lcars
logo

Trekfest 012

  • Reportáž

    Kosht, Lovci odměn, Milionář... a mnoho dalšího

    Na letošní Festival fantazie a zejména Trekfest (ale i další linie a pořady) jsem se těšil neméně než v předchozích letech. Proto jsem si i v novém zaměstnání dopředu rezervoval a avizoval volno na konec června a začátek července, kdy se Festival už tradičně koná.

    Do Chotěboře jsem dorazil první den festivalu autem s "babyloňáky" Majkem a Martinem – však také hned první víkend probíhal (údajně poslední) BabCon, věnovaný trochu staršímu, ale stále velmi kvalitnímu Babylonu 5. Tentokrát byl ale mimořádný – svou účastí jej ozdobila jedna z nejvýznamnějších hereček z této série, představitelka velvyslankyně Delenn (nebo dle slovenského dabingu "Delennové") Mira Furlan. Její vystoupení v sobotu bylo moc pěkné, zvlášť když do angličtiny občas míchala svůj rodný jazyk srbochorvatštinu. Hovořila o natáčení seriálu, ale i o válce v bývalé Jugoslávii a příčinách, které ji přiměly emigrovat s rodinou za oceán.

    K dalším velmi očekávaným akcím patřil tzv. Kosht – ochutnávání vybraných značek vín s vorlonským velvyslancem Koshem. I když selhal očekávaný dodavatel a Invi musela narychlo shánět náhradníka, zhostila se bravurně nejen tohoto úkolu, ale perfektně zvládala i roli sommeliéra, když nám po řadě představila ta nejlepší bílá i červená moravská vína. Bylo jich v krátkém čase opravdu hodně, takže nejlepším receptem na vzpamatování bylo noční pozorování hvězd Majkovým dalekohledem na louce před Arénou.

    Miru Furlan jsem ale měl možnost vidět ještě v neděli na společném vystoupení tří pozvaných hvězd, kde vystupovala spolu s autorem knih o kapitánce Honor Harringtonové Davidem Weberem a hereckým představitelem lovce odměn Boby Fetta, Jeremy Bullochem. I když každý z nich byl z jiného fandomu, ukázali, že jsou profíci a umějí si dobře vzájemně "nahrávat". S Davidem Weberem jsme se jako "harringtoňáci" večer vyfotografovali a byli na společné večeři a Jeremyho Bullocha jsem viděl i v pondělí na samostatném vystoupení, kde kromě originálního představní svých rolí nechal několik dobrovolníků zahrát repliku své slavné postavy i několika dalších. Část pondělního večera jsem trávil venku opět na louce na oslavě Gargamelových kulatin, kde nechybělo zajímavé pití i melouny naplněné nejrůznější směsí. Úterý bylo pro mě odpočinkové a navštívil jsem jen několik málo pořadů, ovšem informace o vystoupení herečky a zpěvačky z Harryho Pottera a Hry o trůny Natalie Teny (včetně jejího naprosto hulvátsky se chovajícího "agenta") stály opravdu za to.

    Středa byla ale naproti tomu dnem velmi významným, a to nejen pro náš festival, ale prakticky pro celý svět (neřku-li celý vesmír). V nabitém zrcadlovém sále se ujal slova Majk, který pracuje jako jaderný fyzik v detektoru ATLAS v CERNu poblíž mého rodného města Ženevy, a ve své podrobné přednášce oznámil (pravděpodobně v první přednášce na světě hned po oficiálním tiskovém sdělení), že s nejvyšší pravděpodobností byla objevena takzvaná "božská částice" neboli Higgsův boson. Práce fyziků tím ale samozřejmě nekončí, čeká je ještě podrobné ověřování a další pozorování i vyhodnocování. A hned nato následoval další "tahák" - povídání Draky o připravovaných seriálech na televizní stanici Prima Cool. Seriálů bude dosti i s fantastickou tématikou a po ukončení vysílání Enterprise nebude chybět ani další startreková série. Oficiálně ji Draky upřesnit nemohla, ale všichni tušíme, že řada fanoušků si ji ráda zopakuje a jiní ji zase "nemusí", tak jako při prvním vysíláni. A večer jsem rozhodně nemohl zmeškat Ples Akademie, který již loni sklidil veliký úspěch a prakticky znamenal zahájení linie Trekfestu.

    Neabsolvoval jsem jej ale celý – v polovině jsem odešel na další díl oblíbené talkshow "UFFOlněte se prosím", jako vždy skvěle moderovanou Draky, kde po vtipném úvodním vystoupení Majka a Martina z CERNU (Draky z nich jako správný reportér páčila, k čemu že je ten Higgsův boson vlastně dobrý!) a povídání s Antrey, jaké to bylo starat se o Natalii Tenu a "přežít" jejího agenta, se dostala na pódium i moje maličkost. Protože mě zná ve fandomu přece jen dost lidí, ptala se Draky na věci známější i poněkud pikantnější z mého života i činnosti (hlavně, jak to všechno stíhám – to bych taky rád věděl a Doctorovu TARDIS či Hermioniny hodinky bych potřeboval ne jednou), ale myslím, že jsem obstál a nenechal se zaskočit, což je v takové situaci nejdůležitější. A následoval návrat na ples, který trval až do pozdních nočních hodin.

    Čtvrtek se už nesl ve znamení Trekfestu – ovšem kromě něj i "kostiček". V rámci herní linie se totiž konal "Minecon" pro příznivce nejnovějšího počítačového herního hitu Minecraft, v němž si hráči stavějí z kostiček celý svět a ještě v něm musejí bojovat. O nic by přitom nešlo, kdyby se na festivalu téměř naprosto nečekaně neobjevilo 600 nových účastníků, takže před kinem stála prakticky nekonečná fronta, v níž se "normální" věci jako místenky prakticky zprvu vyřizovat nedaly, bylo nutné přesunout účastníky do velkého sálu a dokonce i Honza Kantůrek s již tradičním čtením z nové knížky Terryho Pratchetta musel vzít zavděk malou třídou v Sokolovně, kde předtím probíhal BabCon a poté herní linie. A kdo se do sálu nevešel, mohl poslouchat Minecon i venku na velké obrazovce s amplióny, které bylo zčásti slyšet i v posilovně na Trekfestu. Já byl sice "proškolen" od syna, který rovněž Minecraftu propadl, ale řada účastníků festivalu neměla ani tušení, o co vůbec jde a co že to je za náhlou invazi.

    Právě v posilovně bylo ale nám důstojníkům Flotily nejlépe, měla totiž ze všech nejlépe zařízenou a fungující klimatizací, takže nás okolní horko přímo vybízelo vydat se právě na Trekfest. Hned po úvodní epizodě následovala (zvláště pro mě jako právnickou krysu) velice zajímavá přednáška Jakuba Marka o "státoprávním" uspořádání Federace, o jejích zakládajících dokumentech i existující (nebo možná spíš chybějící) dělbě moci, kde Rada Federace zastává funkci jak zákonodárnou, tak výkonnou, obdobně jako Galaktický senát ve Star Wars. Jakuba vystřídala Xyll s povídáním o Star Trek comicsech včetně promítání ukázek starých i nových výtisků a pak už jsem nastoupil já, abych probral dlouhý život jedné ze zajímavých postav původního seriálu – nesmrtelného Flinta, který se mnohokrát zapsal do historie jako Šalamoun, Alexandr Veliký, Merlin či Leonardo da Vinci. K tomu jsem samozřejmě pustil pár ukázek z televize i ze současného herního hitu Assassin’s Creed – děkuji tímto Xyll, Ziině i Samuelovi za pomoc s ukázkami i s "obejitím" vzpurné DVD mechaniky.

    Protože letošní Trekfest byl zaměřen na knižní sérii Titan (jedna z knih právě vycházela), seznámila nás Xyll v odpoledních hodinách s dějištěm této série, lodí i její posádkou a přitom se dokázala vyhnout nežádoucím spoilerům. Poté jsme si zkusili pod vedením Zany obrázkový test, jak dobře známe jednotlivé mimozemské druhy ve Star Treku – já dopadl asi tak někde uprostřed, soutěž vyhrál Sokar, druhá Tar-ara a třetí Samuel. Flashovu přednášku o bezpečnostních technikách jsem musel vypustit, protože jsem si chtěl vyslechnout alespoň jednu z cyklu přednášek o angličtině v rámci Britconu – škoda, že jsem je nestihl všechny, ale ve většině případů zvítězil Trekfest). Velmi zajímavé pak bylo povídání Bedraz o knižním cyklu Romulanské války, který prakticky navazuje na seriál Enterprise a bude postupně vycházet i u nás.

    Večer byl jako již tradičně věnovaný kostýmové soutěži Cosplay, organizované jako vždy Padmé (Star Trek zastupovala Xyll v porotě). Po dvouleté přestávce se soutěž opět velmi vydařila a zvláště zaujal úvod, kde si Padmé splnila svůj sen – hrát svou oblíbenou hru "Angry Birds" naživo s obrovským prakem (zlotřilé prase představoval Randalf). Masek byla celá řada a vybralo se těžko. Nakonec v kategorii sci-fi vyhrála Silvara v kostýmu a masce twi’leckého Jedie, v kategorii Ostatní se nejlépe umístila Červená Karkulka a ve Skupinách zabodovala dvojice koček z počítačové RPG Skyrim. A cenu diváků vyhrál dle očekávání Kryton, kterého dobře známe i z každoročního Trpasliconu. Po ukončení Cosplay opět probíhala podobně jako na Starconu Tar-arou moderovaná diskuse o morálních problémech ve Star Treku, kterých je podobně jako ve Hvězdné bráně opravdu celá řada.

    V pátek ráno jsem nestihl povídání Laggy o tom, jak se Star Treku daří v Číně v místních vydavatelstvích a mezi fanoušky, ale aspoň jsem viděl část přednášky Hana’an o muzikálních startrekových hercích – a pak si všichni oblékli uniformy a kostýmy a nastalo velké focení, nejprve v posilovně a pak dokonce venku (v tom vedru to bylo opravdu "zážitek" a všichni jsme se rádi vrátili do celkem prochlazené místnosti). Odpoledne jsme se vrátili k Titanu, kde nám Jakub Marek pověděl o jednotlivých dílech této knižní série včetně návaznosti na další řady, které se vzájemně kříží – snad se v dohledné době dočkáme nejen Titanu, ale i řady TNG Relaunch a především crossoverové Destiny. Crossovery se ovšem vyskytují i v samotných filmech a seriálech a právě na řadu z nich nás upozornila Radka Pourová v další přednášce. Poté proběhl pod vedením Flashe závěrečný test z bezpečnostních technik, který jsem ale nestihl dokončit – Silver mě poprosil o jakési "tlumočení" na besedě s polskými spisovateli, kde jsem ovšem spíš občas zasahoval do konverzace. Spisovatelský manželský pár ale uměl i trochu česky, takže nakonec snad byla spokojenost na všech stranách, jen jsem nestihl další díl "Posádečky" vedený Marghem.

    Povídání Tess o dalším zpracování nechvalně známého jevu "Mary Sue" jsem vydržel jen chvíli (Tess přednáší výborně, ale některé výplody jsou opravdu strašné!), ale jakožto jeden z herců jsem nechtěl chybět na projekci reprízy divadelní hry našeho souboru "Noc na Enterprise", zpracované podle známého příběhu o Karlštejnu. Zdá se, že i promítání mělo úspěch, Sokar krátce mluvil o přípravách, zkoušení i průběhu obou představení – a ještě navíc pustil krátký dokument z premiéry, kde roli doktorky/královny hrála Barevná, která v nejbližších dnech čekala potomka a nemohla se zúčastnit celého Trekfestu. Před hlavním programovým bodem večera proběhl křest nového dílu knižní série Star Trek Titan – Černý král, který si vzápětí mohli zájemci za velmi příznivou cenu zakoupit na místě. A pak nastal další očekávaný a oblíbený bod programu – zpívání u táboráku (jako vždy umělého, avšak atmosféru to nijak nenarušovalo), kde jsme zpívali startrekové písničky jak "tradiční", tak i z obou muzikálů, tedy Švestkového Worfa a Noci na Enterprise. Jen zpěvníků se nedostalo na všechny, příště si texty zřejmě dopředu nahrajeme na mobilní či jiná záznamová zařízení, která máme k dispozici. A nakonec došlo i na původní texty, takže jsme opět vydrželi poměrně dlouho – a i Vašek Pravda jen beze slova zavřel okno, abychom nerušili místní, a zase se vytratil.

    V sobotu jsem si opět trochu přispal, takže jsem neviděl přednášku Monty Jacka o choreografii klingonských zbraní, ale na přednášce Bedraz jsem si rád připomněl milníky literatury jak obecné, tak startrekové, od vynálezu knihtisku až k elektronickým knihám (které jsou někdy kupodivu dražší než papírové) – a byla zmíněna i první sbírka ST povídek "Příběhy kosmické lodi Enterprise", kterou jsme spolu se Zdeňkem Volným v roce 1991 zahájili vydávání knižního Star Treku u nás. Pelek pak zopakoval svou přednášku z Trekkenu na Pragoffestu, jací by byli Vulkánci, nebýt Surakova učení o logice. V polední pauze jsme se s manželkou zdrželi na obědě v přeplněné restauraci, takže jsme se trochu opozdili na představení části našeho Tvéjátrového divadla "Chrám Proroků", zpracované podle Cimrmanonva Blaníku (naštěstí začalo taky o něco později). Obdobně jako v originále jsme sledovali i zde, jak se duchové známých postav v bajorské červí díře hádají, zda vyletět či nevyletět na pomoc Federaci v domnionských válkách, a samozřejmě nechyběla ani profláklá "výměna mečů" (tedy "rejčů" – v tomto případě vulkánských lirp, které si po představení nakonec odnesla Ziina).

    Poté se Trekfest opět přesunul do posilovny, kde nám Lagga předvedla v podobě workshopu možnou podobu mezidruhových námluv a Zana nám připomněla jeden z významných druhů Star Treku – tak trochu tajemné Trilly a jejich symbionty. Samozřejmě nemohlo chybět ani očekávané srovnání s Goa’uldy a zejména Tok'ry z Hvězdné brány, kde ovšem symbióza probíhá trochu jinak (symbiont má od začátku vlastní osobnost, ne jenom vzpomínky předchozích hostitelů). Od Tess jsme si opět užili trochu povídání o Mary Sue, tentokrát v podobě ještě děsivější fanfiction o dalších osudech dívenky Marissy, kterou Picard zachraňoval spolu s dalšími dětmi při poruše turbovýtahu. A večer jsem si drze zkusil účast v obdobě známé hry Milionář, kterou skvěle moderoval Jimmy Kirk v odpovídajícím kostýmu i s kapitánovými typickými manýrami. První soutěžil Johanson, po něm Zana a nakonec jsem to zkusil já – znalost TOSky z dávných dob přece jen pomohla, takže jsem se dostal poměrně daleko a vypadl jsem až při předposlední otázce, týkající se počtu epizod sepsaných mně naprosto neznámým scénáristou. Přesto jsem se ale dostal ze všech nejdál, takže mi organizátoři přiznali hlavní cenu – láhev Fernetu Z.

    I když byl už poslední večer festivalu, přednášky stále ještě pokračovaly. Hana’an nám pustila další ukázky, kde postavy ze Star Treku hrají na hudební nástroje, a Jakub Marek se zamýšlel nad vztahem "obyčejných lidí", ale i fanoušků sci-fi "dinosaurů" či příznivců jiných fenoménů ke Star Treku – a ovšem i vztahem trekistů samotných k jednotlivým sériím. I když byla přednáška velmi vtipně podaná, poskytla námět k zamyšlení nad námi samými, zvláště když se na samotném závěru objevil snímek tolikrát (právem!) vysmívaného Twilightu. V poslední řádné přednášce tohoto večera nám Jacob Carter promítl všechna možná zpracování známých startrekových znělek a dokonce jejich různé verze dohromady. Ovšem těsně předtím, než se všichni rozutekli, jsem požádal o slovo a informoval o dvou událostech, které mě potkaly: před pětadvaceti lety (tedy čtvrt stoletím) jsem četl knihu "Cesta domů" a propadl Star Treku a před třemi hodinami jsem v Milionáři vyhrál "flašku" – ideální to příležitost k oslavě, na kterou jsem všechny přítomné tímto pozval. Na poslední večer to vyšlo opravdu skvěle a oslava plynule přešla v klasickou afterparty – Diegina předvedla tanec s lirpou, vyrobili jsme "živý obraz" u plakátu ze hry SW The Old Republic, který na zdi zůstal od prvního víkendu (phasery přecházející ve světelné meče) a Ziina četla ukázky z nejnovějšího Johnakova románu Volání do zbraně, kde na základě akce vyhlášené na Facebooku vystupují i postavy s našimi vlastními jmény (např. Ziina působí jako teroristka a Xyll jako admirál mě posílá zemřít hrdinskou smrtí :P).

    V neděli nastalo jako vždy loučení, ale Trekfest stále ještě pokračoval. Po workshopu Hana’an s omalovánkami nám klub Trekkies promítl záznam z vydařeného maňáskového představení z posledního CzechTreku o Katčině hledání kávy, která přestala růst v celé Galaxii, a pásmo přednášek uzavřela Xyll povídáním o mariňácích ve Star Treku, jejichž základ jsme sice viděli v seriálu Enterprise, ale skutečného uplatnění se dočkali teprve ve fan fiction – v USA dokonce existuje organizace Starfleet Marines, jejímž příslušníky mohou být pouze ti, kdo sloužili v americké armádě. Mariňáci mají dokonale zpracované uniformy, hodnosti, RPG příběhy a dokonce i vlastní hymnu.

    Tím Trekfest skončil, čekal nás už jen závěrečný oběd a pak už nastalo loučení a návrat domů. Neodjíždělo se nám lehce, byl to vydařený festival i krásná dovolená – a hlavně jsme opět potkali spoustu kamarádů a popovídali si, což je snad na všech conových akcích to nejlepší. Moc děkuji organizátorům Festivalu fantazie i Trekfestu, bylo to jako vždy skvělé – už aby byl zase příští rok. A mezitím se těšíme na další setkání a akce, ať už na startrekový LARP v srpnu nebo návštěvu představitele "Tripa" Tuckera v září v Praze.

    Live long and prosper!
    Praotec trekkie

  • Fotogalerie

    Fotogalerie

  • Základní informace

    Termín

    • 04.–08. 07. 2012

    Místo

© 2000–2016 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries

Zavřít X
[CNW:Counter]