Galaktičtí hosté

Autor:
Milan Dolejší
Archivováno dne:
2. 12. 2005
Délka:
30 599 slov (136 min.)
Stav povídky:
dokončená
Přístupnost:
obecná
Varování:
Několik mrtvých, nikoli však v naturalistickém podání.
Seriál (svět):
TNG
Období:
Počátek roku 2380, nedlouho po bitvě se Shinzonem
Hlavní postava(y):
Jean-Luc Picard, Befor/Dat, Owen Paris, John Smith a další
Kategorie:
napětí
Pokračování:
volné pokračování
Spoiler:
žádný
Stručný obsah:

Po sedmi letech opět přilétají Borgové do kvadrantu Alfa. Současně se objevuje obrovská cizí loď, která je chce zničit. Jediné, co mezi nimi stojí, je prostor Spojené federace planet a hvězdná loď Enterprise...

divider
Poznámka autora:

nezadáno

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Galaktičtí hosté (Milan Dolejší)

Obsah

Kapitola 3

Victory, stará loď Hvězdné flotily třídy Constellation, která byla na své "opravdu, ale opravdu poslední misi", nízkým warpem prolétala hraničními oblastmi Federace. Admirálka Suzuka nedávno svým důrazným proslovem uvedla na pravou míru spekulace, že Victory stále zůstane ve službě – její první poslední mise totiž proběhla již před deseti lety. Potom sloužila jako školní loď, ale když začala dominionská válka, byla Victory opět povolána do služby. Od té doby absolvovala ještě pět posledních misí, ale nakonec se vždy našel důvod, proč ji nesešrotovat. Teď se však již stavěla její nástupkyně, a také průběh poslední mise naznačil, že je opravdu poslední. Prostor, kde se Victory nacházela, nehraničil s žádnou jinou mocností, a zároveň byl nejblíže k okraji Galaxie.

Kapitán John Michaels nedávno udělal chybu a kvůli ní zemřelo pět jeho důstojníků a mnoho civilistů. Rázem ztratil veškerou podporu v admiralitě a jeho loď se vracela k Zemi, aby byl postaven před vojenský soud.

Před diplomatickou cestou k Cissu III byl John Michaels velice arogantní kapitán. Bylo mu teprve dvaatřicet a už velel vlastní lodi. Samozřejmě tady bylo mnoho lidí, kteří získali vlastní loď dříve. Ačkoliv ho jeho podřízení nenáviděli, on sám si jich vůbec nevšímal a staral se o to, jak se co nejrychleji dostat na admirálské křeslo, kde, jak si říkal, by konečně měl pořádnou zodpovědnost. Vůbec ho nenapadlo, že by dělal něco špatně. Všichni štábní ho stále jenom chválili, měl na dosah ruky velení na nové lodi třídy Sovereign, snad dokonce na Enterprise, ale potom přišla cesta na Cissus III. Měla to být jeho nejprestižnější mise a zároveň poslední let Victory. Na cílovém místě měl Michaels pouze podepsat smlouvu, která by Cissus III připojila k Federaci. Sám se na planetu transportoval spolu se svým prvním důstojníkem, Eleanor Jiminovou a šesti dalšími důstojníky. Přenesli se před sídlo cisské vlády. A tam na ně čekala čestná stráž, která, jak bylo na Cissu III ve zvyku, měla namířeny zbraně přímo na hosty. Byly to staré střelné zbraně a nebyly nabité. To ale Michaels nevěděl, neboť ve své aroganci zanedbal studium i těch nejzákladnějších materiálů. Když kolem sebe uviděl stráže, které na něho míří zbraní, vytáhl fázer, který s sebou neustále nosil, a začal po nich střílet. Okamžitě se objevili další strážci, jejichž zbraně již byly funkční, a ti podnikli útok proti posádce Victory. Byla z toho krvavá přestřelka a naprostý masakr strážců na Cissu III, důstojníků Federace i přihlížejících civilistů. Na palubě potom následoval dlouhý rozhovor kapitán Michaelse s jeho otcem. Frank Michaels přednášel již několik desetiletí na Akademii taktiku. Byl jedním z nejváženějších a nejoblíbenějších učitelů a právě úcta k němu především stála za Johnovou popularitou na Velitelství. Otec se od něj odvrátil a spolu s ním i celé Velitelství. Potom mu přišlo předvolání k vojenskému soudu Federace. Victory cestovala k Zemi po předem vytyčené trase, jež ji měla odvést od všech případných pokusů o přeběhnutí.

Přes to, co způsobil, bylo kapitánu Michaelsovi na této cestě ponecháno velení. Jednalo se o jakýsi polovičatý projev zbylé důvěry ze strany Velitelství: Většina starších důstojníků Victory zemřela na Cissu III. Výjimkou byl šéfinženýr Rogers. Michaels nechápal, proč Rogers nedostal velení, skutečnost však byla taková, že poručík Rogers byl cizí agent. Nebylo jenom jasné, zda ho poslali Cardassiané nebo Orionci. O něčem podobném neměl kapitán ponětí, admirálové na Zemi však ano.

"Kapitáne," vyrušil Michaelse z přemýšlení úřadující operační důstojník, "mám tu něco podivného, podívejte se!"

Kapitán došel k jeho panelu a spatřil, že se k jeho lodi blíží cizí plavidlo. Letělo warpem 9 a bylo zrůdně velké. Objemem by přesáhlo snad několik stovek borgských krychlí, ale nemělo pravidelný tvar. Byl stále okrouhlý s hladkým bílým povrchem, ale ten se neustále měnil. Jedno však bylo jisté – Victory by se tomuto plavidlu nemohla postavit.

"Můj bože, co to je?" zeptal se kapitán ohromeně při pohledu na to, co se objevilo před nimi.

"Kapitáne, skenují nás," prohlásil po chvíli taktický důstojník.

Michaels se dotkl komunikátoru: "Všem palubám, hovoří kapitán: Narazili jsme na cizí entitu, která nás právě skenuje. Neprovádějte nic, co by mohlo cizince vyprovokovat. Neznáme jejich sílu." Kapitán si přál, aby na federálních lodích nebyla okna. Potom by jeho poslední věta mohla mít určitý pozitivní důsledek pro morálku.

Josh Tillin, nervózní mladý podporučík, který zastával místo úřadujícího vědeckého důstojníka, náhle vykřikl: "Kapitáne, kopírují naši databázi! Dostanou se tak k taktickým informacím a tajným databázím!"

"Můžeme jim v tom nějak zabránit?" zajímal se Michaels.

"Ne, pane," zareagoval podporučík.

"Chtějí s námi mluvit, kapitáne," ozval se záhy operační důstojník, poručík Freuheut, "máme jen audio."

"Dobře, pusťte to."

Z reproduktorů na můstku se ozvala poměrně kvalitní čeština: "Jsme rasa, která se nazývá slovem, který vy byste přeložili jako Život. Prolétáme galaxiemi a ničíme Borgy. Chceme povolení ke vstupu na vaše území. Jestliže nám poskytnete veškeré údaje o Borzích z vaší galaxie, zničíme je a pak odletíme. Neposkytnete-li nám informace a nenecháte-li nás proletět vaším územím do pěti vašich dnů, zničíme nejprve vás, a pak teprve Borgy. Rozmyslete si to." Tím vysílání skončilo.

"Odešlete tuto zprávu na Zemi a požádejte o další instrukce," přikázal kapitán federální lodi.

"Kapitáne," pohlédla na něj praporčice od kormidla s očima plnýma strachu, "proč nás takto velká loď žádá o povolení k průletu?"

Než stihl Michaels odpovědět, byl vyrušen dalším zvoláním operačního důstojníka: "Pane! Něco sem letí!"

"Co zase?"

"Nevím, ale… Vypadá to jako nějaký měsíc!"

"Měsíc?"

"Ano, ale docela… Proboha!"

Objekt se objevil na obrazovce a Michaels konečně spatřil, co k nim letí. Byl to Japetus. Zatímco ho všichni na můstku zamlkle sledovali, bývalý měsíc Saturnu proletěl kolem Victory a zamířil k velké lodi poblíž. Měl asi poloviční průměr, ale pořád bylo zjevné, že je příliš velký, než aby mohl vlétnout dovnitř cizího plavidla. Jenomže Japetus se zastavil před ním… a začal se skládat. Povrch měsíce se "stáhl" na rámy konstrukce a mezitím zmizela celá výplň vnitřku.

"Byl to hologram!" s překvapením okomentoval situaci vědecký důstojník.

"Ale vždyť to několikrát celé zkoumali!"

"Vypadá to, že je to mimořádně dokonale vytvořený hologram…"

Japetus se mezitím složil. Teď z něj byla koule o rozměrech podobných Victory.


Na můstku obří lodi panoval také zmatek. "Zdá se, že to něco vysílá."

"Ale co?"

"Nevím, nedokážu to přeložit. Ale určitě je to Japetus."

"Opravdu?"

"Ano. Nic podobného totiž v Galaxii není."


Japetus dokončil vysílání a explodoval. Tedy spíše shořel, kdyby o něčem podobném bylo možno hovořit ve vakuu. Nejpřesnější popis toho, co se událo, byl, že dlouholetý Saturnův měsíc zkrátka přestal existovat.

divider

Následuje:
Kapitola 4

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2020 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries