CzechTREK se stal již tradičním setkáním všech fanoušků a příznivců Star Treku a jeho kvalita rok od roku vzrůstala. Až doposud se vždy konal v kulturním domě Ládví, letos tomu však bylo jinak. Tentokrát zorganizoval klub Trekkies:TNG, ve spolupráci s klubem CZ Kontinuum, pátý ročník CzechTREKu ve zbrusu nových prostorách kulturního domu Novodvorská (ano, hned vedle té banky, kde lupič držel pokladní, jako rukojmí a všichni to přes net sledovali takříkajíc v přímém přenosu). Protože bydlím na Lhotce, měl jsem to na rozdíl od mnoha jiných hodně blízko, a tak jsem si v sobotu 4. září 2010, kdy akce propukla naplno, mohl i trochu přispat.
Už o půl desáté jsem našel ve foyer spoustu známých tváří a fanoušci stále přibývali. Před zahájením programu jsem si zaskočil do prvního patra na výstavu startrekových propriet - modelů lodí, uniforem, knih a spousty dalšího. A zastavil se u stánku osvědčené prodejny Fan Base, kde si zájemci mohli zakoupit spoustu upomínkových předmětů z filmů a seriálů. Samozřejmě tentokrát převážně ze Star Treku. A poté se již přiblížilo zahájení.
Jelikož bylo jedno z výročí, kterému byl letošní CzechTREK věnován, 15 let od zahájení vysílání Voyageru, byl úvod pojat rovněž v tomto duchu a to velmi povedeně. Na jevišti se objevil kapitán Proton se svým pomocníkem Busterem a ječící sekretářkou Constance ze známého simulátorového holorománu. Vzápětí proti nim vyrazil, za zvuku nechvalně známé vuvuzely, doktor Chaotik v Darkově podání, doprovázený královnou Arachnií (Lina). Chystanou přestřelku Arachnie - vlastně kapitán Janewayová - přerušila, ale Chaotik se již stačil nabourat do ovládání a spustil zákeřný program "CzechTREK", který byl tímto zahájen.
Po úvodním projevu Littla a Bedraz zůstala Verča rovnou na pódiu se svou přenáškou "Hledá se Země", kde zajímavým a vtipným způsobem srovnala dva seriály, jejichž snahou je dostat se k Zemi - Voyager a Battlestar Galacticu. Zatímco cesta Voyageru probíhala i přes dlouhou dobu v celkem příjemných podmínkách, Koloniální flotila to měla se Cylony i mezi sebou o hodně těžší. Přednášku s prezentací pak vystřídalo maňáskové divadlo "Kačenka v galaxii divů". Kačka (míněna Kathryn Janewayová) se měla opravdu čemu divit, protože z galaxie náhle zmizela veškerá káva a to pro ni byl prakticky konec světa. Během pátrání se do věci vložil starší Spock z posledního filmu a ukázalo se, že výbuch oné supernovy, která zničila Romulus, měl za následek i zničení zrnek kávy. Bylo proto nutné znovu odcestovat do minulosti a výbuchu zabránit. K radosti Katky, která si opět pochutnávala na kávě, i řady fanoušků, jímž se takto vymazala časová linie s Neronem, která jim beztak příliš neseděla.
Opět následovalo povídání, tentokrát formou besedy o uvádění Star Treku v našich televizích. Přišel David Bursa neboli Erell, který zajišťoval jazykovou správnost dabingu Voyageru a části Enterprise, i překladatel série Enterprise Petr Finkous (SharpShark). Všichni zavzpomínali, jak probíhal překlad i jeho úpravy, a samozřejmě i na některé překladatelské perly, zejména v Deep Space 9 (pomáhání Bridgeovi atd.). Nakonec nám Dáša Vižďová (Ziina), která pracuje na Primě Cool, pověděla o zahájení obnoveného vysílání Star Treku Nové generace na této stanici a vyzvala nás, abychom koukali a zajistili tak sledovanost a vysílání dalších sérií.
I ten nejlepší program vyžaduje pauzu na oběd a chvíli odpočinku či lelkování, takže jsem zašel do vedlejší hospody. Probral s Honzou Marešem novinky ve světě geocachingu, kterému jsem nedávno propadl, a pak si znovu zašel nahoru a kochal se vším, co bylo v obchůdku k mání. Bohužel jsem tak zmeškal povídání o herecké kariéře Nany Visitor, která byla hlavním hostem letošního CzechTREKu.
Na chvilku jsem nakoukl i do divadelního sálu, kde probíhal vedlejší program. Organizátoři CzechTREKu zajistili pro zájemce besedy se zástupci Astronomického ústavu Antonínem Vítkem (hovořil o mezinárodní kosmické stanici) a Miroslavem Halouskem, který vyprávěl zábavné příběhy o kosmonautech (či astronautech) na kosmických stanicích. Odpoledne ještě proběhlo pásmo o letu Apolla 13, od něhož letos uplynulo 40 let.
Navíc v chodbě probíhal zdravotnický kurs, jehož absolvováním bylo možno získat jeden z pověstných virtuálních odznáčků, tentokrát "Zdravotníka Christine Chapel" (chudák Molik si nechala skoro zlámat ruce). Ve výstavním sále, stejně jako na Festivalu fantazie, opět natáčela spřátelená Prima Cool, a tak několik z nás řeklo pár slov na kameru, snad to bude vypadat jakžtakž k světu. :)
Zaujal mě další program - "přijímačky na hereckou fakultu Akademie Hvězdné flotily". Bedraz vyzývala dobrovolníky, aby předvedli vybranou postavu, věc či událost (např. Porthose, Spocka mezi velrybami a mnoho dalšího) a řada výstupů byla opravdu originální. Bylo nás tam dost i z divadelního souboru "Tvéjátro" (Barevná seděla v porotě, ve které byli dále Bendi, Tess a předsedající Kubol, jakožto zástupce dalšího divadelního souboru "Oktan Team"). Nakonec jsem se přihlásil taky, abych nedělal divadlu ostudu. Zdá se, že mou umírající Borg Queen ohodnotili kladně, jednomyslně jsem byl přijat.
Musím se na tomto místě přiznat, že přes všechny kladné odezvy jsem dosud nenašel odvahu zhlédnout nový film s dabingem, takže jsem vynechal besedu s dabéry Liborem Boučkem (namluvil mladého Kirka) a Kateřinou Lojdovou, která jako česká Winona Kirk budoucího hrdinného kapitána "porodila". Bohužel se nedostavil očekávaný český představitel kapitána Picarda Pavel Soukup, který by jistě přitáhl ještě více návštěvníků. Ale podle ohlasů se i tato beseda povedla a oba dabéři byli perfektní.
Následující bod programu byl ovšem jeden z nejočekávanějších. Proběhla jakási česká obdoba udílení Oscara k novému filmu, který mu byl letos v kategorii masek skutečně přiřknut. A to udílení "Zlatého tribbla". Soutěžilo se v několika kategoriích, v nichž čtenáři hlasovali na portále Trekkies.cz. A výsledky jsme očekávali opravdu napjatě. Jako první byla vyhlášena nejlepší složka filmu, kterou podle očekávání získala hudba Michaela Giacchina. Následovala hláška, v níž byl za nejlepší uznán dotaz, zda nemá Sulu zataženou ruční brzdu. Třetí byla akční scéna - a i když já jsem sázel na šerm na plošině, byl jako nejlepší uznán boj USS Kelvin proti náhle se objevivší Naradě. Pak následovala pauza s naprosto úžasným výstupem, kterým byl duet Nikoly Bojčeva s Rin s českou verzí známé písničky "Anything You Can Do (I Can Do Better)". Fanoušci ji znají z řady zpracování ve videích na "tytrubce" (John Barrowman, Xena s Áreem či Gabrielou a spousta dalších), tentokrát ale kompletně přeložená, převedená do světa Star Treku (s náznaky, že se zde jedná o slovní souboj Q a Kathryn Janewayové, která ho opravdu příliš v lásce neměla) a skvěle zazpívána. Vystoupení právem získalo opravdu bouřlivý potlesk. A pak následovaly další kategorie. Jako nejlepší kostým byla ohodnocena admirálská uniforma Christophera Pikea. Ocenění za nejlepší dabing získal dle očekávání představitel starého Spocka Jiří Plachý a nakonec byla jako obdoba Zlaté maliny udělena i anticena v podobě "Černého tribbla", a to za zničení planet Romulus a Vulkán (leckomu nesedlo ještě to, jak ji Spock viděl ze vzdálené planety Delta Vega...). Víc cen už nezbylo, snad zase příště.
V pauze, nezbytné pro přípravu vystoupení hlavních hostů, jsme se Ziinou, Molirem a Annie zašli na večeři do hospody Čtyři bernardýni naproti. Když jsme se vrátili, mělo se už pouštět do sálu, ale došlo ke skluzu z důvodu zvukových zkoušek. Nebyl ovšem příliš dlouhý a výsledek stál opravdu za to.
Konečně se dveře otevřely a návštěvníci se vevalili dovnitř. Jakmile jsme se usadili, uvedl Nikola prvního hosta večera - dabérku Janu Musilovou, která v češtině namluvila majora Kiru Nerys z DS9 a je rovněž známá jako dabérka Dany Scullyové z neméně kultovních Akt X. Jana Musilová byla velmi milá, všechny pobavila svým vystoupením a ráda zodpověděla dotazy na vše možné. Bylo zajímavé sledovat, jak ji "poznamenala" zejména agentka Scullyová, kterou dabovala v pozdější době a tudíž se na ni i více pamatuje. Pobavila i rozverným příběhem z pláže. A poté se předvedla jako výborná zpěvačka, když nám zazpívala část vystoupení Máří Magdaleny z muzikálu Jesus Christ Superstar. Však její zpěv následně ocenila i hlavní hvězda večera.
Uplynula hodina a moderátor ohlásil další vystupující, kterou nebyl nikdo jiný než herečka Nana Visitor, samotná představitelka majora Kiry Nerys. Nana Visitor působila neuvěřitelně příjemným dojmem, je úžasně vitální a zajímá se o vše. Jak o Prahu, tak i dobrá jídla, kterým se věnuje jako konzument i jako kuchařka, přestože má opravdu útlou postavu. Nana se mezi námi cítila opravdu dobře, vyprávěla i žertovala. Kdosi ji už seznámil se skoro zlidovělým "submarine sex", který u nás "zavedl" představitel doktora Phloxe John Billingsley, a rozchechtala tím celý sál. Vyprávěla o tom, jaké bylo Kiru hrát, jaké byly její názory na vztahy s dalšími postavami (Kira s Dukatem? To nikdy! No, pak to odnesla Kiřina matka...) a do vztahu s Odem taky nechtěla, tak si alespoň prosadila ten konec bez happy endu. Dost jí také vadilo, že nehrála v oblíbené epizodě "Tribbles and Tribble-ations", ale byla tehdy těhotná s Alexandrem Siddigem, představitelem doktor Bashira, a musela se šetřit. Nana povídala o místě, kde žije - poblíž Albuquerque v Novém Mexiku. Které jí nejdříve připadalo jako pustina, ale pak si je opravdu zamilovala. I o své vášni k vaření, kterou se snaží předat svým synům. U staršího to moc nevyšlo, ale mladší něco pochytil. Na dotaz, zda by se chtěla někdy ke Kiře vrátit, přiznala, že by ráda pokračovala v postavě ruské agentky z bondovky, kterou si doktor Bashir pouštěl v Quarkově simulátoru a v níž uvízli, jako skutečné postavy členové výsadkového týmu, při poruše transportéru. Nana opravdu dostála své pověsti naprosto skvělé účastnice conů, která si dokáže obecenstvo vždy získat.
Ale i čas určený na besedu s hlavním hostem vypršel a bylo třeba pokračovat dál. Utvořila se fronta a Nana Visitor ochotně podepsala všechny fotky Kiry Nerys i další, které si návštěvníci mohli předem i na místě zakoupit. Následovalo už klasické focení s hercem a proběhlo opravdu organizovaně a perfektně, takže i menší skluz se dařilo dohánět. A pak už přišel poslední bod programu - vypouštění thajských luceren štěstí před objektem kulturního střediska. Den vlastního programu skončil, ovšem ani jsem nevyužil blízkosti domova a naopak se vydal se skupinkou trekkies do města na posezení v hospůdce, kde servírovali i jídlo. A ještě naváděl další členky naší grupy na místo telefonicky.
Spát se šlo až brzo ráno, ale přesto jsme zanedlouho dokázali vstát. Součástí letošního CzechTREKu byla opět oblíbená projekce některého ze startrekových filmů, tentokrát čtvrtého filmu "Cesta domů". A to v kině Atlas, které známe už z projekcí fanfilmů (například Metrénského incidentu). Výborný příběh o cestě v čase a velrybách jsem si opravdu nemohl nechat ujít. Vždyť právě jeho knižní zpracování mě před více než 20 lety ke Star Treku přivedlo (a stálo to za to). A i přes některé perly v titulcích (klingonská loď s kryty) jsme si film opravdu užili. Po projekci jsme ještě zašli na pozdní oběd do nedaleké pizzerie a pak už jsme se loučili a CzechTREK opravdu skončil.
Letošní, napůl jubilejní ročník CzechTREKu se povedl opravdu mimořádně. Konal se ve výborných prostorách, program byl výborný (škoda, že se nedalo stihnout všechno) a především byl perfektně organizačně zvládnutý. Klub Trekkies:TNG i všichni ostatní pomocníci a zúčastnění odvedli skvělou práci a bylo to vidět na velké spokojenosti fanoušků. Takových akcí potřebujeme více a doufejme, že se jich i dočkáme. Proto za všechny návštěvníky posílám OBROVSKÝ dík všem organizátorům, účinkujícím i fanouškům, kteří ke skvělé atmosféře určitě přispěli. Letošní CzechTREK byl nadmíru vydařený. Ještě jednou díky, už se těšíme na příště. A samozřejmě i dřív, na Trekfestu 010.5 koncem října v Chotěboři.
Live long and prosper!
Praotec trekkie
©2010 CZ Kontinuum Star Trek fan klub |