Dobrý den na smrt

Autor:
Sokar
Archivováno dne:
3. 4. 2020
Délka:
682 slov (4 min.)
Stav povídky:
dokončená
Přístupnost:
obecná
Varování:
žádné
Seriál (svět):
DS9
Období:
24. století, válka s Dominionem
Hlavní postava(y):
Kor
Kategorie:
napětí
Pokračování:
volné pokračování
Povídka z cyklu:
Star Trek JJ (Jak jako?)
Spoiler:
žádný
Stručný obsah:

Byl víc než jen válečníkem, byl mistrem Daharu, žijící legendou. Jaká opravdu byla Korova poslední bitva?

divider
Poznámka autora:

nezadáno

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Dobrý den na smrt (Sokar)

Zachytil se konzole, když se loď mohutně otřásla pod dalším Jem'Hadarským zásahem. Ještě jeden nálet. Ještě chvíli musíš vydržet, holka. Snažil se přimět rozpadající se techniku k poslušnosti. Věděl, že mu zbývá posledních pár vteřin života. Ale na tom už nezáleželo. Dnes je dobrý den na smrt. A byla to epická bitva. Taková, o které se budou zpívat písně ještě dlouhá léta.

Zachránil je. Worfa, Martoka i celou posádku Rottaranu. Posily Federace se blíží každou vteřinou a Hadaři už je tak nedostihnou včas. Dokázal to. Věděl, že uspěje. Nakonec byl přece Kor, mistr Daharu.

S chutí stiskl spoušť a vystřelil poslední salvu. Nepřátelská loď to pěkně schytala, ale následný protiúder byl smrtící. Těžce poškozený dravec pod náporem disruptorů explodoval a Kora pohltila temnota…

Zamrkal a překvapeně otevřel oči. Ne, tohle nebyla brána Sto-Vo-Kor. Byl v nějaké transportní místnosti? Dominion přece zajatce nebere. Že by ho z toho vytáhla Federace? Nemožné, posily čekaly na Rottaran daleko, proto se právě Kor odpoutal a letěl zdržet pronásledující lodě. Další myšlenky přerušil příchod muže lidského vzezření v podivné uniformě. Takže přece Flotila. Ale nějaká zvláštní. Je naživu, nebo ne?

„Jsem kapitán Kauzalus, jste na palubě strážní časové lodi Deja Vu.“

Kor nic nechápal. Jako každý Klingon se ve zmatení uchýlil ke vzteku. Zlostně zavrčel.

„Co to má znamenat? To je nějaký trik? Moje loď explodovala a já…“

Kauzalus ho přerušil.

„Žádný trik. Pouze menší zásah do reality. Máte pravdu. Vaše loď je zničená a vy jste mrtvý. Alespoň pro všechny ve vašem prostoru a čase. Vytáhli jsme vás z běžné reality, protože vás potřebujeme. Máme pro vás úkol.“

Starý válečník byl stále zmatenější.

„Vytáhli z reality? Proč, jaký je to úkol?“

Kauzalus se pousmál.

„Všechno vám vysvětlím. Nebylo to v plánu, původně měl misi na starosti náš agent, Gary Eleven. Ale selhal. Potřebujeme Klingona. A ne ledajakého. Protože nejde o ledajakou misi. Vaše pomoc je nezbytná pro záchranu Klingonské říše.“

Kor se přikrčil u stěny důlní šachty a poslouchal. Nikde nikdo. Takže ten strážný, co ležel bezvládně u jeho nohou, byl opravdu poslední člen hlídky. Mohou se ale objevit další. Nemá času nazbyt. Rozběhl se směrem, kde příruční skener ukazoval největší žílu dilithia.

Pořád nemohl uvěřit, že to dělá. Že to bude on, kdo způsobí největší ekologickou katastrofu v dějinách říše. Nebo způsobil? Praxis přece explodoval před osmdesáti lety. Čas je divná věc. Přesto byl teď tady. Jako by na něj zavanul dech času. Byl tu dokonce dvakrát. Někde v tomto prostoru a čase žije mladý Kor. Hrdý, horkokrevný válečník, který tak těžce nesl smír s Federací. Který by se, nebýt na misi v hlubokém vesmíru, dost možná přidal k tažení generála Changa.

A přesto se tu teď coby starý muž chystá způsobit právě tu katastrofu, co jeho milovanou říši málem zničila. Věděl ale, že se to musí stát. Kauzalus mu ukázal záznam reality, kde se nehoda na Praxisu nikdy nestala. Kde nebyla záminka pro mír a Klingonská říše byla totálně zdecimována ve vzájemné vyhlazující, totální válce s Federací. Viděl hořící císařský palác na Kronosu. Trosky kláštera na Borethu, kdysi hrdé válečníky, jak se plouží vesmírem a škemrají o příděly, nebo umírají na těžké ozáření.

Ne, tohle se stát nesmí. Jakkoli to pro něj bylo bolestné zjištění, teď věděl, že Klingoni této doby musejí být sraženi na kolena, aby mohli později znova povstat silní.

Došel k žíle a umístil výbušné zařízení. Nastavil roznětku a sledoval odpočet. Věděl, že se odsud nedostane. Stínění dilithiem je příliš silné, ani Kauzalus a jeho mocná loď ho neochrání. Proto zvolili jeho. Věděli, že chce zemřít jako válečník. Takhle se mu to povede hned dvakrát, i když jen jednou o tom bude někdo vědět. O jeho oběti pro záchranu celé říše nikdo zpívat nebude.

Posledních šest vteřin. Kor zavřel oči a zašeptal sám pro sebe. Qapla'!

Otevřel oči. Kolem něj bylo jasné světlo. Když přivykl jeho záři, uviděl nádhernou bránu zdobenou ornamenty, se zkříženými bat'lethy nad vstupem. Ano, teď je na správném místě. V bráně stál nejimpozantnější pár dějin. Kahless a Lukara. Oba pokynuli starému válečníkovi a ten s lehkým srdcem vkročil do říše Sto-Vo-Kor…

KONEC

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2020 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries