Star Trek: Úsvit války

Autor:
Dragson
Archivováno dne:
24. 3. 2020
Délka:
26 764 slov (119 min.)
Stav povídky:
nedokončená
Přístupnost:
17+
Varování:

V textu se mohou objevoval spoilery k sériím, které již vyšly. Stejně tak se mohou objevit i známé seriálové postavy. Smrti postav budou možné pouze u postav vytvořených autorem.

Seriál (svět):
TNG, nezařaditelné
Období:
2399
Hlavní postava(y):

Kontradmirál James Hillfort, komandér Salira Jex, komandér Thyn Zh’ron, poručík-komandér Kira Throughtonová, poručík Yebly Navarová, poručík-komandér Tallasa Sh’reen, lodní lékař Barak, poručík Pudd Skox

Kategorie:
napětí
Pokračování:
volné pokračování
Povídka z cyklu:
Star Trek: Úsvit války
Spoiler:
zmínky k sériím
Stručný obsah:

Federace se nachází v situaci, kdy se další konflikt s Klingonským impériem zdá nevyhnutelným. Po řadě let je tak dán příkaz k vytvoření nové třídy lodí, zaměřené pouze na boj. Velícím důstojníkem prvního prototypu, který opouští výrobu, se stává nově jmenovaný kontradmirál James Hillfort, který přišel o svůj hvězdný křižník při ochraně kolonie v soustavě Midos.

divider
Poznámka autora:

nezadáno

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Star Trek: Úsvit války (Dragson)

Obsah

Zpět do služby

Každý sval v těle měl křečovitě propnutý, když stál mezi Thynem a Kirou na promenádě za admirálskými kancelářemi. Prostorný sál byl plně zaplněn, na ceremonii dorazil každý nekritický pracovník stanice. On, Thyn, Kira, admirálové Quinn a Clancyová stáli na platformě, která byla o deset centimetrů výše než prostor pod ní. Přístupy na ní tvořily dvě nakloněné rampy, které byly zatočené do čtvrtkruhu. Mezi nimi poté byla půlkruhová vypuklina v nejvyšší možné pozici. Celou strukturu ohraničovalo prosklené zábradlí. Povyšovaní stáli uprostřed platformy, o dva metry dále směrem k publiku stáli dva členové admirality Federace a vedle nich stál fialově zbarvený saurian s hnědými skvrnami na obličeji - Aenikk Okeg, momentální prezident Spojené federace planet. Další metr za nimi stál kovový pult pevně zapuštěný do země. Na jeho horní ploše ležely tři dřevěné krabičky s vyrytou insignií Spojené Federace Planet na odklápěcím víku. O kousek níž byla rytina, která sdělovala jméno příjemce. Za povyšovanými byla vysoká stěna, na které byl stejný znak jako na dřevěných krabičkách. Pod ním se nacházel text z bílého kovu - Ad Astra.

V intenzivně nasvícené aule poté stálo publikum. Obě boční strany prostoru byly vyhrazeny pro studenty Akademie, kteří již stáli v pozoru a slavnostních červených uniformách. Protokol také přikazoval, aby slavnostní uniformu měli i oba admirálové, v tomto případě se jednalo o admirálský kabát, délkově končil v půli stehen a jeho většinu zalévala černá barva. Okraji kabátu se však táhl červený lem, ten probíhal i v podpaží a na pravé straně další červený pruh tvořil zkosený obdélník, v jehož prostoru byla upnutá insignie hodnosti. Obě osoby měli zlatý rámeček, v němž se nacházela pětice obdélníků. Prezident vedle nich svým zjevem připomínal ještěrku. Na jeho těle ležel bílý kabát, který byl oblasti levého prsa upevněný sponou, která vypadala jako emblém galaktické velmoci. Hnědé skvrny mu začínaly na nose, u kořene se rozdělovaly do dvou větví, probíhaly kolem vnější strany očí ke tvářím a spojovaly se na bradě. Uprostřed auly stál personál stanice a přihlížející. Před nimi byla červená šňůra, která je dělila od novinářů. Ti měli v ruce buď holopad, do kterého si zaznamenávali informace, nebo holokamery, které natáčely situaci a většina z nich ji i přenášela do všech světů Federace. Mezi novináři stáli zástupci všech ras, které ke galaktické velmoci patřili. Hillfort mezi nimi jednoznačně rozpoznal benzariana, kaitana, sauriana, člověka, bajoranku, boliana a tellarita. Na každé straně přístupových ramp stál vždy jeden člen operačního personálu povyšovaného důstojníka. U levé stála Salira a Yebly, na pravé Tallasa s nově příchozím denobulanem. Kvůli výškové nerovnosti mu právě jmenovaný admirál neviděl do tváře. Na zadní straně jeho hlavy viděl pouze světlé až bílé vlasy. Cardassianský lékař Barak stál vedle jedné z holokamer. Na jeho tváři zářil důstojný a povýšený výraz, koneckonců jak u něj bylo zvykem. Za davem se nacházel průhled, nyní namířený směrem k Severní Americe.

James Hillfort byl nadšený, že se konečně ocitl zpět ve známé uniformě. Hra barev ho mírně pobavila, když si uvědomil, že je jediný s červenými nárameníky a oba jeho důstojníci stojící na pódiu mají žluté. Do hlavy se mu dostala egoistická myšlenka, že vypadá důležitě. S úsměvem otočil hlavu na andoriana nalevo od něj, jeho obličej byl zcela chladný a nezaujatý. Upřeně hleděl před sebe. Hillfort hlavu otočil i na pravou stranu, kde stála Kira. Nervózně si pohrávala se rty, všemi možnými způsoby je uchopovala zuby nebo je proti sobě jednoduše třela. Admirál Quinn něco řekl, i přes krátkou vzdálenost mu nerozuměl, rušivý šramot z okolí měl příliš vysokou intenzitu. Admirál Clancyová krátce pokývla. A je to tady, proběhla mu hlavou krátká myšlenka. Quinn se dotkl svého komunikátoru a jeho ústa se rychle pohnula. Aulou se hlasitě rozezněla hymna Spojené federace planet. Nástup byl silný, aby upoutal pozornost. Kadeti Akademie se postavili do pozoru a zasalutovali, ruku drželi v pozici tak dlouho, než se hlasitost fanfáry snížila, tak aby tvořila pouze potřebný zvukový podklad. Oba admirálové se otočili směrem k pultu a přihlížejícím.

První se chopila slova Clancyová, začala mluvit klidně ale důrazně: "Již tři staletí příslušníci Hvězdné Flotily chrání jednotu, mír a prosperitu v našem kvadrantu. Tváří v tvář se staví všem nebezpečím, ať již známým nebo zcela novým. Hvězdy skýtají příležitost, vizi, inspiraci a přesně tu nám k našim domovům předávají stateční muži a ženy Hvězdné Flotily." Admirál Clancyová po celou dobu měla ruce seplé za zády. Hillfort její pózu napodobil. V řeči ji nahradil Quinn.

"Poslední půl století pro nás vytvořilo řadu nástrah. První kontakt s Borgy, válka s Dominionem nebo zničení loděnic Utopia Planitia, to všechno nás však spojilo blíže než kdy dříve. To dokazuje již jen návrat USS Voyageru z Delta kvadrantu nebo akce známých tváří jako admirála Picarda," při zmínce o Picardovi se Hillfort zašklebil, nelíbilo se mu, že i po veřejném protestu nejznámějšího admirála generace ho Federace stále využívala jako propagandu. Quinn pokračoval v proslovu, udělal několik kroků směrem k davu. "V této vypjaté době je však potřeba mít takových tváří více. Více jedinců, kteří jsou ochotni položit svůj život za dobro většiny. Jako taková se projevila posádka hvězdné lodě USS Artemis, která před necelým měsícem chránila kolonii v systému Midos." Jeho hlas opět zmizel a nahradil ho ženský.

"Právě jejich taktické a velitelské schopnosti dokázaly velkou část nepřátelské flotily zničit. Velící důstojník ukázal i neochvějné odhodlání a víru v přesvědčení Federace v momentě, kdy zbyla pouze konečná oběť. Svou chrabrostí se tak zařadil mezi hrdiny jako je admirál Jonathan Archer, kapitán James Tiberius Kirk nebo kapitán Kathryn Janewayová, když se odmítl vzdát a bránit ideály, za kterými stojíme." James hlasitě vypudil veškerý vzduch z plic, naštěstí ho přes hlas admirála nebylo slyšet. Nekonečná chvála ho začínala provokovat a připadala mu jako pravý opak toho, co se právě dělo.

"Zásluha však nepatří jen jemu, ale i několika důstojníkům Flotily sloužících na jeho lodi, kteří ukázali schopnosti potřebné k průzkumu vesmíru," pokračoval Quinn. "Předstoupí poručík Kira Throughtonová!" Kadeti Akademie opět zasalutovali, ruka tentokrát v pozici zůstávala. Navigátorka lodi udělala několik pomalých kroků směrem ke dvěma admirálům. Quinn držel dřevěnou krabičku, Clancyová si ji otevřela a slavnostně odepnula Kiře z krku dva plné zlaté kruhy. Vnitřní prostor dřevěného materiálu byl vyplněn černou pěnou. Starší žena z ní vyloupla novou insignii hodnosti a starou do ní zanořila. Nové frčky, dva vyplněné a jeden prázdný kruh, ji připnula k límci. Navzájem si zasalutovaly, jejich pohyb opakovalo celé publikum, k Hillfortově údivu i novináři. Zjevně se jednalo o armádní zpravodaje.

"Gratuluji, poručík komandére," řekla Clancyová. Kira se vrátila na své původní místo.

"Další předstoupí poručík komandér, Thyn Zh'ron!" Celý proces se ještě jednou opakoval. James Hillfort zaregistroval znuděný výraz několika kadetů. A to ještě neviděli protokol prvního kontaktu, zasmál se v duchu. Thyn při odchodu trhavě ruku posunul vojenským stylem k čelu, jeho tykadla byla vytočena do boku. Na andorianské tváři se zračilo zadostiučinění.

"Předstoupí kapitán James Hillfort!" řekl admirál Quinn, tentokrát dřevěnou krabičku držela Clancyová. James udělal pět kroků, zastavil se půl metru před admirálem. Quinn měl částečně jiný postup, nejdříve vzal do ruky kontradmirálskou insignii, až pak mu odepnul kapitánskou a připnul novou. Čtyři kapitánské vyplněné kruhy bylo konečně vyměněny za jeden vyplněný čtverec obehnaný zlatým rámečkem. Oba si zasalutovali.

"Gratuluji, kontradmirále."

K Jamesovo překvapení k němu poté přistoupil i federační prezident, nesalutoval. Šupinatou ruku natáhl směrem k novému admirálovi, Hillfort ji uchopil. Na dotek byla nepříjemně drsná a o několik stupňů teplejší než jeho.

"Gratuluji, admirále. Jedince jako vy budeme potřebovat," řekl mu potichu, Hillfortovi se zdálo, že saurianský hlas byl úzkostlivý. Z dvou vět si však vzal hlavně gratulaci.

"Děkuji, pane." Rozlehlou aulou se roznesl potlesk. Ruce se pustily, nově jmenovaný kontradmirál se otočil a vrátil na svou pozici. Prezident Okeg se též otočil ale k publiku. Jeho ústa se krátce pohnula směrem k admirálovi Quinnovi. Ten se dotkl komunikátoru a hudba celkově zanikla.

Aenikk Okeg se nadechl a začal proslov: "Občané Spojené federace planet, každý nový člen admirálského sboru značí novou éru. Nemohu vám ale nalhávat, že během dohledné doby se bude opakovat zlatý věk Federace z minulého století. Tragédie v systému Hobus destabilizovala Romulanskou hvězdnou říši, Klingonské impérium je ve stádiu, které spíše připomíná občanskou válku, kdy se jednotlivé rody dohadují mezi sebou. Schopní velitelé jsou tak potřeba více než kdy jindy. Ale velitelé, kteří nebudou upřednostňovat sílu před diplomacií. Strach nesmí ovládnout naši mysl, zastavili jsme hrozbu Dominia, a to jen kvůli tomu, že jsme stáli jako jedna galaxie. Vzdorovali jsme, nenechali jsme se porazit a tak to také zůstane!" Po celou dobu proslovu kmital očima mezi přihlížejícími, aby udržel jejich pozornost. Jeho gestika však byla klidná, objevovaly se v ní spíše krátké posunky než cokoliv jiného.

"Náš primární cíl, objevovat a nalézat nové civilizace, zůstává nezměněn. Federace byla a vždy bude symbolem svobody, útočištěm utlačovaných a domovem těch nejstatečnějších objevitelů galaxie! Ačkoliv to říkám nerad, z federačních důstojníků se nyní musejí stát ochránci našich hodnot," saurian sklopil hlavu, "je mi líto pouze to, že nemohu říct i míru. Dojde-li však ke konfliktu, budeme se bránit všemi možnými způsoby! Pro ochranu našich ideálů jsou členové Hvězdné Flotily ochotni položit život a za to jim patří naše nekonečné díky. Admirál Archer ochránil Zemi před xindským útokem, který hrozil zničením planety, jež přišla s plánem založení Federace. Admirál Jean-Luc Picard odvrátil borgský útok na srdce Federace v roce 2373. My se zase postavíme všem překážkám, co nám galaxie připraví a překonáme je! Audentes fortuna iuvat!" zakončil proslov latinskou frází. Překlad zněl štěstěna přeje odvážným. Sálem se roznesl hřmotný potlesk. Hillforta proslov osobně nadchl ale neinspiroval, saurian však překvapil svou znalostí historie. Z reproduktorů se opět začala ozývat hymna Federace. Kadeti opět začali salutovat, admirálové gesto opakovali, stejné udělali i Hillfort a celá jeho posádka.

Hymna během minuty dohrála a hudba celkově ztichla. Každá ruka se vrátila k tělu. První začal odcházet personál stanice. Hned za nimi odcházeli studenti Akademie. Thyn se přiblížil k Jamesovi, zelené andorianské oči se zapřely do modrých lidských. Hillfort čekal, co se bude dít. Myslí mu rezonovalo tušení, že ho andorian chce praštit. Nakonec se Thyn rozesmál, roztáhl ruce v ramenou a nového kontradmirála obejmul. James objetí opětoval zpátky, navzájem se se smíchem poplácali po zádech. Ještě dvě vteřiny setrvali v této póze a pak se pustili.

"Gratuluju," řekl andorian stále rozesmátým hlasem, na dvě vteřiny se odmlčel a pak připojil i oslovení, "admirále."

"Díky, komandére." Takové narážky mu připomněli studium na Akademii. K oběma důstojníkům přišli federační prezident a admirál Quinn. Hillfort nezaregistroval, kam zmizela Clancyová. Saurian promluvil ke kontradmirálovi.

"Admirále, mohu?" zeptal se.

"Samozřejmě, pane," řekl s úsměvem.

"Pravděpodobně si myslíte, že jsem v projevu přeháněl," mluvil potichu a slova směřoval přímo k Hillfortovi, "ale situaci je opravdu natolik kritická. Nevíme, co od klingonů čekat. Jejich vlastní boje mezi jednotlivými rody dosáhli takové intenzity, že si brání informace více než kdy předtím. Jsme tak v," Quinn zvedl ruku, aby Aenikka Okega zastavil. Pravděpodobně ho politické kličkování kolem tématu unavovalo.

"Pointou je to, že naše rozvědka je neúčinná. Kolapsem Khitomerské dohody zároveň ani nevíme, v jakém měřítku klingoné zbrojí. V okrajových systémech docházelo k občasným potyčkám vždy, ale dálkové senzory ukazují ztrojnásobenou aktivitu klingonských jednotek. Je jen otázka času, kdy dojde k záměně potyčky mezi klingonskými rodinami jako konfliktu s námi. Admiralita došla tedy k závěru, že budete tu oblast posilovat. Každopádně budete mít o zábavu postaráno."

"Chápu, ale pokud je situace natolik kritická, proč nezvýšíme samotnou ochranu okrajových systémů?" zareagoval Hillfort a nechápavě pohodil levou rukou. Thyn stál stále vedle něj.

"Protože by to klingonům mohlo dát důvod k zahájení ofenzívy. Blízkost základny k neutrální zóně tomu také moc nenapomáhá. Konflikt s romulany, kteří stále hledají viníka zničení jejich domovského systému, by byl katastrofický."

"Kontradmirále, to mě přivádí ještě k jedné informaci, kterou vám pravděpodobně velení nepředalo. Ačkoliv dohody z Khitomeru již prakticky neplatí, tak jsme i přesto nabídli romulanům mít na palubě vaší lodi pozorovatele. Připojí se k vám na Starbase 24."

Hillfort vykulil oči, zvedl ruce, vztyčil ukazováky, zbylé prsty obou rukou propletl mezi sebou a v zápěstí ruku ohnul doleva.

"Není to vzhledem k povaze lodi kontraproduktivní?" zeptal se tiše.

"K tomuto kroku se přistoupilo jen v rámci udržení míru s Říší a navíc s klingony se také nemají zrovna v lásce, tudíž únik informací jejich směrem nehrozí," osvětlil mu Okeg.

"To však neznamená, že by se k nim měli dostat specifikace a možnosti lodi," doplnil Quinn.

"Samozřejmě, admirále," přitakal saurian. Hillfort měl politiky již dost, chtěl se z jejích spárů již vymanit.

"Admirále, kde máme loď?"

"Doky na orbitě Marsu, na styčném shromaždišti už na vás čeká raketoplán. První proběhne kontrola všech lodních systému ještě ve Sluneční soustavě."

"Rozkaz, pane!" Hillfort zasalutoval a andorian vedle něj gesto opakoval.

"Hodně štěstí," řekl saurian.

Když dorazili k raketoplánu, tak na ně pilot již čekal. Chvíli je ignoroval. V momentě, kdy ale rozeznal admirálskou šarži na límci, zpozornil.

"Kontradmirál Hillfort, USS Grimm?" zeptal se pilot v uniformě se žlutými nárameníky.

"Ano," odpověděl. Impulzní motory raketoplánu tiše šuměly. Transportní raketoplán třídy 6 nabízel v zadní sekci více prostoru než ostatní typy malých plavidel. V předním oddělení byl kokpit s ovládacími konzolemi a čtyři kroky za nimi se nacházela sekce pro pasažéry se dvěma pohovkami.

"Můžeme odletět, pane?"

"Je někdo proti?" zeptal se Hillfort, až teď si uvědomil, že je celou dobu sledoval nový člen posádky. Vědecký důstojník Pudd Skox za celou cestu k raketoplánu nepromluvil, nově jmenovaného admirála mrzelo, že během předchozího večera denobulan ani nedorazil na setkání jednotlivých důstojníků. James uvažoval, kdy vlastně celé večerní setkání ukončili. Důvodem, proč si to nemohl vybavit, nebyl alkohol. Napil se jen třikrát, a to před tím než se vydal se Salirou tančit. Barakovi musel dát za pravdu, ačkoliv během toho téměř nemluvili, tak se za krátkou dobu uvolnil více než během posledního měsíce. I když tvrdila, že je špatnou tanečnicí, projevila se v tomto ohledu mnohem pokročileji než James, alespoň dle něj.

Na jeho otázku nikdo nereagoval.

"Takže dovnitř!" vydal rozkaz odlehčeným tónem hlasu. Všichni do raketoplánu postupně nastoupili, když do interiéru vstupoval on, tak se v půlce pohybu zastavil. Z raketoplánu mu vystupovala polovina těla. Ještě jednou vyhlédl do styčného hangáru, který byl ještě včera naplněný k prasknutí. Na stěně, která byla proti silovému poli, se klidně vypínala vyhlídka. Na té samé ještě včera stál. Teď již chápal, proč byla plocha zcela naplněna. Minimálně jedna čtvrtina z přítomných musela být přidělena na jeho novou loď. Na tváři se mu vyrýsoval jemný úsměv. Druhou nohu již také dostal do raketoplánu a zavřel za sebou dveře.

"Můžeme letět," oznámil pilotovi, mezitím co si sedal do kopilotova sedadla. Muž vedle něj otevřel komunikační kanál.

"Letová kontrolo, tady SB1 / 15. Žádám o povolení ke startu k doku číslo dvanáct na orbitě Marsu," ohlásil přípravu ke vzletu.

"SB1 / 15, tady letová kontrola. Potvrzujeme povolení ke startu. Proveďte zážeh dle vlastní volby," zazněla odpověď. Raketoplán se odlepil od podlahy a zahájil akceleraci. Během tří vteřin proletěl silovým polem, jenž udržovala ve stanici atmosféru. Hillfort se zvedl a další kroky směřoval do prostoru pro pasažéry. Jistým krokem zamířil k denobulanovi, který seděl v pravém zadním rohu. Směrem k němu natáhnul ruku, denobulan ji uchopil a potřásl s ní. Jeho stisk postrádal prakticky jakýkoliv tlak.

"Jsem kap," zarazil se, nová hodnost ho slabě mátla, "kontradmirál Hillfort. Doufám, že se vám mezi námi bude líbit."

"Děkuji, admirále. Stejně tak doufám, že budete spokojen s mými schopnostmi, také jsem rád, že vás konečně poznávám," odpověděl mu denobulan s vtíravým výrazem v obličeji. James začínal mít tušení, že denobulan bude standardním úlisným podlézačem, který mu vyhoví ve všem. V hlavě si řekl reakci na jeho poslední větu, tak si měl včera přijít. Dle něj nemělo smysl řešit, proč nedorazil, jednalo se o jeho volbu.

"Každopádně, vítejte na palubě," řekl nakonec a vrátil se ke konzoli v kokpitu. Vzadu bylo ticho, každý byl zvědavý, co jim Flotila připravila. Hillfort se opět posadil, koukl na pilota. Na límci měl připnutou hodnost podporučíka. Již na palubě raketoplánu se musel vracet do zajetých kolejí správné protokolární mluvy.

"Jaká je odhadovaná doba příletu, podporučíku?" zeptal se a pozorně ho sledoval. Ten několika pohyby zobrazil mapu blízké oblasti.

"V cílové destinaci budeme během dvou minut, pane," odpověděl mu, aniž by otočil pohled. Hillfort si na své konzoli aktivoval zadní optický senzor, Starbase 1 se od nich vzdalovala. Oddálili se již tak daleko, že patrolující lodě kolem stanice se staly nepostřehnutelnými při reálném přiblížení. Při dalším přepnutí zobrazovací konzole se ozvalo pětkrát známé pípnutí, na displeji se zobrazila mapa okolního prostoru. Senzory již zachytily struktury, v nichž byly zadokované stavěné nebo opravované lodě.

"Jste čerstvý absolvent?" zeptal se po chvíli pilota. Konečně se jeho mladá tvář otočila směrem k Hillfortovi.

"Ano, pane."

"A dosavadní poznatky?"

"Jak to myslíte, pane?"

"Jaké jsou vaše pocity? A vynechte to pane!"

"Ano, admirále." James zavřel oči a položil si na ně ruku, sérií pohybů si přejel prsty přes oční víčka. Nahrazení slova pane za admirále ho nepotěšilo a toto oslovení ho štvalo ještě víc. Dobře si ale uvědomoval, že si bude muset zvyknout. Pilot každopádně pokračoval v mluvení: "Nevím, na Akademii nás přesvědčovali, že budeme objevovat hvězdy a nakonec pilotuji raketoplán."

"Postupně, dej tomu čas. Moje navigátorka měla také začátky na raketoplánu a po pár odsloužených letech jí převeleli na křižník třídy Vanguard. Buď rád, tady je jistý, že tě tu nic nezabije. Nacházet se v první linii je skvělej pocit ale stejně tak nebezpečný. Nikdy si nebudeš jistej, jestli svůj domov nevidíš naposledy. Že jo, doktore?" zakřičel na Baraka s úsměvem.

"V rámci procentuální šance, admirále, je to velmi častý jev. Už jen vzhledem k množství konfliktů, ve kterých se Federace za posledních čtyřicet let pohybovala."

Na cardassianovo odpověď nereagoval, blížili se k loděnicím na orbitě Marsu. Atmosféra planety byla stále nedostatečná i pro druhý pokus o teraformaci. Čtrnáct let stále nestačilo k tomu, aby se povrch planety stabilizoval. Dle řady skenů existovala stále místa, která byla výbuchem změněna do magmatu, a v tomto stavu stále přetrvávala. Zajímavější pohled však byl ten na kostru loděnice napravo od něj. V jejím vnitřním prostoru byla loď třídy Galaxy a skrze jedno mezižebří doku prosvítala třetí warpová gondola.

"Podporučíku, zpomalte na čtvrtinový impulz!" řekl, když se zvednul ze židle. Jedním krokem se přiblížil k průchodu do prostoru pasažérů a přitáhl se za okraj tak, aby mu vykoukl jenom obličej. Cítil slabou turbulenci, když raketoplán zpomalil.

"Saliro, Thyne, tohle chcete vidět!" upozornil je a opět se přesunul do kokpitu. Oba dva důstojníci po deseti vteřinách přišli.

"Co je tu tak," začal Thyn vyjadřovat myšlenku, ale Hillfort ho zastavil. Pravou rukou ukázal na okno na pravoboku, kudy byla loď skvěle viditelná. Raketoplán musel mírně upravit trajektorii, protože teď se pohybovaly o několik stupňů nad talířovou sekcí lodi. Ani na třídě Galaxy-X nechyběl charakteristický znak všech lodí Federace. Přední část talířové sekce tak nesla text, který sděloval číslo lodi a její jméno. Hillfort rozeznával jasný pronikavý černý text:

NX-75669 – U.S.S. Grimm

NX bylo označení pro experimentální designy lodí, příď nesla deflektor charakteristický i pro klasickou třídu Galaxy. V realitě vypadal generátor koncentrovaného phaserového výboje majestátně. Na vrcholu talířové sekce se rýsovaly dva pulsní phaserové emitory, které konstrukcí připomínaly dvě antény rovnoběžné s povrchem lodi. Celý trup byl bledě šedý. Změny v barvě byly pouze prosvětlená okna a phaserové banky. Inženýři upravili i pozici torpédometů, ty se přemístili těsně nad deflektor. Ústí byla jasně vidět dvě. Thyn v údivu otevřel ústa.

"Tomuhle říkám kráska," poznamenal.

"Pamatuj, že ženy jsou náladové," připomněla mu Salira. Hillfort se na ní pobaveně podíval, Thyn na trillku otočil hlavu také. Narozdíl od jeho lidského nadřízeného to byl výraz nechápavý.

"Co tím chceš říct?" zeptal se.

"Aby tahle kráska nebyla moc i pro slavného Thyna Zh'rona."

"To nemyslíš snad vážně. Já že nezvládnu jednu loď?"

"Předveď se!" poklepala ho po zádech a vrátila se do prostoru pro pasažéry.

"Můžeš mi říct, proč si vždycky vybereš rejpalku?" zašeptal směrem k Jamesovi. Kontradmirál na něj svižně otočil hlavu a zvedl obočí nad pravým okem.

"Co?" řekl mu. Andorian se zvednul a zamířil stejným směrem jako Salira. James sledoval jeho pohyb, dokud se neztratil za dveřmi. Pilotova konzole začala rytmicky pípat, zvukový signál se vždy ozval dvakrát, následovaly dvě vteřiny ticha a signalizace se opakovala. Podporučík aktivoval komunikační spojení několika ťuknutími na displej.

"Tady kontrolní věž Planitia Utopia, plavidlo SB1 / 15, uveďte důvod vaší přítomnosti v oblasti!" zaznělo oznámení.

"SB1 / 15 kontrolní věži, zahajuji transfér přístupových kódů k USS Grimm. Zároveň žádám o povolení k přístání," podal nepřímé vysvětlení pilot.

"Vyčkejte na potvrzení!" asi půl minuty panovalo v kokpitu ticho, raketoplán více zpomalil. "Tady kontrolní věž raketoplánu SB1 / 15, povolení k přistání na USS Grimm uděleno. Do vašeho počítače odesíláme trajektorii."

"Potvrzuji," dokončil proces potvrzování pilot. Raketoplán opět zrychlil, ladným pohybem obletěl kostru doku a při dosažení druhého konce se natočil směrem k zádi lodi. Hangáry byly otevřeny, oproti standardní třídě lodi Galaxy, měl Grimm druhou ochrannou vrstvu, která zabraňovala nezamýšlené dekompresi atmosféry a tou bylo silové pole. Zevnitř hangáru již zářilo bílé světlo. Hillfort již vnímal interní lodní stěny, raketoplán proletěl modrou mřížkou a dosedl na zem.

Když Hillfort vystoupil z transportního plavidla, objevil se v rozlehlé čtvercové místnosti. Velikost byla dostačující ještě pro pět dalších raketoplánů.

"My míříme na můstek. Thyne, rovnou jdi do strojovny a zjisti všechno, co potřebuješ. Baraku, najdeš ošetřovnu?" začal rozkazovat James. Thyn kývnul a zmizel do jednoho z rohů místnosti, kde byl turbovýtah.

"To můžeme hned zjistit, kontradmirále. Dokonce během toho otestujeme i jeden lodní systém," odpověděl na jeho výzvu Barak, do reakce vkládal veškerý cynismus, který mohl. Tomu odpovídala i jeho provokativní mimika.

"Je vážně tohle nutný?" napomenul ho.

"Ano, v zájmu funkčnosti všech systémů, že Thyne?" cardassian rychle a sotva viditelně třikrát za sebou kývl hlavou, oči měl zavřené. Při uvědomění, že andorian tu již nebyl si povzdechl. "Kde je, když ho jednou potřebuješ? Počítači, kde je ošetřovna?" řekl nahlas. Pípnutí potvrdilo dotaz.

"Hlavní ošetřovna se nachází na palubě dvanáct na pravoboku."

"Vidíš? Počítač funguje."

"Doktore, jděte!" vydala rozkaz viditelně pobavená Salira, aby absurdní situaci rozetnula. Hillfort se pousmíval, ale snažil se, aby to nebylo přes plnovous vidět.

"Ano, komandére," řekl a vydal se stejným směrem jako andorian před ním.

"Díky," řekl svému prvnímu důstojníkovi Hillfort.

"Za co?" zeptala se ho.

"Za Baraka a ukončení jeho přehlídky cynismu." Salira se na něj káravě podívala a ukázala na něj prstem.

"A teď děláš to samý, takže toho nech, jo? S Barakem se chováte jak malý děti."

"Zjevně nás to s Barakem baví," odpověděl jí a vyšel vstříc turbovýtahu. Chvíli stála a přemýšlela nad tím, co řekl. Tallasa, Yebly, Kira a Pudd tam s ní zůstali stát. Hillfort byl natěšenější než malé dítě, loď ho zaujala, nabila ho optimismem a zvědavostí. Když si uvědomil, že nikdo nejde za ním, tak se v polovině cesty otočil. V trajektorii pokračoval, ale roztáhnul ruce a s hlasitým smíchem na ně přes místnost zakřičel: "Tak jdete?" Všichni důstojníci se vydali za svým velícím důstojníkem. Saliře i jejímu symbiontovi, Jexovi, přišlo Jamesovo chování dětinské a hloupé, ale v jistém ohledu i příjemné. Ani ona nebo Jex nemohl najít vhodné vyjádření. Rychle doběhla zbytek palubních důstojníků a připojila se ke skupině v turbovýtahu.

Můstek byl standardní design třídy Galaxy. Před obrazovkou byly umístěny operační a navigační konzole. Za velitelským postem byl obloukový ovládací panel určený k manipulaci se zbraněmi. Úplně nejdále od obrazovky byla umístěná vědecká konzole. Když dorazili na můstek, byl na jeho palubě nejdůležitější operační personál, Hillfort odhadoval, že jich mohlo být tak deset. Každý důstojník se vydal ke své konzoli. Jedna z již přítomných osob je zaregistrovala a Hillforta zastavila, když zamířil ke svému křeslu.

"Kdo jste?" oslovil ho vulkánec se zcela klidným výrazem v obličeji.

"Kontradmirál James Hillfort, těší mě." Vulkánec ztuhl, i přes dlouholetý nácvik potlačování emocí bylo možné jeho rasu překvapit.

"Omlouvám se, nevěděl jsem, že jste již dorazili."

"Nic se neděje, navedla nás přímo letová kontrola. Můžete jít!"

"Ano, pane," potvrdil vulkánec příkaz a pokynul všem přítomným k odchodu, ti ho bez prodlení poslechli. Yebly již seděla u operační a komunikační konzole.

"Kap, admirále, pilot raketoplánu žádá o povolení ke vzletu," oznámila velícímu důstojníkovi.

"Povolení uděleno," Hillfort reagoval bez zájmu, více ho zajímaly velitelské konzole zabudované v opěradlech jeho křesla. Rozhraní pro něj bylo zcela nové a neorientoval se v něm.

"Děje se něco?" dotázala se ho Salira.

Zvedl svůj pohled na ní, nasadil nejvíce zmatený výraz, který dokázal vytvořit a nakonec jí odpověděl: "Má to moc tlačítek."

divider

Následuje:
První let

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2020 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries