Vyhnanci III: Příchod velkých změn a počátek chaosu


Autor: Abaddon
Email: Ambasadorclass@seznam.cz
Archivováno dne: 24. 05. 2015
Stav povídky: dokončená
Velikost: 23 kB
Přístupnost: 13+
Varování: Možnost, výskytu vulgarismu a násilí.
   
Seriál:
Období: 1939
Hlavní postava(y): Zoe, Asmodeus, Lea, Daniel, Ezra, Azri'el, Marcus, Xenie a Abaddon
Kategorie: alternativní vesmír, přátelství, napětí
Pokračování: Vyhnanci I-II (autor doporučuje přečíst napřed tuto povídku)
Povídka z cyklu: Vyhnanci
Spoiler:
Stručný obsah:
Vyhnanci se dostávají na Zem, kde jsou rozděleni Abaddon, do různých koutu Světa. Kde zjišťují, že vliv jejích válek, má dalekosáhlá vliv nejen na Zemi, ale i na celou Galaxii.
Poznámka autora:
Prohlášení:

Star Trek, Star Trek: The Next Generation, Star Trek: Deep Space Nine, Star Trek: Voyager, Enterprise a postavy v nich vystupující jsou majetkem společnosti Paramount Pictures™ a jsou chráněny patentem v USA. Tato povídka nemá v úmyslu porušit tato autorská práva, vznikla pouze pro pobavení a nebyla žádným způsobem honorována. Původní příběh, postavy a situace jsou vlastnictvím autora.


Vyhnanci III: Příchod velkých změn a počátek chaosu

Abaddon


Myslet si, že pokud rozehrajete válku galaktických rozměru, a nebude mít to vliv na okolní vesmír, je bláhové, neboť jakákoliv změna daného okamžiku, způsobí změnu celého vesmíru. Důvodem, je to, že jistí astrolog Nostradamus, byl schopní předpovědět dle postavení hvězd minulost, přítomnost a budoucnost, která se odvíjí od přítomnosti a taková změna událostí způsobí nejen změnu postavení hvězd, ale smrt či vznik hvězdy samotné. Sinajové si toho byli vědomi, avšak, kvůli své marnivosti a nadřazenosti, ignorovali jeden z nejdůležitějšího zákonu svého světa a celého života a to, že: Pokud-li budete v budoucnu celit zkáze, pak přijmete osud, jaký si přeje vesmír, pokud tak neučiní, následky takového rozhodnutí, budou mít dalekosáhlé následky.

Daniel

Když se Raketoplán Jericho, obíhal okolo Země, její posádka si dosud neuvědomovala, že jsou sledováni až dosud. „Kapitáne, ve vzdálenosti 26 320,21 km, se zjevila loď. Je to…“ Ezrovi, zmizela z tváře barva, hlas se mu zasekl v krku, proto to dal na obraz. „A do prdele to je Abaddon.“ Řekl bez servítek Asmodeus, ihned poté se svíjel na zemi, v pekelných bolestech.

Daniel si ho nevšímal, sledoval hlavní obrazovku, kde se náhle objevila postava, která seděla na majestátním trůnu. Byla v plášti, kterého zahaloval celého, poté zvedl hlavu, pod kápí se nacházel obličej s kobaltově modrými očima, jak led, vlasy barvy ebenu, kůže bledá jak sníh a rty červené jako krev, když se usmál, byli vidět špičáky, ale ti oči, jež byli schopné velkého milosrdenství tak i mimořádné krutosti. Poté všechno zmizelo, pak se zhmotnili u jeho trůnu.

Byli tam on, Zoe, Asmodeus, Lea, Ezra, Azri'el. Všichni jsme, měli, na prsteníčku pravé ruky, stříbrné prsty s hebrejskými znaky. Poté jsem se otočil na obrovskou hlavní obrazovku, kde byla vidět má loď Jericho, poté jsem zahlédl 12 fotonových torpéd, jak míří k mé lodi, při dopadu výbuch pohltil mou loď. Poté jsem otočil spět. Poté promluvil „Daniel a Zoe potomci Gabrielovi, Lea dcera Jericha, Azri'el prvorozený syn Michaela. Asmodeus a Ezra, synové mí konečně vás poznávám.“ „No, aspoň, že jed s nás má čistou a královskou krev.“ Řekl Asmodues, tým svým způsobem. Ezra, mu ustředil tvrdou ránu do břicha, Asmodeus se okamžitě zasunul k zemi. „Způsobili jste chaos, nejen v království, ale i na Zemi. Musíte ho odčinit.“ Řekl, ihned na to jsme zmizeli.

Zoe

Když jsem se zhmotnila, nejdřív jsme prozkoumala okolí. Byla velká tma a sněžilo, velice mrzlo. Byli jsme na nějaké ulici. Vedle mě jsem viděla pouze Azri'ela.

Zjistila jsem, že máme na sobě zvláštní oblečení. Poté jsem zaslechla, jak někdo na mě mluví něco německy. „Madam, was hier machen?“ Nevěřícně jsem si prohlédla svýma šedýma očima, avšak Azri'el. Věděl co má. „Já a má dcera Berta, jsme se byli projít, chápu kolik je hodin, ale prostě jsme se chtěli projít.“ Řekl německy, tentokrát jsem mu rozuměla. „Pro tentokrát Vás nenahlásím, pokud mi ukážete své doklady.“ Řekl, jistou nervozitou hlase.

Azri'el, si začal prohledávat, kapsy, to jsem udělala taky, nakonec jsem našla nějaký papír, který jsem mu podala. On se na ně podíval a poté zpátky na Azri'ela. „Hm, Richard Müller, místo narození Curych.“ Řekl zaujatě, poté Richard, vytáhl šrajtofle. A sní několik bankovek. Ten muž si je vzal a vrátil nám naše doklady, poté odešel. „Kdo byl.“ „Důstojník SS.“ Odpověděl.

Lea

Lea, se objevila. Před Palacio de las Bellas Artes v Mexico city. Všude byl ruch. Vydala se hlouběji mezi dav. Poté však ji odhodila, tlaková vlna s výbuchu, která určitě vyšla s Palacé.

Výbuch byl velmi silný, neboť ztratila vědomý.


Probudila se, nevěděla kde. Nad ní se skláněla zdravotní sestra. Říkala. „Sinoro Katalíno, jak vám je.“ Řekla, že starostí v hlase. „Někdo by Vás chtěl vidět, řekla a odešla. Odhrnula závěs a byla pryč, poté jsem vešel někdo jiný. Důstojník SS. Zmohla se jen na „Heil führer.“

„I já Vás, rád poznávám, Catarino Dias.“ „Mám otázku, kdy došlo k puči.“ „Sinoro, byla jste 3 dni bezvědomí, tak asi před třemi dni. „ „To je, skvělá zpráva.“ Důstojník SS, posmutněl. „Jak pro koho, já jsem španěl, Fabio.“ To ji překvapilo, myslela si, že bude němec. „Pokud je vám dobře, pomohu Vám doprovodit se domu.“ „To bych ráda.“

Ezra

Ezra se před několika hodinami zhmotnil, procházel se po centru Paříže. Až došel k ruinám katedrály Notre-Dame, nevěděl, co se zde stalo, věděl jen, že všude jsou pozůstatky po boji a že všude je komunistickou propaganda. „Jak se vám to líbí, soudruhu.“ Otočil jsem se a spatřil jsem nějakého sovětského vojáka. Poté sem se znova otočil, část zdi, která stála přede mnou. Otočil jsem se zpátky. „Co se zde stalo.“ „Co by, komunisti zde převzali vládu.“

Poté přešel blíže, ke mně táhl zněno chlast. Byl vyšší a statnější než já. Jeho pravá ruka mě chytla za krkem. Poté si mě blíže prohlížel. Jeho levá, mi chytla obličej a začala ho zkoumat „Stále mi nejde do hlavy, jak jsou ti Germáni i dle stavby tvé ho obličeje že nejsi jeden s nich.“ Ucítil jsem, že bude zvracet. Odvrátil jsem od něj a vysmekl jsem se dřív, než mě pozvracel, ale chytil, jsem ho a udržel, když zvracet. Otřel si pusu, poté narovnal. „Dýky.“ Řekl.

Poté se začal motat zpátky, odkud přišel. Znovu jsem se podíval na ty ruiny. Co se zde stalo, ani ten sovět mi to nedokázal vysvětlit. A nejvíc mě štvalo, že to možná byla naše vina.

Daniel

To ho měl tak akorát dost, když se zhmotnil v Plzni, tak při kontrole, zjistili, že je žid a jak, dle těch papíru, které mu tam dal nejspíš Abaddon, teď utíkal městem, a za ním se užívali ostrá německá slova, střelba a psí štěkání. Mířil pryč, za město, i když utekl němcům, pak ti psy ho furt ho pronásledovali. Poté se prudce odrazil a vyskočil na střechu jednoho z domu. Jak se ukázalo, pak ten prsten ho limitoval a to o dost. „Co zde hledá Sinajský syn.“ Řekl někdo za ním, kdo by tam neměl co dělat, neboť ho vůbec ne vycítil. Prudce se otočil. „A ty si co.“

„Já Marcus, upír s Janova, léta páně 1456.“ Hm, takže schopnost dostat z lidí i s upíru to co potřebuji, zůstala nezměněna. „Takže další s Abaddonových nohsledu.“ „I když, je to náš bůh, pak spíše posloucháme naše pány a paradoxně, jsem já svým pánem.“ „Pokud se nepletu, pak jsou to ještě i Nekromant a Vlkodlaci a jim podobný.“ „Správně, ale musíme okamžitě vyrazit a najít Xenii.“ „A to je kdo.“ Netrpělivost Danielova hlasu, byla zcela hmatatelná, avšak touha najít sestru Zoe a milovanou Leu, byla přímo epická. „Někdo kdo nám pomůže, najít ostatní.“ A ni jsem se, nepokusil zeptat, jak to ví, neboť jsem měl tušení, kdo mu to řekl. Když jsem se znova podíval, nebyl tam, byl dole a křičel na mně „Schnell.“ Okamžitě jsem s lehkostí skočil za ním. Poté vyrazil, rychlostí, jež bylo i mí smysly těžko sledovat, rozběhl jsem se za ním avšak ani tak jsem mu nestačil. Nakonec semnou srovnal rychlost, i tak jsme běželi dost rychle.


Urazili jsme asi tak 5 km. Dorazili jsme do nějaké obce Kotíkov. Dle Marcuse bylo asi tak 1 hodina a 48 minut ráno. Poté jsme klusem doběhli k jednomu s domu. Marcus poté opatrně zaklepal, v domě se rozsvítilo, poté se někdo dle všeho asi žena vydala ke dveřím.

Dveře se otevřely a vešla z nich žena. Černé dlouhé vlasy, hispánská a opálená postava, a černé duhovky, které jsem, již někde viděl, ale nevím kde. „Marcusi, co zas chceš.“ Řekla mírně. „A co tu dělá on.“ „Jste telepat, že ano.“ Poté co jsem to dořekl, ihned jsem ji zaujal. „Jak to víte.“ Měřila si mě dlouhým pohledem. „Zvláštní nemohu Vás číst, avšak vyřazujete velikou auru a sílu.“

Poté se mě dotknula, chytla mou tvář do svých jemných rukou. Spojení, které nastalo, nás vyvedlo s rovnováhy. Věděl jsem, že s poloviny Betazoid a s té druhé, Nefil. V krvi měla Sinaje. I když vzdáleného, tak přece, byl patrní. Ano byla to ona Kassandra. Poté se však odtáhla. „Řekla jaká Kasandra.“ To, to spojení nám dovolovalo číst tomu druhému myšlenky.

„Měli bychom jít dovnitř.“ Řekl jsem, a ona poslechla.


Poté co jsme se usadili. Tak jsem začal. „Dle všeho je tvůj otec nepozemšťan, který pochází z planety, zvané Betazed, tato rasa je velice telepatická. S té druhé poloviny, jsi Nefil, potomkem mocné věštkyně Kassandry Trojské, narozené před více jak třemi tisíci lety, jež byla prvorozenou dcerou anděla Jericha, jež je prvorozeným synem archanděla Uriela. Celá tato rodová linie, je potomkem všech věštkyň, byl ve starověku, uctívám Etrusky jako Aplu, poté Řeky jako Apollón a až poté Římany jako Apollo.“ „Takže jsem co.“ „Těžko říci.“ „A co tedy po mě chceš.“ „Marcus, mě jsem přivedl, abys mi pomohla najít mé přátele.“

„Takže je tu Vás více.“ „Ano, je tu nás více.“ Poté si něco uvědomila, stiskla křížek. „Počkat, takže celá víra je stavěná na lži.“ Je to složité, pokud se nepletu pak ti si věřící.“ „Ano jsem, patřím k římskokatolické církvi.“ „Všechno to začalo prvým nikajským koncilem, a eskalovalo vytvořeným katolické církve a stolce Sv. Petra. Postupným vývojem se s toho stala totalitní forma nadvlády. Využili víry boha a učení Ježíše Krista ke svým rozmarům a chtíče.“

„Ano něco podobného jsem tušila či věděla, ale proč mi to říkáš.“ „Protože každý Nefil, má právo to vědět.“ „Aha, takže co dál mi řekneš. Co takhle ještě říci o Adamovi a dalších no.“

„Adam, takhle ho znáte, ale jeho jméno, bylo dávno zapomenuto, on skutečně potomkem celého vašeho lidstva, on a jeho celá pokrevní linie, vydržela až do dnešních dob, my jsme vám tu informaci řekli, abyste věděli o vašem původu, vy jste si s toho udělali své.

On nemá nic společného, s vaším náboženstvím.“ „To je zajímavé, ale proč tu jste.“

„V naší části v této galaxie, vypukla strastná válka, jež měla dalekosáhlí vliv na celou galaxii.“

Poté chtěla něco říci, avšak se omluvila, že si musí udělat kávu. A odešla, do kuchyně.


Když přišla, usedla zpátky na místo a pokračovala.

„Takže všechno co se tu děje, je vaše chyba.“ „Ne tak docela, všechno co se děje se dít mělo, avšak jinak než se to děje teď. Pokud bych se mohl zeptat co se tedy děje ve světě.“ Má otázka, chvíli visela ve vzduchu, poté na ní odpověděla. „Vím jen to, že Třetí říše, uzavřela mocenský pakt s Velkou Británií. Británie, se tudíž od všeho distancovala. Němci poté získali Polsko, Rakousko a naše pohraničí, získání zbytku Čech, mu zabránili Sověti, kteří jsou teď ve válce s Němci a Japonci. Sověti poté zabránili tomu, aby na Slovensku došlo k politickému puči. Právě teď se svádí těžké boje o Francii, Švédsko, Rumunsko a Maďarsko.“

Odmlčela se, neboť hledala vhodná slova proto, aby pokračovala. „Sověti jsou jediný, kteří jsou schopni, se bránit němcům aby ovládli celou Evropu. Včera jsem se dozvěděla, že Němci, získali vliv a vládu nad Kubou a Argentinou. Ve Španělsku, Turecku a Itálii vrcholí občanská válka nad vládou nad těmito zeměmi. Dobrá zpráva jen to, že Sovětům se daří osvobozovat Prahu, až bude Praha vysvobozena, pak přijde nakonec Plzeň.“ Řekla s nadějí v hlase.

„A co na to amíci.“ Zeptal se Marcus. „Dle mých zdrojů, zbrojí o sto šest, aby mohli poté společně, že Sověti, rozdrtit Třetí Říši.“ „A kdo, tedy vládne Rusko.“ Na tuto otázku mi odpověděla, až dost velké chvíli. „Po smrti Lenina, došlo k dalšímu politickému puči. Poté co byl, Stalin zavražděn se k moci dostal, Prezident Vladimir Konstantinovič Alexandr, řečený Krovin.“

Poté se odmlčela, neboť se typickým zvukem ozvala konvice.


Když se vracela s tácem, tří káv, které položila na stůl, tak všem rozdala a poté si sedla.

„Tak, že si mám sbalit věci a pak. Kam pak se vydáme.“ Marcus, chtěl odpovědět, ale pak se ozval telefon. Xenie, se k němu vydala až do kuchyně, otravný zvuk skončil, což znamenalo, že zvedla sluchátko.


Po deseti minutách se vrátila zpátky. A byla dosti v dobré náladě. „Tak pánové, vydáme se do Mexico City.“ Nevěřícně jsem si ji změřil.


CZ Kontinuum Star Trek fanklub a správa archivu Memory Alpha nepřebírají zodpovědnost za obsah, odpovídající charakteristiky ani za formu (gramatické nedostatky) uveřejněných povídek. Toto vše je výhradně zodpovědností autora.

© Star Trek a všechny přidružené značky jsou registrované známky společností Paramount Pictures a Viacom Inc.

© 2000–2017 Webdesign: Samuel David Thorn, CZ Kontinuum Star Trek fan klub; Pozadí: Simply Pastel Night Sky by Ali Ries

Zavřít X