Na letošní Festival fantazie jsem se těšil neméně než na ty předchozí. Měl jsem letošní rok možnost prožít jej v Chotěboři celý, od čtvrtka 30. června do neděle 10. července 2011, a program i veškeré zážitky za to opravdu stály.
Program samotného Trekfestu začínal sice až v neděli, ale už celý první víkend byla spousta zajímavých přednášek a akcí. Strávil jsem jej převážně na pořad Klasikonu v rámci pásma Honor Harringtonové, který organizoval klub HMS Phantom. V rámci této linie proběhlo i první ze tří divadelních představení v nichž jsem letos účinkoval. Klub HMS Phantom tentokrát vytvořil "němé" představení "Superdreadnought Potěmkin" o vzpouře námořníků jako adaptace známého Ejzenštejnova filmu Křižník Potěmkin (ve skutečnosti to nebyl křižník, ale bitevní loď typu pre-dreadnought) a já v něm hrál roli doktora, který nutil námořníky jíst celer kvůli stromové kočce Buržoustovi a poté byl vyhozen přechodovou komoru do vesmíru. Představení se vydařilo a na závěr si diváci vyzkoušeli masovou scénu umírání na "Gryasonských schodech".
Samotný Trekfest byl zahájen v neděli 3. července ve velkém sále improvizovaným barem spojeným s osvědčeným snídaněmi "Přední desítka", který vedli Fox a Beka. V jeho průběhu probíhaly i rozhovory s vybranými trekisty a dostalo se nám i snídaně. Z jídel na mě udělali největší dojem Marťani na třínožkách ve stylu Wellsovy války světů (ta se promítala zároveň na Klasikonu).
V rámci přípravy na večerní soutěž o vynálezech Julese Vernea, kterého jsem v dětství přečetl snad celého, jsem vynechal povídání o klenotech statrekové hudby, ale dle účastníků bylo velmi dobré. Poté proběhla další příprava, tentokrát na večerní ples, kde si zájemci mohli zopakovat základy tanečních. Moc mi to nešlo, ale alespoň jsem si připomenul pár základních kroků těch nejklasičtějších tanců. Ovšem Pelek, Rin a částečně Johanson prováděli výuku (v rámci omezeného času) výborně.
Odpoledne vyprávěl Samuel o zákulisí natáčení fanfilmu Metrénský incident, ovšem já byl ještě na zkoušce hudebního duelu, který začal ve tři hodiny. Jednalo se o o svědčenou soutěž hudebních motivů z jednotlivých fenoménů, kterou prováděla Hanka Vittková a tentokrát byla zaměřená na Battlestar Galacticu (stejně jako loni) versus Star Trek. Motivy byly pospojované divadelním představením o setkání posádky Voyageru a Galacticy, které zařídil – kdo jiný než Q (ve skvělém podání Zany). Já jsem si zahrál stejně jako loni doktora Cottlea s věčnou cigaretou a navíc ještě Picarda, kterého ty zásahy Q už opravdu nebaví. Motivy z obu seriálů byly výborné a díky jednomu nerozhodnému kolu skončila nakonec nerozhodně i celá soutěž – je vidět, že Bear McCreary, Jerry Goldsmith, Jay Chattaway i další jsou opravdu výborní skladatelé.
Po skončení duelu nás Wesley seznámil se zajímavostmi Delta kvadrantu, na které Voyager na své cestě narazil, zejména podivnými anomáliemi. Poté nastoupil Jakub Marek s první ze svých "nekanonických" přednášek a něco nám pověděl o knihách a dalších dílech, které vznikly podle nového Abramsova filmu nebo s ním souvisejí.
Po Kubovi přišla opět Hanka Vittková a předvedla nám ukázky ze sérií TOS a TNG, kde postavy hrají a zpívají – je jich opravdu požehnaně a řadu z nich jsme ani nestihli. V přestávce před plesem jsem si "odskočil" na soutěž o Verneových vynálezech – a podařilo se mi ji vyhrát, což nebylo zdaleka tak jednoduché, protože se měla hádat i filmová zpracování.
A pak už nastal jeden z nejslavnostnějších okamžiků Trekfestu a možná i celého Festivalu – ples Akademie hvězdné flotily a akademie Královského mantichorského námořnictva. V první hodině proběhlo pod vedením rektora Johansona slavnostní vyřazení kadetů v Akademii a poté jsme byli přijati jako noví členové HMS Phantom. A následně jsme byli ještě vyznamenáni za účast na Bloodconech – společném darování krve v kostýmech, které zatím probíhá v Praze, ale údajně se chystá v dohledné době i v Brně. Pak byl vyklizen sál a začal ples. Tančilo se opravdu dlouho, i když se kvůli hluku musela v noci uzavřít okna. Byl vyhlášen i královský pár plesu – stali se jimi Darknight a Rin.
V pondělí se Trekfest přesunul do již osvědčené posilovny. Po Přední desítce, kterou jsem tentokrát zaspal, proběhla přednáška v rámci výuky Akademie o Romulanech, jejich zvláštnostech, schopnostech i tělesné stavbě, Peleka vystřídala Tar-ara – s kým jiným než s jejich dočasnými spojenci Cardassiany. Konkrétně se zaměřila na Obsidiánový řád, který je údajně lepší i než romulanský Tal-shiar a ví i to, co si dáte k snídani – ovšem přesto byl nakonec Dominionem zničen.
Odpoledne bylo zahájeno pásmo přednášek o historii Star Treku u nás – a těžko ho mohl zahájit někdo jiný než já sám svým povídáním o úplných začátcích Star Treku ještě za komunismu, o prvním maškarním SF plesu i o trablech s překlady krátce po revoluci, kdy jedna dramaturgyně chtěla ze Spocka udělat majora. Tentokrát si diváci mohli prohlédnout dobový fanzin Poutník, v němž vyšel vůbec první článek o Star Treku u nás.
Další přednáška byla očekávaná vskutku netrpělivě: Samuel totiž slíbil, že na konci přednášky o hercích, kteří nás kdy navštívili, oznámí jméno dalšího hosta. Posilovna byla opravdu plná, Samuel vyprávěl o hercích a jejich návštěvách, až konečně formou prezentace s postupně nabíhajícími nápisy oznámil návštěvu herečky, “která byla v Delta Kvadrantu – a je kapitán“ Ano, v sobotu 17. září 2011 nás navštíví Kate Mulgrew, představitelka kapitána Kathryn Janewayové ze série Star Trek: Voyager. Už teď se všichni moc a moc těšíme a doufáme, že setkání navštíví co nejvíc diváků.
Samuela vystřídala Beka s povídáním o původu klingonského jazyka a poté nastoupil Flash s povídáním, jak by měli bezpečnostní důstojníci (nejen červená trička) chránit významné osobnosti Federace i další důležité osoby. Přednáška byla zábavná a zejména pobavil improvizovaný workshop, kde se skupinka dobrovolníků pokoušela chránit statistu a Flash jim ukazoval, co všechno dělají špatně. Pak přišel opět na řadu Jakub Marek a pověděl nám o románové řadě "A time to..." v níž se Enterprise i Picard dostává z jednoho průšvihu do druhého.
Další povídání z historických přednášek Hypo jsem musel vynechat, protože řada mých kolegů z divadla Tvéjátro ten večer účinkovala ve zdařilém představení hry "Dobytí Kobolu", kterou Lyta opravila podle Cimrmanova Dobytí severního pólu.
Večer zakončila zdařilá Samuelova přednáška o akcích klubu CZ Kontinuum během jeho 16leté historie – bylo jich opravdu hodně a člověk by nevěřil, co vše jsme už s kamarády zažili. A na přednášku navázala plynule i plánovaná diskuse.
V úterý jsem dokázal vstát tak, abych Přední desítku stihl – Beka totiž v návaznosti na moji přednášku kladla pár otázek i mně. Další přednášky se ujal už potřetí Jakub a podrobně vysvětlil, co vše je ve Star Treku považováno za kánon, co není a co by jím mělo být. V rámci cyklu "historických přednášek" shrnula Bedraz vše o pěti ročnících CzechTREKu a vysvětlila i důvody, proč se letos šestý ročník nekoná. Odpoledne v cyklu pokračovala opět Hypo a pomocí povídání, fotografií i videí nám přiblížila nejzajímavější okamžiky všech možných conů, kde proběhl nějaký stratrekový program. Beka zájemcům o rodičovství vylíčila, jak lze i malé děti zapojit do zájmu o sci-fi a Star Trek zvláště a následně Karel zopakoval svou přednášku z Pragoffestu o klingonštině. Zvláště klingonská výslovnost stojí opravdu za to. Mvek svou přednášku o Internetu z téhož conu ještě rozšířil a upozornil nás na všechna možná rizika, zejména virů, spamů a hoaxů. A velmi zajímavé téma nám přednesla Zana, když hovořila o "přízračné přestřelce" u OK Corralu ze stejnojmenné epizody TOS, kterou zná každý Američan nazpaměť, byla mnohokrát zfilmována a pro Amíky má v historii stejné místo, jako naše husitské války nebo třeba bitva na Bílé hoře (je zmíněna i v románové verzi příběhu o známém pistolníkovi Limonádový Joe).
Nastal večer a přišel jeden z vrcholných momentů celého Trekfestu, Gateconu a nadcházejícího SW-conu – vyhlášení letošní ankety Eýtý, v níž ve vybraných kategoriích soutěžily hlášky, kostýmy, animované postavy zbraně atd. ze všech tří "Star" fenoménů. Já jsem byl patronem Chekova v animované sérii TAS a i když v ní vlastně nevystupoval, jeho ukázání šipkami a jinými způsoby v propagačním videu bylo perfektní (nakonec ho ale porazila soupeřka ze Star Wars). Ze scének se mi nejvíc líbil recitující Samuel, když nezapomněl ani na "Khaaaaaaan!(a)" a scéna s Borgskou královnou (přestrojená Xyll), když řešila, která zbraň je nejničivější. Nakonec se ukázalo, že se startrekové i stargejtové zbraně hromadného ničení můžou vedle Jar-Jara Binkse stejně jít zahrabat, ta příšerka prostě nemá konkurenci.
Po ukončení slavnostního večera ještě Wesley shrnul aktivity ostravského klubu Subspace a jeho předchůdců a na závěr večera nám Xyll předvedla starší i novější reklamy upozorňující na Star Trek či jiné produkty, které ST využívají. Samozřejmě největší úspěch měla opět reklama na seriál Enterprise o maníkovi s peticí, kterého zažene klingonský geek "žijící ve sklepě", takže ji Xyll preventivně pustila na začátku i na konci přednášky. Po skončení programu jsme si opět mohli vyzkoušet tance na Půlnočních tanečních ve velkém sále, kde se objevila i skvěle namaskovaná Addamsova rodina včetně bratrance It-a a živé ruky – Věci.
Poslední den Trekfestu jsem si opět přispal a stihl až povídání rektora Johansona, jak přežít v problematických situacích u nás i na jiných planetách. Prý se chystá i workshop v terénu, to jsem zvědav. :) Soutěž Hanky Vittkové v poznávání melodií mě sice lákala a prý byla opravdu pěkná, ale jako WOWkař jsem musel navštívit besedu s překladatelem Janem Netoličkou, který překládá romány ze světa Warcraftu a dalších her do češtiny. Zjistil jsem, že v mnoha ohledech máme podobné problémy, včetně překládání hodností (komandér, Master Chief...) a ponechávání speciálních názvů v angličtině či naopak jejich překladu. Poté jsme na hodinu uzavřeli Velký sál na přípravu divadla – a ve dvě odpoledne začala repríza (a pravděpodobně i derniéra) představení divadla Tvéjátro Činohernále "Švestkový Worf aneb tak trochu klingonská opera" – startreková adaptace známého filmu Limonádový Joe.
O představení byl zájem opravdu velký, fronta se prý táhla po schodech až dolů. Na poslední chvíli jsme dodělali pár rekvizit, získali namísto mého synka z premiéry "dítě", které mě má převést (díky, Fitris) a představení začalo. Pódium bylo o něco menší než na STARconu a leckdy jsme se museli vyhýbat umístěným světlům, ale zase bylo vyvýšené a diváci dobře viděli. Ve své roli Quarka Foga jsem se v jednu chvíli vydával za doktora Bashira – a tak jsem vlastně hrál doktora potřetí! Divadlo mělo zřejmě úspěch, diváci se nechali strhnout a většinu písniček zpívali spolu s námi a i podle dodatečných ohlasů se jim představení opravdu líbilo.
Těsně po divadle jsme se na jedné z přinesených lavic vyfotili v uniformách a kostýmech (já si aspoň ponechal klobouk a ferengské uši padoucha Quarka Foga) a pak program opět pokračoval v posilovně. Margh, který na divadle skvěle zahrál Cardassiana Garaka, pokračoval v lekcích klingoštiny, Wesley v rámci pásma z Delta kvadrantu shrnul celou sedmiletou cestu Voyageru, abychom se měli Kate Mulgrew na co ptát, a Tar-ara připomněla herecké výkony svého oblíbeného herce Andrewa Robinsona, představitele krejčího a špiona Garaka. Po večerní přestávce pokračoval Zephram v pásmu svých oblíbených vědeckých přednášek o nejnovějších dosažených pokrocích a poté nás Tess opět pobavila fenoménem "Mary Sue" ve startrekové tvorbě, tentokrát v románu "Dreadnought!". Hlavní hrdinka poručík Piper zachraňuje kritické situace napravo nalevo a Kirk, Spock i ostatní tam jsou opravdu jen do počtu.
Během ukázky hraní ST Thetafleet jsem si "odskočil" k sousednímu Babylonu 5 a jako poslední přednášku jsme si vyslechli povídání Xyll o startrekových hrách, tentokrát především se zaměřením na hry stolní a karetní. Je jich spousta, tak na počítačové dojde zas až někdy příště. Xyll zároveň oznámila i termín herního statrtekového setkání, které se uskuteční v neděli 31. 7. 2011 v herně Outpost v Praze. A na závěr jsme si už jen povídali, ještě jednou se vyfotili s nádherným zat’nik’atelem ze skla, který přinesl ukázat Fox, a pak znovu povídali s doprovodem hudebních videí z Voyageru a Deep Space Nine.
Program Festivalu fantazie ale pokračoval v dalších liniích až do neděle. Věnoval jsem se především Warhammeru 40.000 a o víkendu Viragofestu, jehož součástí jsou i pořady o Xeně – princezně bojovnici. Navštívil jsem mimo jiné přednášku o 47 (!) roninech – slavných japonských samurajích, kteří dva roky připravovali pomstu za vraždu svého pána a vskutku vstoupili do historie. Výborný byl večírek Star Wars Cantina Live s tancem Chewbaccy (chudák Margh měl pořádně ušlapaná chodidla) a s imperiální šťárou, talkshow Draky "UFFolněte se, prosím!" i indický večírek v rámci pásma "Xena v Indii" s ukázkami jídla i indickým tancem. Velkou událostí bylo sledování startu posledního amerického raketoplánu Atlantis v přímém přenosu – a pro "doktoristy" bylo ještě důležitější promítání prvního dílu nové řady Torchwoodu v americko-britské koprodukci. Po ukončení indického večírku jsme se už jen sesedli v baru k závěrečnému posezení a v bouřkovém dešti poté došli na ubytovny, abychom si stačili zabalit. V neděli už následovalo jen pár pořadů, tradiční Vaškovo shrnutí celého conu, oběd a o djezd. Další program pro tento rok bude poněkud odlišný – oficiální Speciál proběhne v Chotěboři v srpnu jako Parcon a v říjnu se uskuteční v Praze herně zaměřené Fan City.
Letošní Festival fantazie byl velmi zdařilý a Trekfest byl opravdu příjemným a zábavným setkáním všech fanoušků a příznivců Star Treku i dalších zájemců. Děkuji proto na tomto místě všem, především realizačnímu týmu za přípravu linie, přednášejícím i účinkujícím a samozřejmě i všem divákům a návštěvníkům. Bylo to moc prima. Škoda, že je konec – a už se těšíme na další setkání, ať už na herním srazu nebo na setkání s kapitánem Kathryn Janewayovou v září.
Live long and prosper!
Praotec trekkie
©2010 CZ Kontinuum Star Trek fan klub |