lcars
logo

V. Lutyňská mise

Již tradiční letní setkání členů klubů Subspace, CZ Kontinuum, Trekkies:TNG a jejich přátel v Dolní Lutyni.

Termín

  • 10.–12. 8. 2012

Místo

  • U Mamuta , Dolní Lutyně , Karviná
  • Reportáž

    PAMÁTKY, ZDOBENÉ SKLENKY – A SPOUSTA PSŮ

    Už několik let jezdím na každoroční mise ostravského klubu Subspace (konkrétně do Dolní Lutyně), ale protože jsem loni výsadek zmeškal, těšil jsem se letos opravdu hodně, jak na projekci startrekového filmu, tak i na samotný pobyt a program. Letošní, v pořadí už pátá Lutyňská mise, se konala o víkendu 10.-12. srpna 2012 již na tradičních místech, samozřejmě opět organizovaná klubem Subspace.

    Úvod musel patřit očekávané projekci celovečerního startrekového filmu. Tentokrát byl vybrán šestý dlouhý film „Neobjevená země“ a projekce se setkala s opravdu příznivou odezvou. Více k tomu si můžete přečíst ve speciálním reportu, věnovaném právě této projekci a samotnému filmu.

    Po ukončení projekce se většina z nás přesunula do domečku v Dolní Lutyni, kde už měla Blanka „Mamut“ pro všechny přichystané skvělé pohoštění (jako ostatně po celou dobu našeho pobytu). První večer byl věnován volné zábavě, seznamování se se starými i novými členy místního zvířectva včetně dvou psů, které přivezl Alasák s Alex (díky tomu jsme měli v osazenstvu hned dva Borgy – čtyřnohého psa a „dvounohého“ člena klubu Trekkies), a věnovali se konzumaci především výborných klobásek a později i zajímavějších nápojů – posezení u vína se pro některé z nás protáhlo dlouho do noci.

    Oproti mému extempore před čtyřmi lety, kdy mě zapomněli jako posledního vzbudit a které se už stalo pověstným, jsem tentokrát vstal natolik včas, abych se v klidu stačil i nasnídat. Postupně dorazili i ostatní členové Subspace a mohli jsme vyrazit. Dle naplánovaného programu jsme se přesunuli auty do Fulneku, kde jsme navštívili místní kostel a malé muzeum, věnované několikaletému zdejšímu pobytu a působení „učitele národů“ (ale i moravsko-bratrského kněze) Jana Ámose Komenského před osudnou bitvou na Bílé Hoře a následujícím exilem. Výklad byl podrobný a exponátů celá řada, takže jsme nakonec museli návštěvu urychlit, abychom stihli plánovaný oběd v hotelu jménem – jak jinak – Ámos. Díky absenci jednoho z kuchařů se ovšem servírování poněkud protáhlo, ale Blanka naše obavy ze zpoždění záhy uklidnila, když v místě další prohlídky telefonem vyjednala odklad o další hodinu.

    Po obědě jsme se tedy vydali na návštěvu další pamětihodnosti na severní Moravě – zámku Kunín. I zde byla prohlídka poměrně podrobná, viděli jsme řadu místností s výzdobou a obrazy včetně náležitostí místní školy, kterou pro děti organizovala tamější šlechtična (ovšem děti to zdaleka neměly tak lehké, školní rozvrh měly prakticky na dvanáct hodin a jen s hodinovou přestávkou).  Zajímavý byl i dřevěný most vedoucí do vedlejšího kostela, který je ovšem v dnešní době rekonstruován.

    Když jsme se po návštěvě zámku vrátili do Lutyně a posílili výborným gulášem, přesunuli jsme se na dvůr (naštěstí už přestalo pršet) a začala další očekávaná část programu – pokračování řady přednášek pana Petra Fialy o výrobě křišťálové Enterprise a dalších SF i fantasy propriet (zat’nik’atelu, světelného meče a hůlek Harryho Pottera a Albuse Brumbála). A samozřejmě jsme si mohli jako vždy zmíněné exponáty zblízka prohlédnout i vyfotografovat.

    Ale neskončilo jen u povídání – všichni jsme obdrželi sklenice, leptací pastu, vystřihovánky a v neposlední řadě podrobné instrukce a na oslavu pátého výročí lutyňských setkání jsme dostali v rámci workshopu možnost vyleptat si na sklenice řadu nápisů či znaků Federace, Hvězdné flotily, Klingonské říše či Borgů. Na tomto místě děkují všem, kteří mi s leptáním a vystřihováním pomohli (Foxovi, Wesleymu, Klingonovi, Xyll – omlouvám se všem, na které jsem ještě zapomněl), abych si i já se svým zhoršeným viděním mohl vyleptat vlastní sklenku.

    Nastávala tma, končili jsme s leptáním posledních znaků a mezitím se už začalo grilovat, takže jsme měli možnost dostat grilované kuřecí, vepřové i další klobásky a zdaleka jsme nebyli s to všechno zkonzumovat. Do toho všeho se nám vesele pletli pejskové, především „maxipsová“ Berina a s ní seznámeníchtivý (čtyřnohý) Borg, ovšem na kočičí osazenstvo tu bylo přece jen moc lidí, takže kočkovité šelmy byly tuze vzácné a jen díky laskavosti Blanky jsem měl možnost zahlédnout pověstného kocoura s kapitánským jménem a mohl potvrdit, že (slovy mladého Čechova) „Kurk hez landid, ser!“

    Během podvečera jsem si prohlédl i improvizovanou výstavku plakátů s montážemi fotek ze všech předchozích Lutyňských misí (včetně té právě probíhající), které vyrobil Samuel. Byly rozvěšeny na zdech i dveřích v domku a díky nim jsem si jako správný sklerotik mohl připomenout, kde že jsem vlastně byl a co jsem tropil – u ostatních to bylo určitě nějak podobně.

    Konzumace opět pokračovala tak jako v pátek do pozdních hodin (včetně výborného pitiva), ale nakonec bylo stejně třeba jít na kutě na „půdahotelu“. V neděli jsme naštěstí tolik nakvap neměli, probíhala volná zábava v domečku i na dvorku a teprve v poledne jsme se auty vydali do Ostravy na už tradiční oběd do restaurace Panda (ona se ta čínská restaurace teď jmenuje nějak jinak „po jejich“, ale pro nás si uchová název tradiční, zvláště když mezi námi byl i její jmenovec, Vojta „Panda“, který nám během našeho pobytu velmi zajímavě vyprávěl o vyřezávání ovoce a s tím spojených soutěžích).

    Čas se nachýlil a po obědě bylo nutné vydat se zpět k domovu. Část Pražáků i mimo-ostravských odjela auty, my s Mirexem jsme opět zamířili na vlak. To byla ta bohužel nejméně příjemná část – vlak přijel ze Slovenska s půlhodinovým zpožděním, další nabral po cestě a ve skoro plném kupé se taky nesedělo nejlépe, takže jsme byli rádi, když se konečně objevilo hlavní město.

    Celkově se ale Lutyňská mise V. vydařila naprosto skvěle a musím proto poděkovat všem, kteří k jejímu zdárnému průběhu i organizaci přispěli, hlavně Koraxovi, Wesleymu a celému klubu Subspace, ale především „ženiální“ Blance Mamutovi za naprosto super atmosféru, péči a v neposlední řadě „mňam mňam“ pohoštění. Ještě jednou díky a už se těšíme příště!

    Live long and prosper!
    Praotec trekkie

  • Fotogalerie

    Fotogalerie

  • Základní informace

    Program

    • Projekce Star Treku VI v bohumínském kině K3
    • Návštěva muzea Jana Ámose Komenského ve Fulneku
    • Návštěva zámku Kunín
    • Prezentace skleněných artefaktů od Petra Fialy
    • Vzpomínková výstava na minulé Lutyňské mise
    • Zdobení sklaniček leptáním
    • Grilování
    • Volná zábava

© 2000–2024 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries (Casperium)