Galaktičtí hosté

Obsah

• Předmluva
• Prolog
• Kapitola 1
• Kapitola 2
• Kapitola 3
• Kapitola 4
• Kapitola 5
• Kapitola 6
• Kapitola 7
• Epilog

Kapitola 4

"Jean-Lucu, jsi si jist, že spolupráce s Borgy je nejlepší nápad?" zajímal se nový velitel Hvězdné flotily, admirál Paris.

"Obávám se, že nemáme na vybranou. Pokud to opravdu zničí subprostor, pak sám nejlépe víš, co se stane, a o atmosféře ani nemluvě," odpověděl kapitán Picard, který seděl ve své pracovně a s Parisem probíral další možný postup.

Velitel Flotily přikývl: "To mi skutečně nemusíš říkat. Subprostor jsem zkoumal a popisoval dost dlouhou dobu. Jenomže právě proto vím, že subprostor nelze zničit příliš jednoduše. A nějaké vypaření atmosféry – to bych řadil do žánru sci-fi."

"Obávám se, že hroucení subprostoru je na denním pořádku. Už uplynulo téměř deset let od chvíle, kdy Federace zavedla rychlostní omezení, aby se jeho narušování zamezilo. Později se objevila ta planeta s černou dírou, klingonští odpadlíci se pokusili zničit subprostor v jednom sektoru a nespočet dalších událostí," namítl kapitán Enterprise.

"To je samozřejmě pravda," souhlasil Paris, "ale zbraně, které by dokázaly zničit subprostor v celé galaxii, mi přijdou trochu nesmyslné."

"Myslím si," pokračoval kapitán, "že pokud by na nás chtěli Borgové zaútočit, neobtěžovali by se s takovým postupem. Vždyť dobře vědí, že Flotila je slabší než oni, a přestože jsme dvakrát zastavili přímý útok jedné z jejich lodí, útok více krychlí bychom nepřežili. Vlastně ani nevím, co si od nás slibují."

"No, doufám, že… Promiň," zarazil se admirál a na chvíli odešel od svého počítače. Po chvíli se ale vrátil s velmi vážným výrazem a oznámil Picardovi: "Loď Victory narazila na obrovskou loď rasy, která si říká Život a vyhrožuje nám, že jestli ji nenecháme proletět prostorem Federace a nedáme jí všechny informace o Borzích, zničí nás a Borgy, jinak zničí jenom Borgy. Zřejmě jde o tu loď, o níž se zmínila Královna."

"A co tedy uděláme?" zeptal se Picard.

"Doletíte s těmi krychlemi do systému I-23, kde na vás bude čekat Independence. Ta tam s Borgy počká, dokud se nevrátíte z cesty k těm cizincům. Pokus se s nimi promluvit. Pokud tě přesvědčí, že to s tím subprostorem není pravda, nevidím důvod, proč jim bránit ve zničení Borgů."

"Proč já? Neměli bychom raději hlídat ty Borgy?" zajímal se Picard.

Paris zavrtěl hlavou: "Když poletíte maximální cestovní rychlostí, budete u Victory docela rychle, myslím za čtyřicet hodin. No… Nechtěl bych, abys byl s Borgy příliš dlouho. A kapitán Michaels, který velí Victory, letěl k Zemi, aby stanul před vojenským soudem. Takže takto."

"Dobře. Letíme k systému I-23. Snad budou Borgové souhlasit."

"Doufejme. Země končí." Kulatý obličej Owena Parise zmizel z kapitánova monitoru

Picard chvíli seděl a zamyšleně bubnoval prsty na opěradle svého křesla. To, co se dělo, se mu ani trochu nelíbilo. Znamenalo to další odklad pětileté průzkumné mise, na niž se všichni na Enterprise těšili jako na Vánoce. Borgům nevěřil. Věděl, že úmyslně nelžou, avšak byli schopni upravit si realitu k obrazu svému – jinými slovy byl si jist, že cizí plavidlo dokázalo narušit subprostor, avšak ani trochu královně nedůvěřoval v otázce "odměny" za spolupráci. Nakonec vstal a odešel na můstek, aby vydal nové rozkazy o změně kurzu.

***

Daleko od nich pomalu plula nekonečným vesmírným vakuem obrovská loď třídy Galaxy. Na talířové části jejího trupu bylo možno vidět velké identifikační číslo NCC-70952 a nad ním nápis U. S. S. Hercules. Před touto lodí byla velká červená hvězda. Hercules byl na výzkumné misi s rizikem napadení. Poslední loď, malá, nevyzbrojená loď třídy Oberth, která tuto hvězdu zkoumala, totiž záhadně zmizela. Velení Flotily proto na místo vyslalo silnější loď. Objevily se dokonce informace, že by se v okolí hvězdy mohli pohybovat piráti. Ti sice obvykle útočili na soukromá plavidla, protože útok na jakoukoli loď Hvězdné flotily jim mohl způsobit zásadní problémy včetně možnosti protiútoku. Proti lodi třídy Galaxy by jacíkoli piráti sice neměli sebemenší taktickou šanci, ale přesto nebylo vhodné vlétnout po hlavě do potenciálně nebezpečné situace. Kromě pátrání po osudu zmizelého plavidla měla posádka Hercula za úkol zjistit důvody podivných erupcí blízké hvězdy, což byl původní úkol pohřešované lodi.

Damon Joshua, asi šedesátiletý kapitán Hercula, se na této misi velice nudil. Byl přísným kapitánem a nesnášel, když někdo nesplnil rozkazy. Kapitán měl velice propracovaný systém trestů za okamžité neuposlechnutí rozkazu a navíc měl dobré styky na admiralitě a velmi slušné výsledky misí, takže veškeré stížnosti, vznesené nespokojenými členy posádky, byly na Velitelství smeteny ze stolu. Jeden poručík, který na kapitánův rozkaz strávil tři dny ve vězení o hladu, o Joshuových praktikách informoval média. I když se objevilo několik článků o šikaně ve Hvězdné flotile, záhy došlo k velké politické krizi, a tak se celá událost ztratila z veřejného povědomí. Kapitán Joshua seděl v křesle pod podkovovitým útvarem, který rozděloval můstek lodi na dvě části. Po jeho pravici bylo křeslo prvního důstojníka. Komandér Soonar byl Vulkánec, a tak sice neschvaloval kapitánovy tresty, současně však plně podporoval jeho snahu o pořádek a stoprocentní výkonnost. Křeslo po kapitánově levici bylo prázdné – bylo určeno pro lodního poradce, ten ale na Herculovi nebyl. Joshua využil přátelství s jistým členem administrativy Hvězdné flotily a dosáhl toho, že všichni psychologové-důstojníci byli posíláni jinam.

Zapípal kapitánův komunikátor: "Vědecká laboratoř kapitánu Joshuovi."

"Mluvte. Ale rychle," odpověděl Joshua.

"Všechny požadované výzkumy byly ukončeny. Můžeme je odeslat velitelství?"

"Ale...," začal kapitán. Přerušil ho ovšem taktický důstojník, poručík Chamberlain: "Kapitáne, na senzorech jsem zachytil cizí plavidlo! Vypadá jako stíhač typu Raider!"

"Jestli mi ještě jednou skočíte do řeči, budete potrestán, poručíku!" vykřikl kapitán. Pak ale pokračoval: "Co je to za loď? A proč jste ji nezachytili už dřív?"

"Vědecké laboratoře vysávaly část energie ze senzorů, a jejich dosah se tak snížil. Tu loď jsme schopni zaregistrovat až teď."

"Dobře," začal kapitán, "zavolejte je."

Cizí loď náhle vystřelila a zasáhla trup Hercula. Výstřel zasáhl sekundární část trupu a zbraně se zasekly přímo do strojovny. Tam došlo k sérii explozí a warp-jádro se začalo destabilizovat.

"Štíty!" dožadoval se kapitán hned na to.

"Štíty zvednuty," oznámil poručík Chamberlain.

"Ochromte je. Zničte jim štíty, zbraně a motory," zněl další rozkaz.

Malá loď se pokoušela uniknout, ale fázery Flotily byly příliš hbité a silné. Trvalo jenom pár chvil, než povolily štíty stíhačky, hned na to přišla o zbraně a nakonec ustaly i úhybné manévry a plavidlo dále pokračovalo jenom setrvačností."

Ve strojovně Hercula zatím probíhala usilovná práce. Po několika pokusech o stabilizaci byli inženýři nuceni vystřelit warp-jádro a doufat, že neexploduje, a tak bude možno vrátit ho později na své místo.

"Cíl ochromen," ohlásil Chamberlain. "Zdá se, že mají problémy, dva členové posádky jeví jen slabé známky života, zbylí tři jsou v bezvědomí."

"Výborně… Strojovno, když jste tak neschopní, můžete vystřelit warp-jádro, ale koukejte ho co nejrychleji dostat zpátky!" Potom se kapitán Joshua pohodlně opřel a přikázal taktickému důstojníkovi: "Teď je rozstřílejte."

"Pane?"

"Zničte je!" Joshua se okamžitě napřímil.

"Vždyť už jsou bezbranní!"

"Vy jste neslyšel můj rozkaz?!" rozlítil se Joshua.

"Slyšel pane, ale nesplním ho."

"Stráže!" zavolal kapitán na dva příslušníky palubní bezpečnosti, kteří byli vždy přítomni na můstku. "Odveďte pana Chamberlaina do cely!"

"Ne, pane," řekl jeden z členů ochranky.

"Dobře," rozhodl se kapitán, "odveďte někdo všechny tři. První důstojníku, splňte rozkaz."

"Kapitáne," pohlédl mu Vulkánec do očí, "podle směrnice 28 řádů Hvězdné flotily vás tímto zbavuji velení. Žádám o podporu tohoto rozhodnutí nadporučíka Smithe."

"Souhlasím," ozval se operační a současně druhý důstojník lodi.

Soonar se spojil s ošetřovnou: "Doktore Santone, došlo zde ke kritické situaci: Byla aplikována směrnice dvacet osm."

Chvíli bylo ticho, potom Santone odpověděl: "Podporuji toto rozhodnutí. Kapitán dlouhodobě není z lékařského hlediska schopen vykonávat svou práci."

Kapitán klouzal očima z jednoho na druhého. Nakonec rozčileně povstal: "To je vzpoura. Všechny vás zabásnu! Nechte toho."

"Vše je v souladu s právním řádem Hvězdné flotily, kapitáne," oznámil mu bezvýrazným hlasem Vulkánec. Potom přikázal Chamberlainovi: "Přeneste všechny členy cizí posádky na ošetřovnu."

"Komandére," zachmuřeně odpověděl taktický důstojník, "nevím, co se tam děje, ale tři z nich nějak zemřeli. Zbývají dva a jeden z nich je ve značně kritickém stavu."

"V tom případě přeneste všechny přeživší na ošetřovnu a uvědomte doktora Santonea o kritickém stavu pacientů." Soonar se okamžitě přesunul k dalšímu tématu: "Počítači zaznamenej: Kapitán Damon Joshua byl shledán nezpůsobilým k velení této lodi. Toto stanovisko bylo potvrzeno nadporučíkem Johnem Smithem a vrchním lékařem komandérem Filipem Santonem. Uvaluji na něho domácí vazbu až do skončení této mise, nebo dokud Velitelství nevydá jiné rozkazy. Konec záznamu."

Vulkánec se otočil k operačnímu důstojníkovi Smithovi: "Nadporučíku, informujte Velitelství o nastalé situaci a současně vyšlete nouzový signál a oznamte, že jsme bez pohonu." Nakonec pokynul Joshuovi: "Kapitáne, následujte mě prosím."

První důstojník se zvedl a zamračený kapitán také. Když došli k turbovýtahu, náhle vyskočil Smith ze svého sedadla a rozeběhl se k nim. "Komandére! Neměl byste s ním chodit sám."

"Domnívám se, že jsem schopen kapitána Joshuu zvládnout po stránce psychické i fyzické," odpověděl mu Soonar.

"Podle pravidel Hvězdné flotily má vězně doprovázet alespoň dvoučlenná stráž," namítl nadporučík.

"V tom případě si s sebou vezmu…"

"Pane!" přerušil ho Smith. "Rád bych si s kapitánem promluvil o samotě, až bude v kajutě."

"Nepočkalo by to, než bude po službě?"

"Z osobních důvodů si vás dovoluji poprosit, aby to bylo hned."

Do Smithových očí se zaryl pevný vulkánský pohled. Nadporučík nikterak neustoupil a Vulkánec zjistil, že nedokáže vycítit, zda druhý důstojník Hercula mluví pravdu či ne. To bylo docela zvláštní, protože z podobné blízkosti obvykle Vulkánci dokázali vycítit základní emoce svého okolí. Nakonec se rozhodl: "Dobrá, pojďte s námi. Poručíku Chamberlaine, máte velení."

Všichni tři vstoupili do turbovýtahu a zavřely se za nimi dveře. Taktický důstojník se usadil do kapitánského křesla a čekal. Kromě něj nyní zůstával na můstku jenom kormidelník.

Turbovýtah byl zato poměrně plný. Smith stál za kapitánem a komandérem, oběma pohrouženýma do mlčení. Ani jeden z nich nepostřehl drobný nadporučíkův pohyb, když se Smith dotkl rukávů své uniformy a z jejich lemů vyňal dva malé ruční fázery s vyjmutou pojistkou, díky čemu nevzbudily pozornost počítače, ani když byly nastaveny na odpaření. Ani kapitán, ani jeho první důstojník se tak nikdy nedozvěděli, jak vlastně zemřeli. Smith, který v kabině turbovýtahu náhle osaměl, přikázal počítači, aby změnil cílovou stanici: "Na ošetřovnu." Potom změnil nastavení jednoho z fázerů a prostřelil si díru do levého rukávu. Nakonec zase obě zbraně pečlivě ukryl.

Doktor Santone právě ztratil pacienta. Již se mu to stalo mnohokrát, naštěstí pacienty neztrácel příliš často. Tentokrát se mu ale zdálo, že pacient měl mimořádně velkou naději na přežití. Bohužel se záhy ukázalo, že v těle je jakási látka, kterou se podařilo izolovat až po jeho smrti. Byla to docela zvláštní droga, která dokázala soustředit myšlení člověka na jedinou věc. Díky tomu se lidé pod vlivem této látky stali extrémně výkonní, ale především se dostali pod vliv toho, kdo jim něco přikázal. Pokud však droga nebyla podávána v malých dávkách, způsobila po dvou dnech selhání organismu. Ve chvíli, kdy měl jed v ruce, dokázal Santone rychle vyrobit protilátku. Naplnil jí hyposprej a vydal se k druhému pacientovi, který sice žil, ale jeho stav se neustále zhoršoval. Doktor prošel speciálně upraveným silovým polem, které sice propouštělo jeho i ostatní členy posádky Hercula, ale zastavilo každého cizince a také dokázalo odolat energetickým zbraním, kterými by se potenciálně nebezpeční pacienti mohli pokusit ohrozit lékařský personál.

Když vtlačil protilátku do cizincova těla, uslyšel Santone, jak se otevírají dveře ošetřovny. Vzhlédl a spatřil, jak vchází nadporučík Smith s utrápeným výrazem ve tváři a ohořelým rukávem.

"Co se děje, nadporučíku? Zlobí kapitán?" otázal se s úsměvem doktor.

Smith zdrceně zavrtěl hlavou: "Ne. Kapitán je mrtev, stejně jako první důstojník."

Santone vyvalil oči: "Co se stalo?"

"Jeli jsme výtahem, abychom odvezli kapitána do jeho kajuty. Uprostřed cesty náhle odněkud vytáhl fázer a než mohl někdo něco udělat, odpařil komandéra Soonara. Potom se obrátil proti mně. Naštěstí se mi podařilo uhnout prvnímu výstřelu, takže mi jenom spálil rukáv. No a potom jsem se pokusil kapitánovi ten fázer vyrvat, ale on ho nechtěl pustit a ve chvíli, kdy si mířil přímo na hlavu, náhle stiskl spoušť – asi omylem."

"Proboha," vydechl Santone. "Takže teď tady velíte vy."

"Asi ano," přikývl Smith. "No, předpokládám, že pro kapitána ani prvního důstojníka nedokážete nic udělat – když jsou takhle vypaření…"

"To opravdu ne," zahuhlal Santone.

"Tak já se vrátím na můstek. Kdyby se probudil někdo z těch zachráněných, tak mi prosím vás řekněte." Smith vstal a měl se k odchodu, doktor ho však zastavil se slovy: "Myslím, že jednoho mohu probudit ihned. Ten druhý však již zemřel."

Nadporučík se prudce zastavil, otočil se a vydal se za doktorem, který mířil k lůžku přeživšího pacienta. Santone přistoupil k bezvědomému tmavovlasému a poněkud zarostlému člověku s poněkud uhnaným výrazem, a s pomocí hypospreje ho probudil.

Pacient otevřel oči a překvapeně se podíval na doktora: "Kde… to jsem?" zasípal. "Vy jste z Hvězdné flotily?"

"Ano," odpověděl lékař.

"Co se stalo?" otázal se cizinec.

"Zaútočili jste na nás. My jsme pak vaši loď pěkně poničili. Jste jediný, kdo přežil. Ostatní v sobě měli smrtící jed, který jsme nedokázali včas odstranit."

"Ale… Poslední, na co jsme stříleli, byla ta obrovská loď, co předtím zničila tu loď od vás. Oni pak… na nás taky vystřelili, ale… já to nechápu. Vždyť jsme nestříleli na federální loď!"

Smith si neodpustil podivný úsměv. Poté vstoupil do zorného pole toho muže, který se velice lekl a zařval: "NE! Jdi pryč, vždyť ty… Tak ty jsi nás zradil? Nemůžeš taky za ten jed? Chceš zničit Federaci, jak jsi vždycky chtěl? Doktore," obrátil se k naprosto překvapenému Santoneovi, "nenechte se zmást tou černofialovou uniformou, tohle je zločinec. My jsme byli poslední jednotka Makistů, která nepřijala zánik našeho hnutí. On byl jedním z Makistů ještě za dob slávy naší organizace. Posledních pár měsíců jsme ho neviděli. Docela nedávno, když jsme ho viděli naposled, jsem ho viděl u ovládání prostředí. Myslím, že on může za ten jed. Možná to narafičil tak, aby začal působit až později. A pak zmizel. Později se objevila obrovská loď, zničila něco od vás a nás skoro taky dostala. Ale nevím, jak to, že jsme místo vás znovu viděli tu loď. Ale jemu nevěřte, on vás chce zničit."

Doktor se otočil k nynějšímu veliteli Hercula: "Co mi k tomu řeknete, nadporučíku?"

Smith s úsměvem odpověděl: "Abych to vyjasnil: Naprogramoval jsem jim drobnou hříčku, která na obrazovce zaměnila Hercula za mou milovanou lodičku." Vytáhl fázer a vystřelil na cizince. Pak se otočil k Santoneovi, který už ale nebyl na svém místě. Smith ho spatřil, jak kopíruje z počítače záznam předchozího hovoru a ukládá si ho do uniformy. Usmál se, vystřelil a… silové pole výstřel pohltilo. Doktor mezitím rychle zmizel ošetřovny. Smith zařval a se zbraní v ruce vyběhl za ním. Na chodbě před lodní nemocnicí ovšem neustále procházelo mnoho lidí a doktora mezi nimi neviděl. Nemělo smysl ho teď hledat. Už se jistě zbavil komunikátoru nebo nějak zablokoval počítač a mohl být kdekoli. Chodba se totiž na obou stranách stáčela, navíc měla mnoho odboček…

"Doktor Santone poručíku Chamberlainovi," ozvalo se mezitím na můstku.

"Tady Chamberlain. Co se děje, Filipe?"

"Přijď prosím hned do Jeffriesova průlezu sekce patnáct na palubě osm."

"Co se tam děje? Proč bych tam měl chodit?"

"Vysvětlím ti to, až přijdeš. Každopádně se objevil jeden zásadní problém."

"Ale jsem na můstku skoro sám…"

"To nevadí. Pokud hned nepřijdeš, tak už nikdy nikde nebudeš – natožpak sám."

Tato argumentace Chamberlaina poněkud překvapila. Santonea znal poměrně dlouho a dosud ho neslyšel hovořit tak záhadně. Proto vstal a beze slova odešel k turbovýtahu. Ten se otevřel a na můstek vpustil nadporučíka Smithe. Momentální velitel lodi bez váhání vytáhl fázer, který měl stále ukrytý v rukávu, a vystřelil na taktického důstojníka. Ten však pohyb postřehl včas a jeho vycvičené reflexy okamžitě zareagovaly. Prudce skočil do turbovýtahu a během letu bouchl do jeho ovládání. Dveře se zavřely přímo před Smithovým nosem a výtah se rozjel. Chamberlain se roztřeseně postavil a držel si levé rameno. Paprsek totiž proletěl v jeho těsné blízkosti a ošklivě ho popálil.

Na můstku zatím kormidelník vyděšeně hleděl na Smithe, jenž v ruce třímal fázer nastavený na vypaření. Smih si jeho zhrozený pohled doslova vychutnával a potom pomalu promluvil: "Osobně proti vám nic nemám, praporčíku. Ale zajisté pochopíte, že vaše přítomnost zde by mohla zkomplikovat jisté věci." Pozvedl zbraň a namířil ji na třesoucího se kormidelníka, který se ani nepokusil o obranu. Smith stiskl spoušť a fázer zahučel. Praporčík u kormidla si překvapeně prohlédl své tělo a zjistil, že stále žije. Prudce vyskočil a rozběhl se proti Smithovi. Nadporučík však upustil vybitou zbraň a z druhého rukávu vytáhl další fázer. Pozvedl ho, vystřelil a praporčíka odpařil během skoku, který měl zrádného důstojníka skolit.

V Jeffriesově průlezu na palubě osm se setkali doktor Santone a poručík Chamberlain. Taktický a bezpečnostní důstojník Hercula se po cestě zastavil ve zbrojnici a přinesl s sebou celý arzenál.

Náhle se ze všech reproduktorů ozval hlas nadporučíka Smithe, který seznamoval posádku se situací: "Posádko pozor, hovoří nadporučík John Smith. Během chvíle, která uplynula od porážky nepřátelského plavidla, došlo k několika událostem, s nimiž jsem nucen seznámit vás. Za prvé byl na základě právního řádu Hvězdné flotily sesazen kapitán Joshua. Ten se bránil, a přitom zabil prvního důstojníka komandéra Soonara. Nešťastnou náhodou hned poté zahynul i kapitán. Mezitím se kamsi ukryli doktor Santone a poručík Chamberlain. Ti zabili zachráněné ze zmíněné cizí lodi, aby zakryli zločiny, které společně spáchali v minulosti. Oba jsou zatím zastoupeni jinými členy svých oddělení. Pokud tyto zločince naleznete, je třeba neprodleně informovat bezpečnost. Úřadující kapitán Smith končí."

Následuje:
Kapitola 5