V sobotu 8. 8. 2009 se bude v Praze konat "3. Víkend s Kokonkem". A na co se můžete těšit? Jako na prvním a druhém Víkendu s Kokonkem i na tomto na Vás čeká aktivní zábava, tentokrát laděná do Nové generace (TNG), setkání s přáteli, zajímavé workshopy a jistě i něco navíc.
V pořadí již třetí Víkend s Kokonkem, věnovaný tentokrát fenoménu Star Trek: Nová generace, se konal uprostřed léta, opět v sobotu a to 8. srpna v prostorách Domu dětí a mládeže na Proseku (původně zamýšlené mimopražské prostory se zajistit nepodařilo). Ještě před vlastním konáním akce jsem ovšem přišel sám s vlastním bodem programu - právě tento týden totiž konečně vyšel v nakladatelství Laser-Books nový výborný román z řady Deep Space Nine "Padlí hrdinové", který jsem před rokem přeložil. Jelikož vydavatel neprojevil zájem sám knihu pokřtít, dohodl jsem se s organizátory, že program akce rozšíříme o další bod, opět o hosta "z jiného časového rámce".
Když jsem se konečně s taškou, věcmi na spaní i patřičným počtem knih na improvizovaný prodej (zapůjčených díky laskavosti knihkupectví Krakatit či jak se teď jmenuje) dostal na místo, nezdálo se, že nás bude hodně - koneckonců akce probíhala uprostřed léta a prázdnin - ale postupně se účastníci přesto začali scházet. Záhy dorazil i první host - cvičitelka tai-či Soňa - a začal první z bodů, skrytý pod názvem "klingonské sportovní aktivity". Před samotným povídáním o tai-či nám Soňa předala malý dárek v podobě několika čajů, které si přivezla z daleké Číny, odkud se nedávno vrátila ze soustředění. Návštěvnice nám podrobně vysvětlila podstatu, smysl a formy cvičení tai-či (nebo správněji "tchaj-ti") a po teoretické části následovala praktická ukázka, kdy nám cvičitelka nejprve předvedla dvě základní sestavy a následně cviky s vějířem a mečem. Po ukázce jsme si pod jejím vedením vyzkoušeli základní kroky tai-či i my. Bylo to příjemné a zase jsme se něčemu z orientálního umění přiučili a Saše tímto moc děkujeme.
Po konci cvičení jsme si zašli na oběd, i když nám chvíli trvalo, než jsme se vyznali v Molikových instrukcích, kterým směrem že máme jít k čínské restauraci a co že je vlastně "svah". Ale nakonec jsme zdárně došli na místo a posilnili se - a po návratu ještě dostali dávku čaje a měli hádat, o jaké čaje vlastně jde (zdaleka ne jen Earl Grey kapitána Picarda).
A pak už přišla řada na mě - shromáždily se knížky, Samuel připravil dětské šampaňské "rychlé špunty" a předal mi slovo. Krátce jsem představil knížku a její obsah, poděkoval všem, kteří se na jejím vydání podíleli, a přečetl krátkou ukázku, jak Quark nakupuje od mimozemského kapitána vzácnou cardassijskou schránku a musí s ním přitom jednat ve verších. Pak jsme připili na úspěch knihy - a na zdraví Hypospray a její čerstvě narozené dcery Karolínky, která si snad jednou bude knížku chtít taky přečíst, až vyroste. Však jsme taky záhy měli možnost poblahopřát osobně i Kájovi, když se o něco později objevil. Pak se už proběhl prodej knih včetně autogramiády překladatele - kupodivu se prodaly skoro všechny.
Po autogramiádě jsme se osvěžili zmrzlinou s čokoládou, kterou tak milovala lodní poradkyně Deanna Troi, a pak se většina účastníků přesunula opět ven, kde hledala ztracené nanity. Většinu z nich se nalézt podařilo, ale přece jen ne všechny. Já jsem zatím spolu se Ziinou a Samuelem rozprávěl s dvojicí švédských trekistů, které na nás nasměroval little borg a kteří si ve svém nabitém programu návštěvy našeho hlavního města našli čas i na návštěvu Kokonku - probrali jsme toho hodně a ukázali si i propagační předměty.
Program pokračoval dál vevnitř i venku - kdo chtěl, mohl si zahrát deskové hry (největší úspěch měla Epidemie), vybarvovat osvědčené omalovánky nebo naopak venku na pingpongovém stole odlít nejrůznější modely (trekistické i jiné, ke slovu přišel i Doctor Who a torchwoodisty oblíbená lama), což ovšem zabralo nějakou dobu. A mezitím se už dostavili Pája s Křupínem a začalo večerní zpívání. Samuel hrál na piáno, Křupíno na kytaru a všichni jsme si zopakovali písně ze sezení u táboráku v Chotěboři - však ani táborák samotný nesměl chybět. Písničky jsme zpívali postupně, ale protože se blížila desátá hodina a my jsme později nesměli rušit, přeskočili jsme nakonec ke dvěma nejúspěšnějším - Romulanské obrodě (alias Chodím po Naradě) a Scottyho lamentu čili Slavíkům z Madridu. Několik z nás - už bez klavíru - pak přešlo k písničkám retro z klasických zpěvníků, přece jen jsme si vzpomněli na dost. A my, kteří jsme hry nehráli, jsme jen už povídali o všem možném - včetně připravované torchwoodovské výpravy do Londýna, kam s nimi jedu úplně poprvé, takže se už MOC těším, až "vybrakuju" knihkupectví Forbidden Planet (zdalipak mezitím vyjde české knižní zpracování nového startrekového filmu, nebo se budu muset přemáhat, abych je nekoupil v originále… :P).
A pak jsme se postupně uložili ke spánku - někdo dřív a někdo později, jak to na této akci chodí. Protože nás moc nezbylo, už jsme ráno jen provedli úklid a k polednímu jsme se rozjeli domů.
I třetí Víkend s Kokonkem se vydařil, o účast byl zájem i přes dobu dovolených a prázdnin a společně jsme si užili zajímavého programu a hlavně výborné atmosféry. Děkuji za účastníky všem, kteří k přípravě i k zdárnému průběhu akce přispěli - snad se to tentokrát podařilo i mně - a už se těšíme na další Kokonek, tentokrát plně zaměřený na zajímavou (a u nás snad i trochu nedoceněnou) seriálovou řadu Deep Space Nine. Tak nashledanou v baru U Quarka!
Žijte dlouho a blaze!
Praotec trekkie
©2009 CZ Kontinuum Star Trek fan klub |