Harren Mortimer

Vyrůstal na Vico V, planetě známé pro svou aktivní noční oblohu, což možná podnítilo jeho zájem o kosmologii. Do roku 2371 získal pět akademických titulů v teoretické kosmologii.

Aby byl přijat na Kosmologický institut (Institute of Cosmology) na Orion I, musel splnit roční praxi na vesmírné lodi. Přihlásil se tedy jako člen posádky na USS Voyager kapitána Janewayové.

Spolu s Voyagerem byl unesen z Badlands paprskem bytosti zvané Ochránce do Delta kvadrantu (viz epizoda VOY Caretaker). Zahořkl a stal se z něj naprostý samotář. Navzdory své vysoké vědecké kvalifikaci pracoval jako člen technické sekce v monitorovací místnosti plasmových relé na palubě 15, což mu vyhovovalo, protože měl čas zaobírat se teoretickými výpočty. Jedním z problémů, které řešil, byla Schlezholtova teorie mnoha velkých třesků. Nikdy se nezúčastnil žádného výsadku a vůbec neprojevil zájem zapojit se do činnosti posádky. B'Elanna Torres se jako šéfinženýr snažila využít ho pro složitější inženýrské problémy, ale neuspěla.

Sedmá ho objevila, když prováděla analýzu efektivnosti posádky a jejího využití. Domnívala se, že v jeho případě jsou jeho schopnosti a vzdělání trestuhodně promarněny. Kapitán Janewayová se proto rozhodla, že vezme jeho a další dva členy posádky s podobně neutěšenou minulostí na Voyageru na průzkumnou misi do prostoru, kde se rodily hvězdy. Harrenovým úkolem bylo monitorovat rozpad subprostorových částic.

Deltaplán se tam srazil s protokometou z temné hmoty a přišel o naprostou většinu své antihmoty. Posádka se dokonce setkala s životní formou z temné hmoty, nebyla ale schopna s ní komunikovat. Harren se pokusil zachránit kapitána a své dva kolegy tím, že na sebe v únikovém modulu připoutal pozornost těchto bytostí. Spolu s ostatními ho zachránila posádka Voyageru.