Star Trek: Úsvit války

Autor:
Dragson
Archivováno dne:
24. 3. 2020
Délka:
26 764 slov (119 min.)
Stav povídky:
nedokončená
Přístupnost:
17+
Varování:

V textu se mohou objevoval spoilery k sériím, které již vyšly. Stejně tak se mohou objevit i známé seriálové postavy. Smrti postav budou možné pouze u postav vytvořených autorem.

Seriál (svět):
TNG, nezařaditelné
Období:
2399
Hlavní postava(y):

Kontradmirál James Hillfort, komandér Salira Jex, komandér Thyn Zh’ron, poručík-komandér Kira Throughtonová, poručík Yebly Navarová, poručík-komandér Tallasa Sh’reen, lodní lékař Barak, poručík Pudd Skox

Kategorie:
napětí
Pokračování:
volné pokračování
Povídka z cyklu:
Star Trek: Úsvit války
Spoiler:
zmínky k sériím
Stručný obsah:

Federace se nachází v situaci, kdy se další konflikt s Klingonským impériem zdá nevyhnutelným. Po řadě let je tak dán příkaz k vytvoření nové třídy lodí, zaměřené pouze na boj. Velícím důstojníkem prvního prototypu, který opouští výrobu, se stává nově jmenovaný kontradmirál James Hillfort, který přišel o svůj hvězdný křižník při ochraně kolonie v soustavě Midos.

divider
Poznámka autora:

nezadáno

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Star Trek: Úsvit války (Dragson)

Obsah

Volání Starbase 24

Celý zbytek cesty proběhl bez jakýchkoliv komplikací. Hillfort se sice nudil, ale i přesto zvládl zbylé tři hodiny přežít bez většího problému. Ihned po incidentu si připravil textový záznam, který hodlal pouze přečíst do svého zvukového deníku. Stejně tak sepsal i podklady k přezkoumání celé situace s klingony. Jako důstojník Flotily nevěřil, že by komandér Oswin z USS Winton byl schopný sabotovat klingonskou základnu. Již od pohledu na to starší muž zřejmě neměl žaludek. Tomu nasvědčovala i šarže komandéra v jeho věku. James odhadoval, že byl buď neurotický, nejistý nebo nedostatečně orientovaný v potřebných odvětvích, aby dostal hodnost kapitána a velení jiné lodi než federačnímu transportéru. 

 

I přes jeho přesvědčení bylo nutné celou událost nahlásit. Senzory Grimma by měli být schopny s absolutní jistotou zaměřit jakékoliv zbraně. Mezi ně patřily jak paprskové emitory na trupu, tak miny nebo torpéda uskladněné na palubě. Autora takové konspirace by ale napadlo řešení takového problému pomocí odstínění materiálem neprostupným pro senzory. Samozřejmě pokud by byla konspirace reálná. Takový závěr by klingonům dal důvod k válce, a to zcela opodstatněný. Pravou ruku sevřel v pěst. Pevně si uvědomoval, že udělal vše, co mohl a nikdo ho mu nemohl dosvědčit jinak. Jeho ústa se otevřela, když promluvil směrem k Yebly u operační konzole.

"Poručíku, je možné nás spojit s Outpostem dvacet dva pomocí subprostorového vysílače?"
"Možné to je, pane. Signál by měl být bezproblémový," zazněla odpověď jistým tónem. Žena se otočila směrem k němu, čekala na další příkazy. 


"Kontaktujte je!" Yebly se otočila zpět ke konzoli a zadala příkazy do počítače.
"Jsme spojení s přenašečem. Čekáme na odpověď." Téměř dvacet vteřin se nic nedělo, pak počítač zacvrlikal a na obrazovce se objevila žena. Její tvář měla tmavší odstín. Drobný nos se rýsoval nad plnějšími rty. Černé vlasy ji směřovaly za hlavu a byly svázány do několika copů. Přes ramena ji visely dva, odhadoval že středem týlu. Modré oči vypadaly stejně jako lidské, jediný rozdíl v celém obličeji byl předmět podobný minci na čele. Ve středu útvaru byl jinou barvou vyobrazen tvar připomínající kolébku. Žena nebyla starší než třicet let, nad žlutými rameny uniformy byly tři plné kruhy. Hodností tak byla komandérem a její domovskou planetou byla zřejmě Risa. Částečně to situaci komplikovalo, kapitánovi nebo vyšší hodnosti by Oswin neodporoval při pokusu o prohledání lodi.

"Kontradmirále, těší mě. Můžu nějak pomoci?" zeptala se hřejivým a měkkým hlasem.
"Komandére, máte v následujících hodinách naplánovaný přílet lodi USS Winton?" klidně jí odpověděl otázkou.
"Dejte mi chvíli," požádala ho s úsměvem. Hillfort gesto opětoval a zanořil se hlouběji do koženého křesla. Risanka svižně pohybovala prsty po klávesnici a poté se dotkla displeje. "Ano, USS Winton by měl dorazit během šesti hodin. Stalo se něco?"
"Zpozdí se, cestou je napadla klingonská bitevní loď," začal ji popisovat situaci.
"To nezní jako něco, co by jenom zpozdilo."
"Zrovna jsme naštěstí byly v okolí. Bohužel, klingoné měli závažné obvinění. Dle nich," pravou ruku ohnul v lokti, aby směřovala nahoru, "Winton sabotoval stavbu klingonské základny. Naše senzory žádné zbraně na palubě neodhalily. Možností ale zůstává, že měli některou z místností upravenou natolik, aby upravila výsledky skenu. Bylo by možné vyslat jednu loď ke kontrole, když vstoupí do vašeho sektoru?"
"Musela bych to probrat s kapitánem P'Tal," pokračovala, na můstek se vrátila Salira a usedla si po Hillfortově pravici. James se na ní na chvíli podíval a pak otočil pohled zpět k obrazovce. Při zmínce o kapitánovi se mu značně ulevilo. "Ačkoliv pochybuji, že by namítla rozkaz kontradmirála. Lodí máme momentálně dost. Spíše bych se bála, že pokud mají opravdu odstíněné zbraně na palubě, tak je cestou k nám zničí."


"Na to bych nesázel. Nemyslím, že by měl jakékoliv tušení, že ho čeká ještě jedna kontrola. Pokud by ale vaše podezření bylo pravdou, věřím, že na palubě bude alespoň jeden člen posádky, který by uvedl věci na pravou míru."
"Můžeme v to jen doufat. Mám předat kapitánovi ještě nějaké informace?" zeptala se. James podal holopad Saliře vedle něj.
"Můj první důstojník vám autorizuje přenos dat, které jsem již vytvořil." Salira okamžitě začala zadávat své autorizační kódy do konzole po své pravici. Následně vytvořila v lodním počítači příkaz k přenosu dat, jejichž umístěná získala z datapadu, následně v lodním počítači vytvořila příkaz k okamžitému transferu dat na šifrované frekvenci. 
"Data jsou u nás, kontradmirále. Okamžitě je předám našemu kapitánovi P'Tal, pravděpodobně vás bude informovat dále ona."
"Děkuji, komandére. Grimm konec." Obrazovka opět zobrazila vesmír před nimi.

"Přišla jsem o něco, pane?" zeptala se Salira s viditelným zájmem v obličeji. Hillfortovi se v obličeji objevil nechápavý výraz. Mírně se posunul jejím směrem.
"Ono nebylo nic cítit?" 
"Doteď jsem spala," informovala ho.
"Je fajn, že máme tak dobrý tlumiče nárazů. Grimm prošel prvním ostrým nasazením. Asi před čtyřiceti minutami jsme zachytili nouzový signál z transportní lodě, pronásledoval ji jeden Negh'var. Víme, jak jsou klingoni diplomatičtí, takže jsme je museli mírně zpacifikovat."
"Mírně?"
Hillfort ze sebe vydal dlouhé ehh, pak se umlčel, a po chvíli odpovídal: "Zlikvidovali jsme jim oba hlavní distruptory a asi dvě zadní torpédové komory."
"Pacifikace? Pro toho klingona muselo bejt ponižující, když bitevní loď vyřadila bitevní loď třídy Galaxy s třetí gondolou. O maskování a emitoru phaseru by vědět neměli, že?"
"Ne. Každopádně, potom byl velitel Negh'varu ochotný spolupracovat. Transportní loď prý vybombardovala rozestavěnou základnu."
"Měli na palubě zbraně?"
"Ne. Alespoň podle našich skenerů."
"Proč by to dělali?" přemýšlela Salira nahlas.
"Projev patriotismu? Snaha prokázat velitelské schopnosti? Možná osobní pomsta? Tak jako tak nevěřím ani jednomu. Winton na to neměl," nedokončil.

"Pane, volá nás USS Nero na subprostorové frekvenci," hlásila Yebly a otočila se, jak měla ve zvyku.
"Kdo lodi velí?" požádal o doplnění informací.
"Kapitán P'Tal."
"Na obraz!" potvrdil příjem signálu. Na obrazovce se objevila vulkánská žena staršího věku. Špička jejích uší silně vybíhala nad vlasy, které připomínaly helmu. Pohled působil, minimálně proti Hillfortovi, poměrně vtipně. "Kapitáne, již se k vám dostala informace?"
"Ano, pane Hillforte," oslovila ho vulkánka. Slovo pane ho mírně zarazilo. Z jejího výrazu nebyl schopný cokoliv vyčíst. "Vzhledem k vyhrocené situaci na klingonských hranicích by bylo výhodné, pokud byste informaci předal sám velení Flotily."
"S tím mohu radostně pomoci. Budete potřebovat mou autorizaci k zastavení Wintonu?" pevně upřel své oči do obrazovky. 
"Ne, děkuji za nabídku. Míří ale do sektoru, kde jsem nejvyšší důstojník momentálně já. Admirálská autorizace není potřeba. K jejich pozici již míří dvě lodě," informovala ho zcela chladným hlasem.  
"Chápu. Komandére," otočil hlavu na pravou stranu, "přepošlete mou zprávu i federačnímu velení. Chcete zprávu potvrdit i osobní autorizací, kapitáne."
"Ne, kontradmirále. Věřím, že to nebude potřeba, vzhledem k tomu že zpráva přijde přímo z vaší lodi." Hillfort pokývnul hlavou.
"Zpráva odeslána, pane," pronesla Salira.
"Budete potřebovat ještě něco?"
"To bude vše, kontradmirále. Šťastnou cestu," rozloučila se vulkánka. Než stihl James zareagovat, tak se obraz vypnul.

"Kde jsme skončili?" zeptal se James směrem k Saliře. 
"Něco o Wintonu."
"Signál, Negh'var, Winton," připomínal si sám pro sebe, "už vím. Winton neměl jakoukoliv výzbroj, takže nevěřím, že by se jim cokoliv takového podařilo. Hlavně by je senzory klingonů zaregistrovaly mnohem dřív, než by dorazili."
"O co to klingoni opírali?"
"O jedinou federační warpovou stopu v systému. Zároveň dost pochybuju, že by lhali."
"Rozvědka?"
"Ne. Když jsem mluvil s Okegem a Quinnem, tak mi sdělili, že všechny federační buňky v klingonském prostoru mají co dělat, aby přežili chaos, kterej teď klingoni v Impériu mají. Minimálně to tak určitě nebyla oficiální operace." Najednou zatoužil po změně tématu. Své ruce spojil nad prostorem mezi dvěma opěradly. Hillfort zaklonil hlavu a zahleděl se do středového světla nad ním.
"Jsou všechny kajuty tak prázdný?" otázal se.
"Zřejmě ano. Výjimku tvoří personál, který dorazil den před námi. Už máš nějaké úpravy v plánu?" řekla téměř ihned. Potěšilo ho, že mu tykala. Oslovení pane nebo admirále ho začínalo štvát více než kapitán. 
"Vlastně mě Thyn asi zabije. V lepším případě zaúkoluje nějakýho čerstvýho kadeta, aby mi vyrobil na replikátoru klavír."
"Klavír? Umíš hrát?" její obličej se zcela rozzářil. 
"Můj děda hrál v několika orchestrech. Něco málo jsem pochytil." V mysli se vrátil do svého dětství, vzpomínal na svého dědu s respektem, prakticky většinu svých hodnot získal od něj. Salira chvilku nechápavě sledovala jeho obličej.
"Děda?" zeptala se. Rychle došel k závěru, že univerzální překladač měl zřejmě chybu v programování. James aktivoval lodní interkom.
"Thyne, tady Hillfort, pošli někoho kouknout na překladač!"
"Beru na vědomí," zaznělo z konzole.
"Děda je výraz pro otce mého otce. Synonymem je praotec." 
"Ahh," zareagovala v pochopení.
"Ale ano, umím něco zahrát. Spíš jsem zvědavej, jak ten klavír, dostanou do kajuty. Vlastně bych je chtěl vidět skládat to po kouscích."
"Někdy mi musíš něco zahrát," pobídla ho.
"To musím, ale Thynovi nebo Barakovi ani slovo, ano?" přitakal a zároveň si vystřelil ze dvou dalších posádkářů. "Kolik zbývá do cíle?"

Kira se prudce otočila od navigační konzole jako by otázku nečekala. Při pohybu se její zrzavé vlasy zavlnily. Následně krátce řekla: "Hodina a dvacet tři minut, pane." James si povzdechl. Přál si, aby přišel další nouzový signál.

"Pokud to není moc osobní, kolikátým Jexovo hostitelem si?" ihned poté co domluvil, si vzpomněl na jedno lidské moudro. Prakticky znělo, že ptát se ženy na věk je vrchol neslušnosti.  Saliřina tvář trochu zarudla. 


"Druhý. Prvním byl Rojell, vlastně nám jeho vědomosti získali trochu času na Midosu pět."
"Ten EMP pulz," vzpomněl si James, "vlastně si to vybavuji. Říkala si to, zbraňový fyzik, že?"
"Ano. Chvíli jsem prohlížela specifikace Grimma a vypadá to, že emitor koncentrovaného phaseru je založen na jeho práci, možná mojí. Nejsem si jistá, jak to máme s patenty."
"Dobře, to téma musí být právnický obsáhlé. Již jen z dohadování se jestli patent patří hostiteli nebo symbiontovi," uvažoval, před ústa postavil ruku a zívnul, "navíc budeme muset ten koncentrovaný phaser přejmenovat. Představa, že tohle řvu v bojový situaci, je opravdu nepříjemná."
"Funguje na principu aplikace obrovského množství energie do jediného bodu o průměru asi pěti centimetrů. Výbušný účinek je tedy minimální, ale prorazí prakticky cokoliv o jakékoliv tloušťce," popsala mu princip Salira. James chvíli s pootevřenými ústy uvažoval, bradu opřenou o ruku zvednutou v lokti. Vousy ho drásaly na ruce. 
"Co kopí? Phaserové kopí nezní o moc líp, ale aspoň mám jistotu, že to řeknu správně. Co myslíš?" 
"Pojmenovávat to po archaické zbrani není nejlepší řešení, ale princip to vystihuje," přitakala a rychle a na krátkou chvíli změnila tvar úst. Střed rtů se nadzvedl a kraje se snížily. Pohyb doprovázelo i krátký pohyb hlavy doprava.


"Takže ujednáno." Další slova hlasitostně zvýšil: "Slyšeli jste?" První potvrdila Tallasa a ihned po ní i zbytek posádky na můstku. Loď se dále pohybovala warpem.

Grimm se objevil ze zářivého záblesku, před nimi se rýsovala mohutná struktura Starbase 24. Hillfort by řekl, že konstrukce byla mohutnější než samotný dok u hlavní federační planety. Ve vnitřním okruhu horní části základny probíhal jasně zářící modrý kruh. Perfektně viditelné byly i zbraňové platformy ve vnějším perimetru. V pozadí pod stanicí se rýsovaly kostry deseti suchých doků. Jamese zajímalo, co je modře zářící kruh v horním segmentu. Ve středním segmentu byl ještě jeden, ale na tom rozeznal nouzové trysky. Kolem gigantické struktury kroužilo minimálně dvacet lodí, víc jich momentálně neviděl.
"Komandére, kruh v prvním segmentu je posilovač štítů?" dal Saliře otázku. Ani ona si však nebyla jistá.
"Vypadá to tak."
"Kontradmirále, mohu vysvětlit?" zeptal se denobulan u vědecké konzole.
"Ano, povídejte. Snad nás i poučíte," svolil James s úsměvem.
"Máte pravdu v tom, že se jedná o posilovač štítů, stejně tak se ale jedná o transmiter energie. V případě boje ze nastaví frekvence na federační štíty. Tím dojde k přenosu energetických zásob ze záložních zdrojů stanice do lodí. Celá síť se dá překonfigurovat do jiných využití. Možností je i rušení nepřátelských senzorů nebo komunikace. Vlastě můžete říct, že je to staniční deflektor. Zároveň jsou ve vnitřním i vnějším okruhu umístěné phaserové banky. Celá technologie je ale prototyp a Starbase 24 je první, která ji testuje."
"Orientaci v její technice vám zapřít nemohu, poručíku. Děkujeme za vysvětlení. Volejte stanici!"
"Čekáme na spojení, pane." Hillfort předklonil hlavu a povzdechl. Znovu se narovnal, když se na obrazovce objevil mužský obličej. Oválná a mírně oplácaná tvář zabírala nejméně čtvrtinu obrazovky. Na límci viselo pět vyplněných čtverců ve zlatém rámu. Oblast brady a tváří byla ostře vyrýsovaná a přesahovala i přes límec admirálské uniformy. Z obrazovky na něj hleděly oči zapadlé hluboko do obličeje, na jehož čele vyla jasně vyrýsovaná půlkruhová skvěle zahojená jizva. Pod krátkým a širokým nosem byl hladce oholený. Vlasy měl oholené na necelý milimetr. Nárameníky byly černé. Pod nimi pouze probíhala tenká červená čára mezi dvěma zlatými. V pozadí byla jasně vidět kajuta velícího důstojníka.

"Kontradmirál Hillfort, že?" zeptal se muž. 
"Ano, admirále Yanisheve. Kde máme zadokovat?" 
"Dokovací sekvenci přenechte svému prvnímu důstojníkovi, letová kontrola jim všechny informace předá. Vy se transportujte na stanici! Chci s vámi probrat pár věcí."
"Rozkaz, pane," potvrdil Hillfort.
"Yanishev konec." Obrazovka zhasnula.

Salira si nemohla odpustit poznámku: "Moc příjemně nevypadá, ani nemluví zrovna diplomaticky."
"Admirál je povahou generál, a vlastně proto ho zřejmě převelely sem, kde není diplomacie tak častá."
"Moc mi to nezní jako běžný federační důstojník."
"Tak jako tak, je to taktickej génius," Hillfort se postavil, "a těch bude zatraceně málo, minimálně proti klingonům." Dal se do kroku směrem k turbovýtahu. "Komandére, můstek je váš!" Během chvíle zmizel v turbovýtahu.
"Transportní místnost." Kabinou se opět rozzvučelo běžné hučení. Během patnácti vteřin se dveře otevřely a on vstoupil do transportní místnosti. Na pravé straně místnosti byla transportní platforma. Standardně proti ní byla ovládací konzole s operátorem. 
"Pane," oslovil ho kaitan za ní. James se postavil na jeden kruh vyobrazený na transportéru. 
"Transportujte mě na stanici!" Téměř ihned ho polil známý pocit a další pohled, který se mu naskytl byl výhled do stanice. Naproti němu stál člověk za konzolí. 

Klidně opustil oblast transportéru, do místnosti vstoupil muž. Uniformy vypadaly rozdílně, od těch, co používala jeho posádka. Normální látka byla nahrazená elastickým materiálem, který připomínal povrchem kůži. Černá barva torza a šedá ramena byla rozdělena úzkým pruhem červené vystouplé barvy. 
"Admirále, jsem komandér Chester, velitel ostrahy na stanici. Pojďte se mnou!" zazněl zcela jasně příkaz. Příchozí byl jen o něco mladší než Hillfort, odhadoval rozdíl dvou let. Muž ho vyvedl ven z místnosti a vydali se vpravo. Velitel ostrahy nevypadal, že by měl jakýkoliv zájem pokračovat v konverzaci. Sotva vešel na palubu stanice již cítil předpisovost, kterou admirál Yanishev vyžadoval. Mladšího muže i tak sledoval, stanice byla řešena mnohem jednodušeji než vesmírný dok u Země. Zdi nebyly ani zdobené, vše bylo vojensky a přehledně řešeno, aby se zvýšila efektivita. Chodby byly uspořádány do kruhu, na vnitřních stranách poté byly umístěny dveře a turbovýtahy. V každé čtvrtině byla vytvořena zeď. Ihned co prošli prvním průchodem, zahnuli vpravo, procházeli tak těsně kolem zdi. Příslušník ostrahy mu pokynul, ať jde dál. Hillfort pokývl hlavou. Dveře s tichým zasyčením odhalily průchod. Na rozdíl od pracoviště admirála Quinna se ihned ocitnul v kanceláři, která přinejlepším měla čtyři metry na délku i šířku. Její zařízení bylo stejné jako zbytek stanice. Trochu ponuré a efektivní. Na stěnách byly monitory, které ukazovaly data ze všech systémů. Křivky a číselné údaje znázorňovaly funkci warp jádra, zbraní a externích zbraňových platforem. Vedle nich se potom střídaly pohled do několika částí stanice. Hillfort tak na moment hleděl do hangáru raketoplánu, poté do hlavní strojovny, staničního baru, holopalub nebo jiných kanceláří. Proti němu seděl muž za nízkým stolem. Za ním se tyčila prosklená zeď, která odhalovala výhled do vnitřního doku. Vletový prostor byl otevřený. Muž za stolem byl admirál Grigori Yanishev. Naživo vypadal mnohem lidštěji než na obrazovce jeho lodi. Celkovou výškou byli oba muži na stejné úrovni. 

V konstituci se lišili pouze tím, že Yanishevovy svaly byly pevně vyrýsované. Uniforma je pevně objímala v oblasti hrudi a paží. Již při samotném pohledu na něj Hillfortem prošla dávka respektu. Průletem do dokovací oblasti začal vstupovat Grimm. Jeho výstražná letová světla blikla. Admirál na něj konečně zareagoval.
"Již jste se v kanceláři zorientoval?" zeptal se, v tónu bylo jasně slyšet protivnost.
"Ano, pane," zareagoval na jeho poznámku zcela klidně Hillfort, "není to špatné."
"Stejně tak to není dobré, že?" pokračoval v narážkách Yanishev. "Není, ale je to efektivní," pokračoval.
"To bych neřekl, prostředí ladí k vojenské základně." 
"Když myslíte," Yanishev se zvedl a podíval skrze okno, "proč jsem vlastně vaší loď nechal dokovat vedle Koroleva? Vaše loď je mnohem větší než moje Akira. Asi vám Grimma seberu," Yanishev se otočil směrem k Hillfortovi. Zcela jistě na to měl právo, jak si James uvědomoval. Taková myšlenka se mu absolutně nelíbila. 
"Máte štěstí, Clancyová s Quinnem otevřeně chtěli, abych vám jí nechal. Viděl jsem zprávu z Midosu, taktické myšlení není vaším problémem. Jakožto kontradmirálovi musíte mít vlastní jednotku, prozatím vám přidělím jedenáctku. Snad nebudete mít problém, že jsou to momentálně jen dvě lodě třídy Steamrunner."
"Ani v nejmenším, pane. Zastavil jeho smršť myšlenek. Funkce kontradmirála je pro mě zcela novou, co je mými povinnostmi?"
"Prakticky nic, všechny operace v sektoru jdou přese mě. Prozatím to vidím tak, že se dostanete do každé akce místo mě. Co víte o momentální situaci s klingony?"
"Jsme na pokraji války, klingoné jsou téměř ve stavu občanské války. Naše informace o dění tam jsou velmi omezené."
"Takže víte prakticky všechno, jaká byla cesta?"
"Problémová."
"Jakto?"
"Cestou jsme zachytili nouzový signál od federační lodi. Když jsme dorazili, byla pod palbou klingonů. Museli jsme tedy zasáh," nedokončil, admirál před ním vystřelil jako pružina a začal křičet, zřejmě ho bylo slyšet i přes dveře.
"Cože jste? Ani mi neříkejte, že jste je zničili. Pokud jo, začali jste válku!"
"Ne. Zasáhli jsme, ale pouze natolik, aby se klingoné stáhli. Vyřadili jsme jim hlavní baterie a."
"Proč jste to ihned nehlásil mě?" vyštěkl admirál.
"Protože jsem o tom již informoval federační velení, klingoné je obvinili ze sabotáže stavby klingonské základny. Diplomacie tak bude mít určitě plné ruce práce," odvětil mu James se znatelným podrážděním v hlase. Muž naproti němu se usadil zpět do křesla a staniční interkom. 
"Yanishev, komandére, za jak dlouho dokončíte úpravy senzorů dalekého dosahu?"
Z reproduktoru se ozval chraplavý hlas, zřejmě tellaritský: "Během hodiny, pane."
"Dobře," vypnul interkom.
"Prozatím to nebudeme řešit. Ještě jsme pro vaši posádku nestihli připravit ubikace, tudíž doufám, že vám nebude vadit přespávat na vaší lodi."
"Nebude, pane," odpověděl mu, hlavně se od admirála chtěl dostat co nejdále, aby ho dále neprovokoval. Jeho přístup ho iritoval. Na druhou stranu chápal napětí, pod kterým jeho nový nadřízený byl. 
"Každopádně, dnešek máte volný. Zítra v deset hodin staničního času odlétáte do soustavy Kerbal. Chtěli bychom jejich planetu využít jako zásobovací bod. Vcelku se jedná o primitivní autokratickou civilizaci," Hillfort si pomyslel, co tady dělá člověk, který nazval civilizaci primitivní. Autokratickou vládu by jinak také nenazval, ale dle něj nebylo správné takovým adjektivem nazývat rasu, pokud s Federací navázala kontakt, "ale budou chtít ukázku síly, aby se přesvědčili, že je v případě konfliktu ochráníme. Naštěstí nám zrovna dorazila nejnebezpečnější loď v sektoru. Připojí se k vám pan Jeraax Bol, je to diplomat pro Starbase 24. Každopádně vám přímý rozkaz ještě vytvořím."
"Ano, pane. Na lodi se k nám prý má přidat i romulanský pozorovatel, už dorazil?"
Admirál kývnul hlavou: "Je, ten dravec třídy Dhelan je jeho transport, ještě tam je, čekají na vás. Plukovník Palen vypadal docela rozumně," snížil hlas a něco zabručel, Hillfortovi se zdálo, že slyšel frázi na romulana. Grimm se připojil k vnitřní konstrukci stanice. K jeho trupu se začala přibližovat pětice přechodových trubicí. 
"Děkuji, admirále," zakončil rozhovor a vyšel z místnosti. Grigori Yanishev nereagoval. Když se Hillfort objevil na chodbě a byl si jistý, že kolem není jakýkoliv betazoid, pomyslel si jediné slovo. Idiot.

Nejdříve zamířil ke Grimmovi. Setkání s romulanem se měla účastnit i Salira, alespoň vlastní logika ho tak vedla. Z lodi již odcházeli někteří členi posádky. Hillfort mezi nimi rychle prošel. Vždy mohl využít transportér a dostat se rovnou na loď. Chuť zorientovat se v prostorách základny mu v tom zabránila. Během minuty se dostal přes prosklenou dokovací trubici a radostně vešel na palubu vlastní lodi. 
"Počítači, kde je nejbližší turbovýtah?" pronesl do prázdna. 
"Turbovýtah je v chodbě napravo od vás." James popošel o několik kroků dopředu a spatřil schovanou chodbu, vstoupil do ní a rozhlédl se, turbovýtah byl ihned vedle něj. Ani nemusel čekat, dveře se okamžitě otevřely. Vstoupil.
"Můstek!" řekl, reakcí bylo potvrzující pípnutí. Během jízdy se zamyslel, zda je situace na hranicích opravdu tak nebezpečná. Yanishevova reakce by tomu odpovídala. Jamesovi se ale stále zdálo, že tu šlo o něco víc, a ne jenom klingony. 

Výtah se zastavil a Hillfort se tak opět ocitl na svém můstku. Tato místnost působila příjemněji než celá stanice. Dlouhým krokem vstoupil do prostoru můstku. Nejdříve došel k taktické konzoli. 
"Tallaso, vytvoř prosím plány pro odchody lodního personálu při dokování, byl bych docela nerad, kdyby se nám to tu jednou zacpalo."
Andorianka se zčásti znuděně podívala Hillfortovi do očí: "Není to práce prvního důstojníka?"
"Zrovna ne. Lodní důstojník mizí společně se mnou na diplomatickou akci. Komandére, ani se nenamáhejte posadit," promluvil do prostoru pod konzolí.
"Diplomatickou akci?" zeptala se andorianka. Oči přivřela a ústa se od sebe rozšířila v údivu.
"Jdeme si odchytit romulana," řekl se značně sarkastickým tónem a usměvavou mimikou v obličeji.
"Dobře, takovej důvod jsem nečekala, admirále. Kdy to chcete mít na stole?"
"Co nejdříve. Komandére, můžeme?" 
"Ano, pane," jeho brada popadla o několik centimetrů dolů, když si povzdechl. Trillka během chvíle stála u turbovýtahu a on se vydal za ní. Oba vstoupily do válcové klece.
"Je někdo ještě u transportéru?" zeptal se.
"Ano."
"Skvěle. Počítači, transportní místnost!" výtah se rozjel. "Yanisheva naše potyčka s klingony naštvala. Zřejmě tu mají starostí už dost i bez nás."
"Proč, by ho štvalo, že jsme odpověděli na nouzový signál?"
"Pochybuji, že by ho štvalo, že jsme na něj zareagovali. Spíš mi přijde, že ho irituje to, že jsme ho na to neupozornili předem."
"Velení Flotily jsme informaci předaly, ne?" poznamenala Salira a trochu zkroušeně se na kontradmirála vedle něj podívala.
"To ano. Na bojový linii je ale on, ne Quinn. Ten si dá samozřejmě s přezkoumáním na čas. Dost to ovlivní i co najde na palubě ta hlídka." 
"A proč mě plánuješ brát s sebou za tím romulanem."
"Nechci ho představovat na můstku," řekl s ironickým úsměvem a podíval se na ní, "kromě toho tě někdo musel zachránit od plánu evakuačních cest." Dveře se rozevřely. Dvě postavy vyšli směrem k transportní platformě.
"Kontradmirále, to je od vás velmi milé," odpověděla mu se stejným výrazem v obličeji. Hillfort se postavil ke konzoli a operátorovi řekl: "Je možný nás zhmotnit někde u romulanský lodi?"
"Určitě, pane. Stanice má čtyři transportní stanoviště, jeden pro každý segment. Nejbližší je ten třetí."
"Udělejte to!" Salira již stála na jednom z podsvícených plátů, James se postavil na buňku vedle ní a vydal krátký rozkaz: "Energii!" Z transportéru se ozval známý zvuk. 

Další pohled byl opět do stanice. U panelu před ním stál lidský poručík, Hillfort k němu zamířil pomalým krokem.
"Kde je romulanská delegace?" zeptal se.
"Delegace?" poručík vyprskl smíchy. "Ani jednou z tý lodi nevylezli."
"Kde?" přešel poznámku a nadzvedl hlavu takovým způsobem, aby odhalil admirálskou hodnost schovanou pod vousy. Mužův výraz na necelou vteřinu ztuhl.
"Jen vyjdete cen projdete první přepážkou a posunete se turbovýtahem o jedno patro níže."
"Děkujeme," poděkoval a zamířil z transportní místnosti, Salira mu byla v patách.

"Jsi admirálem ani ne dva dny a už využíváš postavení?" potěšilo ho, že ho opět oslovovala jako člověka, a ne vojenskou figuru.
"O čem to mluvíš?" nejistě se zeptal.
"Ten pohyb hlavy ho měl upozornit, ať si dává pozor, s kým mluví, ne?"
"Možné to určitě je."
"Možný? No tak, není na tom nic špatnýho. Kdyby ho slyšel někdo z romulanů, tak by mohl dost rychle beze stopy zmizet."
"To ne. Na rozdíl od cardassianů si romulani uvědomují, že jsou tu hosty."
"Proto toho o tobě Barak tolik ví? Protože se nechová jako host?"
"Ne, ví toho o mě tolik, protože jako lodní lékař má přístup ke všem zdrojům o nás. Co ti vlastně řekl?"
"Nic moc. Vlastně je sám překvapenej, že i pro něj si mírná enigma."
"To snad je, osobně toho o mě toho možná ví víc než Thyn."
"Proč?"
"Protože je vázanej lékařským tajemstvím. Zatímco náš andorianský šéfinženýr je tak trochu excentrický." Hillfort se pokusil najít staniční čas, na jedné z konzolí zahlédl deset hodin ráno. Rychle zauvažoval a pak se rozhodl Baraka poslechnout. "Máš nějaké plány na večer?"
"Prosím?" její hlas zněl překvapeně. 
"Nechceš si zkrátit večer? Nevím, třeba při večeři." 
"Nejsem si jistá. Ještě mi na stole leží nějaký hlášení stanic, který přišli, když si šel za Yanishevem."
"Když to dám jako rozkaz?" pokusil se ji dostat směrem, který potřeboval. 
"To by asi šlo," řekla po tom, co se krátce zasmála. 
"Tak osm večer ve staničním baru?"
"Budu se těšit."
"To já také," doplnil Hillfort, když vstoupili do turbovýtahu stanice. Na malý moment by řekl, že v něm něco zajásalo. Zároveň ho zalil i příjemný pocit. "O jedno patro níž!" Potvrzující pípnutí. Na moment se na ní podíval, její tvář byla trochu zarudlá. Po vystoupení z výtahu spatřila dva romulany s puškou před průchodem k jejich lodi. 

"Zastavit!" přikázal jeden z nich. "Co potřebujete?"
"Jsem kontradmirál Hillfort, plukovník Palen by měl být na mojí lodi jako pozorovatel Romulanské říše," oznámil s neutrálním výrazem a tichým hlasem. Jeden ze strážných odložil pušku a zadal něco do zápěstního komunikátoru. Co vycházelo ze zařízení nebyl schopný rozeznat. Romulanovi ale rozuměl téměř skvěle.
"Pane, je tu federační velitel lodi, ke které jste přidělen." Krátkou chvíli se nic nedělo. Poté muž s vybledlou částí přistoupil k Hillfortovi, postavil se vedle něj a Hillfortovi nastavil ruku. Na zápěstí měl malý přenosný počítač, který přenášel i obraz. Na obrazovce byl muž se stejně vybledlou tváří, jeho čelo mělo viditelnější hrboly sbíhající se ke kořeni nosu. 
"Těší mě, admirále. Již se těším na návštěvu vaší nové lodi. Bohužel se o něco zdržím, musím něco dokončit s vrchním velením. Doufám, že to není problém," zaznělo z počítače mírně výhružným tónem. Takové jednání od romulana očekával. 
"Absolutně ne. Pokud chcete, předám informaci mému veliteli bezpečnosti, aby vám umožnil prioritní transport přímo na naší loď. Pouze bych potřeboval, aby jste nás o transportu informoval."
"Jsme v dokovacím portu dvanáct," doplnila ho trillka.
"Děkuji, to by bylo nejvýše vítané. Palen konec." Hillfort kývnul směrem k romulanovi, ten se vrátil na svoje stanoviště a opět uchopil pušku. Společně se Salirou se otočil a vstoupily zpět do turbovýtahu.

"Hlavní paluba!" zavelel.
"To nemělo moc úspěchu," poznamenala trillka vedle něj.
"Ne, podle admirála je prej ale docela normální. Teda na romulanský poměry. Doufám, že to nebude standardní despota jako ostatní romulani, se kterýma jsem měl tu čest."
"Já zase doufám, že tu večeři naplánuješ líp než tohle," provokovala ho cíleně.
"O to bych se nebál." 
"Jak myslíš, chceš taky transport?" Hillfort zareagoval zamítavým zavrtěním hlavy. Salira se dotkla svého komlinku na hrudi, ten vydal charakteristický zvuk, "jeden k transportu!" Během chvíle zmizela. Hillfort se pobaveně pousmál a na chvíli se podíval do stropu základny. Sám od sebe připustil, že se mu její jednání líbilo stále víc.

divider

Následuje:
Slovy ke klidu

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2021 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries (Casperium)