Setkání klubu v rámci Draconu

Termín

  • 4. 12. 1999

Místo

  • , Brno
  • Reportáž

    Osobní deník pilota - USS Favorit, hvězdné datum 99120.3

    Můj milý deníčku, je pátek všichni jedeme do Brna na Dracon, já uvidím po týdnu odloučení svou drahou polovičku, všichni se budeme bavit, smát a užívat si společného weekendu. Vytvořil jsem si čtyřčlennou , (vybíral jsem ty nejlepší z nejlepších, aby měla mise co největší naději na úspěch) posádku, jejímž všem členům byl ve čtvrtek společně s osobním pozdravem zaslán i plán mise. Nikdo neprotestoval.

    Osobní deník, dodatek

    V 1200, kdy mělo být již vše zajištěno, sem ještě tuhnul v docích a čekal na odbavení a povolení ke startu, byla to moje chyba, že sem nevyplnil hlášení o plánované cestě uvnitř sluneční soustavy včas a tudíž sem musel čekat u každé skokové brány až budou odbaveny všechny lodě ve frontě předemnou…

    Palubní deník - USS Favorit, hvězdné datum 99120.3

    Po předchozích domluvách se tedy všichni vyšší důstojníci, z tohoto sektoru sešli v transportní místnosti C-Pražského Povstání. Původní taktické plány udávali zahájení mise v 1300, ale náhlý posun v čase kupředu, který palubní počítač ihned zaznamenal, zapříčinil zpoždění transportu na palubu cca o 30 minut. Po dokončení transportu osob a nákladu na palubu lodi bylo vše připraveno ke startu. Během cesty se počítač snažil kompenzovat půlhodinový časový posun zaznamenaný mezi 1230 a 1300, ale neúspěšně. Byla provedena autodiagnostika 5 úrovně, která odhalila přetížení nákladového prostoru o 216%, z čehož byly vyvozeny patřičné důsledky. Tímto uděluji veliteli přepravy důtku za nedodržení předpisů, za nedbalost a za ohrožení mise. Tento incident přispěl k dalšímu zdržení a k ještě většímu odchýlení od taktických plánů. Loď nebyla v důsledku přetížení schopna vygenerovat stabilní warpové pole a maximální dosažitelná rychlost byla jen něco okolo 100 LY/SEC.

    V 1528 naše loď dorazila na zásobovací základnu Mc173, kde posádka načerpala potřebné vybavení a odčerpala odpadní materiály. Při této zastávce byla obdržená kódovaná zpráva z Romulanské říše, ve které byla přednesena žádost vyslankyně Anky o asistenci při navigaci po hvězdném systému BR-NO. Po konzultaci s bezpečnostním důstojníkem bylo této žádosti vyhověno. Za půl hodiny cesty byla překročena hranice již zmiňovaného hvězdného systému, byla snížena rychlost a senzory nastaveny na maximální rozlišení. Koordináty cíle výsadku byly zaměřeny a členové posádky se přesunuli do transportní místnosti 2. Výsadek vyrazil do akce.

    Deník šéfa výsadku - Mission time - Day1 - 1645

    První cíl mise byl takřka nedostupný, byl obklopen pozuby ozbrojenými cizími entitami. Pro zatím nebylo nezbytně nutné vyvolávat ozbrojený konflikt a tak bylo rozhodnuto použít taktickou lest, výsadek byl rozdělen do 3 skupin: skupina 1, skupina 2 a skupina 3. Tyto skupiny infiltrovaly obléhající jednotky cizích ras a měly za úkol provést co nejrychlejší průnik těmito jednotkami k prvnímu cíli naší mise. Asi po 2 hodinách se prvnímu týmu podařilo proniknout do samého centra a registrovat se, ale druhé dva týmy již neměly dostatek času k transportu na souřadnice úspěšného týmu a tak málem přišly o předtím již vybojované pozice.

    Osobní deník šéfa výsadku

    Všude kolem bylo spousty emzáků tisíce různých ras z tisíců různých světů.Čekání na úspěšnou registraci bylo natolik úmorné, že jsem i přes platná nařízení předal velení akce a přenesl se na holopalubu, kde jsem si pustil rodinný program ALKO-alfa035, ve kterém jsem řešil další zapeklitou úlohu, během něhož jsem utrpěl zranění při kontaktu s keři šípku. Po obdržení nouzového volání jednoho člena týmů jsem program ukončil a transportoval se zpět na souřadnice výsadku.

    Deník šéfa výsadku - pokračování - Mission time - Day1 - 1819

    Svými důstojníky sem byl upozorněn na četná povrchová zranění a na přítomnost cizích organismů ve vlasech a na oblečení. Konečně i poslední tým úspěšně dokončil první úkol, všem bylo rozdáno označení rasy a volací znak. Sice již během infiltrace jsme se setkávali se spřátelenými týmy z jiných sektorů, ale až teď bylo pořádně možné je dostatečně pozdravit. Naše posádka byla obohacena kapitánkou Leian z UFS Explorer. Ta si vyžádala cestu na svoji domovskou planetu, odkud si vyzvedla zavazadla a jiné nezbytnosti. Všichni se přesunuli do druhého patra za účelem doplnění zásob a energie do Doctorova Holoemittoru. Na žádost členů výsadku uvádím jejich oficielní stížnost na obsluhu v tomto zařízení, na kvalitu a teplotu replikovaných pokrmů a hlavně na jejich množství. Jako příklad bych uvedl záznamy z trikordéru o kvantitě hranolků. Množství označované jako "jedny hranolky" mělo nepatrně větší gramáž množství označované jako "dvojité hranolky" s tím, že ani nebyly podávány na odděleném talíři. Tímto stížnost končím. Po konzumaci a konzultaci dalších cílů naší mise byla uzavřena dohoda o neútočení z několika dalšími tými a jednotlivci a vytvořil tak multiplesktorový výsadek čítající proměnlivé množství členů. Jmenoval bych členy svého týmu: Já ALKO, Hypospray, Momega, Draculka, Holodoctor, Leian a členy týmů přidružených k našemu: Orm, Gror, Gudrun, Pallando, Derak a další.

    Všichni se po dohodě zúčastnili testu znalosti a vědomostí z oboru Hororu - tzv: Hororový testík. Spolupráce nebyla povolena a tak každý musel pracovat samostatně.Společně bylo odsouhlaseno ukončení dnešní části mise a transport do ubytovacích částí Po testíku se ještě chvíli probíraly přednosti Babylonu 5 oproti Startreku, ale to nevydrželo dlouho, protože všichni chtěli sledovat noční opakování Voaygeru. Transport na palubu musel být uskutečněn na vícekrát, a to z důvodu překročení maximální nosnosti lodi. Bezpečnostní protokoly byly vypnuty a transport se nakonec podařil.

    Let v sedmi lidech nebyl sice příliš bezpečný a pohodlný, ale šlo o to být maximálně efektivní v ohledu na spotřebu paliva a tak jakékoliv pohodlí cestujících bylo irelevantní. Asi ve čtvrtině cesty bylo zachyceno nouzové volání jednomístného stroje poháněného pouze manévrovacími tryskami, pilot byl transportován na palubu, byla zařazena maximální možná impulsní rychlost. Po drobných navigačních potížích byl lokalizován cíl cesty - hotel Přehrada. Plavidlo bylo ponecháno na orbitě svému osudu a posádka se šla ubytovat.

    Osobní deník - dodatek

    Po registraci na recepci hotelu Přehrada se dohodl sraz na Holopokoji za účelem společného sledování televize.
    Někteří z nás neměli zajištěné prostory a tak byly ostrahou hrubým a nevybíravým způsobem vykázáni z objektu, nepomohlo vyhrožování obsluze slovy ani zbraněmi, nedalo se holt nic dělat.

    U Doktora se všichni sešli v době odhadovaného začátku Voyageru, nás šest si zalezlo do postele původně určené pro dva, pak dorazil Orm, a začal Voyager, byl sice černobílý, ale hlavně že byl stejně i kdyby byl barevný, byl by celý zelený. Mě se už chtělo trochu spát, ale musel jsem vydržet na scénu, kdy komandéra Chakotaye sejme letící kus trubky…… nádherná scéna. Pak jsem zahájil energeticky úsporný režim. Probudili mě až titulky a změny poloh dívek pod peřinou.

    Deník šéfa výsadku - Mission time - Day2 - 0930

    Na ráno, přesněji na 0945, bylo naplánováno setkání členů Hvězdné flotily z X-Chatu před salonkem, kde se také měl konat test znalostí a vědomostí, takové malé Riskuj! Potkali sme se s lidmi jako Ocampa a Spasitel_siti, Nyota a mnoho dalších. V salonku už bylo vše připraveno k zahájení soutěže,rozdaly se lístečky s čísly a losováním se z publika vybrali soutěžící. Obsazení bylo skutečně hvězdné: Momega, Leian a Draculka. Nikdo neudělal ostudu, všichni věděli prakticky všechno. Celý testik vyhrál Momega o prsa před Leian. Vítězství strhnul na svoji stranu až ve finále, kdy poznal zahalenou postavu - Saavika. Hlavní cenu si mohl vítěz vybrat, měl možnosti buď hrneček a nebo tričko, Momega si vzal Hrneček a tričko XXXL přenechal Leian, která by se do něho vešla nejméně třikrát. Hodina pokročila, byl čas oběda. Po včerejší zkušenosti se většina nepoučila a přesto šla poobědvat opět do jídelny ve druhém patře.Zanáším druhou oficiální stížnost na obsluhu a kvalitu podávaných pokrmů.

    Během konzumace byl přijat signál z Romulanksého warbirdu s žádostí o přeposlání navigačních údajů pro velvyslankyni Anku. Ta se po dvaceti minutách spolu s jedním členem ochranky úspěšně transportovala na udané souřadnice. Následoval přesun na přednášku v konanou hlavním sále, která se při našem příchodu již chýlila ke konci. Po přednášce a krátké diskusi o časových paradoxech se k naší skupince přidal Will.cz.

    Praporčík Draculka udala nesprávný směr a koordináty restaurace "U Lva",tímto jí uděluji napomenutí a přidávám podezření, že se nejednalo o nedbalost, nýbrž o záměr. Později bude celý případ prošetřen před polním soudem. V restauraci, kde mimochodem moc dobře replikují, si všichni dali ještě něco k snědku a povídalo se.

    Deník šéfa výsadku - pokračování- Mission time - Day2 - 1620

    Bylo přijato pozvání na promítání Egyptského sci-fi filmu natočeného podle skutečných amerických událostí ve skutečných amerických filmech. Jednalo se o kombinaci Draculy, Frankenstaina, Mumie, King-konga a Godzilly v podání Afrických filmařů, kteří tajně shlédli nějaké americké filmy. Většina scén byla spíše k smíchu a celkový dojem z filmu byl nevalný, jediné co se dalo ocenit byl fakt, že celá projekce byla v originálním "Egyptském" jazyce. Ihned po skončení filmu byla přerušena mise a udělen rozchod.

    Osobní deník šéfa výsadku

    Jako nejpřijatelnější forma odpočinku byla zvolena relaxace v místním baru.Zásobení alkoholickými nápoji bylo dostačující, u našeho stolu se vystřídalo spousta lidí za všechny snad jmenujme Barclayho a Londa.

    V průběhu večera byla lokalizována Dana Krejčová, byla vyzvána, aby se přidala a popovídala si s námi se všemi, ale nevybíravým způsobem pozvání odmítla. Asi ve 2000 dorazil pan Orm s úsměvem ve tváři a s flaškou Skotské v ruce. Pan Orm se totiž stal vítězem včerejšího hororového testíku. Blahopřejeme!

    Aby nedošlo k narušení bezpečnosti byla láhev ihned otevřena, a dle návodu byl obsah po otevření urychleně spotřebován. Přesně o půlnoci se měla konat přednáška Sex ve Startreku a v Babylonu 5, na kterou se všichni moc těšili. V udanou dobu se nedočkavci přesunuli o patro výše, kde měla probíhat, ale předcházející akce ještě neskončila, protáhla se a tak se muselo vyčkávat. Někteří z nás se po dobu čekání uvedli do energeticky úsporného režimu, který byl ale přerušen asi za 20 minut. Předchozí program skončil, na scénu přišel Barclay, Londo a jejich videoukázky z B5 a ST. Přednášejíci sice moc nepřednášeli, spíš mačkali play, stop a nebo pause, občas do toho někdo něco řekl. Objevili se i radoby vtipne poznámky z publika. Čínská babička byla ze všech nejhovornější a nejodpornější. Asi v 0120 se náš tým rozhodl vydat k domovu. Jenže ouha, vrata vesmírného doku byly už na zámek, veškeré pokusy o prolomení selhaly a tak místo tvrdého násilí přišel na řadu rozum. Obhlédl jsem celý dok, není-li někde trhlina v silové síti. Ostatní se (nevím proč, asi nevěřili mým řidičským schopnostem) přesunuli pod parkoviště a čekali, co bude dál. Já bez větších problémů našel místečko, vešel se těsně mezi dvě jiné lodě a sjel prudký svah až dolů na silnici. Přistání bylo bez problémové, škody minimální, všichni nasedli a letěli na přehradu.

    Deník šéfa výsadku - pokračování - Mission time - Day3 - 0915

    Jelikož nebyl žádný blíže určený plán pro tento den, vstalo se, jak se vstalo.Čirou náhodou sme se já a Hypo probudili první, proklepali další pokoje, jenže nikdo nikde. Draculi a Momega ještě spali a nešlo se na ně dobouchat, protože jak se zjistilo, dveře jsou zvukotěsné. Zbylo trochu času na záběry přehrady, rozmrazil se runabout ze zatuhlého stavu a mohlo se vyrazit do Santonu. Celé dopoledne bylo věnováno konverzaci na všechna možná i nemožná témata. Těsně před obědem padlo rozhodnutí o nouzové cestě na nádraží, jeden člen výsadku byl náhle převelen do Hradce Králové. Ihned po obdržení rozkazů a zadání koordinátů byla Hypo odvezena na nádraží, kde již použila osobní linkovou loď. Po návratu ve 1230 se vyrazilo na oběd ke Lvovi, tam Momega všechny vykostil jednou logickou hrou s párátky. Po obědě nastal drobný problém.

    Palubní deník - USS Favorit, hvězdné datum 99120.6

    Bylo nás 7, před námi dlouhá cesta a možností, jak se naložit moc nebylo. Před hospodou sme se asi po 5ti minutách všichni do auta nasoukali v sestavě: Já u řízení, Gror a Gudrun na předním sedadle, vzadu Draculka s Momegou a Doctor s Leian.Tu posledně jmenovanou jsme odvezli na orbit její domovské planety v Brně. Gudrun a Gror měli v plánu stopovat nákladní lodě těsně před skokovou bránou a doufat, že do té doby nezmrznou. Tento návrh byl zamítnut po testu, kdy si Gror vepředu vzal bágly na klín a pod nohy, vzadu si vzal Doctor po krátkém přemlouvání na klín Gudrun. A jelo se…

    Asi po30 minutách bylo potřeba doplnit zásoby paliva na tankovací základně a zásoby energie na základně Mc168, kde se třem z nás přihodily nepříjemné nehody, které bych raději nerozebíral. Další cesta se obešla bez vážnějších problémů, dokonce se nám málem podařilo překročit práh maximální limitované rychlosti tohoto typu plavidla, tedy konkrétně 160 LY/Sec. Během tohoto pokusu bylo nutné převést všechnu dostupnou energii do pole strukturální integrity a to i z podpory života. Vše se obešlo bez ztrát na životech. Na značce 57 senzory zaznamenali "zvlhčující" :o) pole, které nás donutilo snížit cestovní rychlost a zvýraznit trup lodi přídavnými světly. Trhliny na palubě 3 opraváři okamžitě "zavařili". Hlášení o škodách je v příloze palubního deníku. Přibližně v 1750 naše loď překročila hranice sektoru 001, o deset minut později již byla na orbitě a přenesla vše živé do pozemní transportní místnosti C-Pražského Povstání. Následovalo nezbytné rozloučení a přání dlouhého života.

    USS Favorit - konec

  • Základní informace

© 2000–2020 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries