(klikni pro větší obrázek)
Na premiéru nového Star Treku J. J. Abramse jsme se těšili snad úplně všichni, i když zároveň s jistou dávkou obav, co s tím Trekem noví tvůrci udělají, aby byl stravitelný pro "dnešní" publikum. Čas ubíhal, počítali jsme dny do premiéry - a pak se najednou objevila možnost vidět nový film ještě o den dřív, na předpremiéře 6. května. Probíhaly přípravy, zorganizovala se stránka na Facebooku - a náhle bylo opět vše jinak. Little Borg coby čelní představitel klubu Trekkies: TNG, který vzal nový film doslova za svůj a de facto zajišťoval veškerou propagaci i přípravy, náhle zjistil, že síť Palace Cinemas docela klidně a bez ohlášení film promítne už ve středu 29. dubna, aniž by o tom distributor jakkoli informoval. Nezbylo, než doslova fofrem zorganizovat hromadný nákup celého sálu a zájemci se museli přihlásit během jednoho dne - ne že by jich bylo málo, všechny lístky závratnou rychlostí zmizely ze světa.
Datum se tedy změnilo a přípravy jely dál. Ani pak však nebyl všem překvapením konec - zcela vyprodaný sál zřejmě udělal na vedení kina ve Slovanském domě dojem, takže pouhé dva dny před předpremiérou se rozhodlo promítnout Star Trek i ve druhém, ještě větším sále. Tam se sice už hromadný nákup zorganizovat nestačil, ale informaci jsme šířili, jak a kde se dalo, takže před samotnou akcí už zbylo i v druhém sále jen několik volných míst.
Konečně nastal onen očekávaný den a my jsme se začali scházet před pokladnami ve Slovanském domě. Klub Trekkies: TNG měl vzorně zařízeno vydávání objednaných lístků, takže každý dostal předem objednané místo. Postupně jsme se přesunuli nahoru do předsálí, kde nás u schodů uvítaly dvě zelené Orionky (Lina a Lagga) a po ukončení filmu zde měla proběhnout party, a pak postupně do obou sálů. Samozřejmě tu byli nejen trekkies jako takoví, ale i zástupci jiných fandomů nebo prostě scifisti vůbec. Organizátor Festivalu fantazie Vašek Pravda zamířil omylem na Smíchov a divil se, že ho nikdo nečeká, naštěstí měl časovou rezervu a na projekci dorazil včas, i když si jeho příchodu samozřejmě všichni všimli. Já sám jsem seděl skoro hned vedle představitelky Star Wars Tess, která svým jasně zářícím světelným mečem mohla osvětlit cestu všem příchozím.
Před promítáním se slova ujali dva zástupci Palace Cinemas, aby nový film uvedli. Jejich projev sice nepatřil právě k nejzasvěcenějším a nesl známky "lifestylového" přístupu pro dnešní mládež, ale dalo se to vydržet a aspoň přiznali, že Star Trek sami neznají. Ale pak už světla zhasla - a začal nový film!
Těžko zde vylíčit dojmy, abych toho příliš neprozradil těm, kteří snad film ještě neviděli (styďte se!). I přes poněkud citověji zaměřený začátek byl celý film opravdu plný akce, jak slibovaly upoutávky i oba moderátoři (měl to být "masitý" film!) a už samotné narození kapitána Kirka bylo poznamenáno hlavní dějovou osou - zásahem Romulana Nerona z budoucnosti. Kirkův otec předčasně umírá a mladý James roste jako dříví v lese, čímž připomíná Johna Connora z druhého Terminátora. Ale ani teenagerovské období není příliš dlouhé, již záhy se hrdina setkává s Uhurou, s níž si vyměňuje slovní přestřelky od samého počátku, i s kapitánem Pikem. Objevují se další postavy - a nejdůležitější z nich je samozřejmě pan Spock.
Tak jako ostatní jsem se samozřejmě obával, že v mladém Spockovi budeme vidět vraha Sylara z Heroes, Všechny obavy ale byly zcela liché, Zachary Quinto hrál skvěle a ani na okamžik jsme v něm ďábelského zabijáka nevnímali - byl to prostě Spock se vším všudy, jaký by v mládí měl být. A výborně se doplňoval se starým Spockem zahraným původním přestavitelem Leonardem Nimoyem.
Film je skutečně nabitý akcí a nepochybuji, že současní diváci jej ocení. Abrams ale ctil ducha Star Treku a na jeho příznivce nezapomínal, takže jedna hláška či odkaz stíhal druhý, číslo 47 či doktorovy stížnosti jsou jen dvě z mnoha a dokonce se dozvíme, jak Leonard McCoy přišel k přezdívce Kostra. Napínavý děj je protkaný humorem, který skutečně "funguje" - milovník Star Treku se v světě opravdu cítí doma, i když to je současně "jiný Star Trek" - však také Nero svými drastickými zásahy vytvořil zcela novou časovou linii, kde se leccos může v budoucnu odehrát jinak. Ano, je to do jisté míry restart, ale zcela logicky odůvodněný a rozhodně neruší to, co všichni z předchozích sérií a filmů známe a máme rádi - oba světy mohou existovat vedle sebe a je jen na nás, na který z nich se zaměříme. Jediné, co na filmu budilo rozpaky, byla hudba - je vidět že Giacchino není zvyklý skládat klasické fanfáry jako jeho předchůdci, Není úplně špatná, ale při průletu Enterprise trekkies očekávají přece jen něco jiného. Ovšem při závěrečných titulcích, u kterých skuteční příznivci Star Treku vydrželi až do konce, opět zazněl klasický hudební motiv původního Star Treku Alexandra Courageho.
Vcelku se nám všem ale film líbil velice a po skončení titulků sklidil zasloužené ovace. Byl to pro nás veliký svátek - Star Trek pokračuje, trekkies jej uznávají a má naději, že i dnešní publikum si jej oblíbí.
Jak bylo přislíbeno, promítnutím filmu program zdaleka nekončil a v předsálí vypukla velká CineParty. Nejen že byla plná trekkies v nejrůznějších uniformách a kostýmech (Orionky, Guinan v Samuelově podání), ale celé akci vévodili dva ozbrojení Romulané z lodi Narada - obávaný kapitán Nero a jeho neméně zarputilý zástupce Ayel. Šuškalo se, že to je v civilu omi a Little Borg, čemuž jsem nechtěl věřit - jak by si zakryli vlasy? Ovšem fanoušci pro propagaci Star Treku udělají hodně a dokáží si nejen oholit hlavu, ale ještě si ji i pomalovat romulanskými symboly.
V předsálí si bylo možno koupit občerstvení a získat zadarmo pivo a není divu, že bylo záhy plné trekkies, hodnotících nejnovější přírůstek do sbírky oblíbených filmů. Současně ale na improvizované galerii probíhal program - zprvu soutěž "ukliď si své warp jádro", kterou vystřídalo vystoupení tanečníků v jakýchsi maskách mimozemšťanů. Pak vypukla další soutěž, tentokrát zaměřená na znalosti a pozorné sledování filmu - pod vedením moderátora Littla, třímajícího romulanskou zbraň, si zkoušeli soutěžící Lagga, Johanson, Marg a Zephram vzpomenout na vše, co se ve filmu objevilo nebo bylo vyřčeno (záludná otázka: kolikrát kadet Kirk kousl při testu Kobayashi Maru do jablka?). Soutěžící byli postupně vyřazeni a hlavní cenu získal Zephram.
Čas ubíhal a nakonec skončil i připravený program. Zdaleka ne však pro nás - po provedeném průzkumu jsme se postupně přesunuli do baru Tlustá koala za rohem v Senovážné ulici, kde jsme vytrvali nejprve nahoře v salónku (personál stíhal obsluhu tolika lidí opravdu jen těžko) a později v přízemí do pozdních nočních hodin. Kdo chtěl, mohl si ještě zajít popovídat do soukromí - a tím párty skončila definitivně.
Projekce nového filmu byla pro nás všechny významným momentem - je nepochybné, že přes veškeré chmurné předpovědi má Star Trek šanci se vzpamatovat a pokračovat i v dalších letech, ať už bude jakkoli zaměřen. Už se mluví o filmovém pokračování, případně trilogii a můžeme jen doufat, že si udrží současnou vysokou kvalitu. Jedenáctý film rozhodně uvidíme ještě mnohokrát - na samotné premiéře i později v kinech nebo na DVD. A za všechny trekkies si mu dovoluji popřát po vulkansku: Live long and prosper!
©2009 CZ Kontinuum Star Trek fan klub |