lcars
logo

Data's day

Autor:
Android
Archivováno dne:
4. 3. 2003
Délka:
1 149 slov (6 min.)
Stav povídky:
dokončená
Přístupnost:
obecná
Varování:
žádné
Seriál (svět):
TNG
Období:
Kategorie:
humor
Pokračování:
volné pokračování
Spoiler:
žádný
Stručný obsah:

Takový normální den nadporučíka Data.

divider
Poznámka autora:

Moje stránky: http://android.wz.cz/

divider
Prohlášení:

Star Trek a související značky jsou majetkem společnosti CBS Studios Inc. a Paramount Pictures Corp. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.

divider

Data's day (Android)

Končila jedna z mnoha nočních služeb, kdy lodi velel velitel nadporučík Data. Na můstek vstoupil kapitán Picard v doprovodu komandéra Rikera a zbytku nového osazenstva můstku, který měl střídat noční směnu. Můstek se osvětlil, což probudilo i ty největší ospalce, kteří ještě seděli na židlích s hlavami opřenými o své konzole. Ostré světlo jim nedělalo moc dobře na oči, a tak se šklebili, jak jen mohli. Také jejich postoj nestál za nic, protože celou dobu skrčeni nad konzolou, byli po dlouhé noci celí polámaní. Jen co velitel 

Data podal kapitánovi hlášení, všichni se nahrnuli do výtahu a jako banda zombií se poté rozprchli do svých kajut. Tedy tak si to alespoň vzájemně tvrdili. Poté, co se za chvíli všichni do jednoho setkali v baru na přední desítce, dělali, jakoby se v životě neviděli.

"Velitel Data je spolehlivý důstojník," liboval si Picard, když si pročítal do detailů zapsaný lodní deník.

"To máte pravdu," přitakal mu Riker. Jistě by se ozvali i další členové můstku, ale právě měli moc práce s čištěním svých uslintaných konzol. Přece nebudu spát v tomhle - zhnuseně se každý šklebil na konzolu, u které měl sloužit.

Data měl dnes v plánu odpočívat, samozřejmě aktivně. Pasivní odpočinek nepotřeboval a kdyby ho měl k něčemu přirovnat, tak by řekl, že se při tom děsně nudí. Už při cestě do simulátoru číslo dvě si pohvizdoval veselou melodii a v obličeji si uložil úsměv číslo šest. 

Proč se mu ostatní obloukem vyhýbali, a přitom si zacpávali uši, nechápal. Ale co - pomyslel si pro sebe, dnes Vám všem ukážu a v programové tabulce aktivoval jeden ze svých tajných zábavných programů. Alespoň si myslel, že jsou zábavné, ale program s názvem "Zab je všechny!" by se nehodil ani do složky s nejčernějším humorem.

Data vstoupil do simulátoru a ocitl se v simulátoru. Program "Zab je všechny!" simuloval právě Enterprise. Data uznale pozoroval černé čtverce, tvořené žlutými linkami a spokojeně pokývl hlavou, "perfektní," pochválil nahlas, zrovna v okamžik, kdy se ozval divný zvuk. Data mu nevěnoval ani nejmenší pozornost a opustil simulátor - tady nebylo koho zabít.

Neušel ani dvacet metrů, když na chodbě potkal lékařského podpraporčíka, který nesl na ošetřovnu sadu nově zkalibrovaných trikordérů. První oběť - pomyslel si Data a chytil podpraporčíka zezadu za rameno. Když s ním skončil, všude okolo po zemi se válely kusy podpraporčíka. Noha tam, ruka tam, hlava se někam zakutálela. Data si slastně oddychl, vzal jeden z trikordérů a pokračoval dál. Když vstoupil na ošetřovnu, jako obvykle mu nikdo nevěnoval pozornost. Všiml si, že doktorka Crusherová je ve své pracovně a šel přímo za ní.

"Doktorko?" oslovil ji.

"Date," usmála se doktorka a pokynula mu aby si sedl. Data odmítl, obešel pracovní stůl a ukázal jí trikordér, "bojím se, že tento trikordér funguje bezchybně," řekl a ukázal jí display, na kterém stálo: "Seš mrtvá!"

Doktorka se chtěla zeptat, co to má znamenat, ale s trikordérem v puse se jí to nedařilo. Data ji chytil zezadu za týl a rychlým pohybem narazil její hlavu na desku stolu. Ozvalo se křupnutí a doktorčiny ruce, kterými se doposud držela okraje stolu, bezvládně svisly podél těla. Data na počest svých obětí dvakrát luskl prsty a tělo doktorky schoval pod stůl.  

Neotálel a vydal se do sekce s lůžky pacientů. Obsazeno bylo pouze jediné lůžko, na kterém ležel poručík O'Brian se svým namoženým ramenem.

"Zdravím Vás, veliteli," usmál se na Data, když ho spatřil přicházet.

"Zase rameno?" zeptal se Data, místo odpovědi na pozdrav.

"Co jiného," pokrčil zdravým ramenem O'Brian.

"Ukažte?" řekl Data, přistoupil k O'Brianovi a jemně ho uchopil za zápěstí zdravé ruky. Bleskovým pohybem škubl a po odporném křupnutí kostí následoval ohlušující řev O'Briana, který se sesunul z lůžka, upadl na zem a tam se v šílených bolestech svíjel.

"Tak co, pane O'Briane, je to lepší?" ustaraným tónem se zeptal Data, ale O'Brian se stále svíjel a přerývaně oddechoval. "Teď, když jsem vám zlomil zápěstí, určitě už nevnímáte zranění vašeho ramene, jako tak vážné, ne?" vysvětloval Data svůj úmysl, ale O'Brian kňučel stále to svoje.

"Nemůžu se dívat, jak tady trpíte," smutně dodal Data a jedním kopem zasáhl O'Briana do hrudníku. Opět se ozvalo nepříjemné křupnutí a O'Brian se přestal svíjet. Teď ležel na zádech a strnule třeštil oči do stropu. Jeho kňučení utichlo a přešlo do pomalého sípání, jakoby se mu špatně dýchalo.

"Tak co, pane O'Briane, je to lepší?" ustaraným tónem se zeptal Data. "Zlomil jsem vám hrudní kost a k tomu několik žeber. To abyste zapomněl, že vás tak bolí to zápěstí," komentoval Data konejšivým hlasem situaci. O'Brian přestal rudnout, začal rychle blednout a Data si všiml, že dokonce třepe nohama.

"Ale, ale, pane O'Briane, vy mi tady chcete upadnout do šoku?" kroutil hlavou Data. 

"Vy jste ale náročný pacient, to vám řeknu!" dodal a pokračoval v léčení pana O'Briana.

"Podržte si to slepé střevo," požádal ho, když byl asi po půl hodině na odchodu. "Teď jste stabilizovaný, tak nikam nechoďte," poučoval hromádku z masa, kostí a vnitřností, která se krčila v rohu ošetřovny. Potom Data opustil ošetřovnu a zamířil na můstek.

Když se dveře turbovýtahu otevřely, Worf uvnitř spatřil velitele Data. Nebylo to nic neobvyklého, a tak se dál věnoval svým pracovním povinnostem, když ho ale najednou někdo chytil za krk a levou nohu, zvedl ho do vzduchu a mrštil s ním po poručíkovi, který zrovna obsluhoval kormidlo. Worf letěl vzduchem jako kus nábytku a když dopadl na poručíka, jemu i sobě zlomil vaz. Ozvaly se tři údery a nikdo z obsluhy horní části můstku už nejevil známky života.

"Co se to k sakru...." nedořekl kapitán Picard svůj dotaz. Data ladně přeskočil konzolu taktické stanice a dopadl přímo před kapitána.

"To čumíš, co?" usmál se Data a chytil kapitána pod krkem. "Nikdo ani hnout, nebo ho zabiju," začal vyhrožovat veliteli Rikerovi a podporučíkovi Thalovi, kteří se mezitím ozbrojili fázery.

"Položte ty hračky na zem," přikázal Data a oba ho poslechli. Potom jedním stiskem zlomil kapitánovi vaz. Než se Picard složil na podlahu, Data bleskově přiskočil k rikerovi a odžduchl ho na podporučíka. Oba se svalili na podlahu.

"Počítači? Deaktivuj podporu života na všech palubách Enterprise," zadal Data počítači.

"Autorizace Alfa, Theta, Růžová hroší prdel, Omega," zadal, než se počítač stihl dotázat. Ozvalo se pípnutí a příkaz byl potvrzen.

"Date, co to děláte?" sbíral se z podlahy Riker.

"Šetři si kyslík, prde!" řehtal se Data. Riker se chtěl k veliteli Datovi dostat, ale už mu nezbývaly síly. Kyslík byl zrychleně odsáván a velitel Riker ztrácel dech. Naposledy vydechl a svalil se k nohám velitele Data.

"Počítači? Kolik živých bytostí je na palubě Enterpirse?"

"Jedna životní forma, nadporučík velitel Data," oznámil počítač.

"Paráda, tomu říkám relax," natáhl se Data v křesle a labužnicky pokyvoval hlavou. Když se dostatečně nabažil, zadal příkaz: "Počítači, vypni program." Nic se neozvalo, nic se nezměnilo. Byl pořád na můstku a všude okolo ležela hromada mrtvol.

"Počítači, vypni program!" zopakoval.

Zase nic.

"Upss...".

KONEC

divider

CZ Kontinuum Star Trek fan klub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© 2000–2024 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries (Casperium)