lcars
logo

Výběr kapitol: 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22

Strážci řádu: Mise Voyager – kapitola 20

Kapitola 20

Orbita planety Tieru 4, hvězdný čas: 57883,65 (o den později)

Sedmá s jistým napětím sledovala Tamulského vyslance, kterak čte její zprávu. Koutky úst mu sem tam zacukaly v náznaku úsměvu, ale jinak si zachovával vážný výraz. Stejně jako kapitán Aran a poručík Tuvok, kteří byli taktéž přítomni této schůzce.

„Takže hnojiva, říkáte?“ přerušil Slokarij nakonec mlčení a vzhlédl od textu. Ani ho nemusel číst do konce, aby mu bylo jasné, kam celá záležitost směřuje. Nedělal si o rozvědce příliš velké iluze, ale při přečtení této analýzy nevěděl, jestli se má smát nebo ne.

„Správně,“ přitakala blondýnka a pohotově přidala i vysvětlení: „Za určitých podmínek s přidáním dalších sloučenin, je možné na jejich základě vytvořit výbušniny a jednoduché zbraně s chemickým základem.

„Nicméně tyhle další sloučeniny se na Tieru 4 nenacházejí, pokud tomu správně rozumím,“ ujišťoval se Tamulec pro všechny případy.

„Nenašli jsme po nich žádné stopy a s ohledem na poměrně malé množství úrodné půdy je podstatně pravděpodobnější, že ta hnojiva Zentierané skutečně potřebují pro svoji zemědělskou výrobu, jež právě v těchto dnech vrcholí,“ ujistila ho Sedmá obratem.

„Nikde není řečeno, že se na planetě nemohou skrývat další součásti potřebné k výrobě zbraní,“ vzal si slovo Tuvok. „Nová Kolonie má zastírací technologii, ale pokud mohu soudit, tak nikde na povrchu planety neregistruji známky vojenské infrastruktury.“

„Vůbec žádné zbraně?“

„Žádné pokročilé zbraně, abych byl přesný.“

„A Koloniální aktivita na povrchu?“

„Minimální.“

„Soudě dle komunikace, mají Zentierané jakési vládní shromáždění, kde každou oblast zastupuje několik delegátů. Mají společný program, ale všechna jejich pozornost je směřována k letošní úrodě, která by jim měla zajistit konečně nezávislost na dodávkách potravin a zásob od Nové Kolonie,“ vysvětlila Sedmá, která poslední dvacet čtyři hodin monitorovala vysílání na povrchu.

„Možná Nová kolonie chce, abychom přesně tohle viděli,“ namítnul kapitán Voyageru, neboť na něm bylo, aby sloužil coby nezaujatý a nestranný divák.

„Nepravděpodobné,“ učinila Sedmá zamítavé gesto. „Veškerá komunikace, kterou zachycujeme, přichází z pozemní sítě Zentieranů. Většina z nich nemá nejmenší tušení o přítomnosti Tamulské flotily v jejich soustavě. Veškeré jejich komunikační kanály a vysílání směřují k letošní sklizni a jednotlivé provincie se předbíhají, která z nich bude mít lepší a větší úrodu.“

„Nová Kolonie tu byla posledních dvacet pět let. Je dost možné, že mají pod kontrolou i veškerou Zentieranskou komunikaci.“

„S ohledem na primitivní síť jakou Zentierané používají, si troufám tvrdit, že ji zbudovali oni sami, stejně jako infrastruktura nejeví známky použití pokročilé technologie.“

„Což potvrzuje tu část, kterou nám naši Koloniální přátelé tak vehementně tvrdili,“ souhlasil kapitán.

„Připouštím, že ta jejich verze vypadá víc než jen pravděpodobně,“ pokyvoval vyslanec souhlasně hlavou.

„Pokud jde o podvod, tak potom je mistrně připravený,“ konstatoval Tuvok.

„Možná nebude od věci, promluvit si přímo se Zentierany. Jejich postoj v celé záležitosti by mohl přinést nový náhled,“ navrhnul kapitán Aran uvážlivě. „Předpokládám, že Zentierané nejsou na seznamu ras, s nimiž máte striktně zakázáno mluvit?“

„To rozhodně ne.“

„Předpokládám, že s nimi už někdo od Vás musel mluvit, když tady vaše flotila operuje už dobré tři měsíce.“

„To rozhodně ne,“ odtušil vyslanec podruhé a nasadil velice nesouhlasný výraz. „Taková věc by vyžadovala iniciativu a ta je Saarosovi cizí. Z toho, co mi říkal kapitán Nuelos mezi řečí, náš milý admirál pouze plní rozkazy, a pokud v nich není výslovně řečeno, že má kontaktovat Zentierany, tak je prostě kontaktovat nebude.“

„Znamená to, že prostě jenom spoléhá na značně povrchní zprávu z rozvědky?“

„Dost pochybuji, že ji vůbec četl.“

„Nu, vy ale žádné takové rozkazy nemáte a sám jste říkal, že mluvíte hlasem Vašeho vůdce. Myslíte, že on by také zachovával podobné mlčení?“

„Máte naprostou pravdu, kapitáne,“ přikývnul Slokarij. „Tuhle věc lze rozseknout jenom jedním způsobem. Sejít dolů na Tieru 4 a prohlédnout si vše na vlastní oči.“

„Nedoporučuji použít transportní paprsek,“ varovala Sedmá. „V atmosféře planety je spousta rušení a nelze zaručit, že by signál proniknul až na zvolené souřadnice.“

„Nejprve si s nimi musím promluvit, abych zjistil, že budeme vítanými hosty a nezačnou po nás střílet, byť podle všeho nedisponují žádnými pokročilými zbraněmi.“

„Žádnými, které by mohly ohrozit štítem chráněný raketoplán. Kromě toho, veškeré jejich zbraně mají jen velice krátký dosah,“ ubezpečil ho šéf bezpečnosti pedantsky.

„V tom případě to nebude problém.“

Jak se ukázalo, navázat spojení s operačním střediskem dole na planetě představovalo problém. Sedmé zabralo dobrou půl hodinu, než dokázala přizpůsobit signál, aby měli obraz a zvuk. Další půl hodinu trvalo sehnat někoho, kdo zastupoval Zentierany v radě a měl tudíž i pravomoc zastupovat své lidi. Zentierané vypadali značně překvapeni tím, že je kontaktoval někdo jiný než Nová kolonie.

„Zde Yrden hovoří, primus třetího, z Tá’f’há provincie,“ představil se jim Zentieran sotva ho kamery zaměřily na obrazovce.

Kapitán Aran Dar stál v pozadí, takže obraz zabíral pouze Tamulského vyslance, ale musel už od prvního pohledu na Zentierana na druhé straně souhlasit, že tihle lidé rozhodně nevypadají na rasu válečníků. Výškou dosahovali sotva metr padesát, světle modré pokožky, bez vlasů, podobně fazetové oči jako Fraweyané, ale oproti nim měli mnohem menší hlavu, útlé ruce a celkově působili tak nějak křehce, zranitelně a přitom docela roztomile.

Pokud nešlo o masku, či fasádu, zakrývající jejich skutečné dispozice, tak Zentierané byli přesně tím, co tvrdila Nová Kolonie i Tamulský vyslanec. Oběti velké tragédie, ze které se teprve začínají vzpamatovávat.

„Jsem Slokarij zvláštní vyslanec Tamulského impéria,“ představil se Tamulec na druhé straně a lehce se v uctivém gestu uklonil.

„Nezvyklé to, říkám. Údiv náš, na místě,“ reagoval Zentieran na druhé straně a oči se mu mírně rozšířily úžasem.

„Ano, jsem si vědom, že přítomnost našich lodí vás jistě zneklidnila.“

„Náš svět, impérium nezajímavý. Proč teď zájem váš, řekněte nám?“

„To Gaaliané nás upozornili, že impérium vstupuje do kritického bodu a vše nasvědčuje tomu, že ten kritický se nachází právě zde.“

„Moudrost to Gaaliané. Však přítomnost lodí tolika nevysvětluje.“

„Kvůli tomuhle mě náš vůdce poslal, abych mluvil jeho ústy, nikoliv ústy těch, kteří se zde rozhodli hrát vlastní hru. Je přáním našeho vůdce zabránit eskalaci napětí, které jistí členové naší vlády svými rozkazy vyvolali.“

„Politika komplikovaná vámi je. Lodě vaše přiletěli před dekádami třemi a slovo jediné nepromluvily. Volání naše i volání lidu Koloniálního, ignorovali.“

„Této skutečnosti jsem si vědom a jménem našeho vůdce se vám omlouvám, za tuto nejistotu, kterou u vašich lidí jistě způsobili.“

„Obvinění jejich, lidu Koloniálního, že vyzbrojují nás, směšné jest.“

„Souhlasím.“

„Pak doufám, že nápravu zjednáte, jinak vůdce váš veliký impérium, směšně vypadat bude.“

„Budete ochotni, dokázat, že na vaší planetě nemáte žádné zbraně, ani že vás Nová Kolonie nevyzbrojuje?“ položil Slokarij opatrně otázku v očekávání reakce.

„To věc, o níž dobu celou, snažíme se, marně.“

„Jsem připraven udělat tento krok, abych snížil možné napětí a hlavně zabránil tomu, co ty horké hlavy tam nahoře mohou udělat, pokud jim dojde trpělivost, nebo dospějí k závěru, že je čas začít jednat.“

„Už žádnou zkázu. Už žádné ničení a zabíjení, Slokariji vyslanče.“

„To je přesně ta věc, kterou si náš vůdce přeje. Proto také zde kapitán Aran, jakožto zástupce ze vzdálené Federace planet souhlasil, že bude prostředníkem v našem jednání,“ ustoupil trochu stranou, aby obrazovka zabrala také Bajoranského kapitána.

„Potom dolů, přijďte. Ukážeme vám, že Zentierané my, nepřátelé nejsme nikoho.“

„Bude mi velkou ctí, po tak dlouhé době, zase osobně potkat vaše lidi a být prvním z Tamulců, který vstoupí v klidu a míru na Tieru 4.“

„Slova vaše, naději dávají nám, že mír bude. V míru my uvítáme každého. Impérium i Federaci.“

„Pevně věřím tomu, že ano.“

„Čekat my budeme, Slokariji vyslanče impérium.“

S těmito slovy přerušil Zentieranský radní spojení a obrazovka pohasla.

„Nu, pokud budeme dál jednat se Zentierany, asi nebude na škodu trochu vyladit náš překladač,“ komentoval situaci kapitán Aran.

„Ale, kdepak,“ mávnul Slokarij rukou a ve tváři mu zahrál úsměv. „Zentierané mají sklon mluvit takhle archaicky. Podstatně větší problém představují jejich nářečí, kde mají tendenci mluvit v jinotajích a hádankách a více než, co říkají, je problém pochopit smysl toho, co říkají.“

„Aha. Nu, potom bude dozajista zajímavé je poznat.“

„Nejprve, ale budu muset trochu pohnout s těmi hlupáky, co si říkají rozvědka.“

„Pokud vše uvidí na vlastní oči, potom musí uznat, že jejich závěry nebyly úplně správné.“

„Doufám, že ano, protože už je nejvyšší čas, aby se přestali chovat tak povýšeně. Bohužel jim celou záležitost musíme podat patřičně opatrně, aby nevypadali hloupě.“

O půl hodiny později se Sedmá poté co předala Tamulskému vyslanci veškerá data, která zjistila ohledně údajné přítomnosti zbraní na Tieru 4, vracela z hangáru, odkud právě odstartoval raketoplán, na můstek. Viděla data od Tamulské rozvědky už předtím a všechno nasvědčovalo tomu, že jejich závěry jsou přinejmenším hodně ukvapené a nepodložené. Tahle část se samozřejmě potvrdila, když provedla důkladný senzorový průzkum přímo na místě. Stejně jako paranoidní chování jejich admirála, který odmítl v blízkosti Koloniálních lodí, které byly navíc dost daleko sklopit štíty a k přesunu na jeho loď, musel vyslanec použít raketoplán.

Nejraději by velice razantně doporučila těm, kteří zprávu sepsali, aby se více zaměřili na fakta a nebrali Novou kolonii automaticky jako důkaz toho, že jejich dedukce je zákonitě správná. Kapitán však trval na tom, aby celou záležitost podala pokud možno tak, aby lidé od Tamulské rozvědky nevypadali jako naprostí hlupáci. Sice to bylo proti jejímu přesvědčení, ale chápala politickou situaci i skutečnost, že není příliš dobrý nápad poukazovat na přílišnou zaujatost rozvědky.

Už v okamžiku, kdy vystoupila z turbovýtahu, vstoupila na můstek a zaujala své místo, věděla, že něco není v pořádku. Fotografická paměť jí při pohledu na hlavní obrazovku ihned připomněla jednu z vizí, které měla na Bajoru. Předtím, když předávala vyslanci v hangáru datový pad, tak jí to nepřišlo, ale teď si byla naprosto jistá, že tohle je přesně ta situace z vize. A ta vize nedopadla vůbec dobře.

„Kapitáne, ten raketoplán...“ promluvila s pohledem upřeným na obrazovku. Ne, tohle ještě nebyl přesně ten okamžik, ale muselo k němu být hodně blízko.

„Ano? Co je s raketoplánem?“ ohlédnul se po ní Aran Dar. Vida její výraz ihned strnul.

„On vybuchne...“

„Střílel po něm někdo?“

„Ne. To...“

„Harry, ukazují senzory na raketoplánu něco neobvyklého? Cokoliv, co by mohlo vést k explozi?“ vznesl kapitán ihned na základě této informace dotaz směrem ke Kimovi. Pokud by mu Sedmá řekla, že po raketoplánu někdo, nebo něco střílelo, tak by se obrátil na Tuvoka.

„Negativní kapitáne,“ zavrtěl Harry hlavou. „Všechny systémy běží normálně.“

„Zaměřte transportní paprsek na praporčíka Leenu a vyslance. Ihned je vytáhněte ven!“ nehodlal brát kapitán Voyageru varování na lehkou váhu.

„Nemohu je zaměřit. Něco ruší naše senzory a...“

„Sakra!“ zaklel Dar, protože tohle se mu přestávalo líbit. Vnitřní hlas mu připomínal, že nemůže změnit to co orb proroctví jednou předpoví, ale s tím se nehodlal jenom tak smířit. „Volejte je Tuvoku! Ať ihned...“

„Pozdě...“ uklouzlo prvnímu důstojníkovi, který měl pohled přilepený na hlavní obrazovku a viděl tím pádem jako první, co se stalo.

Nejprve nadešlo krátké zajiskření kolem pravé motorové gondoly a pouhé dvě vteřiny nato raketoplán explodoval. Kapitán obrátil pohled směrem k inženýrské stanici, ale krátké zavrtění hlavou mu potvrdilo, že Harry se nedostal skrze ono rušení a tím pádem nezaměřil transportní paprsek na osádku raketoplánu.

„Máte zdroj rušení, Harry?“

„Je pryč, kapitáne.“

„Nějaké tušení, co to mohlo být?“

„Jelikož se rušení omezovalo pouze na raketoplán, tak...“

„Sabotáž?“

„Zjevně ano, ale ta nebyla příčinou zničení raketoplánu,“ ozvala se Sedmá.

„Co jste zjistila?“

„Odhalila jsem rušičku, umístěnou přímo v pravé motorové gondole,“ seznamovala Sedmá kapitána se svým objevem. „Podle všeho byla neaktivní, dokud se nespustily impulsní motory raketoplánu.“

„A tahle rušička měla zabránit tomu, aby ty uvnitř nebylo možné zaměřit.“

„Velmi důmyslné a efektivní.“

„A my víme, kdo je tady velmi důmyslný,“ nadhodil komandér Madden významně.

„Tohle mi na ně nesedí a...“

„Kapitáne! Tamulské lodě se dávají do pohybu!“ přerušil poslední myšlenku Tuvok.

„Kam letí?“

„Směřují k Dravci s označením Oko 6Z-C3-5H. Zvedají štíty a nabíjejí zbraně.“

„A střílejí!“ dodal za něj Martin, neboť tohle všechno bylo vidět na hlavní obrazovce.

„Dravec nemá zvednuté štíty a...“ hlásil Vulkánec dál celkem zbytečně, protože palba dvou tamulských lodí proměnila Dravce během chvilky v ohnivou kouli, tudíž pouze dodal: „Dravec byl zničen.“

„Zachycuji velkou komunikační aktivitu vycházející z Tamulské vlajkové lodi. Všechny lodě se dávají do pohybu a přesouvají směrem k Tieru 4. Pokud mohu soudit, tak tomuhle se říká volání do zbraně.“

„Spojte mě s Tamulskou vlajkovou lodí Tuvoku,“ pokynul Dar na hlavního taktického důstojníka a doufal, že se mu podaří ještě zachránit situaci, ačkoliv s ohledem na to, jak admirála hodnotil vyslanec Slokarij i z toho jaký obraz si z něj udělal on sám, si nedělal příliš velké iluze, že admirál bude naslouchat hlasu rozumu.

„Tohle je zrada!“ vyprsknul Tamulský admirál sotva se jeho tvář objevila na obrazovce. „Tímhle se jenom potvrzuje, že Nová Kolonie je zcela bezpáteřní spolek arogantních a namyšlenců, kterým není nic svaté! Předstírají ochotu jednat a pak takovým křiklavým způsobem zabijí našeho vyslance, aby nemohl dospět k závěru, že nám celou dobu lžou. To...“

„Admirále!“ přerušil kapitán Voyageru tu triádu ostře. „Nevíme co zničilo raketoplán. Koloniální lodě jsou dost daleko, aby mohli...“

„Není nic, co by s tím jejich maskováním nemohli udělat!“ nenechal ho Saaros domluvit. „Celou dobu si s námi všemi pohrávali, ale tomu je konec! Rozumíte, kapitáne, konec! Stejně jako ty jejich přípravy k invazi na Tieru 4. Moc dobře víme, jak se snaží nás znejistět a...“

„Můj tým potvrdil, že na Tieru 4 nejsou žádné zbraně. V tomhle ohledu...“

„Už žádné ohledy!“ nenechal se Tamulec ani trochu zviklat. Jeho tvář normálně zbarvená lehce do fialova teď dostávala tmavý odstín, obdoba lidského termínu „brunátný vzteky“. Hlas mu přeskakoval, což celou záležitost ještě podtrhovalo. „Nehodlám dál poslouchat Koloniální, ani jakékoliv jiné lži! Vymažu ty zrádné bastardy z vesmíru. I s jejich vlajkovou lodí a ukončím jejich hrozbu, kterou představují pro impérium!“

„Admirále, mějte přeci...“ začal Dar, ale to už mluvil k prázdné obrazovce.

„Tak tohle se nevyvíjí vůbec dobře,“ konstatoval první důstojník suše.

„Tamulské lodi vypouštějí stihačky. Směřují k Tieru. Jejich předvoj míří ke Koloniální eskadře.“

„Nějaká reakce z druhé strany?“

„Dravci se začínají formovat do útočného křídla.“

„Nestihnou to všichni,“ konstatoval u kormidla Tom Paris.

„No, rozhodně už vědí, že Tamulci to myslí vážně a tentokrát se jich nezaleknou,“ konstatoval kapitán Voyageru sardonicky. Celé ty týdny po sobě vrhali automatickými zprávami, protože nikdo z nich nehodlal udělat první krok bez ohledu na nepoměr sil. Tahle věc se právě teď změnila. Chyběl jim potřebný impuls a oni jim ho neservírovali na zlatém podnose. Přesně tak jak major Kronesová předpokládala. Proto tolik chtěla, aby se otočili a vrátili domů. Musela vědět mnohem víc než kolik říkala.

Po zničení prvního Dravce si útočící Tamulci dodali odvahy a zaútočili na dalšího Dravce, který zaujímal pozici dál od ostatních. Tentokrát ho nezastihli nepřipraveného. Stačil zvednout štíty, ale nepohnul se včas a pod soustředěnou palbou pěti Tamulských lodí záhy následoval svého předchůdce. Nevybuchl, letěl setrvačností dál, ale zůstal z něj sotva víc než vrak.

O chvilku později už se na pět Tamulských lodí sneslo útočné křídlo Koloniálních Dravců. Vypadalo to jako by útočily jenom dvě lodě, ale ve skutečnosti byly tři. Třetí Dravec letěl v zákrytu svých druhů a kapitán Aran Dar i posádka Voyageru měla poprvé možnost vidět, jak funguje koloniální formace zvaná „Křídlo“.

Samotná taktika byla jednoduchá, ale velice efektivní. Trojice Dravců pálila jako jedna loď vždy na jeden cíl, kdežto tvořila celkem tři cíle. Tamulci se nemohli rozhodnout, kdo z nich představuje největší hrozbu a jejich palba postrádala synchronizaci. Mimo jiné jejich palubní zbraně míjely v mnoha případech cíl, kdežto zbraně jejich protivníků nikoliv. Během prvního náletu byla jedna Tamulská loď zničena a druhá chrlící trosky vypadla z formace.

Dravci se po ukončení manévru, při němž v divoké vývrtce uniknuli z dosahu zbraní nepřítele, spojili opět do útočného křídla a znovu udeřili, tentokrát z jiného útočného vektoru a s jinými úhybnými manévry. Výsledek byl tentýž a připsali si další zničený cíl. Při třetím náletu už ani neprováděli úhybné manévry a proletěli plnou rychlostí kolem poslední zničené lodi.

„Nevím, jestli je vhodná chvíle to říct, ale teď když po sobě střílejí, bych podotknul, že tady stojíme v bitevní vřavě a taky pěkně na ráně,“ poznamenal Tom Paris do ticha, které se rozhostilo po té podívané.

„Začněte s námi couvat, Tome. Hezky opatrně, čtvrtinou impulzu, ať nevzbudíme pozornost,“ přikývnul kapitán, sleduje pozorně dění na hlavní obrazovce. Jeho mise a první samostatné velení se pomalu začínalo rozplývat. Pokud se nechtěl zapojit do konfliktu na jedné či druhé straně, potom ústup a vycouvání z celé situace představovalo jedinou možnost.

„Ano, kapitáne.“

„Doporučuji zvednout štíty. Pro všechny případy,“ navrhnul první důstojník.

„Ještě ne. Nechceme vzbudit dojem, že máme v úmyslu bojovat.“

„Nevím, jak moc si major věří, ale tahle její eskadra se neudrží proti takové přesile.“

„Myslím, že téhle části si je dobře vědoma.“

„Koloniální lodě neustupují. Hlavní část eskadry se formuje proti Tamulskému předvoji a jedno křídlo míří na orbitu Tieru 4.“

„Jestli budou používat stejně úspěšně svoji taktiku tak ten předvoj doslova rozstřílí,“ hodnotil Bajoran zamračeně počínání Tamulců.

„A pokud budou Tamulci útočit postupně v menších skupinách, tak je klidně můžou spucovat na hromadu všechny,“ přihodil Martin sarkasticky.

„Tohle nedává smysl,“ mračil se nad tím Dar. „Ani jedna strana nevypadá, že byla připravená k boji a přitom...“ nechal větu vyznít do ztracena. Hlavou mu vířilo příliš mnoho otázek. Jednou z nich byla i ta jestli by admirál Saaros byl natolik arogantní, že raději než přiznat chybu, nechal tajně zabít velvyslance. Na druhou stranu způsob a provedení by odpovídal spíše Nové kolonii, protože oni byli ti záhadní a nepředvídatelní. Jenomže neměli motiv. Alespoň on žádný neviděl, ačkoliv z rozhovoru s majorem Kronesovou získal pocit, že se obává toho, když Federace zkusí do celého sporu zasáhnout v roli smírčí síly. Byla by ochotná obětovat své lidi jenom kvůli tomu, aby se tahle věc s Tamulci pohnula někam kupředu, kamkoliv?

Ne, tohle si nemyslel. Ovšem ona tušila, že celá věc dopadne špatně. Předpokládala, že ničeho nedosáhnou. A měla pravdu. Otázkou zůstávalo proč? Nebo spíš jak? Považovala ho za bláhového idealistu a on pořád netušil proč, přestože výsledek měl právě teď naservírovaný přímo před sebou. Přímo před ním totiž probíhala bitva mezi Tamulským předvojem a Koloniálními Dravci.

Tamulci měli převahu přinejmenším tři ku jedné, ale na straně Nové kolonie stála jejich vlajková loď a ta plně vyrovnávala současnou nevýhodu. Obzvláště poté, co z prostoru pod levým a pravým křídlem vystřelil široký světle modrý paprsek energie. Zasáhl dvě nepřátelské lodě, prošel skrze jejich štíty a následně i celým trupem. Vlajková loď proletěla nezasažená skrze exploze.

„Tak tohle musí být ty jejich pověstné zbraně třídy Z. „S tímhle rozstřílejí kohokoliv, kdo bude dostatečně hloupý, aby se jim dostal na dostřel,“ okomentoval komandér Madden situaci.

„Nesouhlasím,“ uváděl Tuvok věc na pravou míru. „Hladina energie na vlajkovém Dravci po výstřelu prudce poklesla. Nebudou schopni přinejmenším jednu, či dvě minuty použít tuto svoji ničivou zbraň.“

„Rozhodně tím ukazují, že nehodlají jenom tak vyklidit pole, což by mohlo naznačovat, že nakonec přeci jenom stojí za tím vším. Možná tu mají víc lodí, než dávají najevo,“ mínil Martin s lehkým pokrčením ramen.

„Ne, to si nemyslím,“ zavrtěl kapitán rezolutně hlavou. „Ona by neobětovala žádnou loď ani své lidi jenom proto, aby vyvolala konflikt, který jim dá záminku k válce. A už vůbec ne Zentierany do nichž Nová kolonie vložila tolik času a prostředků.“

„Potom mají sakra problém, protože tuhle soustavu neudrží a admirál Saaros viditelně ztratil soudnost a nespokojí se s ničím menším než zničením všech Dravců. Pokud se nedají rychle na ústup, dokud jim štěstí přeje.“

„Jaká je situace Tuvoku?“ obrátil se kapitán k šéfovi bezpečnosti.

„Čelní Tamulská formace se rozpadá. Ustupují,“ podal vulkánec ihned hlášení. Na rozdíl od kapitána a prvního důstojníka nespouštěl oči z taktické stanice a bedlivě sledoval srážku mezi oběma formacemi a její výsledek. „Ztratili třináct lodí, zbytek je těžce poškozen. Na Koloniální straně zaznamenávám o jedno plavidlo méně. Nicméně do vnitřní soustavy dorazilo dalších 40lodí Tamulských lodí a během hodiny zde bude dalších 100lodí.“

„Co uděláme?“ zajímalo Maddena. Vrhnul pohled po svém příteli a kapitánovi v jedné osobě. Vida, že nic neříká, pokračoval dál. „Zkusíme vyjednávat, nebo se tiše vytratíme, dokud si nás nikdo nevšímá?“

„Právě si nás všimli,“ vstoupil do hovoru Tom Paris.

„Tři Tamulské lodě se oddělují od formace a směřují směrem k nám,“ potvrdil ihned Tuvok. „Nabíjejí zbraně.“

„Zvednout štíty. Na plný výkon!“ zavelel kapitán bez váhání.

„Pokud začnou střílet, budeme opětovat palbu?“

„Raději se téhle části vyhneme, pokud budeme moci,“ zamnul si Dar zamyšleně bradu. Ty lodě byly více než skutečné a on nijak netoužil po konfrontaci. Ne, když byli na diplomatické misi. „Už nemá cenu předstírat, že tu nejsme. Otočte nás Tome a plným impulsem ven ze soustavy.“

„Warpem bychom byli rychleji pryč a…“

„Pokud tím odlákáme pár lodí tak získáme pro naše Koloniální přátele trochu času a…“

„Kapitáne, jeden Dravec se demaskuje na našem levoboku!“ ohlásil ihned Tuvok změnu situace.

„My o vlku a…“ hodlal Tom okomentovat situaci, zatím co Koloniální plavidlo zaplnilo hlavní obrazovku.

„Střílejí!“

„Viditelně ne na nás, což je určitě dobrá zpráva,“ konstatoval Maden suše. Palba se snesla na jednu z Tamulských lodí, která po několika přímých zásazích vybuchla. Dravec proletěl kolem překvapených protivníků, udělal obrátku a zaútočil znovu. Vyřadil další loď z provozu, ale utržil přitom několik zásahů, které jím viditelně otřásly. Útočil osamoceně, bez podpory dalších lodí ze svého křídla, což ho dělalo výrazně zranitelným.

„Štíty Dravce klesly na 29% sekundární poškození…“ hodnotil situaci Tuvok, ale Dravec se obrátil k další obrátce a nedbaje poškození útočil dál.

„Možná bychom měli zasáhnout dřív než…“ chtěl první důstojník navrhnout, ale pozdě. Střely z hlavních zbraní se zakousnuly do Tamulského křižníku, který výrazně zpomalil a po celé délce jeho trupu byly viditelné sekundární exploze, jenomže stihnul odpovědět a jeho střely zasáhnuly klíčovou část Dravce, nepočítaje pravý motor, takže se koloniální plavidlo dostalo do nekontrolovatelné rotace. Kapitánovi Voyageru nemusel nikdo říkat, že jsou na kolizním kurzu.

„Úhybný manévr Tome! Vyhněte se jim!“ neubránil se, aby nezakřičel na hlavního pilota.

„Tohle nezvládneme! Je to příliš…“

„Všechnu energii do štítu!“ přidal se i první důstojník. „Připravit na náraz!“ zakřičel celkem zbytečně a rychle zapadnul do svého křesla, kam rychle stáhnul i svého kapitána, sklopil bezpečnostní opěrky a očekával nejhorší.

Dravec se na ně divoce řítil neschopen změnit kurz ani směr a rychle zaplnil celou obrazovku. Pouhé vteřiny před nárazem explodoval a záře té exploze na okamžik oslnila všechny na můstku. Poté přišel náraz. Jako by do Voyageru udeřila boží pěst. Můstek se divoce otřásl, několik konzolí vybuchlo následkem přetížení a potom všechno zhaslo. Přesněji řečeno vypadla světla, a hlavní obrazovka zhasla.

Trvalo to nekonečně dlouhý deset vteřin, alespoň tak to Aranu Darovi připadalo. Poté naskočilo nouzové osvětlení a můstek zalila matná záře. Vstal, ale záhy zjistil, že se paluba můstku točí. Pravděpodobně se dostali po nárazu do podobné rotace jako předtím Dravec. Rotace však ustávala, protože Voyager měl stále kontrolu nad řízením a Tom Paris u kormidla stabilizoval pozici. Alespoň jedna dobrá zpráva.

„Hlášení o škodách!“ vyžádal si ihned zprávu. Nedostal okamžitě odpověď, takže svou otázku zopakoval o poznání naléhavěji a tentokrát už vstal, hledě do míst, kde měl být Harry Kim a Sedmá. Ani jednoho v první chvíli neviděl, ale ulevilo se mu, když viděl, jak se Harry zvedá z podlahy a znovu usedá ke své inženýrské stanici. Sedmá se taktéž zvedala a kromě modřiny na levé straně tváře a prameny vlasů, které vypadly z jinak pečlivě uvázaného drdolu vypadala nezraněná.

„Mnohačetná protržení trupu na levoboku od paluby šest až sedmnáct. Poškození levé gondoly. Z gondoly uniká pohonná plazma,“ sypal ze sebe Harry rychle.

„Warp pohon je mimo provoz,“ přidala Sedmá.

„Ztráty na životech?“ položil kapitán v obavách otázku.

„Zatím nejsou hlášeny žádné ztráty,“ uklidnil ho Tuvok. „Ošetřovna hlásí řadu zranění, ale zatím nic co by přímo ohrožovalo život.“

„Impulsní pohon stále funguje. Vzdalujeme se z bojiště, ale bez warpu půjde o hodně krátkou cestu.“

„Můstek volá strojovnu! Jak to tam vypadá?“ otevřel kapitán kanál do strojovny.

„…uzavřete to! Ihned to uzavřete, jinak nám vybuchne jádro!“ Hlas B’Elanny Torresové nešlo přeslechnout a rozhodně nešlo o požadované hlášení, které kapitán chtěl.

Spouštím nouzové uzavírací procedury!“ další hlas na pozadí patřil Reginaldu Barclaymu.

Hlídejte někdo ty stabilizační svorky magnetického pole! Jestli z něj unikne antihmota tak celý Voyager vyletí do vzduchu!“

„Můstek strojovně! B‘Elanno, Regi, co se tam děje?“

Vydržte, kapitáne! Máme tu trochu rušno!“

Vyrovnávám magnetické pole kolem warpového jádra.“

Dobře, dobře. Hlavně ho udrž na téhle úrovní Ichebe, dokud nestabilizujeme ten únik plazmy z reaktoru.“

„Je to špatné?“

Dokud najdeme, kudy nám uniká plazma, tak nepočítejte s warpem.“

„A co ty trhliny v trupu?“

Nouzová silová pole drží. Poškozené paluby už jsou odříznuté od zbytku lodi. A doufám, že mi někdo vysvětlí, co do nás sakra narazilo!“

„Situace se poněkud zvrtla,“ odtušil Dar suše. „Jak dlouho potrvá, než obnovíte warp-pohon?“

Deset minut, možná dvacet. Záleží na tom, kolik trhlin ve vedení pohonné plasmy budeme mít. A to ještě nevím, jestli nám to nespálilo warpové cívky na gondolách.“

„Rozumím. Udělejte, cokoliv bude nutné, abyste zprovoznili warp. Tohle má nejvyšší prioritu. Jinak budeme mít velice brzy podstatně větší problém, než máme teď. Můstek konec.“

Bajoranský kapitán se nadechnul, ale moc dobře věděl, že za současné situace nemůže pouze vyčkávat, jak se situace vyvine. Nehodlal pouze čekat, jestli inženýři opraví pohon. Současná situace si žádala činy a on se nehodlal zastavit, dokud neudělá všechno, co jako kapitán může udělat, aby zajistil bezpečnost své lodi a její posádky.

„Nějaké známky pronásledování, Tuvoku?“

„Negativní kapitáne,“ zavrtěl vulkánec hlavou. „Tamulci soustřeďují všechny své stávající síly proti zbytku Koloniální eskadry. Soustředili skupinu o síle padesáti lodí a chystají se znovu zaútočit.“

„Jakmile se s nimi vypořádají, mohou nás kdykoliv snadno a rychle dostihnout.“

„Doufejme, že do té doby budeme schopni letu warpem.“

„Jestli ne, tak to bude hodně krátký útěk,“ ušklíbnul se Martin navzdory situaci. Dával si pozor, aby ta slova neslyšel nikdo kromě kapitána.

„Jo, to mi nemusíš povídat,“ zahučel Dar polohlasem

„Kapitáne, mám tu příchozí volání!“ ozval se Tuvok.

„Na obrazovku!“ postoupil Aran Dar blíže k hlavní obrazovce v očekávání toho co asi přijde. Co zákonitě musí přijít.

Dost pochyboval, že by si Tamulci všechno rozmysleli a změnili názor. Spíš očekával něco trochu jiného a věděl, že se mu to nebude ani trochu líbit. Jenomže měl zodpovědnost za loď a její posádku a nebyl příliš v pozici, kdy by si mohl vybírat. K jeho nevýslovnému překvapení se na obrazovce neukázal admirál Saaros, ale major Kronesová.

„Jste v pořádku, kapitáne?“ Její tvář vypadala ustaraně a teprve, když ho spatřila tak se jí viditelně trochu ulevilo.

„Stále jsme v jednom kuse. Bohužel váš Dravec, nikoliv…“

„Musíte odsud zmizet, kapitáne, ihned!“ nenechala ho domluvit s zcela přitom pomíjela zkázu jedné ze svých lodí.

„Rádi bychom, ale ta srážka nám poškodila pohon. Momentálně nejsme schopni letu warpem.“

„Nevím, jak dlouho je dokážeme ještě zadržovat. Ani nedokážeme odhadnout, co udělají, či neudělají. Jejich chování je značně nevypočitatelné a nepředvídatelné.“

„Já myslím, že je celkem zjevné, co mají v plánu.“

„Potom pro vás zkusíme získat tolik času, kolik jen bude možné.“

„Měli byste raději ustoupit. Dříve než přijdete o všechny lodě.“

„Za normálních okolností, bychom vás vzali do vleku, ale moje loď je to jediné, co dává zbytku eskadry naději, že přežijí dnešní den. Nemůžeme se teď oddělit, abychom vás odtáhli pryč. Je mi líto,“ zatvářila se hodně nešťastně pokračujíc tiše dál. „Měl jste mě poslechnout, kapitáne. Neměli jste sem vůbec letět. Nic z toho se nemuselo stát.“

„Tušíte, co zničilo náš raketoplán?“

„Ne,“ zavrtěla rezolutně hlavou. „Tahle událost nás překvapila stejně jako vás.“

„Takže s tím nemáte nic společného?“

„Nikdy bychom nestříleli na loď federace, raketoplán nevyjímaje. Netušíme, co se vlastně stalo.“

„…blíží se na dostřel. Připravit manévr Stín 1-3-7.“

„Jakmile zprovozníte warp, vypadněte odsud a nezastavujte, dokud nebudete zpátky na území Federace. Cítím, že tohle se ošklivě zvrtne a až k tomu dojde, nebudete chtít být poblíž.“

„Je bláznovství, pokud s nimi chcete bojovat!“

„Nejsme blázni, kapitáne Arane,“ Tvář blonďaté koloniální velitelky zbrázdil slabý úsměv. „Hodláme vyvolat zmatek v Tamulském velení a potom ustoupíme. Nechceme, aby…“ další slova byla přerušena, když vypadl zvuk, obraz několikrát zablikal a následně spojení vypadnulo úplně.

Vystřídal ji pohled hlavní obrazovky a vzdálenou bitvu, která právě probíhala ve vnitřní části soustavy. Nešlo si nevšimnout, že Koloniální eskadra záměrně odlákala Tamulské lodě na opačnou stranu než odlétal Voyager. Hlídali si ústupovou cestu ven ze soustavy a nenechali se obklíčit početnějším nepřítelem. Nicméně bitva se nevyvíjela v jejich prospěch. Zato pouštěli svým nepřátelům pořádně žilou a Tamulská plavidla zanikala rychleji než ta Koloniální. Jenomže na výsledku to nic nezměnilo. Tamulská flotila měla navrch.

Kapitán Aran Dar nemohl nijak ovlivnit výsledek, ačkoliv by nejraději na obě strany křičel, že se chovají hloupě a dětinsky. Proto raději znovu usedl do kapitánského křesla a snažil se působit co možná nejklidnějším dojmem. Nemělo smysl obcházet můstek a zjišťovat jak to vypadá u jednotlivých sekcí, což byla věc, kterou by nejraději udělal, ale věděl, že by tím všechny jenom znervózňoval.

Strojovna volá můstek!“ ozval se konečně kapitánův komunikátor.

„Mluvte Regi,“ odpověděl s veškerým možným klidem, jaký v sobě dokázal najít.

Podařilo se nám právě utěsnit všechny trhliny na vedení plasmy do levé gondoly.“

„Řekněte mi, že máme zase warp a můžeme odsud zmizet.“

No…B‘Elanna doporučuje, abychom provedli alespoň diagnostiku prvního stupně, jestli jsme to všechno správně poslepovali a…“

„Kolik času?“

Alespoň 30minut.“

„Tolik času nemáme.“

Tak potom nezbývá než doufat, že jsme to dali dohromady správně,“ konstatoval inženýr suše.

„Mám ve vás dva plnou důvěru, Regi. Můstek konec,“ přerušil spojení, vstal z kapitánského křesla a popošel blíž k hlavní obrazovce. „Tome, vezměte nás odsud. Warp 9.“

„Ano, kapitáne.“

pokračovat na kapitolu 21

© 2000–2017 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries