Galaktičtí hosté

Autor:
Milan Dolejší
Archivováno dne:
2. 12. 2005
Délka:
30 599 slov (136 min.)
Stav povídky:
dokončená
Přístupnost:
obecná
Varování:
Několik mrtvých, nikoli však v naturalistickém podání.
Seriál (svět):
TNG
Období:
Počátek roku 2380, nedlouho po bitvě se Shinzonem
Hlavní postava(y):
Jean-Luc Picard, Befor/Dat, Owen Paris, John Smith a další
Kategorie:
napětí
Pokračování:
volné pokračování
Spoiler:
žádný
Stručný obsah:

Po sedmi letech opět přilétají Borgové do kvadrantu Alfa. Současně se objevuje obrovská cizí loď, která je chce zničit. Jediné, co mezi nimi stojí, je prostor Spojené federace planet a hvězdná loď Enterprise...

divider
Poznámka autora:

nezadáno

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Galaktičtí hosté (Milan Dolejší)

Obsah

Kapitola 2

O tři měsíce později – leden 2380

Kapitánův deník, hvězdné datum 57126,9.

Enterprise dnes započne pětiletou průzkumnou misi za hranicemi Federace. Budeme zkoumat nové světy poblíž Jádra Galaxie nedaleko kvadrantu Delta. Jsou to místa, kam se dosud nikdo nevydal, a celá posádka se na misi již dlouho těší.

Loď byla přezbrojena novými fázery a warp-pohon byl vylepšen. Většina posádky se zúčastnila již předchozí mise, kdy jsme museli zasáhnout na planetě Talos IV, takže náš tým je již docela sehraný, přestože mnoho lidí včetně velících důstojníků přišlo na palubu teprve nedávno.


Jean-Luc Picard vstoupil na můstek. Přešel ke svému křeslu a posadil se. Vše bylo v nejlepším pořádku. Po jeho pravici seděl první důstojník Martin Madden. Madden byl nevýrazný Pozemšťan, který se velice pečlivě držel všech předpisů. Občas působil trochu nervózně, ale přinejmenším dokud nenastala nějaká situace, která vyžadovala opravdu rázné a nekonvenční řešení, byl velice schopný. Po kapitánově levici se usadila nová poradkyně Charlotta Jnol. Tato Betazoidka, která mimořádným způsobem vzbuzovala pozornost každého muže, s nímž se setkala, dostala se na palubu, když její předchůdkyni Keamu Weg zabili teroristé. U konzole za prvním důstojníkem se tyčil Worf a ještě zamračeněji než obvykle si prohlížel taktické informace. Fázery Enterprise byly totiž během čtyřiadvaceti hodin vylepšeny na typ XII A a Klingon z toho neměl dobrý pocit. Na můstku byl také Geordi LaForge, který se mračil na informace, jež měl o novém vylepšení warp-jádra. V přední části můstku seděla operační důstojnice Pauline Mooreová a Gregory Novák, jenž na Enterprise působil jako zástupce velícího operačního důstojníka a byl jakýmsi "hlavním kormidelníkem". Mooreová si vyměňovala informace s řídícím střediskem Hvězdné základny 152, v jejíž útrobách se Enterprise nacházela.

"Máme povolení ke startu, povolení k pohybu uvnitř doku a povolení k opuštění základny," informovala Mooreová kapitána po chvíli.

"Uzavřete přechody a uvolněte kotevní svorky," přikázal komandér Madden, který obvykle velel těmto operacím, zatímco Picard pobýval buď ve své pracovně, nebo si vychutnával atmosféru na můstku, jako například teď.

"Přechody uzavřeny, dispečink potvrzuje… Kotevní svorky uvolněny, dispečink potvrzuje."

"Poručíku Nováku, vyveďte nás z doku."

"Potvrzuji, tryskový pohon, pohybujeme se."

Silné trysky ukryté na několika místech na Enterprise začaly pracovat. Loď se dala do pohybu, nejprve ji chvíli poháněly boční trysky, a když se dostala dostatečně daleko od kotevního terminálu, zamířila kupředu k vratům základny. Ty byly otevřené, a tak loď bez nesnází proplula. Chvíli se zdála být velice malá oproti nezměrné velikosti základny, ale potom jako by s prodlužující se vzdáleností rostla. Když byli dostatečně daleko, přikázal komandér: "Přejděte na impulzní pohon."

"Ano, pane. Impulzní pohon."

Potom se první důstojník podíval na svého velitele. Ten zachytil jeho pohled a přikývl. "Praporčíku," řekl, "nastavte kurz k Denebu IV, letíme zapařit."

"Cože?" uklouzlo komandérovi.

"Kapitán má na mysli aktivní účast na večírku u příležitosti otevření stanice Farpoint," oznámil mu s velice vážným výrazem Worf.

"Aha."

Potom se slova opět ujal kapitán: "Warp čtyři."

"Kurz a rychlost nastaveny."

"Vpřed."


Vesmír se smrštil a Enterprise zmizela s jasným zábleskem kdesi ve vesmíru.

***

Japetus se pohnul. Po milionech let na orbitě Saturnu náhle změnil svou dráhu. Zprvu to bylo nepatrné, takže si toho nikdo nevšiml. Ale netrvalo dlouho a jeho odklon od obvyklé orbity začal být zřejmý. V tu chvíli začal blikat monitor počítače z jednom astronomickém ústavu na Zemi. Když si toho po dvou hodinách povšiml kolemjdoucí vědec, okamžitě začal situaci zkoumat. A tak se stalo, že šestadvacet hodin od změny v Japetově trajektorii vyrazila z Hvězdné základny 1 průzkumná loď společnosti PESA (Planet Earth Space Agency) a po chvíli dorazilo též plavidlo Hvězdné flotily.


"Kapitáne," ohlásil operační důstojník na lodi Fangio, kterou Hvězdná flotila vyslala k Saturnovu měsíci, "myslím, že zde mám lehké stopy po emisích plazmového pohonu."

"To je co?"

"To je něco podobného borgskému a romulanskému typu."

"Takže Japetus je umělý?"

"Ano. Takové dohady existují již čtyři sta let."

Ve dvacátém století astronomové a autoři vědeckofantastické literatury skutečně se zaujetím hleděli na Japetus a nepřirozeně vypadající útvary na jeho povrchu. Vyskytly se dohady, že Japetus je sídlem, pozorovatelnou nebo něčím dalším, co do sluneční soustavy vyslali neznámí mimozemšťané. Když Pozemšťané vyvinuli technologii, která jim umožnila k měsíci doletět a podrobně ho prozkoumat, ukázalo se, že není dutý, jak se někteří lidé domnívali, ani v něm nejsou kamery, motory či zbraně. Přinejmenším tam nebylo nic, co by znali…

Později se o Japetus přestalo obyvatelstvo Země zajímat. Z mysteriózních bytostí se mimozemšťané postupně stali součástí každodenního života a planeta, která byla jednou z nejvýznamnějších destinací v Galaxii, jich byla plná.

"Spojte se s lodí PESA a zeptejte se, zda mohou potvrdit naše pozorování," přikázal kapitán Fangia.

"Ano, pane," odpověděl Viktor Gomulov, který zastával hned několik funkcí najednou. Fangio totiž byla malá loď třídy Nuvolari, na jejíž obsluhu bylo třeba pouhých dvacet lidí a na můstku byla nutná přítomnost pouhých čtyř důstojníků.

"Potvrzují naše pozorování," poznamenal Gomulov.

"Praporčíku, informujte Zemi."

"Ano…" Gomulov se náhle zarazil. "Kapitáne, myslím, že něco vysílají."

Kapitán lodi, ve skutečnosti však pouhý poručík, Wallman se postavil a postoupil o několik kroků k obrazovce můstku, zřejmě aby lépe viděl. "Kam vysílají?"

"Nevím. Ale dokáží to poslat tak, že to letí i bez retranslačních stanic obdivuhodně rychle, i když ne tak, jako naše subprostorové zprávy."

Po chvíli měsíc Japetus, který nyní mířil kamsi do prázdného prostoru, zmizel ve warpu.

***

Otevřely se dveře turbovýtahu a na můstek někdo vstoupil. Kapitán se ohlédl a ztuhl. Vždyť měl být vypnutý!

"Kapitáne, potřebuji s vámi nutně hovořit."

"Kdo vás zapnul, Before?"

"Byl jsem aktivován dálkově."

"Kým?"

"Nevím. Ale byl vymazán můj borgský program."

"Pojďte do mé pracovny. A vy, pane LaForgi a slečno Mooreová, také," rozkázal kapitán.

Když všichni čtyři vstoupili do pracovny, pohlédl kapitán na Befora: "Co se děje?"

"Dějí se se mnou věci, které nedokáži vysvětlit, natožpak ovlivnit."

"Nemáte sebemenší ponětí, kdo vás aktivoval?"

"Ne." Potom se z Beforových úst začaly drát podivné zvuky. Z nich náhle vyplynula jasná slova: "Program byl ukončen. Systém bude restartován za deset sekund, všechny neuložené programy budou ztraceny."

"Cože?" vyjekl Geordi.

Mooreová s Picardem celý výjev beze slova pozorovali. Po chvíli Befor několikrát zapípal a potom prohlásil: "Kapitáne, rád vás vidím." Zvedl ruku a chvíli ji pozoroval. Potom se otočil k LaForgeovi a zeptal se: "Geordi, proč nemám uniformu?"

"Proč bys měl mít uniformu?" zablekotal šéfinženýr.

Android na něj pohlédl s výrazem, který by v případě, že by dokázal vyjadřovat emoce, znamenal překvapení: "Jsem déle než třicet let důstojníkem Hvězdné flotily. Proč bych neměl mít uniformu?"

Do věci se vložil Picard: "Co to má znamenat? Vždyť vy jste nikdy nebyl členem Hvězdné flotily."

"Kapitáne?" nechápal Befor. "Vždyť jste za mnou vždy stál. Postavil jste se za mě, když mě chtěl komandér Maddox rozebrat, pomohl mi, když mě zajal Lore nebo později s borgskou Královnou. Co se děje?"

"Date?" nevěřil svým uším LaForge.

"Ano, Geordi?"

"Jsi to ty?"

"Jistěže. Došlo k nějaké poruše vašeho vnímání?" otázal se android do éteru.

"Vždyť je to tělo Befora!"

"Tělo Befora? Andorida, kterého…" opět se ozvaly nesrozumitelné zvuky. "Program byl ukončen. Systém bude restartován za deset sekund, všechny neuložené programy budou ztraceny."

Andorid s sebou trhl a potom prohlásil: "Borgové přicházejí."

Po těchto slovech zmlkl a bezvýrazně hleděl před sebe.

Mooreová ho prozkoumala trikordérem a potom prohlásila: "Vypnul se."

Než stačil kdokoli další promluvit, zapípal komunikátor a ozval se hlas komandéra Maddena: "Kapitán Picard na můstek!"


Kapitán Picard vstoupil na můstek. Hned za ním dorazili důstojníci, kteří se zúčastnili porady v jeho pracovně. "Hlášení," dožadoval se kapitán.

"Senzory zachytily přibližující se plavidlo!" hlásil Madden.

"Borgové," zamumlal Picard. Vysloužil si tak překvapené pohledy od Maddena a ostatního osazenstva můstku.

"A… ano, pane," přikývl první důstojník.

"Blíží se k nám tři krychle," převzal slovo Worf. "Letí stálým warpem 9,99 přímo proti nám."

Jak se zdálo, tak ani dvojnásobná porážka, kterou Borgové zažili při útocích na území Federace, nestačila. Ačkoliv kapitán jindy odmítal vojenská řešení jakýchkoli situací, tentokrát se rozhodl okamžitě: "Aktivujte štíty, zaměřte fázery a kvantová. Informujte Velitelství Hvzdné flotily. A zastavte."

"Ano, pane," odpověděli mu důstojníci, odpovědní za provedení rozkazů.


"Kapitáne, mohu vystřelit?" otázal se Worf.

"Počkejte. Přichystáme jim překvapení." Picard se dotkl svého komunikátoru a spojil se s LaForgem: "Nadporučíku, připravte se k transportu antihmoty a hmoty přímo do cesty Borgům. Pokud možno oboje na totéž místo."

"Ano, pane," odpověděl LaForge, potěšený představou, co podobná reakce udělá s Borgy.

"A připravte se na nouzové zrychlení. Picard končí."

Chvíli panovalo na můstku ticho. Potom se ozvala nadporučice Mooreová: "Kapitáne, Flotila nám dává příkaz, abychom udělali, co můžeme, a potom se stáhli do sektoru 21, kde na nás bude čekat obranné loďstvo… Pokud to přežijeme."

Picard se usmál: "To bychom měli. A s trochou štěstí po cestě zničíme alespoň jednu krychli."

"Za půl minuty budou v dosahu zbraní a transportérů," ohlásil Worf.

"Pane LaForgi," spojil se Picard se strojovnou, "transport proveďte…"

Přerušil ho Worf: "Kapitáne! Krychle úplně zastavily – mají vůči nám nulovou relativní rychlost."

"Volají nás!" ohlásila Mooreová.

Picard se zuřivě mračil na obrazovku. Situace se mu ani trochu nelíbila. Nemohl však nic dělat. Nevěděl, jak by se Borgové zachovali, kdyby se Enterprise pohnula. Mohli by úplně zhatit jeho plán, který předpokládal, že nepřátelé se svými rozměrnými plavidly nedokáží změnit směr tak rychle, jak by bylo potřeba, aby se vyhnuli obrovské explozi, k níž dojde při neusměrněné reakci hmoty a antihmoty.

Zbývala mu jediná možnost: "Na obrazovku."

V přední části můstku se objevila hlava Borga. Zdálo se, že dříve to byl člověk nebo mimořádně příbuzný humanoid. "Jsme Borgové. Locutus a Befor se nyní dostaví na naši loď a bude vyjednávat s královnou."

"Cože?" vzmohl se Picard na jednoslovnou odpověď.

"Jestliže se Locutus nedostaví do deseti minut, budete zničeni. Odpor je marný."

Tím vysílání Borgů skončilo.

"No, alespoň něco je tradiční," povzdychl si kapitán. "Pane Worfe, půjdete se mnou."

"Kapitáne!" zvolal Klingon.

"Ano?" pohlédl na něj kapitán, překvapený prudkostí reakce svého druhého důstojníka.

"A co Befor?"

"Je mimo provoz. Myslím, že s něčím takovým, jako je střet osobností v jeho mozku, Borgové nepočítali. Takže zůstane na Enterprise, dokud to půjde. Vedle toho je možné, že si naši asimilovaní přátelé myslí, že jsme Befora nechytili a získají od něj informace, které hledají."

Do hovoru se vložil Madden: "Kapitáne, tato mise vypadá příliš riskantně! Neměl byste tam chodit… Půjdu já."

"Borgové se vyjádřili, že chtějí hovořit se mnou, komandére," sdělil mu Picard. "Obávám se, že vy byste neměl… jejich důvěru."

"Důvěru?" vytřeštil Madden oči. "Odkdy potřebují Borgové někomu důvěřovat?"

"To nevím. Ale to, že s námi vůbec chtějí mluvit a rovnou nás nezničí – nebo neignorují – značí, že se děje něco velice významného. Cítím, že mají z něčeho strach."

"Jak to můžete vycítit?"

"Asimilovali mě, pane Maddene," povzdychl si Picard,když se mu vybavily staré vzpomínky. "Byl jsem odpojen od Společenstva, ale přesto dokážu do jisté míry ‚vycítit‘ jejich společné myšlenky."

V době, kdy proběhla bitva u Wolf 359, se Madden příliš nezajímal o okolní dění. Věděl, že proběhla jakási krátká válka nebo co, ale jeho osmnáctiletý mozek ani na okamžik nenapadlo, že by mu snad něco hrozilo. Později, když došlo k významné změně v jeho životě a on vstoupil na Akademii, se o této události pochopitelně učil. Věděl, že Borgové unesli kapitána Picarda, a ten byl prvním deasimilovaným člověkem. Sám Picard se o zmíněné události jednou zmínil přímo před Maddenem, ale ten si to dosud nedokázal úplně spojit.

Teď ale viděl, že není možné stavět se mezi Picarda a Borgy. "Pokud se bude něco dít, okamžitě vás transportujeme zpátky," rezignoval nakonec.


Dvojice se zhmotnila v samotném centru krychle, kde na ni čekala borgská Královna.

"Vítej doma, Locute, opět na naší lodi. Jsem ovšem překvapena, že nevidím Befora," uvítala je, ignorujíc Worfa.

"Nejsem Locutus!" vybuchl kapitán. "Pokud se mnou chceš vyjednávat, jsem pro tebe Jean-Luc Picard a nikdo jiný!"

"Chceme s tebou hovořit proto, že se k hranicím Federace blíží loď," oznámila mu královna, aniž by věnovala pozornost Picardovu výbuchu. "Je cizí," pokračovala, "přiletěla z galaxie L096. Přiletěla, aby zničila Borgy."

"Paráda," pousmál se Picard. "To nám říkáš proto, abychom mohli včas připravit oslavu?"

"Ne. To ti říkám proto, že důsledkem této akce bude úplný kolaps subprostoru v této galaxii a nejspíše ještě zmizení atmosféry na velké části planet."

"Proboha," zašeptal Picard. Již jednou něco podobného hrozilo. Právě existence subprostoru umožňovala cestovat nadsvětelnou rychlostí nebo rychlou mezihvězdnou komunikaci. V případě jeho kolapsu by hvězdné lodě zůstaly vězněny ve vesmíru a nanejvýš by měly naději, že se ze několik let dostanou k nějaké obyvatelné planetě. Znamenalo by to definitivní konec mezihvězdných kultur. A vymizení atmosféry planet – to by bylo ještě mnohem horší. Kdyby se náhodou někdo neudusil, usmažil by se. Nepřežily by ani úplně cizí formy života jako Horta. Všichni k něčemu potřebovali atmosféru a její zmizení by znamenalo konec života v galaxii.

"Možná vás všechny pozabíjejí," dodala Královna. "V galaxii L053 zničili útočníci všechny formy života, když proti Borgům zkoušeli novou zbraň."

Worf okamžitě zareagoval: "Jak můžete vědět, že ta loď zničila galaxii L053?"

Picard pomalu a strnule odpověděl namísto Královny: "Borgové nejsou plodem naší Galaxie. Vznikli… Jinde. Teď si to uvědomuji."

"Borgové jsou nevyhnutelní," navázala Královna. "Do této galaxie L001 přiletěla skupina lodí před několika tisíci lety. Poté se někteří Borgové vydali do dalších galaxií L. Dosud se podařilo plně asimilovat pouze galaxii A001, ve většině ostatních jsme narazili na něco podobného vaší rase, která nám zatím brání dokončit asimilaci. O galaxii L096 si tamější Borgové mysleli totéž, ale místní nepřátelská rasa se rozhodla pro radikální formu odporu. Zaútočili na Borgy a zničili je. Poté se pravděpodobně rozhodli odstranit Borgy i z jiných galaxií. Zničili ještě další dvě, než dorazili do naší. Žene je proti nám nenávist – taková nenávist, že proti ní jsou životy všech tvorů bezvýznamné."

"Stejně jako pro vás," zahučel Worf.

"My toužíme po dokonalosti. Pokud jí někdo stojí v cestě, musí být zničen. Ale není naším cílem vyhubit život. Borgové chtějí život povznést."

"Vaše ‚krájení‘ planet jejich obyvatele vskutku povznáší – ale mimo atmosféru," přerušil ji Picard.

"To jsou nutné a přijatelné ztráty."

"Ach bóže. Řekněte nám raději více o těch cizincích."

"Mají jenom jednu loď, takže jejich postup je relativně pomalý. Tato loď je ovšem natolik silná, že se jejím zbraním Borgové nedokáží ubránit. Chceme proto, abyste ji zničili. Borgové očekávají, že budete podobně účinní, jako když jste odmítli borgskou pomoc a o život ve Společenstvu připravili i Locuta. Očekáváme, že nebudete chtít provést tyto činy bez záruk z naší strany. Jsme ochotni vyjednávat. Jestliže přijmete naši nabídku a budete úspěšní, již nikdy nenarušíme hranice Spojené federace planet. Přijmete-li nabídku a nebudete úspěšní, budete zničeni. Jestliže nepřijmete nabídku, budete zničeni. Rozhodněte se teď."

Picard se krátce poradil se svými důstojníky a nakonec prohlásil: "Myslím, že vám pomůžeme. Pokud ovšem porušíte svůj slib, zničíme my vás."

"Vaše rozhodnutí je moudré. Tyto tři krychle s vámi budou kooperovat. Neubráníte-li se, pokusíme se zastavit nepřítele sami."

Picarda a Worfa uchopil vír borgského přenosu a zmizeli z místnosti.

divider

Následuje:
Kapitola 3

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2020 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries