lcars
logo

Osudové setkání


Autor: Android
Email: android@post.cz
Archivováno dne: 01. 07. 2003
Stav povídky: dokončená
Přístupnost: obecná
Varování: žádné
   
Seriál: VOY
Období:
Hlavní postava(y):
Kategorie: humor
Spoiler:
Stručný obsah:
Ferengové uštědří Borgům zdrcující úder...
Poznámka autora:
Prohlášení:

Star Trek, Star Trek: The Next Generation, Star Trek: Deep Space Nine, Star Trek: Voyager, Enterprise a postavy v nich vystupující jsou majetkem společnosti Paramount Pictures™ a jsou chráněny patentem v USA. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.


Osudové setkání

Android


     "Chtěl bych uporoznit, že Vesmír, ve své nádheře a velikosti každým okamžikem nabízí nespočet situací a událostí, měnící věci ve svých podstatách, které se nám mnohdy můžou zdát dané, ale není tomu tak.
     Není těžké, takové momenty objevit (pro mě), ale i já sám jsem někdy mile překvapen, když narazím na briliant mezi diamanty, na vkus uprostřed nicoty či pořádek vně chaosu. Chci se o jeden takový okamžik podělit i s vámi, smrtelníky. Staniž se!" ( - Q - )
     

     Je obecně známým faktem, že Borgové při své honbě za dokonalostí k jejich smůle narazili i na rasu Ferengů. Tehdy se jednalo o průzkumnou loď, která byla naštěstí pro Borgy na důležité misi někam jinam, a tak pouze zaznamenala Ferengskou rasu do své databáze a letěla si po svém. Tehdy měli ještě Borgové štěstí, a jak se říká, vyhnuli se katastrofě o fous. Bohužel jejich honba za dokonalostí se nazapřela a jednoho krásného vesmírného data se rozhodli Borgové v plné síle vyrazit a asimilovat rasu Ferengů – velká to chyba!
     
     "Jsme Borgové. Budete asimilováni. Vaše technologická rázovitost bude přidána k naší. Odpor je marný!" proběhlo komunikačním kanálem dvou lodí, které na sebe narazily ve Vesmíru.
     "Co z toho budu mít já?" zněla odpověď z volané lodi, která byla jak jinak, Ferengská.
     Pak nastalo až nepříjemně dlouhé ticho.
     Rasa, která asimilovala tisíce jiných vyspělých ras z celého Vesmíru, byla zaskočena jednoduchou kapitalistickou otázkou ferengského Dai’Mona ferengské lodi Ourok, který reagoval takřka instinktivně. Několikrát větší loď krychovitého tvaru, která zastiňovala slunce, ho nezaskočila. Dai’Mona zajímal pouze možný zisk. Taková loď musí mít velké množství zásob, které má uskladněny ve svých obrovských nákladových prostorech, honilo se Dai’Monu hlavou a dychtivě čekal na odpověď.
     Mezitím na borgské lodi probíhal šílený cyklus úkonů, když se krychle snažila dovolat komunikačním kanálem své Queen, která by vnesla řád do vzniklého chaosu. Borgové pobíhali sem a tam a všude mačkali různé knoflíky a přehazovali rozličné páčky. Fronty Borgů sahaly až kam protetické oko dohlédlo. Sled úkonů dostával na frak, když některý z Borgů začal předbíhat.
     Nejhorší situace nastala, když třináctý z pětiset ztratil balanc a upadl dozadu, kde narazil do čtrnáctého, kterého tak povalil na patnáctého a ten zase.... a Borgové si zahráli největší živé domino ve Vesmíru. A ono když se pětset Borgů na chvíli nevěnuje svým povinostem, systém probudí z hybernace jednoho zaprášeného Borga z toho nejzapadlejšího kouta krychle (8:1)), který potom jde a zmáčkne jedno malé zelené tlačítko, pod kterým je napsáno autodestrukce.
     A zatím co se tohle všechno odehrávalo na palubě Borgské krychle, ferengský Dai’Mon už značně nervózně přecházel po můstku a čeká na odpověď. Byl zvyklý na různé druhy vyjednávání, ale s takovým přístupem se ještě nesetkal. Zeptat se znovu nepřipadalo v úvahu a čekat na odpověď kdovíjak dlouho ho také nebavilo, a tak se nakonec rozhodl, že si skočí na oběd.
     Mezitím na Borgské lodi proběhl kabelem impulz o autodestrukci a poté byl vyslán radiospojem k určenému Borgovi, který měl autodestrukci osobně vykonat, ale ten se zrovna vymotával z houfu svých kolegů a válel se s nimi po podlaze paluby číslo deset, kde se osobně účastnil hraní domina. Řád je řád a tak platí pravidlo, že se dělá jedno po druhém. Proto se nejdříve všichni Borgové na palubě deset poté co se posbírali ze země, začali rovnat zpět do řady, čítající pětset Borgů. Úkol to nelehký, na rozpočítání náročný, přesto se v době, kdy Dai’Mon ferengské lodi Ourok dojídal svůj oběd, povedl. Situace se opět začínala dostávat do normálu. Bohužel povel k autodestrukci ještě nebyl zrušen, a tak v okamžiku, kdy si čtyři sta devadesát devět Borgů blahopřálo k úspěchu, jeden jediný Borg s jedním těžkým kladivem se blížil k ostře nabitému torpédu, které mířilo na chlazení pohonné jednotky lodi, umístěné hned vedle pohonné jednotky lodi.
     
     "A po krátkém reklamním bloku se opět vrátíme k našemu originálnímu střetu dvou ras, dvou civilizací, dvou lodí, které řeší vzniklou situaci po svém. Zdraví Vás Q."
     
     - a zde nastupuje pohotový Android, který přepíná hyperprogram na sportovní přenos z delta kvadrantu, kde se tedy dějí věci.... Až Q skončí s reklamou na Q kontinuum, opět přepnu zpět na kanál "Reality Space", Android -
     
     Jelikož v době, kdy se pořádalo mezigalaktické sportovní klání v části vesmíru, zvané Gobi, byla v této oblasti přítomna i loď Spojené Federace Planet, Voyager, bylo vyhověno její žádosti a mohla se se svou posádkou tohoto klání zůčastnit. Trofejí pro vítěze byl putovní pohár, který by v případě, že vyhraje výběr z posádky Voyageru, putoval hodně daleko.
     
     Chakotay, který se do závodu přihlásil dobrovolně, vědom si svých fyzických předpokladů, típl cigáro a rozběhl se rychlostí sprintu. Jeho obdivuhodně ladné pohyby uchvacovaly přítomné entity ženského pohlaví, které ho nadšeně sledovaly. Byla to neúprosná disciplína a Chakotayovi začal rychle docházet dech. Tak tak, že se přiblížil těsně k svému cíli. Cítil pálivou bolest ve stehnech a plíce měl jako na jehlách. Se sípotem se odrazil. Dal do toho všechno, ale bohužel to nestačilo. Chakotay dopadl obličejem na dráhu a rozbil si nos o tvrdou zem. Byl to ale bojovník každým atomem své osobnosti a pokračoval. Nyní už se sice plazil, ale ani bouřlivý smích publika ho nedokázal zastavit. Dokážu to. Musím. Ještě kousek, přitahoval se svou myslí k cíli. Na pokraji zhroucení se Chakotay složil do doskočiště, "vodu!" zachrčel a zabořil obličej do písku. Ještě, než upadl do bezvědomí, uslyšel hvizd čárového rozhodčího, který mu pískl přešlap. Skok do dálky tým Voyageru projel doslova na plné čáře, ale v záloze byla ještě disciplína, kde se rozhodla excelovat samotná kapitán Janeway.
     
     Kathryn byla nervózní jako nikdy. Ještě že rozhodčí neuznali kafe jako zakázanou látku, v duchu velebila toto rozhodnutí a dopřávala si jeden hrnek za druhým. Její aktivita pomalu stoupala. Kofein dělal svou práci a Janeway byla v pohotovosti. Bude to hračka, uklidňovala se a svému okolí posílala jeden úsměv za druhým. Teď uvidíte, co dokáže důstojník Hvězdné Flotily, chtěla se blejsknout před Delta kvadrantem. Když jí pomohli na závodní zvíře, které bylo na zdejší planetě ekvivalentem koně, Janeway se jako ostatní závodníci předklonila dopředu, aby při závodě měla co nejmenší odpor vzduchu. Pod sebou cítila hluboké pobrukování závodního zvířete, a v ten moment začalo kafe, které doposud pila, projevovat naprosto opačné účinky. Janeway soustředila všechnu svou energii do víček, aby zůstala otevřená, ale nic nezmohla - víčka, těžká jako vrata od hangáru, se jí zavřela - Janeway se složila do husté hřívy zvířete jako do polštáře a tvrdě usnula.
     Startovní výstřel byl sice hlasitý, ale ne dost na to, aby ji vzbudil. Když závodní zvířata ostatních soupeřů vyrazila kupředu, zvíře Janeway zůstalo stát na místě. Nakonec se také dalo do pohybu a pomalou chůzí přešlo na okraj závodní dráhy, kde po vzoru pozemských psů nadzvedlo nohu a pomočilo reklamní tabuli na mezigalaktické zbraňové systémy. Organizace, která tyto zbraně vyráběla, okamžitě vznesla oficiální protest s tím, že celá akce byla dopředu promyšlena a měla poškodit jejich společnost vůči konkurenci, ale nakonec, když se na vlastní bulvy přesvědčili o zdravotním stavu kapitána Janeway, čelní představitelé společnosti prostest stáhli.
     
     "Tak skončila sada disciplín, které měly Voyager proslavit, ale nakonec mu přinesly jen posměch a několik sprostých slov, které zde nebudu zmiňovat, protože tento záznam může být předčítán i v dopoledních hodinách. Zdraví Vás Android a přepíná zpět."
     
     "A po reklamním bloku jsme opět tady. Reportáž ze setkání dvou odlišných životních forem, které uznávají odlišné hodnoty. Váš Q je tu s vámi a provede Vás druhou polovinou tohoto skoro neuvěřitelného příběhu, který se doopravdy odehrál! Q."
     
     V čase, kdy se to mělo stát, se to také stalo. Dai’Mon dorazil zpět na můstek, přežraný jako prase, zase. A Borg číslo pětset stanul před odpalovací pojistkou ostře nabitého torpéda, které mělo zničit celou krychli i s celou její posádkou.
     "Všechno záleží na komunikaci," řekl by kdejaký psycholog a možná i cvičitel zvířat, kdybychom se ho nyní zeptali, kde se stala chyba. Ale těžko se to posuzuje, protože on je každej chytrej jako rádio, když už je po všem. Však to znáte.
     Hlavní je, že v momentě, kdy pomalou komunikační linkou běžel rozkaz o zrušení autodestrukce odeslaný samotnou Queen, už bylo pozdě. Jakkoli se vám můžou zdát Borgové nemotorní a pomalí, když se motají po palubách a hledají svůj kotec, kde by se nacucali energie ze zásuvky a odpočinuli si po náročném dni, byl Borg číslo pětset až přehnaně rychlý a přesný. Kladivo dopadlo neomylně na odpalovací pojistku torpéda a než by stačil kdokoliv mrknout, proběhla očekávaná reakce. Energie nálože vystřelila torpédo přímo kupředu, kde stál křehce vypadající chladící systém.
     ("Musím uznat, že v tomto jednoduchém Vesmíru existuje jedno docela zajímavé a užitečné pravidlo, a to, že věci které vypadají křehce, křehké jsou, ale to nemění nic na situaci, protože i kdyby chladící systém nebyl křehký, ale byl by obrněný ze všech stran, nezabránilo by to tomu co nastalo." Q.)
     

     "Měla jsem tu komunikační linku upgradovat už dávno!" láteřila Queen, vědoma si toho, že kvůli pomalému přenosu dat právě ztratila jednu ze svých oblíbených krychlí. Neubránila se tomu, aby jí ukápla slza, když si vzpomněla na její přesné křivky, sbíhající se v určených bodech a tvořící tak neskonale nádhernou věc – krychli.
     Ne! To není fetiš! Bouchla pěstí do stěny. Měla jsem tam mnoho vojáků a spoustu vybavení. Loď byla na důležité misi. Queen si v duchu omýlala důvody, proč je naštvaná.
     "Ti Ferengové si to vypijou, až na ně příště narazíme. Trpělivost asimilaci přináší. Oni se jí nevyhnou! Ihned dám zřídit na každé lodi ekonomické oddělení proti dalšímu podobnému útoku. Tohle byl od Ferengů úder pod senzory!" vztekala se Queen a nervózně přecházela sem a tam, dokud k ní nepřistoupil Borg číslo pět.
     "Queen? S kým to mluvíte?" zeptal se s nefalšovaným údivem, až mu protetické oko vylézalo z umělého důlku.
     "Cože? Jak s kým mluvím? Co je ti do toho? Starej se o sebe! Teda, starej se o společenstvo!!!" rychle se opravila Queen a odehnala gestem Borga pryč.
     "Já nejsem blázen!" zašeptala si pro sebe a začala opět přecházet sem a tam, aby si žádný z Borgů nevšiml, jak nervózně poklepává nohou o podlahu.
     "Jen je toho na mě moc!" začala pokyvovat hlavou. "Měla bych si vzít pár dní dovolenou. Zaletět si někam odpočinout. Jen tak si zarelaxovat a doplnit energii. Anebo ne! Tohle není pro mě. Já se cítím stejně nejlíp, když můžu asimilovat a rozšiřovat naše řady o další rasy a civilizace, které jsou nedokonalé a potřebují upgrade – potřebují nás. Borgy."
     Queen přistoupila k astrometrickému panelu a něco na něj vyťukala. Vzápětí se objevil holografický obraz Terranského hvězdného systému se Sluncem uprostřed.
     "To je ono! Tohle je to pravé, to co hledám!" usmála se Queen a jedinou myšlenkou zadala své krychli směr... Země.
     
     "A dál už to znáte. Nebo ne? Ale určitě ano! A kdo si není jistý, tak ať vrazí do videa kazetu Star Trek: První kontakt a tam už to všechno je. Já už musím jít, dál šířit ve Vesmíru chaos.... ehmm, tedy pořádek a řád! A kdybyste mě někdy potřebovali, tak zkuste lusknout prsty, jako to dělám já, a možná se objevím. Možná. Tak nezapomeňte, lusknout. Takhle...LUSK."
     
     KONEC1

CZ Kontinuum Star Trek fanklub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© Star Trek a všechny přidružené značky jsou registrované známky společností Paramount Pictures a Viacom Inc.

© 2000–2017 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries