lcars
logo

Tok'ra


Autor: tuvok07
Archivováno dne: 10. 04. 2003
Stav povídky: nedokončená
Přístupnost: obecná
Varování: žádné
   
Seriál: nazařaditelné
Období: asi rok po návratu Voyageru
Hlavní postava(y):
Kategorie: crossover, alternativní vesmír, napětí
Crossover seriál: Stargate SG-1
Pokračování: 12. díl z cyklu Návrat Stargate (volné pokračování, není nutné předem číst tuto povídku)
Povídka z cyklu: Návrat Stargate
Spoiler: Žádný
Stručný obsah:
Prolog: V době třetí světové války (2055 - 2060) byla při pádu bomby na Pentagon zničena veškerá data o projektu SG i obě hvězdné brány, které tam byly uschovány po dobu války. Lidstvo na SG zapomnělo, ale staří spojenci, kteří ztratili spojení s Tau'ri, se rozhodli umístit bránu někde, kde ji lidstvo snad jednou opět najde...
Poznámka autora: Přeji hodně zábavy
Prohlášení:

Star Trek, Star Trek: The Next Generation, Star Trek: Deep Space Nine, Star Trek: Voyager, Enterprise a postavy v nich vystupující jsou majetkem společnosti Paramount Pictures™ a jsou chráněny patentem v USA. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.


Tok'ra

tuvok07


     Kapitán Riker pohlédl na Selu a udivil se: "Vy budete sloužit pod Hvězdnou flotilou?"
     "Jistě." odvětila Sela. "Jako styčný důstojník. Protože mám hodnost generála, mohla jsem si sama vybrat loď."
     "Chápu." odpověděl Riker, rozloučil se a ukončil spojení. Poté se vydal na ošetřovnu.
     "Jak je na tom komandér Black?" zeptal se doktorky Crusherové.
     "Špatně." odpověděla doktorka. "Pokusila jsem se uspat jen Goa'ulda, ale nejde to, okamžitě uspí hostitele. Nemůžu nic dělat, Wille, dokud se nevrátí Asgardi či Tollani. Mohu se pochopitelně pokoušet o cokoliv, ale ten parazit ho úplně ovládá, něco takového jsem viděla jen tenkrát, když jsme se setkali s těmi parazity, kteří ovládli velení flotily."
     "Je tu nějaká odlišnost?" otázal se Riker. "Myslím tím jestli si Goa'uld hostitele nějak upravil nebo jestli je všechno v normálu."
     "Svítí mu oči a jeho hlas je hlubší." začala vysvětlovat Crusherová. "To svícení očí je způsobeno napojením na oční nervy. Ta zakončení obsahují nějaké fluorescenční látky, které se zažehnou, pokud Goa'uld prožívá silnější emoce. Trochu jsem tu pracovala s Deannou a řeknu ti, že z toho byla pěkně rozrušená. Dále potlačuje vůli hostitele, ale nikoliv trinitiem, telepaticky i jinými způsoby. S tím trinitiem jsem se trochu sekla, má ho v organismu spíše stopové množství. Nedovedu si ale tu chybu vysvětlit."
     "Nějaké posílení orgánů nebo změna stavby těla?" zajímal se ještě Riker.
     "Trochu." přikývla Crusherová. "Posílení svalové hmoty o jedno procento. Nic moc, ale po delší době to může vzrůst. V'kar mi sdělil, že někteří Goa'uldi si udržují hostitele i několik tisíc let, a to pomocí sarkofágů."
      
     "Kapitáne, odlétáme směrem k Iconii." ozval se interkomem Lewis. "Podle pana Data budeme za pět hodin u pravděpodobných hranic Iconie a u první z jejích planet, Sankaru."
     "Rozumím." ozval se mu Riker. "Nějaké zprávy z ostatních lodí?"
     "Ano, pokoušejí se obsadit tu poškozenou pyramidu." oznámil Lewis. "Prý přiletí později. A ještě něco, za pár hodin přiletí ta pomocná flotila, co s nimi?"
     "Posilu zatím neodvolávejte." rozhodl Riker. "Nevíme co zamýšlejí, třeba byl tohle jeden z prvních útoků."
     "Ještě něco." dodal Lewis. "Jaffa V'kar má nějaký návrh a chce ho s vámi probrat. Čeká ve vaší pracovně."
     "Hned tam budu, Riker konec." ukončil Riker spojení a obrátil se k doktorce. "Musím už jít do pracovny, čeká na mě ten jaffa."
     "Stejně bys tu nebyl moc platný." usmála se Crusherová, ale hned zase zvážněla. "Vy jste si s komandérem Blackem dost blízcí, že?" zeptala se.
     "Vystudovali jsme spolu akademii." vysvětlil Riker už mezi dveřmi.
      
     Když přišel do pracovny, V'kar už na něj čekal.
     "Dobrý den, kapitáne." pozdravil.
     "O čem se mnou chcete mluvit?" otázal se Riker a posadil se za svůj stůl.
     "Víte, mám takový návrh." začal vysvětlovat V'kar. "Mohli bychom vyslat Bránou špióny na jednu z goa'uldských planet. Kdyby se namaskovali za jaffy, nikdo by nic netušil. Museli by je podrobně proskenovat, aby zjistili, že to nejsou jaffové."
     "Vy tedy chcete využít bránu na Zaronu?" zeptal se Riker. "Bylo by to ale dost nebezpečné."
     "To jistě." přitakal V'kar. "Ale také bychom mohli zjistit úmysly Vládců systému a ještě prozkoumat i další planety s branami. Asgardi vám přeci poskytli adresy téměř všech bran v Galaxii."
     "Chtělo by to ale sestavit speciální tým." zamyslel se Riker. "Mám tu dost důstojníků zvyklých na práci v terénu, takže to nebude problém."
     "Taky si myslím." přikývl V'kar. "A ještě bych vás rád požádal o zařazení do posádky. Víte, mi jaffové jsme zvyklí neustále pracovat, larva poněkud snižuje náchylnost organismu k únavě. Nečinnost nás naopak deprimuje. Souvisí to nejen s larvou, ale také s tím, že jsme od útlého věku vychováváni k tvrdé dřině."
     "Můžete se stavit do skladu pro uniformu." odvětil Riker. "Budete mít hodnost praporčíka. Pokud vím, byl jste pilot kluzáku, že?"
     "Byl." přikývl V'kar. "Mohu samozřejmě dělat i jinou práci."
     "Takže od teď jste praporčíkem Hvězdné flotily se všemi právy i výsadami k tomu patřícími." sdělil mu Riker. "Ve skladu vyfasujete kromě uniformy ještě phaser i trikordér."
     "Možná vám moje žádost bude připadat zvláštní, ale nemohl bych zůstat u tyčové zbraně?" zeptal se V'kar. "Víte, jsem na ní zvyklý."
     "To nebude problém." usmál se Riker. "Co se týče trikordéru, řekněte někomu ať vám vysvětlí, jak ho používat."
     "Dobře, já jdu do toho skladu." rozloučil se V'kar a odešel. Riker ještě poslal na velitelství zprávu o přijetí důstojníka a vydal se na můstek.
      
     "Jak si vede Sedmá, pane Date? Už od ní přišlo nějaké hlášení?" dotázal se, zatímco si sedal do svého křesla.
     "Ano, pane." ohlásil Dat. "Teď jí Guinan pomáhá probrat mýty některých ras. Prý jí oznámila, že se jejich rasa kdysi pravděpodobně znala se staviteli bran. Jejich brána byla zakopána při vpádu Borgů."
     "Nějaké další podrobnosti?" zeptal se ještě Riker.
     "Ne, pane." odtušil Dat. "Sdělila mi, že vám podá konečné hlášení osobně."
     "Aha, to stačí, Date." odvětil Riker a podíval se na obrazovku.
      
     "Senzory zachytily nějaký vrak, pane." ozval se náhle od svého panelu Tuvok. "Vypadá to jako pyramida, ale je menší."
     "Jak daleko?" obrátil se k němu Riker.
     "Jeden světelný rok, při naší rychlosti budeme na pozici za minutu." odvětil Tuvok. "Ta loď je poškozena, pane."
     "Zamiřte k ní, praporčíku Marcusi." přikázal Riker pilotovi. "Zastavte přesně na dosah našich transportérů."
     "Ano, pane." odpověděl Marcus trochu rozpačitě. "J-jsou nebezpeční?" zeptal se trochu vylekaně.
     "To nevíme, praporčíku, ale zjistíme to. Nemusíte se bát, i kdyby to byli Goa'uldi, loď téhle velikosti nám nic neudělá." uklidnil ho Riker.
     Praporčík Marcus si po jeho slovech oddechl tak hlasitě, že to uslyšel i Tuvok, který trochu nadzdvihl jedno obočí. "Chápu, praporčíku, že jste na můstku poprvé a vyšel jste z Akademie ani ne před měsícem, ale měl byste se lépe ovládat." poznamenal.
     "Promiňte, pane." omluvil se Marcus. "Zahajuji přiblížení, čtvrtina impulsu." dodal.
     Riker se podíval na obrazovku, kde se zvětšovala malá pyramidka. "Hlášení, pane Tuvoku!" vybafl.
     "Loď nemá téměř žádnou výzbroj, jen lehké blastery." oznámil Tuvok. "Štíty nefungují a na palubě jsou dvě mrtvoly a jeden těžce raněný humanoid."
     "Komandére, připravte si výsadkový tým!" otočil se Riker k Lewisovi.
     "Půjdou Tuvok a Dat." odvětil Lewis a poté odešel s oběma důstojníky do transportní místnosti.
      
     Zhmotnili se v sále, který vypadal jako můstek. U obrazovek byly místo běžných konzolí jakési hieroglyfy, které Dat začal zvědavě luštit. Lewis odešel k jedné z obrazovek a Tuvok našel raněného, který ale zjevně umíral a snažil se promluvit. "P-prosím.... přijměte.....s." Řeč umírajícího skončila v polovině věty. Tuvok se k němu naklonil a chtěl promluvit do komunikátoru, náhle se ale z otevřených úst mrtvoly cosi vyšvihlo a skočilo mu to do úst. Tuvok potlačil zblednutí a zavolal na Lewise: "Komandére! Obávám se, že do mě přešel Goa'uld." Vzápětí ucítil podivné bodání a mravenčení, které přešlo v tupou bolest. Lewis na něj zamířil phaser, ale náhle mu Tuvok sdělil: "Nemusíte na mě mířit, myslím, že ho mohu zvládnout. Mám silnější vůli než lidé."
     "Dobrá." souhlasil Lewis a sklonil phaser k zemi. Najednou Tuvokovi zasvitly oči a prohlásil poněkud změněným hlasem: "Nemusíte se mě bát, nejsem Goa'uld, jsem Tok'ra. Omlouvám se, že jsem musel takto využít vašeho důstojníka, ale nebylo zbytí, jinak bych zemřel stejně jako můj hostitel. Jmenuji se Artus a jsem průzkumník."
     "Mluví pravdu, pane." dodal Tuvok svým normálním hlasem. "Nemá nade mnou kontrolu a mohu s ním komunikovat telepaticky. Je to.... zajímavý pocit."
     "Pocit?" udivil se Dat, který mezitím také přiběhl. "To slyším poprvé, aby Vulkanec mluvil o svých pocitech."
     Tuvok zrozpačitěl a vysvětlil: "To je zřejmě způsobeno tím, že jsem svoji vůli soustředil proti tomu Tok'rovi, pane."
     "Normálně tohle neděláme bez souhlasu nového hostitele." ozval se opět Artus. "Víte, jsme jiní než Goa'uldi. Snažíme se žít v souladu s hostitelem a neovlivňovat ho, pouze mu pomáhat, pokud je třeba. Například zrovna teď si plně uvědomuje, co vám říkám."
     "Chápu." konstatoval Lewis. "Jste tedy symbionti a ne paraziti."
     "Přesně tak." potvrdil jeho slova Artus. "Pochopitelně pokud se pan Tuvok rozhodne, že nechce být mým hostitelem, tak bude snadné přejít do někoho, kdo mě přijme. Teď mu dávám slovo."
     "Hostitel se mě snažil před smrtí o něco požádat a teď tuším o co." promluvil Tuvok. "Je logické vyhovět přání umírajícího. Tok'ra ho, jak mi telepaticky sdělil, už nemohl vyléčit a naše pomoc přišla příliš pozdě. Zaútočily na ně právě ty pyramidy, které u Zaronu napadly nás. Toto plavidlo je jen transportní loď."
     "Mám pro vašeho kapitána zprávu od Thora." oznámil Artus. "Proto bylo důležité, abych přežil. Jsme spojenci Asgardů. Teď nás prosím nechejte s panem Tuvokem o samotě, musím mu něco sdělit, půjdeme do mé kajuty."
     Lewis přikývl a po jejich odchodu z můstku zavolal Rikerovi: "Pane, do Tuvoka přešel symbiont, je to Tok'ra."
     "Tok'ra?" udivil se Riker. "Thor nám neříkal že by byli někde poblíž.... Kde je Tuvok?"
     "Symbiont si s ním potřebuje promluvit." vysvětlil Lewis. "Zřejmě se mu chce omluvit za to, že do něj přešel bez jeho souhlasu."
     "Rozumím." odvětil Riker. "Ozvěte se mi, až se vrátí."
     "Jistě, kapitáne." odpověděl Lewis a ukončil spojení.
      
     Tuvok mezitím došel do malé kajuty, kde se posadil a začal telepaticky komunikovat. Vulkanci byli sice jen částeční telepati, ale protože objekt komunikace byl přímo v jeho těle, šlo to neobvykle dobře a také cítil, že ho přestává zlobit žaludek, který ho ráno začal trápit.
     "Tak co mi chcete sdělit?" začal s komunikací.
     "Musíme si ujasnit jednu věc." sdělil mu Artus. "Jsem sice schopný vás ovlivňovat, ale stejně snadno jste toho schopný i vy a můžete mě tím i zabít."
     "Rozumím." odvětil Tuvok. "Předpokládám, že nejste zvyklý komunikovat s hostitelem takto přímo."
     "To ne, Tau'riané, tedy po vašem Terrané, nejsou schopni telepatie a musí se ponořit do jakéhosi transu. S vámi mohu komunikovat telepaticky a přitom můžete být při plném vědomí, jelikož mi můžete odpovídat telepatií jen s minimální námahou." vysvětloval Artus. "Je to pro vás jistě nezvyklé, ale pokud si to budete přát, vyberu si jiného hostitele."
     "Pomohu vám." rozhodl se Tuvok. "Nějaký čas u mě můžete zůstat. Upozorňuji vás ale, že mi Vulkanci se řídíme výhradně logikou, emoce se snažíme potlačovat a usměrňovat. Zrovna tak jsme schopni do jisté míry ovládat i náš organismus."
     "Rozumím." podotkl Artus. "Chcete tedy, abych neprojevil emoce, když vás budu částečně ovládat, abych mohl promluvit k vašim lidem."
     "To ne." sdělil mu Tuvok. "Myslím, že to nebude vadit. Říkám vám to jen proto, abyste mě snáze pochopil. Možná vám budu zpočátku připadat.... necitelný a cynický."
     "Ujišťuji vás, že tady zevnitř to tak nevypadá." sdělil mu Artus. "Zvenčí tvrdá slupka, ale zevnitř.... Mám pocit, že jste spíše citlivější, než vám vaše filozofie dovoluje připustit."
     "Pane Tuvoku?" ohlásil se náhle komunikátorem Lewis. "Jste v pořádku?"
     "Ano." odpověděl Tuvok. "Nemusíte se bát, komandére, jsem v naprostém pořádku a můj symbiont také. Je to opravdu zajímavé, myslím, že je to možnost něco se dozvědět o Goa'uldech." Při zmínce o Goa'uldech ucítil Tuvok nenávistné myšlenky, které sám nepociťoval, pocházely totiž od Tok'ry. "On je nenávidí, komandére." dodal.
     "Zabili moji rodinu." ozval se v něm Artus. "A také mého hostitele."
     "Upřímnou soustrast." sdělil Tuvok telepaticky Artusovi a opět promluvil k veliteli: "Myslím, že bychom se měli vrátit na loď, komandére. Tady toho moc nezjistíme. Tedy nic, co bych se nemohl dozvědět od symbionta."
     "Dobrá." souhlasil Lewis a kontaktoval transportní místnost. "Při Tuvokově přenosu dávejte pozor, má v sobě symbionta a je důležité přenést ho i s ním." upozornil ještě obsluhu.
      
     V přenosové místnosti už na ně čekal kapitán Riker. "Jak se cítíte, pane Tuvoku?" obrátil se k Vulkanci.
     "Jsem v pořádku, pane." uklidnil ho Tuvok. "Myslím že Artus s vámi chce mluvit."
     "Artus?" udivil se Riker.
     "To je ten Tok'ra, pane." vysvětlil mu Lewis.
     Tuvokovi zasvítily oči a Artus prohlásil: "Chtěl bych se vám, kapitáne Rikere, ještě jednou omluvit za to, že jsem přešel do vašeho muže bez jeho svolení. Bohužel to bylo nutné, mohu ale jeho tělo kdykoliv opustit bez úhony na jeho zdraví. Mám pro vás důležité sdělení od Thora."
     "Mluvte." vybídl ho Riker.
     "Thor vám vzkazuje, že se vrátí za dva dny se skupinou vyslanců naší Aliance čtyř." sděloval Artus. "Máte být připraven na diplomatická jednání."
     "Rozumím." odpověděl Riker. "Dobrá. Pane Lewisi, vy jděte s Datem na můstek a mi půjdeme na ošetřovnu."
     "Myslím že to nebude nutné." namítl Tuvok.
     "Taky si myslím, ale váš symbiont by možná mohl vědět něco o tom, jak odstranit Goa'ulda z těla hostitele." vysvětlil mu Riker. "Nebo by nám mohl poradit."
     "To bych mohl." ozval se Artus. "Jinak se nemusíte bát, váš důstojník je v pořádku. Právě jsem mu vyléčil počínající žaludeční vředy."
     Tuvok pokrčil obočí a oba – nebo spíše všichni tři – vykročili směrem k ošetřovně.
      
     Když přišli, přivítala je doktorka Crusherová, kterou už Riker po cestě informoval co a jak.
     "Lehněte si na diagnostické lůžko." vybídla Tuvoka. Ten si lehl a Crusherová zapnula diagnostické systémy. "Chci se jen podívat na symbionta." vysvětlila mu. "Pokud je mezi Tok'ry a Goa'uldy rozdíl, mohlo by mi to pomoci s výzkumem toho Goa'ulda."
     "Chápu." ozval se místo Tuvoka Artus. "Rád vám jakkoliv pomohu nebo poskytnu jakékoli informace. Ostatně mé znalosti by nyní měl mít k dispozici i hostitel."
     "Potvrzuji." reagoval Tuvok, který opět převzal vládu nad svým tělem. "Mám jeho vědomosti – mohl bych dokonce i řídit pyramidu."
     "Tak co jste zjistila, doktorko?" zeptal se poněkud netrpělivě Riker.
     "Fyziologicky je Tuvokův hostitel podobný Goa'uldovi, ale je menší a zřejmě i slabší." vysvětlila Crusherová. "V míše není tolik propojení, spojení je zde jiné. V těle není žádné trinitium, ostatně v těle Goa'ulda Hazraka už také moc ne, zřejmě ho s pomocí hostitelova organismu vyloučil, aby mu neuškodil. Radioaktivita v jeho těle je nyní téměř nepatrná."
     "Pochopitelně, pokud by nevyloučil ze svého těla naquadah, poškodil by si hostitele." ozval se Tuvok. "Jak jsem říkal, mám nyní jeho znalosti a on moje. Je to oboustranné – ne jako u Goa'uldů, kde z toho má výhodu jen symbiont. Naquadah používá jen ze začátku jako výpomoc při oslabení vůle, pokud není k dispozici sarkofág. Ten Tok'rové kvůli jeho negativním účinkům téměř nevyužívají."
     "Aha." pochopila Crusherová. "Neví jak komandéru Blackovi pomoci?"
     Tuvokovi se zableskly oči a slova se opět ujal Artus: "Bohužel vám v tom nemohu nijak pomoci, doktorko. Sice víme, jak symbionta odstranit, ale já nemám potřebné vědomosti, jsem jen průzkumník a taky příležitostně špión. I kdybych ty způsoby odstraňování symbiontů znal podrobněji, stejně bych nedokázal určit, zda je to možné s vaším vybavením."
     "Rozumím vám." odvětila Crusherová. "Myslíte že byste mi alespoň dokázal poradit?"
     "Lituji, ale opravdu vám v tomhle moc nepomůžu." odpověděl Artus. "Nicméně se mohu pokusit s Tuvokovou pomocí na něco přijít."
     "To nebude nutné." rozhodla Crusherová. "Až přiletí Asgardi, tak mu snad pomohou."
     "Rozhodně ano, také mají potřebnou technologii." ozval se místo Artuse Tuvok.
     "Mimochodem, zaznamenala jsem, že vám zmizely ty začínající žaludeční vředy, kvůli kterým jste za mnou ráno přišel. To je také jeho dílo?" zeptala se zvědavě Crusherová.
     "Je." odtušil Tuvok a pousmál se. Vzápětí se ale ovládl a nasadil opět svoji obvyklou kamennou tvář. "Co to mělo znamenat?" otázal se telepaticky Artuse.
     "Pardon, ale právě léčím mozek." omluvil se Artus. "Jen pár poruch, nic vážného."
     "Zaznamenala jste něco podezřelého v mém mozku, doktorko?" znepokojil se Tuvok. Navenek na sobě ovšem nedal znepokojení znát.
     "Jistě víte, že máte docela věk na Bendiiho syndrom." zachmuřila se Crusherová. "Chtěla jsem vám to říct až bude vhodnější příležitost. Je to první fáze." Pro jistotu zkontrolovala Tuvokův mozek a dodala: "Oprava, byla to první fáze."
     "No teda!" neudržel se Riker. "Ten symbiont musí mít mimořádně dobré léčící schopnosti."
     "Máš pravdu, Wille." poznamenala Crusherová. "Je to zvláštní. U podobných druhů, jako jsou například Trillové, jsem se s tím ještě nesetkala."
     "Půjdu do své kajuty." rozhodl se Tuvok. "Trochu se s ním seznámím."
     "Dobře, jděte." povolila Crusherová a sledovala odcházejícího Tuvoka. "Bude to asi těžké pro oba." poznamenala. "I Trillové se musí učit se symbiontem sžít a tohle zřejmě nebude jiné."
     "Asi ne." souhlasil Riker. "Ale jak znám Vulkance, on to zvládne."
      
     Sotva Tuvok přišel do své kajuty, zapálil meditační svíce a posadil se. Artus se trochu zavrtěl a vzápětí ucítil, jak se jeho nový hostitel začíná soustředit. "Meditace." poznamenal si pro sebe a také se soustředil. Tuvok ucítil, jak se do jeho soustředěné mysli vkrádá další a začíná se usměrňovat spolu s jeho myslí. Vnitřní rovnováhy tentokrát dosáhl trochu dřív než obvykle a cítil, že zároveň s ním se zklidnil i jeho symbiont, před chvílí ještě docela znepokojený a nervózní.
     "Pomohlo to i vám, že?" otázal se telepaticky.
     "Ano." odvětil Artus. "Normálně to děláme jinak, ale podobně. Je důležité sladit naši mysl s myslí hostitele, lépe se nám pak spolupracuje."
     "Chápu." reagoval Tuvok a vydal se na můstek, kde ihned vystřídal Dara.
      
     "Trochu jste se opozdil, Tuvoku." obrátil se k němu Lewis.
     "Už se to nestane, pane." odpověděl Tuvok.
     "Nějaké hlášení?" zeptal se Riker, který také přicházel teprve teď.
     "Ozval se admirál Picard a vzkazuje vám, že se jim zřejmě podaří napojit na databázi ukořistěné pyramidy, pane." oznámil Dat. "Sedmá mi sdělila, že nám podrobnější hlášení podá zítra v konferenční místnosti."
     "Zkontaktujte kapitána Chakotaye, ať si přiletí pro ten tel'tac." přikázal mu Riker. "A vy, pane Marcusi, vypusťte signální maják a pokračujte v kursu k Sankaru."
      
     "Ano, pane." reagoval poslušně Marcus.
     ...pokračování příště...
1

CZ Kontinuum Star Trek fanklub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© Star Trek a všechny přidružené značky jsou registrované známky společností Paramount Pictures a Viacom Inc.

© 2000–2017 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries