lcars
logo

Velení lodi


Autor: Android
Email: android@post.cz
Archivováno dne: 01. 07. 2003
Stav povídky: dokončená
Velikost: 13 kB
Přístupnost: obecná
Varování: žádné
   
Seriál: VOY
Období:
Hlavní postava(y):
Kategorie: humor
Spoiler:
Stručný obsah:
Velení lodi nesmí polevovat v ostražitosti, jinak je katastrofa na spadnutí...
Poznámka autora:
Prohlášení:

Star Trek, Star Trek: The Next Generation, Star Trek: Deep Space Nine, Star Trek: Voyager, Enterprise a postavy v nich vystupující jsou majetkem společnosti Paramount Pictures™ a jsou chráněny patentem v USA. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.


Velení lodi

Android


     "Kapitánův deník: Letíme do Alfa-kvadrantu. Letíme. Letíme. Moment!...ano, stále letíme. Někdy mám dojem, že už tam skoro budeme, ale je to jen dojem. Kapitán konec."
     
     Ruch na Voyageru dosáhl kvality včelího úlu. Každý se za něčím honil a nervozita na lodi byla takřka hmatatelná. Doslova to platilo u kapitána Janeway. Osobně to poznal Neelix, když se jí v baru dotkl a ona se klepala jako osika.
     "Je vám něco, kapitáne?" opatrně se zeptal, připravujíc se na rychlý úhybný manévr, to když se Janeway neovládá a znenadání okolo sebe začne plivat.
     "Kafe," potichu zašeptala.
     "Chtěla byste šálek silného kafe?" pokývl Neelix hlavou. Janeway vytřeštila oči a rychle zakroutila hlavou. Naznačila Neelixovi, aby se k ní nahnul a on to udělal.
     "Dva litry," pošeptala mu do ucha a přitom ho uchopila za svršek jeho nádherné blůzy,     
     "Ale rychle nebo uvidíš," a výraz v jejích očích měl nádech šílenství.
     "Jistě jistě," vyhrkl ze sebe Neelix a chtěl odejít, ale sevření kapitána nepovolovalo.     
     "Přejete si ještě něco?" bázlivě se zeptal.
     "Bez cukru, rozumíš?" výraz kapitána se změnil ve vražedný.
     Neelix, jak pocítil, že sevření povolilo, prokličkoval mezi stoly a zmizel někde za barem.     
     Obvody replikátoru ještě nestačily vystydnout a kapitán už měla před sebou na stole své dva litry kvalitního silného kafe. Mlsně kmitala pohledem na vlnící se hladinku dvoulitrového šálku a cítila, jak její touha stoupá. Horká pára stoupající z této božské tekutiny ji neodradila a po nasátí jemného aroma si pořádně přihnula. Následná fyziologická reakce by se dala směle použít do dokumentárního filmu o účincích návykových látek na závislé jedince. Kapitán přestala dýchat a s mírně zakloněnou hlavou se přenesla do zcela jiného světa. Její reakce na kofein byla okamžitá a výraz jejích očí se rovnal výrazu někoho, kdo si sedne na stovku hřebík a zapomene, jak se křičí bolestí.
     
     Krize byla zažehnána, pomyslel si Neelix. Ty dva litry jí nějakou dobu vydrží a zatím bude klid, utřel si pot z čela. Kapitán po chvilce zase částečně začala vnímat okolní svět a neustále hladila svůj dvoulitrový hrnek s kávou, který ji příjemně hřál do dlaní. Když procházel někdo moc blízko okolo jejího stolu, zuřivě prskala a hrozila mu dlouhými nehty, jejihž délku by jí záviděl leckterý upír.
     
     Mezitím na můstku:
     Velitel Chacotay seděl ve svém křesle a zkoumal svůj obraz v malém zrcátku, které po celém můstku házelo prasátka, až oslňovalo Tuvoka, který tak střídavě míjel tlačítka, která měl v úmyslu použít. Jednou místo kalibrace fázerové cívky odjistil všechna fotonová torpéda, podruhé místo kontroly autorizačního protokolu je odpálil.
     "Veliteli, co to s tím zrcátkem děláte?" zeptal se, a k pokusu o vraždu chyběl jen jeden lux světla.
     "Myslíte tohle?" zeptal se Chacotay a ukázal zrcátkem na Tuvoka, který v něm zahlédl kousek svého špičatého ucha. "Snažím se s jeho pomocí číst budoucnost ze svého tetování," vysvětlil Chacotay a volnou rukou si pohladil čelo nad levým okem.
     "A funguje to?" s nezájmem se zeptal Tuvok.
     "Až doteď to bylo v pohodě, ale jak se tak dívám, začíná se něco kazit," zakroutil hlavou Chacotay. "Všechno vypadalo na skvělou budoucnost a nyní mi to ukazuje velké problémy."
     "Myslíte ten velký jebák uprostřed vašeho tetování?"
     "Ne ne, to značí, že Voyager má dobrého prvního důstojníka," sladkým hlasem dodal Chacotay.
     "Možná to bude mít co do činění s těmi odpálenými fotonovými torpédy," ozval se Harry.
     "Jaká torpéda?" vstal z křesla Chacotay.
     "Potvrzuji. Voyager vypustil sadu fotonových torpéd ve směru 000 na 010," tvrdým hlasem řekl Tuvok.
     "Kdo vám dal pokyn k vypuštění sady?" nedořekl Chacotay a tázavě se podíval na Tuvoka.
     "Sady – deseti fotonových torpéd," dopověděl Tuvok. "Komandére, to má na svědomí to vaše zkurvené zrcátko," nekomporomisně argumentoval Tuvok.
     "Cože? Moje zrcátko? Chceš vinu hodit na moje milované zrcátko, které se nemůže hájit tvému sprostému obvinění?" zrudl Chacotay a otočil se na zbytek osádky můstku, kteří však jasně dávali najevo, že drží s Tuvokem. "To mě podrž, kde jsme se to ocitli," zahořekoval Chacotay, když viděl, jak se situace má.
     "V prdeli," pohotově mu odpověděl Harry.
     "Co? Tak tohle mi tedy vysvětlíte," ukázal Chacotay prstem na Harryho, který ho ale nevnímal a užasle sledoval údaje ze senzorů.
     
     "Komandére, volá nás Hirogenská válečná loď. Oprava: Volá nás poškozená Hirogenská válečná loď. Míru poškození odhaduji na zásah asi deseti fotonových torpéd."
     "Do prdele," zopakoval Chacotay Harryho analýzu situace.
     
     "Tady válečná loď Hirogenů. Máte jednu minutu na to, aby jste vysvětlili útok na naši loď," ozvalo se, když Harry otevřel kanál.
     Co teď sakra? Začal vymýšlet Chacotay další postup. "Chacotay volá kapitána," ozvalo se v lodním baru, ale nikdo neodpovídal. "Počítači, kde se nachází kapitán Janeway?" pokračoval v pátrání.
     "Kapitán Janeway se nachází v baru," uvedl počítač svým bezbarvým hlasem.
     "Zase chlastá," zaklel nahlas Chacotay a bouchl pěstí Toma do zátylku.
     "Auu...," zakňučel Tom a přikrčil se ke své konzoli, kam nemohl Chacotay dosáhnout.
     "Očekávám vaše návrhy," vysypal ze sebe Chacotay a čekal na nějakou spásnou myšlenku některého ze členů můstku.
     "Zeptejte se svého zrcátka," byla jediná odpověď, které se dočkal.
     
     Chacotaye opravdu nenapadlo nic lepšího, a tak upřeně hleděl do svého zrcátka a chtěl po něm odpověď a chtěl ji okamžitě. Zrcátko se dál tvářilo jakoby nic a nezůčastněně odráželo Chacotayův obličej. "No tak, zrcátko!" řval Chacotay a třepal s ním jako s nějakým rozbitým paddem, který tak vždycky opravoval.
     "Nenechávej mě v tom," začínal pomalu natahovat, ale zrcátko se nedalo ukecat. "Svině jedna," zařval Chacotay a hodil zrcátkem proti zdi. Ozval se zvuk střepů, dopadajících na podlahu a Chacotay si najednou uvědomil, co to vlastně udělal. Rozbil si své nejmilejší zrcátko, které měl už od své puberty a které mu bylo vším. Jedním skokem přiskočil ke stěně, u které se na podlaze válela spousta blyštivých střípků a začal je shrabovat na hromádku. "Néé...," zakňučel srdcervoucím tónem, "to mi nedělej, prosím!" dal se do breku a líbal střepy, kterých měl plné dlaně.
     
     "Přebírám velení lodi," tiše oznámil Tuvok a díval se přitom na hlavní obrazovku, kde byl neustále na spojení velitel Hirogenské válečné lodi, který stál bez hnutí a sledoval dění na můstku Voyageru.
     "Toto není kořist pro nás," dodal po chvíli a obrátil se na Tuvoka, "Přeji vám hodně štěstí a bůh vás opatruj," popřál a vypnul kanál. Chvilku na to se Hirogenská loď otočila a vydala se do bezpečí (daleko od Voyageru), aby tam opravila své poškození.
     
     "Můstek ošetřovně," poklepal na svůj komunikátor Tuvok.
     "Tady Doctor, jaký máte problém?"
     "Doctore, čekejte přenos jednoho pacienta," odpověděl Tuvok a nechal transportovat bývalého komandéra Chacotaye, který už měl obličej celý od krve, na ošetřovnu.
     Chacotay se materializoval na ošetřovně, kde ležel na lůžku a jeho střepy byly vedle na stolku. Ubrečený obličej celý od krve, jak je líbal, odvrátil na druhou stranu, kde spatřil kapitán Janeway, jak leží hned vedle.
     "Co se jí stalo?" zeptal se potichu Doctora s obavou, že by ji mohl probudit.
     "Zase se předávkovala kofeinem," zakroutil doktor hlavou, "Ještěže mě Neelix včas informoval," dodal a pak se začal věnovat zase zkrvavenému xichtu.
     
     O dvě hodiny později na ošetřovně:
     "Chacotay, co vy tady?" zvědavě se zeptala kapitán, když se probrala z komatu a na vedlejším stole uviděla ležet velitele Chacotaye, který měl celý xicht zafačován obvazy, že  vypadal jako nepovedená mumie.
     "Vy jste mě poznala?" udivil se Chacotay.
     "Aby ne. Ten váš rypák poznám vždycky," usmála se Janeway.
     "No," začal trochu nejistě Chacotay, "stala se nehoda." "Věštil jsem ze svého zrcátka," zašeptal a otočil se na hromádku střepů na stolku, ".....a nakonec Hirogeni odletěli," zakončil své vysvětlení.
     Janeway jen tak ležela a nic neříkala. V duchu přemýšlela, jak byla kvůli tomuto setkání nervní, a jak se v důsledku toho předávkovala, až to málem neustála a teď tohle. Mise, na kterou se připravují celý týden je v tahu, pro nešťastné nedorozumění. Snad kdyby měla tu odvahu a byla na můstku, nemuselo se tohle stát. Samé kdyby.
     "Kapitáne, jste v pořádku?" vyrušil ji z myšlenek její první velitel.
     "Co? Ano," zklamaně odpověděla Janeway a přemýšlela, kde teď vezmou materiál, který chtěli s Hirogeny vyměnit.
     "Takže vy věštíte ze zrcátka?" se zájmem se zeptala.
     "Věštil jsem," stydlivě odpověděl Chacotay. "Teď už je s tím konec, to vás ujišťuji," dušoval se.
     "Ale veliteli, nenechte se odradit od tak zajímavé činnosti," ozvala se nečekaná odpověď a kapitán se nahnula těsně k Chacotayovi a potichoučku zašeptala, "Já věštím z par nad šálkem kávy," a lišácky na něj mrkla.
     
     Mezitím na můstku seděl Tuvok v kapitánském křesle a v duchu analyzoval nastalou situaci:
     "Kapitán je závislák. Chacotay je blázen a ke všemu líbá střepy. Tom má naštíplý krční obratel. Z Harryho nedostanu víc, než že je to v prdeli. Kam jsem se to dostal," napadlo ho a hluboko ve svém vědomí sáhl na kliku ode dveří, na kterých visela jmenovka šílenství.
     
     KONEC

CZ Kontinuum Star Trek fanklub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© Star Trek a všechny přidružené značky jsou registrované známky společností Paramount Pictures a Viacom Inc.

© 2000–2017 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries

Zavřít X