Edith

Obsah

• Prolog
• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Kapitola 8
• Epilog

Kapitola 3

O zhruba hodinu později už byli všichni zpět na základně. McCoy se s profesorkou Bernoldovou pečovali o zraněné, Sepek a Spock zpovídali Strážce věčnosti a zbytek se snažil - neúspěšně - navázat kontakt s Flotilou a Enterprise.

Kirk celý otrávený zaklapl komunikátor a podíval se na McCoye.

"Zase v tom lítáme, že Jime," odtušil z přítelova nenadšeného pohledu.

Spock se Sepekem se vrátili. "Strážce potvrdil dobu, do které se profesor Jade vrátil. 1930. Zdá se, že vše měl již několik týdnů nachystané a jen přesně dolaďoval konkrétní den a hodinu."

"Den jeho vstupu do minulosti pozitivně koreluje s datem úmrtí Edith Keelerové," doplnil Spocka Sepek.

"Nejspíš ji zachránil. Stejně jako napoprvé tady McCoy," zauvažoval nahlas kapitán. "Musíme se znovu vrátit a zabránit mu v tom."

"Kdepak, ty nikam už nepůjdeš," prohlásil kategoricky doktor. "Nikdo přece po tobě nemůže chtít, abys ji zase-"

"Ne, Kostro, já musím být u toho. Musím dohlédnout na to, aby se to tomu syčákovi nepovedlo a aby dostal co proto. Když už má tu aroganci si zahrávat s osudy miliard životů..."

"Kapitáne, se vší úctou, myslím, že doktor McCoy má pravdu. Jste v celé této věci až příliš osobně angažován."

"I vy, Spocku? A nemyslíte, že Hvězdná flotila vzala tento aspekt v úvahu, než nás pověřila tímto úkolem?"

"Hvězdná flotila zjevně očekávala, že agenta odhalíme jiným způsobem než tak, že nám uteče Strážcem do minulosti a bude vás nutit být znovu konfrontován se smrtí Edith Keelerové."

"Pánové, nerada ruším vaši hádku, ale o jakém agentovi to tu mluvíte? Snad ne o Neilovi? A o jakém úkolu?" zeptala se profesorka Bernoldová, která podobně jako zbytek osazenstva základy začala chápat, že zde něco závážného nehraje. "Zjevně jste sem - jak vás tak poslouchám - nepřišli kvůli tomu, co nám Velitelství oficiálně sdělilo."

Spock si mlčky vyžádal kapitánův souhlas a všem přítomným ozřejmil pravý důvod jejich pobytu zde, na Věčnosti. Když jej vyslechli, zapanovalo omráčené ticho. Nikdo nemohl uvěřit, že jejich kolega a vedoucí by mohl být neonacistickým agentem.

"Vždyť na to vůbec nevypadal. A ke všem se choval vždy tak hezky, přátelsky, mile..." řekla za všechny Thelma.

"Neřekl bych, že Amarova fraktura lebky je přátelským důkazem," opáčil Sepek.

Tak tedy téměř za všechny.

"Teď není čas na řeči o tom, jak se choval. Musíme jednat. A čím dříve, tím lépe." Kirk opravdu nehodlal ani v nejmenším ztrácet čas. Chtěl to vše mít co nejrychleji za sebou. "Spocku, kam přesně se Jade vrátil?"

"Podle Strážce do 21.února 1930. To je dva dny před smrtí Edith Keelerové."

"Jak konkrétně ji zachránil, to už asi nevíte, že?"

"Strážce v tomto ohledu podává značně nejasnou odpověď. Je to nejasnost stejného druhu, s jakou se již zdejší vědci setkali při předchozím pátrání ohledně našeho pobytu v minulosti."

"No dobrá, tak se budeme muset spokojit s tím, co známe. Oproti Jadeovi máme výhodu osobní znalosti prostředí a samotné události. Jade má jen zprostředkované informace a bude se muset teprve zorientovat. Na druhou stranu neznáme jeho plán, jak chce Edith zachránit. Možná se pokusí zlikvidovat naše předešlá já, možná jen přímo ovlivní samotnou nehodu. Tak jako tak, zcela jistě se bude aspoň z počátku pohybovat v okolí misie na Jednadvacáté. Takže ho musíme právě tam zajistit a znemožnit mu zásah do historie."

"Kapitáne," promluvil potichu profesor Neumann, "možná, že jsme se zde všichni v Neilovi spletli, ale jedním jsem si jistý. Znám ho příliš dlouho na to abych věděl, že on není žádný chladnokrevný vrah. Jestli chce ovlivnit minulost - tedy spíše vzhledem k současnému stavu to, jak ji ovlivnil - se určitě obešlo bez ztráty na životech."

"Jak moc jste si tím jistý?"

Profesor kývl směrem ke Kebawemu. "Nezabil ho. Ta krvavá rána a fraktura přece nastaly až jako sekundární důsledek úderu hlavy o hranu stolu, ne samotného tupého předmětu o lebku. Jeho zranění je spíše nešťastnou náhodou, než cíleným jevem. Neil ho chtěl jen omráčit, ne zabít. Kdyby ho chtěl zabít, tak stejně jako my ostatní moc dobře věděl, že to jde i snadněji a jistěji a udělal by to. Sílu i znalosti na to měl."

Kirk si jej několik sekund zamyšleně prohlížel. "Dobrá, profesore, vezmeme to v úvahu. Bohužel se však na to nemůžeme spoléhat. Rossi, Dutto, projděte Jadeovy věci a zjistěte, co chybí. A my, Spocku, bychom se měli patřičně připravit. Potřebujeme teplé oblečení, které by aspoň vzdáleně připomínalo tehdejší dobu, nemůžeme se tam objevit v uniformě. Profesore, nemáte tu něco takového, co byste nám mohl půjčit? Také budeme potřebovat nějaké jídlo. v misii samotné se nesmíme příliš zdržovat a na práci pro peníze a jídlo nejspíš nebude čas..."

O čtyřiadvacet minut později se vrátili doktoři Dutta a Rossi se zprávou, že kromě oblečení a trochy jídla si s sebou profesor Jade neodnesl. Tedy ani nic, co by se dalo využít jako zbraň. To sice potvrdilo Neumannovu domněnku, nicméně to neznamenalo, že si zbraň neopatří až na místě.

Kirk a Spock už stáli převlečeni a s drobným zavazadlem u Strážce a společně se Sepekem upřesňovali okamžik, do kterého by bylo nejvhodnější vstoupit. Konečně se na trikordéru rozblikala kontrolka. Až zezelená, je na čase skočit.

Sepek začal odpočítávat. "Čtyři...tři...dva...jedna..."

Následuje:
Kapitola 4