lcars
logo

Strážci řádu 2

Autor:
bubushow
Archivováno dne:
9. 12. 2019
Délka:
215 530 slov (958 min.)
Stav povídky:
dokončená
Přístupnost:
13+
Varování:

žádné

Seriál (svět):
TNG, DS9, VOY
Období:
Příběh se odehrává mezi roky 2379–2381
Hlavní postava(y):
kapitán Aran Dar
Kategorie:
alternativní vesmír, napětí
Pokračování:
volné pokračování
Spoiler:
žádný
Stručný obsah:

Diplomatické jednání probíhající, které hostila Spojená Federace planet na stanici DS9 mezi dvěma znesvářenými stranami, Tamulským impériem a Novou Kolonií dosáhla klíčového úspěchu a obě strany uzavřely tříměsíční příměří (viz cyklus Strážci řádu). Těsně po uzavření smlouvy došlo ke zcela nevyprovokovanému a bezprecedentnímu útoku ze strany Nové Kolonie na klíčová místa v samotném srdci Federace. Ničivé útoky, které mohly mít katastrofické následky pro celou Federaci, ale z nějakého důvodu, následkem podivné sabotáže se nezdařily. Zato srážka, s Koloniálním Dravcem u Bajoru si vyžádala stovky životů, včetně materiálních ztrát a byla zastavena až kapitánem Aranem, který obětoval svoji loď, nový Voyager, aby zastavil tohle běsnění. Federace zatkla Koloniální velitelku, ještě než opustila stanici DS9, ale nic nenasvědčovalo tomu, že má s tímto útokem cokoliv společného. Zato zde zůstala jako jediná, kdo převzal zodpovědnost za oba incidenty…

divider
Poznámka autora:

nezadáno

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Strážci řádu 2 (bubushow)

Obsah

Měsíční základna

Vysoký orbit Tamuli 6

Admirál Sonmnareus netrpělivě přecházel po řídícím středisku v očekávání potvrzení zpráv ohledně tajné základny na druhém měsíci šesté planety. Zatím nepřicházelo nic, ale věděl, že na podobné výsledky je ještě brzy. Dvojice maskovaných Koloniálních Dravců právě vykládala na orbitě svůj špionážní satelit a zaměřovala ho na povrch měsíce. Překvapilo ho, že k tomu vůbec svolili, neboť taková věc byla zcela neslýchaná, aby jim ukázali prostředky, kterými je celé roky špehovali.

Z toho mála Tamulský admirál pochopil, že mají opravdu velký zájem na tom, aby uzavřeli s impériem mír, a jsou ochotni kvůli tomu podniknout potřebné kroky. Neměli nejmenší problém svěřit jim své techniky i transportní prostor v maskovaných lodí pro případný Maloganský výsadek. Nejdůležitější však bylo základnu najít. Teprve pak mohli podniknout další kroky. Hlavně aby byla vůdkyně Zoe stále naživu, protože kroky předsedy T’Aranise nešlo dostatečně dobře odhadnout.

Vedl na tohle téma dlouhý rozhovor s radním T’Asadorem, ale i on musel konstatovat, že svého dlouholetého politického soka nepoznává, ani nechápe jeho urputnou honbu za mocí. Přitom si počínal prohnaně a velice hloupě zároveň. Jenomže štěstěna vždycky tak nějak stála na jeho straně, takže mohl navzdory okolnostem vyjít z celé záležitosti jako jasný vítěz. Věc, kterou nehodlal Sonmareus dopustit.

„Přichází telemetrie ze satelitu,“ obrátil se po hlase Koloniálního inženýra, který zaujal jedno z operátorských stanovišť, odkud měl plný přístup ke špionážní sondě.

„Pozice zaměřena, zachycujeme známky energie v místě určení,“ přidal Gaalian Zia-ar, který vyhodnocoval příchozí data. Viditelně měl více zkušeností z oboru astrometriky, než vypadalo.

„Je tam základna nebo není?“

„Detekuji síť podzemních chodeb v místě energetické signatury. Senzory nedokážou proniknout skrze rušení, nicméně energetická signatura odpovídá standardnímu generátoru energie Tamulské výroby. Zachycuji tam i další možné signatury, ale ty odsud nedokážu bezpečně rozlišit.“

„Známky života?“

„Slabé. Bio-senzory nedokážou úplně proniknout skrz. Rozhodně tam je něco živého a nese to Tamulské znaky.“

„Dobrá, jak se dostaneme dovnitř?“

„Transport nepřichází v úvahu, ale síť podzemních chodeb musí vést v jednom místě na povrch. Minimálně ventilační průduchy...“

„Stačí i jeden jediný, aby skrze něj prošel transportní paprsek,“ odtušil Koloniální inženýr s pokrčením ramen.

„Dobrá, jakmile ho budete mít, můžeme připravit výsadkový tým. Je čas zjistit, co tam pan ministerský předseda provádí.“

„To možná zjistíme mnohem dříve, admirále,“ dal o sobě vědět Fraweyanský technik.

„Co máte?“

„Jejich klíčové systémy jsou chráněny proti napadení zvenčí, ale mají také vnější systémy, kterými mohou komunikovat s vnějším světem, a na ně se mi právě podařilo napíchnout. Pouze pasivní sledování, ale stojí zato.

Únos samotné vůdkyně impéria. Taková nehoráznost! Tohle jste už opravdu přehnal TAranisi!“ Chvilku trvalo, než se obraz ustálil a odhalil, kdo mluví. Sonmareus ani nemusel vidět obraz, moc dobře poznal hlas vůdkyně Zoe. Takže byla, díky Z’Antare, stále naživu. Akorát podle všeho byla zajatcem. Seděla připoutaná k židli, což přimělo admirála sevřít ruku v pěst.

Právě naopak, právě naopak, všechno jde podle mých plánů,“ odpovídal ji ministerský předseda blahosklonně.

Vy nejste mužem, který ví, co znamená plánování a...“ K nevýslovnému překvapení nejenom admirála, ale i všech, kteří to sledovali, uštědřil předseda T’Aranis vůdkyni mlaskavý políček. Viditelně chtěl přidat ještě jeden, ale výhrůžné zavrčené Maloganského strážného ho přimělo odstoupit o krok zpátky. Takhle věc vypadala ještě podivněji a překvapivěji. Unesl vůdkyni i s její ochrankou. Dvojice Maloganských strážných stála bez jediného hnutí opodál. Až teprve teď zpozorněli, ale vida, že se neděje nic dalšího, znovu upadli do původního letargického stavu.

Ty jedna hloupá couro!“ vyštěkl na ni. K Sonmareusově překvapení, neboť nikdy neslyšel, aby ministerský předseda použil vulgární výraz. Věci se mu vymykaly z rukou a začínal být nervózní. „Ty a ten tvůj admirálek, který neví, kdy má správně chcípnout, jste mi nabourali plány, ale to nic nemění na tom, že já mám situaci pod kontrolou!“

Nevypadá tak, pane předsedo,“ opáčila Tamulka sžíravě.

Myslíte si, jak moc jste chytří, když jste se dokázali vyhnout mé pasti, ale já jsem o krok před vámi a tohle řešení možná bude ještě lepší než to původní!“

Zkoušíte jenom omlouvat vlastní neschopnost, jak se Vám všechno hroutí pod rukama a zatím se schováváte tady na tomhle místě, ať už je to kdekoliv. Schováváte se, zatím co osud impéria visí na vlásku a...“

Všechno běží podle mých předpokladů, bez ohledu na to, jak mi Vy a Vám podobní zkoušíte neustále házet klacky pod nohy. Možná to však dokonce vyjde i lépe než moje původní plány. Vy a ta vaše naivní představa, že mě dokážete zastavit. Jenomže mě nezastavíte. Nemůžete mě zastavit.“

Zastavit před čím? Abyste dovedl impérium ke zkáze?“

Já dovedu impérium k velikosti a ke slávě jakou nikdy předtím nepoznalo.“

Tím, že necháte Novou Kolonii, aby nás zničila?“

Nová Kolonie bude zničena. To je pouze otázka velmi krátkého času. Zničím je a pošlu zpátky tam, odkud nezvaní přišli!“

Poněkud zapomínáte, že nad námi mají vojensky zcela navrch a s ohledem na bojeschopnost našeho námořnictva nebudou mít nejmenší problém ho sešrotovat a pak položit celé to Vaše slavné obchodní impérium, které budujete na kolena.“

Nová Kolonie bude rychle a rázně vyřízena. Vím jak se vypořádat s nežádoucí konkurencí!“

Co Vám na nich proboha tak vadí, že riskujete osud celého impéria a ženete věci do extrémů?“

Jejich přítomnost je zcela nežádoucí. Dokud zde budou oni, impérium nikdy nedosáhne skutečné velikosti. Teprve až je zadupeme do země a vymažeme z vesmíru, potom nadejde zlatý věk a…“

Nevzpomínám si, že by Nová Kolonie nějak zasahovala do chodu impéria,“ přerušila ho Zoe zamyšleně. „Nejspíš si o nás museli myslet pěkné věci, ale nikdy neudělali nic, ani náznakem, že by vůči nám měli nepřátelské úmysly. Ne dokud jste je u Tieru 4 úspěšně nevyprovokoval…“

Jejich přítomnost je nežádoucí!“ odseknul T’Aranis prudce. „Proto musí být zničeni a proto budou zničeni!“

Pokud nezničí dřív oni nás.“

My zvítězíme! Zvítězíme a pak už mi konečně nikdo nebude stát v cestě!“

Ale za jakou cenu zvítězíme?“

Žádná cena není dost velká, pokud na jejím konci bude absolutní vítězství.“

Absolutní vítězství?“ zopakovala po něm Tamulka nevěřícně. „Takže o tohle Vám jde? Naprostá dominance?“

Ovšemže!“ přisvědčil ministerský předseda netrpělivě. „Nic menšího ani nepřichází v úvahu!“

Tak potom mohu být v naprostém klidu, protože tohle se zcela určitě nestane,“ zasmála se Zoe.

Jen se klidně smějte, ale již brzy budou moje slova přeměněna v činy. Nemusím hnout ani prstem, stačí, když si počkám. Čas hraje v můj prospěch.“

Ach, TAranisi,“ povzdechla si vůdkyně shovívavě. „Zapomínáte na nejzákladnější pravidla politiky, která platí, ať chcete hrát na malém dvorku, nebo v planetárním, či mezihvězdném měřítku. Pravila napsaná našimi předchůdci a nejenom jimi. Pravidla, která platí napříč celou galaxii a ty říkají, že politika je hra úspěchů a neúspěchu, výher i porážek, ale v první řadě, je to hra kompromisů. Ten kdo udělá nejlepší kompromis, obvykle vyhrává.“

Tyhle svoje moudrosti si můžete strčit někam!“

Teď už konečně chápu, Vaše původní manévry a rozhodnutí, jež nás dovedla až sem,“ přikývla připoutaná žena s pochopením, přestože byla zcela bezbranná a připoutaná k židli. Stav, jež v dané chvíli zcela ignorovala. Pronesla slova s vznešeností a grácií skutečné vůdkyně svého lidu. „Celou dobu jsem si o Vás myslela, že jste naprostý idiot, který neví nebo nechápe, co dělá, ale teď už je jasné, kam jste celou dobu směřoval. Úplné vítězství.“

Které mám na dosah,“ doplnil sebevědomě.

Neměl jste ho předtím a nemáte ho ani teď,“ opravila ho pedantsky. „Z jednoho prostého důvodu, chtěl jste získat úplně všechno a nebyl ochoten dělat kompromisy. Celou dobu jste měl prostředky k vítězství nad Novou Kolonií. Mohl jste je snadno a lehce porazit, jakmile se vrhli kupředu, jenže Vám nešlo o pouhé vítězství, chtěl jste zároveň získat politické body, tím, že jste ignoroval vyhlášení války a ponechal vnější světy napospas Koloniálnímu úderu. Poslal jste toho idiota Saarose, aby demobilizoval třetí flotilu. Tím pádem jim nic nestálo v cestě a nikdo z nich neměl nejmenší tušení, co se na ně řítí. Nechal jste Koloniální flotilu zničit infrastrukturu ve vnějších systémech, včetně samotné třetí flotily.

Tím pádem Vám tyhle systémy zůstaly vydány na pospas. A Vy jste jim samozřejmě hodlal nabídnout pomoc, za příslib budoucí podpory a loajality. Jenomže Vám nedošlo, že Koloniální stratégové nejsou hlupáci a dobře si spočítali, že když je domovská flotila v systémech jádra a vnější soustavy absolutně nikdo nebrání, že máme připravené jednotky někde jinde, tam, kde je nikdo nevidí a přešli rychle do defenzívy. Tím pádem ten Váš mohutný protiútok selhal.

A to samé se děje i teď.“ Zavrtěla nad tím Zoe hlavou. „Znovu předpokládáte, že všichni jsou hlupáci a udělají přesně to, co od nich očekáváte. Jenže Sonmareus větřil už od počátku zradu. On nepostavil jenom šestou flotilu, ale i schopný tým, kterému došlo, že plánujete udělat tu samou chybu znovu. Akorát s tím rozdílem, že tentokrát to bude ještě křiklavější než předtím. Není nic zavrženíhodnějšího než zničit loď přilétající pod vlajkou příměří.

K tomu předpokládám, nedošlo, protože jinak bych tu neseděla a Vy neschovával na tomhle místě, ať už je kdekoliv. Právě teď se lidé na Tamuli konečně dovídají pravdu a Váš post ministerského předsedy se otřásá v základech. Nehledě na to, že jste unesl mě, což je další porušený precedent…“

A co má jako být?“ přerušil je předseda vlády posměšně. „Lidé uvěří tomu, co nakonec řeknu já a víte proč?“ nečekal na odpověď a sám dodal: „Protože to co jim za pár hodin řeknu, bude dávat dokonalý smysl a oni tomu uvěří. Uvěří a pochopí, že tihle Sonmareusové a TAsadorové jsou jenom mluvkové, kteří neumí nic jiného než pomlouvat a rozvracet impérium svými lži.“

Lidé nejsou vůbec hloupí a…“

Nemusí mi uvěřit úplně všichni!“ nenechal ji domluvit. „Stačí, když uvěří valná většina a já budu hodně přesvědčivý, až jim oznámím, že Nová Kolonie, která tu mluví o míru a pokoji ve skutečnosti pouze využila celé situace, aby unesla tu jejich tolik milovanou vůdkyni.“

To je šílené TAranisi. To…“

To je naprosto geniální!“ nenechal ji dokončit větu ani podruhé. „Nikdo Vás nikdy nenajde, Nová Kolonie to samozřejmě popře, takže nikdo nebude schopen zpochybnit moji pravdu a lidé tomu postupně uvěří. Uvěří a spojí se proti těm bezcitným, všehoschopným barbarům, kterým není nic svaté. Rázem proti nim povstane celé impérium a jeho síle a moci nebudou schopni vzdorovat! Zaženeme je zpátky tam, odkud přišli. Mezi tím si impérium zvolí nového vůdce, rozumnějšího a vstřícnějšího, který bude naslouchat svému ministerskému předsedovi, kterého bude podporovat a ne shazovat na každém kroku.“

Vy si opravdu nekladete malé cíle TAranisi,“ odtušila Zoe nakonec suše.

Pro impérium není žádný cíl dostatečně malý. Ne pokud má dosáhnout velikosti.“

A co Zentierané?“

Co s nimi?“

Zapomínáte, že Zantierané byli také občany impéria, ale Vy jste nechal to Vaši slavnou rozvědku, aby je zcela vymazala z mapy.“

A co má být?“ pokrčil předseda vlády lhostejně hlavou.

I oni byli občany impéria skoro šedesát let,“ obvinila ho prudce a dodala: „Tohle si zasloužili? Naprostou anihilaci a vymazání jejich druhu?“

Zentierané byli vždycky jenom přívěšek, který impérium milostivě přijalo pod své křídla,“ opáčil T’Aranis přezíravě.

Tohle si opravdu myslíte? Nebo to má být…“

Žádná škoda jich nebude!“ přerušil ji prudce. „Za pár let nikdo nebude vědět, že nějací Zentierané existovali a nikdo po nich ani nevzdechne.“

Za tohle Vás jednou ZAntare zatratí.“

Spíš naopak, nemyslíte? Přivedl jsem impérium do zlatého věku, tak jaképak zatracení?“

Ještě nejste v cíli a já nevěřím tomu, že tam dojdete! Na to jste příliš hloupý. Ne pokud chcete mít všechno!“

Odveďte mi tu Z’kavar z očí!“ zasyčel T’Aranis rozzlobeně a z prudkého pohybu pravé ruky bylo patrné, že hodlal spoutanou vůdkyni za její slova znovu uhodit.

Na poslední chvíli si to však rozmyslel a nechal Tamulské strážné, aby ji odpoutali od křesla a znovu spoutali ruce za zády. Vypadalo to směšně, neboť Zoe byla nejmenší osobou v místnosti. S přihlédnutím k její výšce nebyla zase o tolik větší než jeho vlajková kapitánka Namuras, nehledě na její fyzickou konstituci. Kromě toho se uchyloval k nadávkám nejhrubšího zrna, když použil slovo Z’kavar.

„No, tak tohle je opravdu nemilé,“ pronesl Sonmareus po notné chvilce v reakci na sledovanou situaci. On sám vstřebával šok z toho, co se právě dozvěděl. Takže to celé byla pravda. Vláda vyprovokovala u Tieru 4 celý incident. Zentierané jim posloužili jako vhodná oběť a jeho bratranec Slokarij jako příhodná záminka ke spuštění celé kaskády událostí vedoucí až k tomuto okamžiku.

„Kdo by to byl řekl, že pan předseda je takový hajzl,“ přidala komentář Namuras.

„Nu, potom je čas dát mu vědět, že ta jeho dominance, po níž tolik touží, nebude zdaleka tak dominantní, jak si myslí.

„Co uděláme, admirále?“

„Dáme mu vědět, že o něm víme.“

„A co vůdkyně Zoe?“

„Obávám se, že bez ohledu na rychlost naší reakce, bude mít dost času, aby jí ublížil, takže budeme pouze předpokládat, že tuhle část nemá v plánu.“

„A kdyby ano?“

„Potom uděláme všechno proto, abychom to obrátili proti němu. Máte tohle všechno nahrané?“

„Nahrané ano, ale…“ odpověděl mu Peleng s nepříliš šťastným výrazem.

„Ale?“

„Nerozumím tomu. Nahrávka se poškodila při převodu…“

„Poškodila?“

„Dekódovací programy jsou v pořádku. Zkoušíme to ještě vyčistit, ale z celé nahrávky máme…máme jenom šum.“

„Jak je tohle možné?“

„Možná se nám do systému stáhl zpětnovazební smyčkou nějaký bezpečnostní červ, který smazal nahraný záznam,“ mínil Fraweyan.

„Nesmysl!“ zamítnul Peleng. „Jedeme pouze na pasiv. Červ by se nám nahrál pouze, kdybychom měli aktivní připojení a…

„Na mě se nedívejte. Já pouze zprostředkovávám data,“ prohlásil Koloniální inženýr, vida, že hledí na něj. „Nicméně máte pravdu, pouze pasivním sledováním bez aktivního připojení by nám do systému žádný červ vlézt neměl. Pokud nebyl v systému už předtím.“

Následně tihle tři, vlastně čtyři, neboť do debaty se připojil i Tamulský operátor skončili v odborné debatě plné technických a programátorských výrazů, jimž nerozuměl ani on sám. Nicméně si zjevně rozuměli, neboť vedli zasvěcenou debatu a nijak jim nevadilo, že každý pochází z úplně jiného prostředí a veškerá vzájemná nesnášenlivost či nepřátelství šla v daném okamžiku stranou.

„Povolejte druhou a třetí divizi. Ať přiletí za námi, ale ať si dávají pozor, aby zůstali skryti na odvrácené straně Tamuli 6, dokud nedám rozkaz,“ vydal nakonec admirál rozkaz.

„Ano, pane.“

„Dejte mi vědět, až dorazí na pozici. Mezi tím budu u sebe.“

„Spolehněte se, pane,“ ubezpečila ho kapitán a šla ihned splnit jeho rozkazy.

Sonmareus už nevnímal ruch můstku, opouštěl všechen ten shon a děkoval tomu, že Fraweyané provedli také úpravy na jeho pracovně, takže dovnitř nepronikal zvýšený hluk rozšířeného bojového centra Tamulského bitevního křižníku. Kromě toho si potřeboval promyslet pár věcí. Nemohl se totiž zbavit pocitu, že navzdory všemu, co udělal, stále někdo sabotuje jeho úsilí.

Usedl do pohodlného křesla, aktivoval terminál a v rychlosti prohlédnul stav šesté flotily. Udělal to bezděčně v návaznosti na zbytek domovské flotily, čítající podle senzorů 69 lodí. Příliš málo proti němu, ale mohly tu být ještě další ukryté ve stínu některého z měsíců či planet. Jejich přítomnost pak mohla hodně zamíchat stavem věcí, pokud nebeský maršál, nebo předseda T’Aranis vydali ještě další sadu skrytých rozkazů. Nebo začínal být paranoidní a začínal už vidět zradu a spiknutí úplně všude.

Možná ne úplně, neboť právě dostal potvrzeno přímo do zdroje, že rozvědka opravdu zametla ty nebohé Zentierany. Co ho však šokovalo ze všeho nejvíc, byla skutečnost, že vůči nim nepociťovali ani náznak lítosti. Sonmareus si Zentierany příliš nepamatoval, na tohle byl expert jeho bratranec Slokarij, ale to jak o nich T’Aranis mluvil, jako by byli pouhá věc, kterou mohou beztrestně zničit, hodně vypovídala o bezohlednosti, s jakou ministerský předseda postupoval ve svých plánech.

S povzdechem vstal od terminálu a hodlal přejít k oknu. Koutkem oka zaznamenal, že zde není úplně sám. Už, už sahal po komunikátoru s cílem zavolat bezpečnost, když mu došlo, koho vlastně vidí. Záhadného přítele v šedém. Stál u okna a vyhlížel směrem ven. Před okamžikem tam určitě ještě nebyl, ale podle všeho mohl přicházet a odcházet, jak se mu zlíbilo. Opatrně mu zkoušel poklepat na rameno, ale jeho ruka tentokrát prošla skrz. Takže pouze projekce, nebyl tady ve skutečnosti.

„Oni podvádějí, víte?“ pronesl nehmotný návštěvník konverzačním tónem.

„Už zase?“

„Ten záznam smazali oni.“

„Aha.“ Tak tohle byla novinka. Ukázka toho, jak mu nikým nevidění protivníci neustále házejí klacky pod nohy.

„Nasadili vám do systému virus. Smazal veškerou vyslechnutou komunikaci, kterou byste mohl použít proti předsedovi T’Aranisovi.“

„Proč mě to jenom nepřekvapuje.“

„Jde o to, že ten virus tam nastrčili až teď a přitom ho tam máte už dobrou hodinu.“

„Nerozumím…“

„Udělali to teď v reakci na to, že jste získal kompromitující materiály na jejich loutku. Jenomže ten virus Vám tam nastrčili už před hodinou.“

„Dokážou měnit čas?“ zpozorněl Sonmareus. Pokud ano, tak by to vysvětlovalo, proč si je T’Aranis tak moc jistý vítězstvím.

„Dokáží leccos, ale tohle by dělat neměli. Ani tady ani na druhé straně.“

„Na druhé straně?“

„Nemějte obavy, nejste v tom sám. Federace má podobné problémy.“

„A Vy jste mi přišel říct, že s tím nemůžete nic udělat.“

„Ale vůbec ne, právě naopak. Přistihnul jsem je totiž konečně při činu,“ opáčil šedý chlapík vítězoslavně.

„Takže ten záznam máte?“

„Ten záznam není důležitý. Důležité je, že já mohu v rámci proti-reakce udělat něco, co oni nečekají. Třeba vyřadit to jejich teleportační zařízení, které by mimochodem vůbec neměli mít a ten váš slovutný předseda T’Aranis se nemohl přesunout při první známce potíží zpátky na domovskou planetu do ústředí rozvědky. Odsud převzít otěže událostí a než stačíte cokoliv udělat, dosáhnout svého,“ pohlédl tázavě na admirála, který zamračeně zvažoval jeho slova. „Samozřejmě mohu také zajistit, že se někde v Koloniálním satelitu najde skrytá kopie té nahrávky, která skončila smazaná.“

„Určitě tohle můžete?“

„Záleží jenom na Vás, jak se rozhodnete. Já jsem pouze pozorovatel. Nemohu a nesmím zasahovat do Vašich rozhodnutí. Ta jsou jenom Vaše, nikoho jiného.

„Opravdu dokážete vyřadit to jejich zařízení, aby ze základny nikdo neuniknul?“ zeptal Tamulec pro jistotu ještě jednou.

„Ano, mohu. Stejně jako mohu přidat i jednu malou informaci ohledně toho, že vaši vůdkyni zavřeli do místnosti, která nemá funkční ventilaci. Nejspíš si toho nejsou vědomi, takže sebou raději hoďte, než se tam udusí. Ale pamatujte, že o tom, co jsem tu říkal, nesmíte nikomu říct. Jinak všechno co jsem řekl a mohu udělat, zjistí druhá strana a vejde v platnost pátý zákon pojednávající o akci a reakci. Veškerá moje snaha Vám pomoci přijde vniveč.“

„Stále jste nevysvětlil, proč mi pomáháte?“

„Nepomáhám. Ne ve smyslu, kterému byste rozuměl,“ odtušil cizinec v šedém neurčitě. „Jak by řekl můj mistr, hledám štěpný bod.“

„Štěpný bod?“

„Vy jste ten štěpný bod, admirále Sonmareusi.“

„Já?“

„Jde o souhrn událostí, soustředěných do jediného bodu, ve kterém dojde k rozseknutí událostí a ty se obrazně řečeno rozletí do všech stran.“

„Nerozumím.“

„Představte si to jako generátor energie, který se naplní energií na plnou kapacitu, a přesto do něj proudí další a další energie, přestože už další energii nedokáže pojmout. Pokud se ta přebytečná energie neuvolní, dojde k ničivé explozi. A teď si to představte v mezihvězdném měřítku. Kataklyzmatická reakce, jejíž důsledky nelze předpovědět.“

„Aha.“

„Nemusíte tomu rozumět. Vlastně bude lepší, když tomu rozumět nebudete.“

„Takže ty vize…“ vybavil si v hlavě ihned ty vize, které mu tenhle tajemný muž ukazoval před pár měsíci. Vize o konci impéria a úplnému zničení Tamulské rasy.

„Jen možný důsledek, ke kterému může, ale nemusí dojít. Záleží jenom na Vás. Zentierané, jakožto jedna z posledních starších ras by Vám o tom mohli vyprávět.“

„Zentierané?“ vyhrknul Tamulský admirál překvapeně. „Mluvíme o těch samých Zentieranech?“

„Ovšemže,“ přisvědčil s povzdechem. „Bohužel, jejich úplné zničení zanechává tuto galaxii chudší o jeden mimořádný druh, vaše impérium jakbysmet. Jejich zkáze se nepodařilo zabránit a právě úplné zničení Zentieranů zanechalo ve vesmírném kontinuu prázdné místo a to vedlo k navýšení hodnoty štěpného bodu.“

„Těžko uvěřit tomu, že Zentierané byli starší rasou. Jejich technologická úroveň nikdy nedosahovala našich standardů.“

„Zentierané byli mnohem starší a mnohem pokročilejší dávno předtím, než všechny současné rasy impéria vstoupily do industriálního věku a začali uvažovat o létání do vesmíru. Důvod proč to nebyli oni, kdo založil mezihvězdné impérium, může spočívat v druhém zákoně časové dynamiky. Má více výkladů a významů. Působí tím jako paradox k ostatním zákonům, neboť mluví o přizpůsobivosti a v podání Zentieranů to znamenalo, že sami sebe umenšili a tím že se stali méně, než byli, se zároveň zmenšily i jejich problémy. Proč tak učinili? To už nezjistíme. Jediné, co můžete, je zajistit, abyste je nenásledovali.“

„Co tedy mám udělat, abych tomu zabránil?“

„To je otázka, na níž Vám nemohu odpovědět,“ opáčil šedý muž s posmutnělým úsměvem. „Jednoduše proto, že neznám odpověď. V rámci zákonů časové dynamiky vždy existují a existovaly štěpné body, jakožto základní stavební kameny vesmíru schopné tvořit, nebo naopak ničit. Vyskytují se v přirozené podobě, vznikají a zanikají, jako nové hvězdy či planety. Jenomže když někdo další začne ovlivňovat události, aby šly směrem, který chce on, tím pádem jde proti proudu.

Potom do hry vstupuje nepředvídatelný element a štěpný bod naroste do mnohem větších rozměrů, než aby se mohl bezpečně a přirozeně sám rozptýlit, aniž by spustil událost. V tu chvíli přicházíme na řadu my, Strážci řádu, abychom zajistili, že nedojde k narušení kontinua a rovnováhy ve vesmíru.“

„Takže jste Strážce řádu?“

„Pro zjednodušení, ano.“

„A chcete po mně, aby rozseknul tenhle váš štěpný bod, jak tomu říkáte.“

„Samozřejmě to nemusíte dělat. Situace se nakonec v rámci zákonitostí vesmíru vyřeší sama, ale…“

„Ale my už tady nemusíme být. Impérium už tady nemusí být. Tohle mi zkoušíte říct?“

„Nemohu Vám slíbit, že pokud to dokážete, hned se všechno obrátí směrem k lepšímu. Mohu říct pouze tolik, že se stane to, co se má stát. Někde uspějete a někde zase ne.“

Můstek pro admirála Sonmareuse!“ přerušil z komunikačního kanálu dialog muže v šedém hlas kapitánka Namuras.

„Ano, kapitáne?“ udělal Sonmareus krok stranou a stisknul na svém komlinku, který nosil na zápěstí levé ruky tlačítko pro odpověď.

Druhá a třetí divize právě dorazila na dané souřadnice, pane.“

„Rozumím, za okamžik tam budu,“ řekl úsečně a ukončil spojení. Pohlédl do míst, kde ještě před okamžikem stál šedý cizinec, ale nikoho neviděl. Jen na okamžik ho spustil z očí a ten chlápek, ten strážce, zmizel. Zmizel a zanechal ho s velkým dilema. Obzvláště jeho poslední věta. V dané chvíli s tím nemohl nic udělat. Musel brát situaci jaká je. Nerozhodnost teď nepotřeboval. Když už jednou začal, hodlal dotáhnout věci do konce, ať už bude ten konec jakýkoliv.

„Jsou připravené útočné oddíly, generále?“ oslovil admirál na můstku jako prvního Maloganského generála.

„Moji vojáci jsou připraveni vyrazit, jakmile vydáte rozkaz, admirále!“ přikývnul generál úsečně.

„Dobře,“ přikývnul a pohledem rychle zhodnotil dorazivší posily. „Tahle operace bude citlivá, neboť ve hře je život naší vůdkyně.“

„Pokud zemře, pomstíme její smrt a krev jejích vrahů bude zdobit všechny stěny!“

„Hlavním, primárním cílem je předseda T’Aranis. Pokud ho dostanete živého, dobře, pokud ne, tak ho nenechte utéct. Má tam nějaké zařízení, kterým se může přesouvat mezi základnou a domovským světem. Z toho důvodu s vámi půjde technická podpora, aby zařízení zajistila a vyřadila z provozu. Druhým a neméně důležitým cílem je najít vůdkyni Zoe. Víme, že ji někde vězní, ale netušíme kde. Najděte ji a zajistěte její bezpečnost.“

„Obrátíme celou základnu vzhůru nohama, dokud ji nenajdeme!“ ubezpečil ho Malogan okamžitě.

„Pokud zemře a předseda T’Aranis uteče na domovskou planetu, tak se ani nevracejte, protože to bude znamenat kolosální prohru a naprostý výsměch.“

„Bez vůdkyně Zoe se nevrátíme.“

„Zbytek personálu základny považujte automaticky za nepřítele a v takovém případě s nimi jednejte dle uvážení. Je zde sice možnost, že zde budou i další zajatci, ale nás zajímá hlavně vůdkyně Zoe a nenechat utéct předsedu T’Aranise. Nic nemá větší důležitost než tyhle dva úkoly.“

„Moji vojáci vás nezklamou.“

„Pro všechny případy, kdyby to přeci jenom nevyšlo, připravte vaše oddíly na domovském světě k útoku na hlavní sídlo rozvědky. Tam musí mít pan předseda ukrytou druhou část portálu. Důležité je nenechat ho vyjít odtamtud a rozhlašovat svoje lži.“

„Budeme připraveni. 66. divize si to vezme na starost.“

„V tom případě se dejte do práce a já zkusím našeho pana předsedu trochu rozptýlit, aby neměl moc času přemýšlet o útěku.“

S těmito slovy generála propustil a ten chvatně opustil můstek. Sonmareus postoupil k operátorskému stanovišti, připraven vydávat další rozkazy. Chvilku přemýšlel o tom, jak to celé provést, ale nebyla tu šance, že by ty dole mohli nějakým způsobem překvapit. Uvidí je dlouho předtím, než dospějí na orbitu měsíce.

„Druhá divize ať obletí planetu zleva, třetí divize zprava. My to vezmeme středem.“

„Ano pane.“

„Stále žádné známky zbraní na povrchu?“

„Nic viditelného,“ zavrtěl Koloniální technik hlavou a jeho Tamulský protějšek to potvrdil stejným gestem.

„Určitě tam mají senzorové plošiny, ale zbraně nedetekujeme, zatím,“ připojil Tamulec .

„Kdybych já postavil tajnou základnu pod povrchem měsíce, tak bych tam určitě instaloval zbraně.“

„Skrze naše maskování neproniknou. Určitě nechcete počkat, až naše transportéry vyloží Váš výsadek?“ zeptal se ještě naposledy.

„Bude lepší, když o nás budou vědět a soustředí pozornost na nás. Beztak nemůžeme svoji přítomnost tajit věčně a kromě toho nemáme čas.“

„Možná není tak úplně od věci zůstat ve skrytu, admirále,“ přidala se i Namuras.

„Oni na to přijdou dříve či později. Takhle budou v první řadě vnímat jako hrozbu nás a pokud postavili tu základnu důkladně, budou mít silnou obranu proti orbitálnímu bombardování.“

„Chcete jim zaklepat na dveře, aby neslyšeli, že už mají nezvané hosty?“

„Spoléhám na T’Aranisovu aroganci,“ pronesl Sonmareus uvážlivě. „Slyšela jste přeci jak se vychloubal tím, že jeho vítězství je jenom otázkou času?“

„To nešlo nepřeslechnout.“

„Pokud budeme působit dostatečně bezradně, tak…“ ponechal zbytek věty nevyřčený.

divider

Následuje:
Virus

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2024 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries (Casperium)