno zařídit," řekla Pulaská a vydala se k plošině.

"V kmenu Anovar to možná bylo potřebné, ale tady nesmíte zapomínat, že jste člen posádky. Je nutné důvěřovat schopnostem ostatních," pověděl jí kapitán.

U.S.S. ENTERPRISE - D – Vesmírná loď Federace

Jakmile se Harper vzpamatoval, uvědomil si, že se octli v nákladovém prostoru. Chvíli se kolem sebe rozhlížel, ale nikdo kromě nich a skladovacích  kontejnerů tu nebyl.

"Jste v pořádku?" zeptal se vědeckého důstojníka Cooper.

"Ano, jen se mi trochu zatočila hlava. Doufám, že tyhle cesty časem na mně nezanechají žádné následky," odpověděl Perry a přešel k jednomu z kontejnerů. Otevřel svrchní víko a nahlédl dovnitř.

"Co děláš?" zeptal se Valok. Harper vytáhl ven několik kusů uniformy.

"Lepší bude, abychom co nejlépe zapadli mezi osazenstvo." Ted přijal jednu z uniforem a prohlížel si její podobu této doby: černá souprava byla přes hruď obarvena barvou dané sekce - Cooper si vzal červenou, Valok zlatou a Perry modrou.

Společně vyšli na chodbu, kde si vědecký důstojník přečetl údaje z nástěnného panelu. " Páni...my jsme na ENTREPRISE - D! To je něco! Ehm.. takže... je rok 2367, hvězdné datum: 43988,2 a jak se zdá, loď míří ke kolonii JURE IV," oznámil ostatním Harper. Pak se na chvíli zarazil a  napjatě pohlédl Tedovi do očí. Ten si také uvědomil souvislosti: "JURE IV?" ujišťoval se nahlas. Valok nechápavě oba pozoroval. "Vám to jméno něco říká?" zeptal se.

"Ano", ujistil ho Cooper. "Z historie víme, že ENTERPRISE doletěla na kolonii JURE IV, ale město, které se tam původně nacházelo, bylo naprosto vyhlazené. Zničili ho Borgové! Přesněji první krychle, která se do prostoru Federace dostala." Inženýrovi přeběhl mráz po zádech: "Už je mi to jasné. O tom jsem se na akademii učil. Byl to začátek bitvy mezi Borgy a Hvězdnou flotilou, která se odehrála u WOLF 359."

"Správně," potvrdil Perry.

"Teď necháme tyhle myšlenky stranou," nakázal Ted.  "Než k té bitvě dojde, my už tu nebudem. Pane Valoku, vy se vydáte do strojovny - pokud by chtěl cizí útočník zničit ENTERPRISE a zabránit jí tak ve vítězství nad Borgy - určitě by si vybral toto místo. Pane Harpere, pokuste se zapadnout do zdejší společnosti a něco vyzvědět. Já projdu jiná důležitá místa."

Valok procházel chodbou vedoucí ke strojovně a přitom sledoval ostatní kolemjdoucí. Nikdo nepoznal, že nepatří k jejich posádce. Přede dveřmi strojovny se na chvíli zastavil a čekal, až někdo vyjde. Jakmile se tak stalo - zrovna vyšla mladá slečna - vzal na sebe její podobu a ladným krokem vstoupil dovnitř. Tam se zarazil, neboť si musel prohlédnout tehdejší typ warp jádra.

Jeden z předků, pomyslel si. Dlouho ale na místě nestál, aby nevzbudil pozornost. Přešel k jednomu z panelů a předstíral, že kontroluje údaje. Přitom však nenápadně pozoroval průběh kolem.

"Tak co, Lomerová, půjdeš dnes do Přední desítky?" zeptal se praporčík za Valokem. Tomu chvíli trvalo, než si uvědomil, že má na sobě ženskou podobu. Takže mluví na mě, přiznal si. Otočil se na praporčíka, aniž by tušil, co to je Přední desítka a odpoveděl: Ještě nevím, zda budu mít čas."

Praporčík se nenechal jen tak odbýt: "Ale La Forge tě přece uvolnil z práce, nebo si snad dostala nabídku od někoho jiného?" Valok byl náhle v koncích. Co odpovědět ? Chvíli na sebe hleděli, než mladého praporčíka kdosi zavolal. "Ještě si o tom promluvíme," řekl a odběhl stranou. Valok se rozhodl, že nebude riskovat další takový střet a na okamžik se vytratil ven. Když se pak vrátil zpátky do strojovny, měl už na sobě svojí normální podobu.

Cooper došel na konec jedné chodby a stanul před dveřmi do jakéhosi baru. Jak zjistil, nazývá se Přední desítka. Dlouho neváhal a prošel dveřmi. Uvnitř, před obřími okny s výhledem na vesmír, byly rozmístěny stolky. Ihned vedle vchodu, u zdi, stál barový pult za nímž se procházela zvláštní žena tmavé pleti s širokým oválným kloboukem na hlavě. Tady bych mohl něco zjistit, řekl si v duchu Ted a posadil se k pultu.

PLANETA VĚČNOSTI

Na obrazovkách, které vysílaly obrazy ze Strážce, se právě křížilo 23.století s 24.stoletím. Bylo zde možné spatřit kapitána Kirka se Spockem a dalšími členy posádky. Pak se objevil záběr, kdy na svou novou loď nastupuje kapitán Picard. Jinde se pro změnu mihl android jménem Dat. Jak období na obrazovkách ubíhala, měnily se tvary hvězdných lodí i jejich posádky. Díky časové anomálii se spolu setkali kapitáni Kirk a Picard, z nichž první jmenovaný hrdinsky zemřel. Jistý klingon Worf  přestoupil z ENTERPRISE - D na stanici DEEP SPACE NINE, které velel Benjamin Sisko. Historické události nebrali konce a tak se hvězdná loď Voyager ztratila kdesi v Delta kvadrantu.  Po bitvách Federace s  Dominionem umírá Sisko a nakonec se zpátky vrací Voyager, jehož kapitánka se stává admirálem. Svůj umělý život obětuje pro své přátele Dat, ale tím vše nekončí... nebo ano?

Thomas Richmond společně s Pulaskou a T´Sal tohle na obrazovkách sledovali. Nepříjemné vždy bylo, že záznam končil právě ve chvíli, kdy se TRIAS chystal ke svému prvnímu letu. Během těch záběrů si Thomas neodpustil poznámku: "Jsme svědky toho, jak staré generace odcházejí a nové nastupují. Tak tomu bylo vždy a nikdy to nesmí být jinak." Pak si povzdechl.

Pulaská se na chvíli zahleděla na kapitána: "Dokud máme k dispozici Strážce, máme i naději. My to dáme do pořádku. A až jednou půjdem do důchodu, také nás nahradí jiní." Richmond pokýval hlavou.

Od jeho druhého boku se ozvala doktorka: "Možná vám připadá, že teď máte jakožto kapitán zodpovědnost za celé lidstvo. Ale není tomu tak. My všichni, co ještě existujem, neseme díl povinnosti."

"Obě máte pravdu," řekl a sestoupil z plošiny, aby dále nemusel sledovat záznamy z minulosti. Jane u terminálu zůstala stát, zatímco vulkánka ho následovala. Thomas se zastavil uprostřed zřícenin a pravil: "Tohle kdysi bývalo město. Co myslíte, stálo tu dřív než Strážce? Postavili ho ti, co postavili Strážce? Nebo někdo jiný? Co jej zničilo? Válka, vliv atmosférických podmínek, vliv času nebo vliv Strážce? Tolik otázek a žádná odpověď. Přitom by nám to mohlo pomoci k pochopení naší situace."

Doktorka s ním souhlasila: "Zajisté. Avšak naše situace je možná ojedinělá. Co když ani tady neexistuje odpověď?"

Richmond přejel pohledem vše kolem: "Připadám si, jako bychom se nacházeli na pokraji věčnosti."

ENTERPRISE - D

Perry Harper neměl ve svém pátrání mnoho úspěchů, i když navštívil mnohá místa: nahlédl do ošetřovny, hangáru a neopomenul ani simulátory. Nic mu však nepomohlo. Vše pracuje jak má, pomyslel si. Nikde nebyl ani náznak o opaku. Jeho krokům se do cesty postavila Přední desítka, zdálo se, že je to společenská místnost, tak vkročil dovnitř.

U pultu nalezl Coopera, posadil se vedle něho a řekl mu o svých neúspěších. Ted mu na oplátku představil ženu za barem v obrovském klobouku: "To je Guinan. Je z rasy El-Auriánů. Empatiků." Žena tmavé pleti se na Perryho usmála svým hřejivým úsměvem.

Jak o několik minut později pochopil, Guinan, díky svým empatickým schopnostem poznala, že jsou na lodi lidé z budoucnosti a slíbila, že vše zachová v tajnosti. Cooper jí už vysvětlil jejich situaci a důvod proč jsou zde. Ona se jim nyní pokoušela poradit: "Nevzdávejte se ve svém snažení. Ta Era, o které jste mluvili, je velmi důležitou postavou. Nenechte se od ní zmást. Nezapomínejte, že ona byla hlavním impulsem, který vás přiměl k cestování v čase."

"To ale přeci neznamená, že to vše způsobila," namítl Harper.

Guinan se znovu usmála, jakoby jí pobavila jeho naivita. "Povězte," oslovila ho, "kdybyste ji na těch záběrech neviděli, napadlo by vás jít do minulosti?"

Perry musel uznat, že na tom něco bude. V hlavě se mu začaly promítat všechny možnosti: co kdybychom ji vážně neviděli na těch záběrech? Co jiného jsme si mohli počít? Třeba bychom hledali řešení naší situace někde jinde ...

Harper pohlédl na Coopera. Ten nad tím také nejspíše přemýšlel. Než však stačili cokoli říct, Guinan se od nich odtrhla a řekla: "Omluvte mě, mám ještě jiné povinnosti." Ted jí ještě stačil poděkovat za rady a pak se vytratila.

Ve strojovně zatím Valok stále pozoroval volný průběh osazenstva, když náhle zpozoroval známou tvář. Tvář, kterou viděl jako první na obrazovkách u Strážce Věčnosti. Era. Procházela se na opačné straně, kolem Warp jádra. Využil toho, že ona jej ještě nezpozorovala a vydal se za ní.

Era si prohlížela jádro a na její tváři se odrážela modrá barva z něj vycházející. Trochu posměšně se nad tímto výtvorem lidí ušklíbla, aniž by si všímala okolí. Jakmile se k jejím zádům přiblížil Valok, probrala se z myšlenek a zpozorněla. "Koněčně se setkávám s chameloidem, který se rozhodl pro službu ve Hvězdné flotile," řekla a ani se k němu neotočila.

"Vy mě znáte?" zeptal se inženýr.

"Jistě. Celou vaši skupinu z TRIASU znám. Avšak vy mi připadáte nejzajímavější," odpověděla. Lehce se natočila čelem k němu. Jejich oči se střetly.

Valok se však jejího pohledu nezalekl: "Proč si s námi pořád jen hrajete?" 

Era předvedla překvapený výraz: "Tak vám se zdá, že si s vámi hraju? Jakpak vás to mohlo napadnout, poručíku?" řekla žertovně.

"Celý váš přístup k naší situaci je... lehkovážný. Buďto vás náš osud vůbec nezajímá, nebo se dá naopak lehce napravit a vy toho využíváte, abyste se mohla pobavit. Hrajete si s námi jako kočka s myší. Máte nad námi navrch a to se vám zamlouvá. Není to snad pravda?"

Era se náhle zatvářila, jakoby jí Valokův projev urazil. "Mýlíte se! Nikdy bych nevyužila neštěstí jiných jen pro své pobavení!"

"Tak  proč už nám konečně nepomůžete? Brání vám v tom něco?"

"Ano, brání. Teprve až rozřešíte celou záhadu, dozvíte se i důvod, proč mám takovýto postoj k celé situaci. Vážně vám nemohu pomoci, sami vše musíte odhalit," pravila Era. "Kdybych vás vedla za ruku až do konce, ztratilo by to význam."

Valok si povzdychl. Pak ještě jednou na Eru promluvil: "Povězte, jsme alespoň na dobré stopě? Povede se nám to rozřešit?" 

Era mírně zaklonila hlavu k zemi. "Jak čas dál plyne, přicházíte na nové a nové poznatky. Stačí si je všechny utřídit a dát dohromady. Věřím, že nakonec se vám to povede."

Po těchto slovech se Era vydala k východu, ale inženýr ji nenásledoval.

Věděl, že to nemá smysl. Jakmile se za ní zavřeli dveře, Valok se otočil k Warp jádru, aby ještě mohl naposledy spatřit tento kus historie. Na TRIASU na něj čeká strojovna s moderním dvojitým jádrem. Ale podaří se mu někdy dostat se tam?

divider

Následuje:
Kapitola 10

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2021 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries (Casperium)